1. Domů
2. Autoři
3. Annie Ernaux
4. O autorovi

• O autorovi
• Knihy 5
• Bazar 2
• Životopis
• Citáty 18
• Diskuze 4

Nová kniha Annie Ernaux

Hanba / Zamrzlá žena / Mám kolem sebe pořád tmu

Tři autofikční prózy, inspirované různými obdobími autorčina života, spojuje jedna silná postava — spisovatelčina matka, žena dělnického původu, která udělala v... detail knihy

Populární knihy

/ všech 5 knih

Nové komentáře u knih Annie Ernaux

Mladík / Událost

„Druhá knížka, kterou jsem od této autorky přečetla. Sedla mi více než Paměť dívky, především proto, že texty byly kratší, takže se podobné myšlenky neopakovaly pořád dokola. Annie Ernaux má osobitý styl, jakým zachází se slovy, je velmi originální, ale nečte se lehce či příjemně. Nemohu se zbavit dojmu, že formální stránka díla převládá nad tou obsahovou. Přesto, že spisovatelka vždy popisuje velmi osobní a intimní záležitosti ze svého života, dělá to způsobem, který se podobá analytickému a vědeckému rozboru. Působí to velmi syrovým a odtažitým dojmem a čtenář tak ztrácí možnost navázání nějakého emocionálního pouta či hlubšího prožitků popsaných událostí. Prozatím její další knížky vyhledávat nebudu.“... celý text
— Farida

---

Roky

„Některé části života autorky, byly naprosto fantasticky popsané. Ovšem spoustu věcí jsem dohledávala na netu, protože jsem neměla ani páru o některých lidech o kterých autorka píše. Ovšem nesmírně oceňuji názory na EURO, Putina a USA.“... celý text
— Kanylka

---

Paměť dívky

„Úžasná věc, která mě úplně pohltila. S tak třeskutou otevřeností, odvahou podívat se na své mladé Já, tak cizí a vzdálené, jsem se snad ještě nesetkala. A přitom to napsala tak čtivě a precizně!“... celý text
— Ventimiglia

---

---

Roky

„V knize Roky známá francouzská autorka vypráví svůj celý životní příběh v souvislostech s literaturou, politikou i médií. Z pohledu třetí osoby popisuje, jak jednotlivé etapy jejího životy ovlivňovaly různá média, od rádia a novin v 20. století až po sociální sítě v současnosti. Vypráví o zvycích, hudbě, ale i politických nepokojích v Francii mezi lety 1940 a 2006. Roky se mi líbily. Ale tak moc, jak jsem očekával. Autorčin styl psaní se mi opravdu líbil, kniha pro mě byla svým dějem nová, protože obvykle autobiografie nečtu, ale tato se mi líbila. Bylo zajímavé zažít, jak se žilo ve Francii v minulém století. Ale místo normální biografie, která je chronologicky poskládaná a hovoří o důležitých (někdy i nedůležitých) událostech v životě člověka, tato kniha byla spíš jakousi směsicí na sebe nenavazujících odstavců. Kniha nebyla vůbec rozdělena na kapitoly a přeskakovala z jednoho tématu na druhé. Co musím dál poznamenat, je jazykový styl, jakým je kniha psána. Autorka ráda využivá hodně komplikovaná slova, která už nemají v dnešní době žádné využití, popisuje různé ekonomické a politické strany či možnosti, což minimálně pro mě bylo opravdu komplikované čtení. Vím, že je to možná moje chyba (rozhodně to není chyba autorčina), ale myslím si, že pro někoho to může být opravdu obtížné na četbu. Při čtení jsem si také říkal, jak je kniha pro nás, jako Čechy, irelevantní. Pokud jste dlouhou dobu nežili ve Francii, nebo nemáte dopodrobna nastudovanou politickou, sociální i kulturní historii Francie (což minimálně já nemám), většině zmínek a referencí nebudete rozumět. Autorka zmiňuje milion různých jmen—od politiků, přes novináře, až po malíře—a novinových plátků, televizních pořadů nebo rádiových stanic. Chápu, že všechny tyto věci jsou pro děj velmi důležité, ale pro mě, jakožto čtenáře, který v životě nebyl ve Francii, ani nezná skoro žádné jejích politiky, je těžké se v ději zorientovat. Kniha byla čtivá a kapitoly svižné, ale přál bych si, aby kniha byla přeci jenom trochu lépe čitelná pro širokou veřejnost. #spoluprace“... celý text
— whatsmreading

---

Paměť dívky

„Pro mě velmi silná knížka. Styl jakým autorka píše znám už z díla Roky a fakt mě baví. Myslím, že to muselo stát dost sil a odvahy vrátit se do období o kterém píše, je to hodně osobní asi až terapeutické (pro autorku), ale je tam i dost momentů, které nás nutí se zamyslet nad naším chováním v době dospívání a taky nad tím, jak to vnímali ostatní.“... celý text
— Miladad