Baushka Baushka přečtené 191

☰ menu

Mechanický pomeranč

Mechanický pomeranč 2002, Anthony Burgess
5 z 5

Do půlky knížky bych nevěřila v takovéhle hodnocení. Ale! Až přivyknete jazyku týnů, bude to jízda. A přivyknout se dá. Já například slovo chorošně začala používat. Jinak co tento přiběh může čtenáři dát? Každý ať si najde to své. Například co je víc, možnost rozhodnout se podle sebe ikdyž společensky nepřijatelně nebo za možnost volby vyměnit ideálnější svět?... celý text


Zemřít na jaře

Zemřít na jaře 2017, Ralf Rothmann
4 z 5

Ze začátku pro mě bylo obtížné se začíst, ale povedlo se a nakonec se nečetla tak špatně, jak to zpočátku vypadalo. Umím si určitě představit i lepší překlad. Z celkového pohledu mám pocit, že je knížka neúplná, nedokonalá, že jí prostě něco chybí. Není celistvá, má hluché pasáže, a prostor na citovou hloubku není zcela využitý. Z druhé strany námět knížky z konce války je zajímavý a jistě i důležitý. Dává to člověku větší šanci pochopit, že i na té "špatné" straně nelze házet všechny do jednoho pytle, že se zbytečně umíralo na všech frontách. Nepřirovnávala bych tuto knížku k Remarqueovi, ale za přečtení rozhodně stojí.... celý text


Dash & Lily: Kniha přání

Dash & Lily: Kniha přání 2014, Rachel Cohn
4 z 5

Měla jsem se pořádně na knížku podívat. Nejenom na anotaci, ale třeba i na to, pro koho je určená. Normálně bych po knížce pro teenegery nesáhla. Tohle byl omyl. Ale dal se zvládnout. K větám : Jsi mladý muž? Bylo mi šestnáct a hlásil jsem se k požadovanému pohlaví..." jsem se pro jistotu vrátila, zda dobře vidím! :-) Není to vlastně vůbec špatné. Ústřední motiv zápisníku se mi moc líbil (ve verzi s dospělými aktéry si umím představit i film). Víc mi seděli kapitoly od Davida Levithana, bylo v nich méně klišé a mladistvé naivity. Hodně mě zaujala obálka a největším mínusem byl konec.... celý text


Na Větrné hůrce

Na Větrné hůrce 2009, Emily Brontë
2 z 5

Pro mě bylo utrpením číst o takovémto utrpení. Navíc, když žádná z postav prostě nemůže být vaše oblíbená. Navíc chování všech postav je postavené na hlavu. V téhle knížce není nikdo normální.... celý text


Vynález zkázy

Vynález zkázy 1931, Jules Verne
5 z 5

Jak já jsem se zbytečně bála! Knížka je úplně "normální" a krásně čtivá. Žádných extra znalostí fyziky či chemie netřeba!


Chlapec s kamínky

Chlapec s kamínky 2018, Sophie Loubière
3 z 5

Spíš než thrillerem bych tuto knížku považovala za trochu psychologický román. Hlavní myšlenka příběhu se mi líbila, ač byla předvídatelná. Styl psaní je nenucený, příjemný ke čtení, lehce i napínavý. Celkem člověka drží v pozornosti. Co ale opravdu nebylo dobré a pochvalu nezaslouží, je dělení na kapitoly. Aby kapitola měla jeden a půl stránky a pak následovala 3/4 prázdná stránka, to je prostě otravné a zbytečně to knihu natahuje. Navíc to nebylo vůbec potřeba, mnohokrát nenastala mezi kapitolami žádná změna, třeba času, místa nebo postavy. Prostě zbytečné roztahování kvůli počtu stránek, tak laciné, že ani v bakalářce by si to nikdo nedovolil.... celý text


Rychleji mluvit nedokážu: Od Gilmorových děvčat ke Gilmorovým děvčatům (a všechno mezi tím)

Rychleji mluvit nedokážu: Od Gilmorových děvčat ke Gilmorovým děvčatům (a všechno mezi tím) 2017, Lauren Graham
5 z 5

Nečekala jsem, že bych přečetla knihu bez děje, bez zápletky, bez příběhu. Toto vyprávění ale bylo milé, plynoucí a až na pár odstavců nenucené. Při čtení jsem slyšela hlas Simony Postlerové a viděla Lauren sedět v bistru u Luka. Gilmorky mám velmi ráda a přesto je dobře, že se knížka nezabývá pouze tímto seriálem. Možná že kvůli Rychleji mluvit nedokážu zkouknu i Famílii.... celý text


Noc plná lží

Noc plná lží 2011, Dominik Dán
5 z 5

Moje druhá Dánovka, oproti Smrti na druhém břehu je tato knížka mnohonásobně akčnější, má spád i pěkné zvraty. Přitom je knížka na rozdíl od severských krimi více familiární, uvěřitelná, naše. Moc se mi líbila.... celý text


Veselí mrtví

Veselí mrtví 1967, Václav Čtvrtek (p)
2 z 5

Chtěla jsem knížce vylepšit hodnocení, protože si přece žádná knížka nezaslouží jen odpad. Ale o moc zlepšit prostě nejde. Jen hrst povídek byla aspoň jakž takž dobrá. Většina za čtení nestojí. Čtvrtkovi pohádky jsou super, literatura pro dospělé ale jeho parketa není.... celý text


