Astonius přečtené 286

Spřízněné duše 2017, John Marrs

Bohužel, za sebe musím říct, že to bylo velmi slabé. Naivní zápletky tvářící se jako velké životní osudy, z nichž jsem cítila takové nějaké "morální ponaučení pro děti" na mnoho témat (kriminalita, homosexualita, umírání, popularita atd.). Styl mne též moc neuchvátil, nevím, jestli spisovatel vydal ve své domovině víc knih, ale bylo to psané tak nějak bez emocí, četla jsem prostě popisy situací, aniž bych je víc prožívala - takový ten dar zajímavého podání, to, co dělá spisovatele spisovatelem, mi tam chyběl. V tomto směru si myslím, že je to dané též tím, že čtenář sleduje 5 příběhů, což je docela dost a když jsem to na začátku čtení zjistila, dost mne to rozladilo. Je však také pravda, že se to pak už člověku nijak neplete a po druhém "kole" jednotlivých kapitol už se orientuje bez problémů. Na mě to pojímalo velké množství témat, která chtěl zřejmě autor zpracovat a propojit, v důsledku čehož jsem žádný příběh nesledovala dostatečně do hloubky, aby se mne víc dotkl. No a některé zápletky (ne-li všechny) byly stupňované do absurdna, že jim bylo těžké uvěřit (nejvíce uhozený mi přišel "kriminální případ"). Absolutně nefungovala psychologie jednotlivých postav, což je pro mne základní věc, abych příběh brala vážně - ti lidé se v daných situacích a v daných postaveních chovali naprosto nelogicky, někdy až jakoby z dětských představ, takže můj celkový dojem z vyprávěných příběhů je takový, že to byla pro mne zbytečná kniha, podprůměr.... celý text

Bestie 2010, Dominik Dán

Co jsem si představovala, že naleznu u populárních severských autorů, jsem našla zde - příběh, u kterého jsem ani nedýchala. Pocit hrůzy, který kniha vyvolává, umocňuje skutečnost, že je psána podle skutečných událostí - a velice, velice věrně - z pasáží, ve kterých se čtenář dostane do pachatelovy hlavy a sleduje jeho zvrácené myšlení, až mrazí. Jak jsem se dočetla, napsal to zřejmě policista - a díky tomu je zde velmi reálně popsána detailní práce policie, která dává nahlédnout do obtížnosti a mravenčího snažení, které vede - někdy i bohužel dlouhodobě - k vypátrání pachatele. Kniha na některých místech - hlavně ze začátku - vyvolává znechucení, které u mne až hraničilo s nutkáním ji odložit, ale současně jsem absolutně nemohla přestat číst. Příběh je velmi uvěřitelný a reálný, i když zvrácený, ale takové věci se bohužel také v životě dějí - velmi se mne dotkl a mohu jen zopakovat, že většina těch fantasmagorií, kterých jsou plné severské detektivky a které jsou tolik populární, této knize nesahají ani po kotníky. Určitě budu ve čtení tohoto autora pokračovat.... celý text

Láska po francouzsku 2016, Fiona Valpy

Nedočetla jsem...... Zoufale mě to nebavilo :-) Dala jsem tomu šanci přes polovinu knihy, ale když jsem k vyšetřeným volným chvílím na čtení přistupovala bez těšení se, spíš s pocitem "nutnosti to už dočíst", řekla jsem si, že o tom by to být nemělo. Asi jsem čekala něco jiného, atmosféra starého domu ve Francii se nedostavila a ten naivní příběh bez nápadu mne nudil. Dětinsky vymyšlené milostné zápletky by se mi líbily možná v 15 letech, ale toto pro dospělé není, je to jen ztráta času. Naštěstí bylo jen půjčené z knihovny.... celý text

