Aykiru
přečtené 682
Mladík / Událost
2023,
Annie Ernaux
Annie Ernauxanová otvírá v Mladíkově a Události dvě důležitá témata, která navzdory dnešní moderní a otevřené době zůstávají tabuizována. V Mladíkovi je to vztah starší ženy a mladšího muže, v Události pak vyvolaný potrat. Zdánlivě jednoduché a přímočaré příběhy vám nabídnou nový vhled do dvou problémů, které i přes dnešní schovívavost a zdánlivou rovnocennost zůstávají ve své podstatě nediskutovány. Autorka pracuje s pocity hanby a studu, které nejsou jejím vnitřním prožitkem, ale jsou v podstatě násilně vnuceny tlakem společnosti, která je očekává. Ať už se jedná o vztah mladšího muže se starší ženou, který není jen hledáním mládí z jedné a mateřské náruče z druhé strany, nebo o příběh jedné mladé ženy, která je okolnostmi (tehdejší společností) donucena k sebepoškození (potažmo skoro vraždě), jde to výpověď ženy, věří, že vše se stalo proto, aby o tom podala zprávu. Rozhodnutí o jakou zprávu, či poselství se jedná, však ponechává na čtenáři.... celý text
Roky
2022,
Annie Ernaux
Kniha Roky je originálním zpracováním vlastních vzpomínek zasazených do kontextu dějinných událostí a dobového smýšlení (jehož pomalejší i rychlejší proměny je opravdu radost sledovat). Vyprávění bez zbytečného pozlátka a patosu, vám bude připomínat dialog dvou lidí (Vás a autorky) o dětství a mládí, životě a ztrátě, smrti, rodičovství, osamělosti a lásce. Důvod, proč autorka obdržela Nobelovu cenu za literaturu je jasný již po pár přečtených větách. Rytmus a skladba vět, volba slov, jednoduché a stručné vyjadřování, člověka, který ví, co chce sdělit a jakým způsobem. Skrytá poezie, která není jen bezduchou vyšperkovaností. Obrazy načrtnuté pár slovy, neznámé a přesto důvěrně známé, budující blízkost a důvěru mezi autorem a čtenářem. Vyváženost vlastního vhledu a dějinných událostí, zakotvení vlastního já v místě a čase, vědomí sebe sama To je opravdu jen pár důvodů, proč stojí za to si knihu přečíst.... celý text
Čas žít, čas umírat
2006,
Erich Maria Remarque (p)
Vždycky jsem měla za to, že ty nejlepší knihy od Remarqua jsem již četla, a že Vítěznému oblouku, Nebe nezná vyvolených, Třem kamarádům a samozřejmě ani tak masově známému románu Na západní frontě klid, již nemůže nic konkurovat. Spletla jsem se. Čas žít, čas zemřít je dle mého názoru jednou z nejlepších knih, které jsem kdy četla. Důvodem není jen popis události, tak nekonečně tragické, že i po těch letech dokáže (i v lidech, kteří ji osobně nezažili) vyvolat vědomí bolestivé ztráty, ale hlavně kvůli tomu „dospělému“ v ní. Již ne pohledu mladíka vychovaného ideály, ale muže, který si je vědom věčné otázky po svém místě ve světě a vině, která se s tím nepřímo pojí. ,,Vy se usmíváte,“ podivil se. ,,A jste tak klidný. Jak to, že nekřičíte?“ ,,Křičím,“ řekl Graeber. ,,Jen to neslyšíte.“... celý text
Čtyři ženy a jeden pohřeb
2023,
Narine Abgarjan
Název knihy Čtyři ženy a jeden pohřeb v sobě tají očekávání černé komedie, avšak ať je druhý česky vydaný román Narine Abgarjanové čímkoliv, komedií tedy rozhodně není. Životní příběh čtyř žen, které není vždy lehké číst, ale vždy v sobě skrývají střípek čehosi laskavého a krásného, spojuje (jak korálky navlečené na červené šňůrce) lásky a jediného muž. A přestože se autorka snaží vykreslit hlavního mužského hrdinu v nejlepších barvách, nemůžu se ubránit pocit, že největší kámen úrazu knihy je právě Simon. Postava sice lehce promiskuitního, ale jinak zcela úžasně citlivého a chápajícího muže na pozadí chybujících, bojácných i bojujících, milujících i nenávidících dámských postav působí tak ploše a hloupě až je to i trošku nepříjemné a čtenář ji z mysli pustí dřív, než otočí stránku. Přece jen silných svérázných mužských i ženských postav v knize není málo – a tak se tato zdá poněkud zbytečná. Stejně dobře, možná (dle mého názoru) daleko lépe by jako spojnice jednotlivých příběhů fungovala „hlupačka“ Vardanuž, nad jejíž smrtí by člověk, alespoň opravu truchlit a kniha by pak méně vyznívala jako laciná komedie a víc jako to, čím pod pokličkou je – vyprávění o nelehkém životě, ve kterém však kromě trápení a slz, lze alespoň na chvilku najít cosi důležitého a vzácného.... celý text
Severská mytologie
2017,
Neil Gaiman
Ač mám Gaimana jako spisovatele velice ráda, touhle knihou se mi do vkusu netrefil. Nejenže jsem se nedozvěděla nic moc nového, ale celkově bylo vyprávění ploché, bez barev a odstínů emocí, které vyprávěním propůjčují kouzlo prožívaného.... celý text