Vybíjená

Vybíjená 2004, Michal Viewegh
3 z 5

Příjemně plynoucí vyprávění, bez větší akce nebo zápletky. Nebylo to špatné, ale za měsíc na to nevzpomenu. Klady spatřuji v reálnosti událostí, která dává pocit, že čtete o svých bývalých spolužácích, kamarádech nebo alespoň o spolucestujícím v metru. Knížka je taky velmi upřímná, ukazuje utrpení, které všichni prožíváme, ať už patříme mezi krásné, ošklivé, stydlivé, homosexuálně orientované nebo asexuální. Je to vlastně jedno, protože život připraví utrpení všem, jen u nás ho vidíme lépe, než u ostatních. Ale to neznamená, že není. Zápory knížky jsou, jak už jsem psala, v chybějící akci, neexistujícím příběhu.... celý text


Stará dáma vaří jed

Stará dáma vaří jed 2005, Arto Paasilinna
3 z 5

Černý humor mířený na zvířata (tedy pokud to lze pokládat za humor, dle mého to byla spíše jen krutost bez vtipu) je pro mě asi přece jen příliš silné kafe. Ať si umírají lidi, ale na zvířátka mi nesahejte! Jinak autor píše čtivě, lehce, plynně. Líbilo se mi, že se každá z postav dokázala obhájit sama před sebou, že je v právu, i když druhému to může připadat až imbecilní.... celý text


Evžen Oněgin / Евгений Онегин

Evžen Oněgin / Евгений Онегин 1999, Alexandr Sergejevič Puškin
4 z 5

Veršovaný román pro mě zůstane žánrem, který běžně nečtu. Špatně se mi soustředilo na samotný děj a popisy přes hlídání veršů. Nebyla jsem schopná číst bez toho, abych si text v hlavě nepřednášela. Ale verše obdivuji, a ještě více obdivuji překlad.... celý text


Osvětimská knihovnice

Osvětimská knihovnice 2013, Antonio G. Iturbe
5 z 5

Velmi syrově, ale přitom přirozeně a nenásilně popisované hrůzy a děs prostředí i nelidského zacházení s vězni. Člověka až mrazí, když čte o selekcích, o hygienických podmínkách, o hladu, o umírání nebo pohřbívání. Je až šokující, že si dokázali udržet zdravý rozum a vést "jakous takous školu". Tahle část historie je tak otřesná a tak nepochopitelná, že takovýto upřímný příběh, řekne tisíckrát více než učebnice dějepisu.... celý text


Komu zvoní hrana

Komu zvoní hrana 1946, Ernest Hemingway
2 z 5

Kolikrát jsem knížku chtěla odložit? Příliš mnohokrát. Opravdu je psaná příliš jednoduchým jazykem, neopakují se pouze myšlenky, ale i věty. Téměř mi to přišlo, jakoby měl E. H. za úkol napsat co nejvíce slov na úkor čtivosti. Prvních 400 stran by zasloužilo pokrátit na stovku, přidat posledních 100 stran a pak bych nebyla tolik zklamaná. E. H. si ani zde neodpustil svou zálibu v býčích zápasech. Navíc některé popisy mi nepřišly převeditelné do představy. Dávám si od E. H. pauzu.... celý text


Přítelkyně z domu smutku

Přítelkyně z domu smutku 1990, Eva Kantůrková
5 z 5

Perfektní sonda do zlomených duší. Autorka dokázala skvěle popsat a sociologicky rozebrat postavy až do úplného nitra, tak hluboko, že sami postavy jednotlivých žen by se sami takto popsat nedokázaly. Po čas čtení této knížky jsem si představovala, jak by paní Kantůrková definovala mne a jestli vůbec bych já dokázala takovéhle místo zvládnout.... celý text


Tři mušketýři po dvaceti letech - II. díl

Tři mušketýři po dvaceti letech - II. díl 1982, Alexandre Dumas, st.
5 z 5

Dumas prostě umí psát. Ač je to dlouhé, tak je to čtivé, svižné, akční. A skvěle popsané. Nejsou zde hluchá místa. Nějak si neumím poradit s porovnáním s prvními mušketýry, možná by se pomyslná ručička vah přiklonila k "po dvaceti letech", možná je to ale tím, že je to čerstvější.... celý text


Příběh služebnice

Příběh služebnice 2008, Margaret Atwood
4 z 5

Alternativní realita. Měla jsem to vědět dřív, dívala bych se pak na knížku jinak. Takhle jsem měla úplně scestná očekávání. Styl psaní je lehce jiný, ale přivykne se na něj snadno. Děje má knížka poskrovnu, za to popisy a přirovnání skvostné. Očekávám, že seriál bude značně předělaný, více akční. Jsem na něj zvědavá.... celý text


Dopis Alexandrovi

Dopis Alexandrovi 2010, Renata Laxová
5 z 5

Bála jsem se, že knížka bude hrát na city. Jsem velmi ráda, že to tak nebylo. Autorka si vlastně vůbec nestěžuje na útrapný život židovské dívky, naopak dává silně najevo, jak moc je vděčná, za každou pomoc i za štěstí, které v životě měla. Nedává svůj životní příběh na rovinu s příběhy z koncentračních táborů. Jedno slovo, které dle mého nejvíce knížku vystihuje je VDĚČNOST. A já jsem vděčná, vděčná za pana Wintona, vděčná za tuto knížku a vděčná za svobodu.... celý text