1. Domů
2. Autoři
3. Lauren Graham
4. O autorovi

• O autorovi
• Knihy 4
• Bazar 10
• Životopis
• Citáty 1
• Diskuze

Populární knihy

Nové komentáře u knih Lauren Graham

Jednoho dne, možná...

„Tak tohle ne, tohle už bych si opravdu nezopakovala. Chtěla jsem trochu pozměnit žánr, ale ochotně se vrátím k jedné detektivce za druhou. Ty mají aspoň šťávu. Tohle bylo mdlé, nudné, nesympatické, a o čem vlastně? Závěr mi to tak nějak neosvětlil. Herci by se měli držet herectví, málo kdo by měl psát. Když už tak se asi pustit jen do vlastní autobiografie, tohle se fakt nepovedlo.“... celý text
— Katy_vKnihách

---

Už jsem ti to říkala?: Historky, které nechci zapomenout

„Jak podtitul napovídá, nejedná se o ucelené vyprávění jednoho souvislého příběhu, ale o sbírku různých historek ze života. Místy chaotické více, místy méně. Fajn odpočinková četba s náhledem do zákulisí herecké profese. Ideální když máte chvilku a chcete si něco přečíst, ale na rozsáhlý román není zrovna prostor.“... celý text
— Svítidýlko

---

Už jsem ti to říkala?: Historky, které nechci zapomenout

„Lauren Graham známe jako představitelku Lorelai Gilmorové z kultovního seriálu Gilmorova děvčata, který jsme mnozí z nás milovali. Rory s Lorelai mě naučily pít kafe, milovat podzim a knížky. Každý chtěl být jimi – já teda chtěla být spíš Paris, ale co už Lauren se ale v této knize dotkne Gilmorek jen okrajově, což je docela škoda. Knížka je složena z esejů, které na sebe nijak nenavazují, a kniha působí docela chaoticky. Je fakt, že je ve svých výrocích celkem vtipná a některé popisované situace jsou docela úsměvné, nemohu se ale vyhnout dojmu, že mi tam prostě chybí nějaký řád – nějaké sjednocující pojítko. Zkrátka si po přečtení nedokážu vybavit jedinou scénku, která by se mi zaryla do paměti. Kdo tedy čeká Gilmorky, bude zklamán. Často se ve svých úvahách vrací ke svým hereckým začátkům, které nebyly nijak zvlášť lehké, ale zároveň se podobaly tisícům příběhům ostatních herců a hereček, kteří se na svůj stupínek slávy vypracovali sami, bez slavných rodičů či jiné protekce. Vypráví nám o svém prvním bydlení, vzpomíná na svou první práci v komediálním klubu Improv, díky které mohla přes den obrážet všelijaké konkurzy. A historky z nich se nám snaží v této knize předat. Občas si ale Lauren odskočila i do smutného období jejího života, kdy se její matce Donně podruhé vrátila rakovina. Situace jí samozřejmě psychicky sejmula, i přesto, že ji matka prakticky nevychovávala a se kterou tak měla komplikovaný vztah. Sama přiznává, že svou matku nestihla dobře poznat, neboť návštěvy u ní v Londýně, nebyly zkrátka dostatečné. O své matce ale mluví s respektem, ráda ji označuje za úchvatnou, okouzlující, ale i chytrou a náladovou. Já bohužel hodnotím poněkud rozpačitě, i když jsem předem věděla, do čeho jdu. Je potřeba se oprostit od Gilmorek a ke knize přistupovat jako k sebraným esejům o různých tématech z hereččina života.“... celý text
— bookbug_cz

---

---

Rychleji mluvit nedokážu: Od Gilmorových děvčat ke Gilmorovým děvčatům (a všechno mezi tím)

