AdunavonBois
komentáře u knih
Mladík / Událost
Annie Ernaux
Kniha byla mojí první čtenářskou zkušeností s tvorbou Annie Ernaux. Při čtení jsem měla pocit, že každá věta je složená z naprosto přesného počtu potřebných slov. Přitom autorka dokáže plasticky popsat pocity, náladu, dění i osoby. Oba texty se věnují ženskému pohledu, sexualitě a společenským konvencím dané doby. Ten první popisuje vztah zralé ženy s o tři dekády mladším mužem. Což v knihách, filmech ani v realitě nevídáme tak často jako vztah mladší ženy a staršího muže. Popisovaný poměr akceleroval sepsání textu druhého, prostřednictvím kterého se vrací do mládí, kdy se jako studentka pokoušela o přerušení nechtěného těhotenství. Přestože se ona Událost odehrála v roce 1963, kdy byly potraty ve Francii nelegální, pokoutné jednání, ztráta postavení, společenské pohoršení na těhotné ženy v některých zemích stále čeká. Tedy tíživost, nepochopení a stud provází ženy i v současnosti a text je tak sžíravou a stále aktuální výpovědí.
Hrdinové kapitalistické práce v Evropě
Saša Uhlová
Že se určitým tématem zabývá Saša Uhlová, znamená, že je někde pácháno bezpráví. Fakt, že si mnohé ústrky, erodování práv a pošlapávání důstojnosti vyzkouší na vlastní kůži, je obdivuhodné. Kniha je volným pokračováním reportáží Hrdinové kapitalistické práce mapující pracovní podmínky špatně placených zaměstnání v ČR.
"Výlet" za hranice, s ohledem na výběr pracovních pozic a všeobecné vzhlížení k západním zemím, jsem očekávala méně zdrcující. Přestože jsem sama kdysi při studiu VŠ vyrazila do Skotska na sběr malin. Osobně mě nejvíc překvapily podmínky v irském hotelu. Emočně nejdrásavější byla pasáž o péči o seniory a seniorky v Marseille. Reportáže plasticky vykreslují podmínky a přežívání pracujících. Zároveň jsou psané jednoduše a srozumitelně. Jen škoda, že lidé, kterých se to týká nejvíce, musí pracovat tolik, že zřejmě nikdy nebudou mít čas si přečíst, v jak nevhodných podmínkách ve prospěch současného kapitalistického soukolí pracují.
Nouzový východ
Richard Yates
Vnějšímu světu by se mohlo zdát, že Frank a April žijí americký sen. Oni sami však takovým fádním životem pohrdají. Chtějí víc. Myslí si o sobě víc. Nouzový východ je esencí zoufalství, povýšenosti, neporozumění, přezíravosti. Ale také o strachu dělat změny, rolích, ze kterých se těžko vystupuje, a drtivosti některý životních (ne)rozhodnutí. Párkrát jsem musela přestat číst, protože ta beznaděj byla skoro hmatatelná. Stejnojmenný film s Kate Winslet a Leonardem DiCapriem mnohé z toho zachytil, ale kniha vás do hlav ústřední dvojice vpustí víc.
Malý život
Hanya Yanagihara
Jsou knížky, u kterých litujete, že jste je přečetli. Ne kvůli tomu, že byste u nich marnili čas. Ale kvůli tomu, že už je nikdy nebudete číst poprvé a nebudete dychtivě hltat stránky, které vás provedou nevědomostí, zvědavostí, napětím až ke konci, kdy to už všechno vědět budete. Malý život mezi takové knihy patří.
Drásavý příběh o hledání modu vivendi ve světě, který některým hlavně bere a tak málo dává, že ani neví, jak přijímat. A taky o nezměrné síle přátelství na celý život. Je to objemná kniha. Na začátku jsem měla problém se prokousat prvními stránkami a zorientovat se v postavách, ale těch zbylých 550 stálo za to. Brilantní (ale někdy až moc složitý) jazyk. Velké (místy !pro mě! obtížně uvěřitelné/uchopitelné) emoce. A ona tíha bytí (minulosti, výčitek, pochybností) jako by ulpěla a ležela i na vás. Ano, brečet se dá i u knížek. A ne jednou!
P.S. Někdy je to moc (míra úspěchu hlavních postav, síla přátelství, dojení emocí), ale mnohému prostě věřit chcete, protože to tak je správně.
V noci je každá krev černá
David Diop
Válečný boj jako cesta ven. Syrový příběh senegalského chlapce v zákopech první světové války v barvách Francie. Na repetitivní styl vyprávění, který ve mně budil dojem vypravěčovy osobní mantry, místy až zaříkávání, jsem si musela chvíli zvykat. Jazyk je jednoduchý, naivní, o to více vtahující do proudu myšlenek hlavního hrdiny.
Doporučuji! Za pár hodin máte přečteno. Na pár dalších hodin budete mít o čem přemýšlet.
Proč jsme tak naštvané?
Šárka Homfray
Šárka Homfray dala dohromady soubor esejů vyvatovaných daty z ČR i Evropy, kde je ústředním tématem žena. Její role, jak ji vnímá společnost, jaké musí překonávat bariéry, předsudky a stereotypy, co se od ní očekává v různých fázích života (a co rozhodně ne!).
Doporučuji nejen pro všeobecný přehled, ale také jako rozšíření slovníku (skleněný strop, gender pay gap, ageismus, meritokracie, druhá směna atp.). Texty se týkají trhu práce, vnímání krásy, mateřství, slaďování, kultu mládí, chybějících ženských vzorů... Někdy je to po přečtení na vyvztekání při neřízeném vymlácení ochodu s broušeným sklem, jindy k pláči...
Ano, je to knížka od feministky a o feminismu. Ale pozor, feminismus tady není od toho, aby začal utlačovat muže, že ano. Jde o férové sdílení a nastavení rovných příležitostí. Z toho mohou těžit jedině všichni!
Loterie a jiné povídky
Shirley Jackson
Zneklidňující. To je za mě to pravé slovo, jak povídky popsat. Po dočtení některých vám zůstane určitá pachuť. Proč? Často z velmi těžko popsatelného důvodu. Někde to je překročení nepsaných společenských konvencí, jinde rasismus, někdy jen takové drobné zatřesení čtenářovou/čtenářčinou židlí.
Nadčasově napsané, takže lze číst i v dnešní době. Tady bych vypíchla povídku Rozmluva (o (ne)schopnosti rozumět moderní době).
Shirley Jackson má výborně načtenou lidskou psychologii a chování.
Mé nej: Černokněžník; Jako od maminky; Solný sloup; Až po vás, můj milý Alfonsi; Loterie.
Takové maličkosti
Claire Keegan
Tohle je Kniha! Délkou spíš jednohubka. Ale poselstvím předčí mnohé bichle. Příběh o odvaze páchat to dobré zasazený do poloviny osmdesátých let 20. století. Sice se nestal, ale klidně by mohl. A já jsem se dozvěděla o netušeném a ostudném šrámu novodobých irských dějin.
Víc Billů Furlongů mezi námi!