Manželé odvedle 2017, Shari Lapena

S ohledem na konečné rozuzlení jsem se rozhodla dát nakonec za tři, tedy lepší průměr, i když ta čtvrtá hvězda se mi dlouho ukazovala před očima :-) Kniha se četla skvěle a alespoň zpočátku neměla hluchá místa - vylíčená záhada nutí čtenáře číst dál a dál a postupně se rozkrývají další a další stopy. V tomto směru bylo dobře použité i vyšetřování policie, která odváděla standardní práci co se týče zjišťování důkazů, se kterými čtenář mohl "pracovat". Další věcí, se kterou jsem se asi ještě nesetkala, je zvláštní použití myšlenek zúčastněných osob - např. během čteného rozhovoru se člověk několikrát "ocitne" v hlavě diskutujících, takže již v průběhu konverzace je možné utvořit si obrázek, co si o probírané věci myslí např. manželka, manžel a policista. Bohužel jak už to tak bývá u takových knih - autor vymyslí skvělou zápletku, na jejíž rozluštění se čtenář klepe, ale pak ta bublina praskne a vysvětlení do sebe sice zapadne, ale je tak nepravděpodobné, že si nakonec člověk řekne jen, že to byla pěkná kravina :-) Což jsem si tedy pomyslela i zde. V poslední třetině děj stagnuje, zřejmě došly nápady a omílá se stále dokola to samé, že mne to chvílemi už i nudilo. A neodpustím si SPOILER: Myslím, že Marco z toho vyvázl až moc snadno, když se vezmou v potaz všechny jeho prohřešky - a to jak po stránce trestní, tak po stránce rodinné a partnerské....... celý text

Sexkomiks: První komiksové dějiny sexuality 2017, Philippe Brenot

Překvapivě dobrá a poučná kniha - zpracování tak specifického tématu formou komiksu bylo bonusem navíc a přitom nebylo nijak vulgární nebo nevhodné. Čtenáři je předkládána historie nejen co se sexuality týče, ale celkového vývoje společnosti z hlediska přístupu k rodině, ženám apod. Vše je zpracované s nadhledem a humorem, možná kniha, která by měla být v každé rodině :-)... celý text

Stačí jen dotyk 2017, Colleen Oakley

Kniha není špatná, to ne - rozebírá neotřelé téma a zpracování je velmi čtivé, zvlášť v první polovině. Můj dojem, který mi naskočí, když o knize přemýšlím, je čistá romantika, řekla bych však až sklouzávající do románku pro dívky. Taková ta naivita příběhu, z něhož vyznívá, že všichni lidé jsou vlastně dobří a kdo se jevil špatný, se tak jevil pouze z nějakého nedorozumění nebo se za svou chybu kál a došel tak odpuštění, mi prostě vadila a docela živě si dovedu představit, jaký americký film by z toho asi tak byl.... :-) Kniha se sice četla dobře, ale to udržované napětí - očekávání něčeho víc, takové to hlavní, k čemu všechno stále spěje - najednou vyšumělo, ve zkratce se na závěr všechno vysvětlilo a byl konec. Je to jedna z knih, ze které mi v hlavě brzy nic nezůstane. Ale dočetla jsem a v době, kdy jsem četla, mne kniha bavila, proto hodnotím lepším průměrem.... celý text

Slavík 2016, Kristin Hannah

Kniha popisuje válku z pohledu žen, jejichž muži od nich a svých dětí odešli bojovat a povětšinou se už nevrátili. Jsou zde vykresleny každodenní starosti, kterých postupem času samozřejmě přibývá a které jsou pro současného člověka již od počátku dost nepředstavitelné. Čtením si každý uvědomí, že máme blahobyt a nevážíme si ho - a každý musí poděkovat, že nezažil život ve válce. K přečtení knihy jsem se přemlouvala, protože se mi nechtělo jitřit nervy tragickým příběhem, ale pak jsem si řekla, že neuškodí, když člověk čas od času vezme do ruky vážnější dílo. Bylo to opravdu silné a pro mne neotřelé, mnohovrstevný román plný napětí a emocí, který se lehce čte a vykresluje perfektně atmosféru doby. Knihu není dobré kouskovat, četla jsem ji prakticky každou volnou chvíli během asi 4 dnů a tím příběhem jsem doslova žila, stále jsem nad ním přemýšlela. Jedno poslední tajemství se čtenáři vyjeví až v úplném závěru knihy. Opravdu doporučuji.... celý text

Mrazivé světlo 2008, Yrsa Sigurðardóttir

Nevím, jak je to možné, ale v polovině knihy jsem o to absolutně ztratila zájem. Bylo to na mě moc zdlouhavé a tak nějak nezajímavé :-) Přitom Tóra mi je celkem sympatická, pomalejší knihy mám také ráda, prostředí bylo atraktivní, navíc i výskyt ducha - zní to dobře, ale čím více jsem četla, tím víc jsem byla otrávená :-) Absolutně se mi pletly postavy - v tomto směru je opravdu velkou výhodou jmenný rejstřík na počátku knihy - a nepomohlo ani zmiňování jednotlivých hostů a personálu hotelu stále dokola, spíš naopak. Dělalo to na mě dojem spíš konceptu než hotové knihy. Rozsáhlost knihy se mi zdála zbytečně velká, přečetla jsem přes 200 stran a měla jsem pocit, že se stále jen seznamuji s postavami a prostředím místo toho, aby děj začal už gradovat. Je možné, že jsem skončila těsně před tímhle marně očekávaným obratem, ale když jsem opakovaně před možností si číst dala přednost televizi, poznala jsem, že je načase skončit. Knihu nezatracuji úplně, třeba se najde období a nálada, které mě k ní opět přivedou a budu hodnotit jinak.... celý text