„Lehká autobiografická kniha herečky, která se proslavila hlavně svou rolí Lorelai Gilmorové v oblíbeném televizním seriálu Gilmorova děvčata. Poznejme jejíma očima začátky mladé herečky, která si získala srdce tisíců žen a dívek na celém světě. Pojďme proniknout do zákulisí jednoho seriálu, který se stal fenoménem. Kniha ale není jen o Gilmorkách. Je i o tom, co bylo mezitím. Jaké jiné role Lauren ztvárnila a poodhalí i něco ze svého soukromého života. Tohle byla pro mě nejočekávanější kniha loňského roku. Už od samotného začátku, kdy jsem knihu objevila v edičním plánu nakladatelství Omega, jsem věděla, že ji musím mít. Na Gilmorkách jsem vyrostla. Seriál byl součástí mého dospívání a i v dospělém věku se na něj ráda koukám. Velice dobře si pamatuji, když mi kniha přišla domů. Bylo to krátce po mích narozeninách a já to brala i jako určitý dárek. S posvátnou úctou jsem knihu vybalovala a těšila se z pohledu na ní. Tak moc jsem ji chtěla už číst, ale její čas měl nastat až později. Jsem ráda, že jsem si počkala. Lauren Graham se nám na stránkách otvírá se svým životním příběhem. Poznáváme ji v jejích dětských letech, kdy žila po rozvodu rodičů jen s otcem. Přidá k tomu pár historek a dokonce přizve i otce, aby se k tomu všemu na stránkách knihy vyjádřil. Její herecké sny a začátky se teď jeví jako hluboká minulost, ale ona si je užívala. V kolika seriálech a filmech se mihla a my ji tam možná ani nepostřehli. Mě třeba hodně utkvěla ve filmu Santa je úchyl nebo Božský Evan. Ale znáte i její jiné role? Jsou tu samozřejmě Gilmorova děvčata. Fenomén jedné gerenrace a její kult přetrvává dodnes. Lauren se ve vzpomínkách vrací ke každé jednotlivé sérii a vzpomíná na momenty, které ji nejvíce utkvěli v paměti. Vysvětluje její starosti s vlasy i jejím oblečením. S láskou mluví o Kelly Bishop, která jí zde dělala někdy trochu víc panovačnou matku Emily. To, že její prorocká slova ohledně mužů Laurenina života se vyplnila. Jak moc dobře si padli do oka s Alexis Bledel hned po prvním setkání. Vzpomíná ale i na natáčení jiného seriálu, který jí dal nové přátelé a hlavně lásku. Famílie ji držela při životě v herecké branži během let, co skončilo natáčení Gilmorek. A vyplnila se předpověď Kelly, která se zmínila jednou o nějakém herci, co hraje v seriálu Odpočívej v pokoji. Který to je a jak to s těmi dvěma dopadlo, ale neprozradím. Přečtěte si to sami nebo najděte jiným způsobem. Dlouho se také nevědělo, jestli se Gilmorova děvčata vrátí na obrazovky a pokud ano, jak to s nimi bude. Když se k tomu nakonec stanice Netflix přeci jen odhodlala, byl to svátek nejen pro herce, ale hlavně pro fanoušky. Jen se toho už nedožili všichni. Při natáčení se prolilo hodně slz a to nejen dojetím z návratu, ale i po stesku z odchodu Edwarda Herrmanna - Richarda Gilmora, tatínka Lorelai. I já jsem při koukání při pokračování brečela, protože tam opravdu chyběl. Hodně se v knize mluví o O TOM KONCI. Když se ta scéna točila, nikdo si nebyl už jistý, jestli to byl konec a nebo také ne. A jaký to byl konec? Tak se přeci koukněte sami. Já to neprozradím. Zmiňuje se zde i její kniha Jedno dne možná. Ta je prý inspirovaná světem a lidmi kolem ní. I její otec si z ní utahuje, když se o ní zmíní. Já mám knihu doma, ale ještě jsem jí nečetla. Byl to dar od kamarádky k narozeninám, ale potom co vím, si ji brzo přečtu. Číst tuhle knihu bylo jako bych se setkala s dlouholetou přítelkyní nad šálkem kávy. Dlouho jsme se neviděli, ale i tak bylo stále o čem mluvit. Lauren na stránkách odhaluje nejen sebe, ale i svůj svět. Nebojí se dát k dobru i méně veselé povídání o sobě, protože i to k životu patří. S jemným smyslem pro humor nás provází svým životem a natáčením. Vy se u toho usmíváte a posloucháte a posloucháte. Dotváří se před vámi obrázek ženy - kamarádky z televizní obrazovky. Chtěli by jste slyšet nějaké historky z natáčení? Tady je máte, ale ne tolik, aby vás to nenavnadilo se na to podívat pořádně. Chcete slyšet, jak jsem napsala první knihu? Jo, něco vám o ní řeknu, ale vy si raději kupte a přečtěte si jí sami. Je to větší zábava. Hele a chcete slyšet to, co se stane na konci seriálu Gilmorových děvčat? No já opravdu nevím, jestli to vám to můžu říct. Přeci jen jsme všichni podepsali závazek mlčení. Víte co? Raději se na to podívejte sami, ale pak pšššš...“... celý text
— Medvědářka

---

Rychleji mluvit nedokážu: Od Gilmorových děvčat ke Gilmorovým děvčatům (a všechno mezi tím)