Colorado Kid 2017, Stephen King

Kdyby nešlo o Stephena Kinga, hodnotila bych ještě níže.... :-) Moc jsem asi nepochopila nějaký obecný důvod k vydání této knihy bez pointy. A přemýšlet o tom, že "některé záhady jsou neřešitelné" nemusím prostřednictvím beletrie.... Škoda :-)... celý text

Ledové sestry 2017, S.K. Tremayne (p)

Kniha byla celkem zajímavá a čtivá, neříkám, že ne, ale čekala jsem přece jen více děje, trochu více dynamiky a složitější příběh. Pokud jde o viníka smrti dcery, který se nadobro vyjeví až ke konci knihy, zdálo se mi to docela dost přitažené za vlasy, nevím, zda je to z lékařského hlediska možné, ale pro mě to bylo prostě dost nepochopitelné. Také duchařina mne moc nezaujala, věci byly nedotažené a zmatečné a bylo použito hodně věcí, které by se daly označit za klišé, takže jsem se u knihy nijak nebála - použité "duchařské okolnosti" jsem četla už tisíckrát. Atmosféra ostrova s majákem a opuštěného starého domu mohla být vykreslena do větších detailů a myslím, že pokud by se toto prostředí více využilo, mohl z toho být daleko lepší nervy drásající román :-)... celý text

Hora mezi námi 2017, Charles Martin

Je to taková pohádka a člověk to tak musí při čtení brát. Až moc okolností hrálo ve prospěch dvou hlavních hrdinů, ale já za to byla ráda, měla jsem chuť číst zrovna něco takového. Dojem mi však kazily dvě věci. Jednak skutečnost, že o Benovi čtenář ví vše, ale o Ashley téměř nic - s ženskou hrdinkou jsem tak měla problém vnímat ji víc pozitivně - ráda bych také poznala její vnitřní svět, vzpomínky a názory na muže, který se o ni v jejich situaci stará. A další věc trochu srážela mužnost a lesk Benova "princovství" :-) - šlo o to až nezdravé zbožňování jeho ženy. Čím déle jsem to četla, tím více mi připadal jako "podpantoflák", který nemá vlastní názor. Nesedělo mi to s tím, že by mělo jít o vzdělaného člověka - ve svých úvahách o své ženě na mě dělal občas hloupý, někdy až nenormální dojem :-) No a ten konec - takový americký patos jsem z toho cítila... :-) Ale jinak celkově hodnotím velmi kladně, něco podobného jsem asi ještě nečetla a musím říct, že jsem ke knize utíkala každou volnou chvíli, bylo to napínavé, chtěla jsem vědět, jak to dopadne a na hlavní hrdiny a jejich nouzi např. o jídlo jsem si vzpomněla v běžném životě dost často :-) Ukázka z textu: "Znovu si lehla a zavřela oči. Obklopilo nás ticho a já jsem si uvědomil, jak jsem si zvykl na zvuk jejího hlasu. A poprvé mě to ticho přivedlo k myšlence, jestli se mi po tom hlase nebude stýskat, až přestane rozechvívat vzduch kolem mých uší."... celý text