„Lauren Graham netřeba dlouho představovat. Jedná se o herečku, která je u nás nejvíce známá především z role Lorelai ze seriálu Gilmorova děvčata, kde ztvárnila matku dospívající dcery. Nyní nakladatelství Omega přichází s knihou, která je tvořena sbírkou esejů z pera této oblíbené herečky. V knize se Lauren pokouší ohlédnout zpět za svým životem a za tím, co do této doby dokázala. Vzpomíná na své zážitky z dětství a dospívání a přibližuje nám své herecké začátky, které rozhodně nebyly procházkou růžovou zahradou. Díky konkurzu jsem se cítila zranitelně a špatně. Navíc jsem byla zklamaná, že jsem si celou věc více nepromyslela. Toužila jsem po členské kartě tak moc, až jsem se zapomněla zeptat sama sebe, co jsem a nejsem schopná obětovat. Malíř prezentuje své plátno. Při hraní jste tím plátnem vy sami. Během let jsem se naučila vybudovat si v jistých situacích od sebe určitý odstup. Jsem schopná naprosto se odhalit, duševně i fyzicky. Nebojí se také otevřeně mluvit o tom, jaké to je být single, zvláště pak v Hollywoodu, kde je většina lidí vždy v nějakém páru. Nebojí se nám také přiznat, jak to vypadá s jídelníčkem filmových a seriálových hvězd nebo nám prozradit tajemství hollywoodských nutričních specialistů. Na úvod se přiznám, že nejsem nikterak nadšeným milovníkem Gilmorových děvčat a nové díly jsem neviděla. Přesto mám tento seriál ráda a když běžel v televizi, tak jsem nepřepínala na jiný program, ale dívala jsem se a příjemně jsem se bavila. Když jsem si všimla, že má vyjít i u nás kniha od Lauren Graham, ve které má vzpomínat na natáčení tohoto divácky oblíbeného seriálu, tak jsem byla zvědavá a svým způsobem jsem se na knihu těšila. Přečíst si o tom, jaké bylo natáčení jednoho z nejoblíbenějších seriálů může být fajn, nemyslíte? Obálka této knihy je doslova úchvatná. Úžasné barvy, a celkový design je opravdu více než povedený a zároveň originální. Miluji se na knihu jen tak dívat a troufám si tvrdit že se jedná o jednu z nejpovedenějších obálek vůbec. Samotný obsah knihy je pak velice rozmanitý. Dovídáme se zde zajímavé střípky z dětství (věděli jste, že se Lauren narodila na Havaji?), stěhování s otcem na hausbót a první herecké pokusy. Samotné vzpomínání na seriál Gilmorova děvčata je pak rozděleno na dvě části. V první části Lauren vzpomíná na natáčení seriálu, který všichni moc dobře známe. Druhá část se pak věnuje natáčení samostatných filmů, které vznikaly pro internetovou televizi Netflix. Lauren zde poskytla přepis svých zápisků, které během natáčení pořídila. Dovídáme se zde o tom, jak bylo těžké uvěřit tomu, že se jejich sen stává realitou a všichni se konečně dočkali vysněného pokračování. Bohužel musím zmínit, že jsem od knihy čekala malinko něco jiného. Očekávala jsem knihu plnou Gilmorových děvčat a samozřejmě i zážitků samotné Lauren, které stihla zažít a prožít během pauzy mezi jednotlivými natáčeními. Dostala jsem však knihu, ve které se vzpomíná na dětství, dospívání a studia a až někde v poslední řadě stály Gilmorova děvčata. Kniha není úplně biografická, ale nejedná se ani o klasickou beletrii. Je to spíše takové vyprávění, které se vám dostává od kamarádky u horké kávy, než jako čtení o někom slavném. Nemohla jsem se zbavit dojmu, že je v knize příliš humoru, který se zdál být až křečovitý a nemístný. Lauren Graham stvořila svůj vlastní životopis. Všechno to krásně sepsala, přidala rádoby humorné části, pár fotek a vzpomínky na natáčení seriálu. Do názvu nechala dát Gilmorova děvčata, aby se kniha dobře prodávala a lidé si ji kupovali. Nic víc, nic míň. Neříkám, že je kniha špatná. To opravdu ne. Dozvíte se zde spoustu zajímavých věcí ze života oblíbené herečky. Prohlédnete si fotografie z jejího soukromí a nakonec společně zavzpomínáte i na onen seriál. Já osobně jsem byla zklamaná. Čekala jsem něco na způsob "veselé historky z natáčení" a dostala jsem životopis, který se v celé třetině věnuje seriálu, který má v názvu. Pro skalní fanoušky nutností, pro nás ostatní počtení na jedno odpoledne, ke kterému bude potřeba i internet pro doplnění informací.“... celý text
— Blaufik