Panenka 2017, Hollie Overton

Bohužel jsem dočetla lehce za polovinu a musela jsem odložit. Podtitul, že "útěkem to teprve začíná" evokoval napětí a dobrodružství, ale to jsem v knize nenašla - šlo o předvídatelný příběh vyprávějící, co se děje poté, kdy se oběť dostane ze zajetí - tedy popis lékařských vyšetření, zájmu policie a veřejnosti, jen povrchní povídání obsahující samozřejmě vzpomínky na celý čin, takže se čtenář dozvídá, jak to bylo. To je nutné v knize tohoto typu, ale vše bylo podané nudně a vlažně, tak, že to nevyvolalo žádné soucítění, chybí gradace děje. Nejlepší na knize byla první kapitola popisující právě útěk - ale jakmile Lili otevřela pusu po návratu domů, veškerá naděje na zajímavý příběh vzala za své. Celý problém toho příběhu je psychologie postav - velmi nevěrohodné chování takřka všech zúčastněných, až mi to přišlo, jako by knihu napsal někdo velmi mladý nebo někdo velmi nevyzrálý. Nebavilo mě to a absolutně jsem to neprožívala, příběhu jsem nijak nevěřila a hlavní oběť únosu, se kterou bych měla mít soucit, mi byla ze všech nejprotivnější. Dočtení by mi zabralo ještě asi dva večery, které jsem již nechtěla promarnit něčím takovým, proto odloženo.... celý text

Pořád jsem to já 2015, Lisa Genova

Kniha obsahuje příběh, který čtenář už předem samozřejmě očekává. Za mě bych uvítala trochu pomalejší rozjezd, abych se mohla více přiblížit hlavním postavám a poznat je trochu detailněji, ještě než nemoc propuká - myslím, že pak by mne to zasáhlo ještě více. Na druhou stranu jsem byla vděčná, že tomu tak nebylo, protože jsem dokázala děj sledovat jakoby zpovzdálí, v což jsem i dost doufala - bála jsem se, že to bude na mě příliš srdcervoucí. Jsem ráda i za konec, který nebyl nijak vygradovaný do amerického dojáku - nemusí být přece řečeno vše do úplného detailu, když každý člověk, který to čte, ví, jaké konce asi nastanou.... celý text

Slyším tě všude 2017, Connie Willis

Přečetla jsem necelých 300 stran a dál už to příliš uráželo moji inteligenci... Kniha by mohla být "kuchařkou" pro spisovatele, jak napsat tlusté dílo o ničem. Když jsem pochopila spisovatelčin systém - nastolit situaci a pak o ní 50 stran tlachat formou různých telefonátů a rozhovorů, stále dokola stejný text, už jsem začala používat i "rychločtení", protože to člověku nic nedávalo a kdyby ty stránky přeskočil, nic by se nestalo. Nejhorší je, když si člověk vysní příběh, jaký to bude - nejvíce jsem doufala v propojení s úplně cizím člověkem, kterého bude hlavní hrdinka poznávat prostřednictvím emocí a pak se potkají a poznají, ale tohle byla červená knihovna na té nejnižší úrovni, i když nechci urážet červenou knihovnu.... :-) Bylo to naivní, nedotažené, roztahané, stupidní, ztráta času. Zajímavý námět nabízel tolik možností, ale využito bylo tak 1 %..... Absolutně nedoporučuji :-)... celý text

Žena v okně 2017, A.J. Finn (p)

Knihy tohohle typu se vždycky slibně rozjedou, jenže to neudrží a brzy ztrácí dech. Už při čtení jsem si říkala, že čím víc se nás autor snaží navnadit děsnou záhadou a tajuplnými situacemi, o to víc budu určitě při vysvětlení zklamaná. A bohužel se to potvrdilo. Finále příběhu je nadmíru nereálné a z toho důvodu pro mne nebylo vůbec šokující, i když to zřejmě byl autorův záměr. Spíš jsem z toho byla otrávená, že to nedokázal vymyslet líp :-) Ani do mysli hlavní hrdinky jsem se nedokázala moc vcítit - nebylo to ani tím, že byla "na prášky" a alkoholička, ale zřejmě bude problémem spíš to, že to napsal muž se svou představou ženské mysli. Asi SPOILER: Kniha není nijak oslnivá a závěrečné drama ve mně nevyvolávalo moc emocí, tak nějak jsem předem tušila, jak to asi musí dopadnout.... :-)... celý text

Sucho 2017, Jane Harper

Každá kniha - najmě detektivka - obsahuje malé otazníky - místa, nad kterými člověk zvedá obočí, pochybuje nebo logicky nezapadají. Dobrý příběh sama za sebe poznám tak, že mi tyto malé otazníky nevadí a přecházím je. A to byl případ tohoto románu - tak moc mě to i přes malé nesrovnalosti bavilo! I když se hodně věcí dalo odhadnout, čtenář si může být celým vysvětlením jistý až na úplném konci knihy. Jde vlastně o dvě zápletky a obě pro mě byly stejně napínavé, nestávalo se, že bych se musela na některé části nutit do čtení. Styl autorky je to, co nápad pozdvihuje - celý příběh je psán velmi reálně, s hlavním hrdinou se čtenář vrací do rodného města a vrací se i ve vzpomínkách a přitom děj není zahlcen postavami. Druhá dějová linka je do příběhu včleňována plynule prostřednictvím rozhovorů a právě krátkých vzpomínek - celé to působí pak věrohodněji, než když člověk čte celou kapitolu věnovanou pouze minulosti a další o současnosti. V průběhu vyšetřování se odkrývají různé indicie, na základě kterých lze věci přijít na kloub. Musím říct, že rozuzlení příběhu ze současnosti mne mírně zklamalo, protože jsem čekala trochu větší bombu, peprnější motiv a pachatele, ale závěr autorky prostě respektuji. Vykreslované prostředí knihy mne drželo u jejích stránek a utíkala jsem k ní každou volnou chvíli - vřele doporučuji a závidím těm, kteří mají teprve před sebou :-)... celý text

Selský baroko 2005, Jiří Hájíček

Za mě absolutně bez námitek :-) Kniha o opravdovém životě, lidských osudech, vesnických záležitostech, letním vedru, vhledu do mužské duše, odkrývání dávných křivd a životních tragédií, k zamyšlení nad vinou a trestem, o tom, co vše odvál čas a zda má ještě cenu staré nespravedlnosti vytahovat na povrch nebo o tom, že každý špatný čin člověka vždy dožene. Kniha vyvolává otázky a zamyšlení. Po počátečním zmatku, že se nevyznám v lidech, o kterých se mluví, jsem to přestala řešit a prostě jsem si řekla, že budu číst dál, jestli to půjde - a ono to šlo, člověk vplul s hlavním hrdinou do té neznámé vesnice a jejího okolí a poznával všechny sousedy a jejich minulost, dostala jsem se do děje natolik, že když jsem otevřela rozečtené, bylo to, jako bych pustila film a pokračovala v jeho sledování. Příběh obsahuje různé podoby lidského života, dotýká se i lásky, jemně - asi poprvé jsem četla o tom, jak hlavní hrdina - muž - vnímá nepatrné, ale očividné, známky svádění ženou :-) Kniha pohladí po duši a současně připomíná lidská neštěstí vyplývající z doby.... celý text

Ta přede mnou 2017, J. P. Delaney (p)

Za mě tedy zklamání. Zezačátku se vše jevilo dobře, příběh se rozehrál slibně a téma bylo neotřelé, kniha je velmi čtivá a rychle se střídají jednotlivé kapitoly, což tuto čtivost jen podporuje. Lehce za polovinou jsem však nějak ztratila o děj zájem a než abych ke knize chvátala, jsem spíš už vybírala, co dalšího po ní začnu. Problém u mě asi byl ten, že příběh je velmi přitažený za vlasy a nepravděpodobný a všechny hlavní postavy mi byly protivné, vůbec jsem neměla mezi nimi nikoho, s kým bych sympatizovala a proto mi bylo celkem jedno, co se komu stalo nebo stane. Vygradování děje bylo takové nemastné neslané, jako by se autor (či autorka) bál do toho "říznout" a trochu to napětí vystupňovat a udržet delší dobu. Podle mého názoru je to další kniha, jejíž kvalitu přesáhla masivní reklamní kampaň.... celý text

Ví o tobě 2017, Sarah Pinborough

Je pravda, že úplný závěr knihu pošoupl o jednu hvězdičku nahoru a až při názvu poslední kapitoly mi došlo, jak se věci mají. Toto vyústění bylo zajímavé a donutí čtenáře nad celým obsahem znovu přemýšlet. Kniha se čte dobře díky kapitolám, které jsou dlouhé tak akorát a děj je stručný, prakticky se omezuje pouze na tři čtyři hlavní postavy. Na začátku se kniha tvářila jako román pro ženy popisující milostný trojúhelník, potom se přidal určitý paranormální prvek, který mne však dost rozladil a málem jsem kvůli tomu knihu odložila. Také chování hlavních osob bylo nenormální a přitažené za vlasy - samozřejmě vedené tak, aby mohlo být zakončeno, jak zakončeno bylo. Na jedno přečtení celkem dobré, jsem ráda, že jsem měla jen půjčené.... celý text

Konec prokrastinace 2013, Petr Ludwig

Pro mě nezáživný text a nástroje zde zmiňované na mne nefungující.... Zdá se mi, že se rozebírá problém, na který každý sám v sobě tak nějak instinktivně zná řešení.... celý text