aninaji aninaji přečtené 104

☰ menu

Příliš osobní známost

Příliš osobní známost 2011, Eva Urbaníková
3 z 5

Bylo to krátké, ale výstižné. Autorka na malé ploše zachytila vše podstatné bez zbytečné vaty a nedůležitých odboček. Je smutné, jak dokáže alkohol pomalu a plíživě rozložit mladou rodinu... Jen škoda toho konce, čekala jsem jiný.... celý text


Závity ulit

Závity ulit 2018, Martina Málková
4 z 5

Tohle bylo opravdu příjemné překvapení! Letní pohodovka s předvídatelným dějem, ale napsaná s takovou lehkostí a vtipem, že musíte číst, dokud knihu nezaklapnete za poslední přečtenou stranou. Ráda si od autorky přečtu i něco dalšího.... celý text


Jizva

Jizva 2021, Danuta Chlupová
3 z 5

Autorka se pustila do zajímavého tématu, ale výsledek mě tak úplně neohromil. Dějová linka odehrávající se v současné Ostravě, ve mně vyvolala emoce a slzela jsem u pasáží, které ostatním čtenářům asi nepřipadaly ničím zvláštní. Kapitoly odehrávající se v minulosti, se mě ani zdaleka takto nedotkly, přestože popisují opravdu smutnou dobu a konec je velká lidská tragédie. Postavy mě mátly svým chováním, kterému jsem občas nerozuměla, po dočtení mi zůstala v hlavě spousta otazníků...... celý text


Odbočka v lesích

Odbočka v lesích 2022, Kateřina Karolová
3 z 5

Nenáročné prázdninové čtení, které zhltnete během jednoho dne. Na začátku to trochu vázlo, ale jakmile skupinka dorazila do lesa, byla jsem knihou úplně pohlcena. Samozřejmě má vyprávění své mouchy. O postavách se dozvíme jen malinko a je jich až moc na to, abychom si někoho oblíbili. Žádná z nich navíc není zrovna sympaťák roku. Tady mi to ale nijak zvlášť nevadilo, ani nechybělo. Děj má spád, postavy se střídají po krátkých kapitolkách a není tak prostor na to, aby se čtenář začal nudit. Konec je rychlý a na můj vkus málo dramatický. Pořád jsem čekala nějaký zvrat a ono nic. Pointa? No....dejme tomu. Do čtení jsem se pouštěla s nulovým očekáváním, takže přesto všechno, já jsem spokojená.... celý text


Naslouchám

Naslouchám 2021, Šárka Šišková
5 z 5

Tohle byl koncert! Intimní příběh jednoho obyčejného manželství, jakých se kolem nás odehrává jistě mnoho. Autorka má neuvěřitelný dar zachytit to podstatné jen jemnými náznaky či dialogy mezi postavami. Děj je opravdu komorní, kniha nemá ambice zachytit velké události. Odehrává se tady a teď a vnější dění vlastně nehrají žádnou roli. Přesto musíte číst dál a dál, protože máte najednou pocit že jste sami uprostřed toho všeho a jen se necháváte unášet dál spolu s hlavními hrdiny. Vše plyne naprosto přirozeně a i když až do poslední věty nevíte, jak to celé dopadne, nevadí vám to. Dialogy i myšlenkové pochody postav jsou vypilovány do naprosté dokonalosti, takže působí naprosto nenuceně, samozřejmě a autenticky. Je velká škoda, že je Šárka Šišková tak málo známá. Vlastně i já jsem na ni přišla náhodou. Její knihy by si zasloužily mnohem víc pozornosti.... celý text


Mlýn

Mlýn 2018, Michal Vaněček
3 z 5

Autor, bohužel, není žádný velký spisovatel. Celá kniha je psána jednoduchým jazykem v ne příliš rozvinutých větách, takže neočekávejte příliš hluboký čtenářský zážitek. O hlavních postavách se toho moc nedozvíme, protože většinu života spolu svorně mlčí. Znatelně chybí nějaké jejich vnitřní prožívání, myšlenka....něco, co by z nich na papíře udělalo lidské bytosti, které žijou a cítí a o kterých chci číst dál a dál. Na jednu stranu je zdůrazněno, jak jsou bratři inteligentní a na druhou neustále opakují, jak dali tátovi slib a fertig. Vzhledem k tomu, že celou knihu jen mlčí nebo fyzicky pracují je těžké se jim nějak přiblížit a oblíbit si je. Při popisu faráře Hřiba se mi hned vybavil páter Toufar, na jehož kázání jsem pak narazila v použité literatuře. Připadalo mi to moc okaté a prvoplánové...opravdu je pro spisovatele tak těžké, vymyslet si svého vlastního, autorského hrdinu? Postav je v knize jen pár a i přesto jsou některé jen do počtu a jejich smysl mi unikl. Jestli šlo autorovi hlavně o to, aby napsal "tlustou" knihu, mohl se zaměřit na bratry a zapracovat aspoň na nějaké jejich elementární psychologii a ne řešit postavu Marcely, která ději nic nepřináší a nijak jej neovlivní. Příběh hoslovického mlýna je sám o sobě zajímavý a zasloužil by si kvalitní zpracování. Toto bohužel jen klouže po povrchu a kromě pár základních informací ze života sourozenců, které se dají dohledat běžně na internetu, toho moc nenabízí.... celý text


Šťastně až navěky

Šťastně až navěky 2018, Kelly Oram
1 z 5

Tak tohle teda ne. Po skvělém prvním díle, od kterého jsem se nemohla odtrhnout a musela jsem ho ve čtyři hodiny ráno prostě dočíst, vyplodila autorka něco, čím celý příběh Elly a Cindera poslala do kytek. V Ellině světě jsou najednou všichni (až na jednu nepříjemnou vyjímku) hrozně uvědomělí, empatičtí, všichni ji milují a obdivují, chtějí s ní dělat rozhovory, natáčet filmy a fotit ji a Ella ve svých 19 letech sepisuje "paměti". Cinder je tak nereálně dokonalý až se mi z toho chce smát. Jediný zádrhel je ve vztahu s otcem, který je ale nakonec také dostatečně uvědomělý na to, aby se spolu melodramaticky usmířili. Epilog už je jen poslední, zato ale opravdu pořádný hřebík do rakve. Z toho jsem byla znechucená tak, že jsem byla ráda, že můžu knihu odložit s vědomím, že další pokračování už není. Je s podivem, že všichni přežili až do konce, když neustále a kvůli všemu "lapali po dechu". Nevím, jestli je to překladem, ale tato ustavičně se opakující slovní spojení mě rozčilovala už od prvního dílu.... celý text


Propast smrti

Propast smrti 2021, Robert Bryndza
5 z 5

Kate Marshallovou mám o něco raději než Eriku. Má sice své problémy, ale nepadá na mě z ní taková deprese, jako z osamělé Eriky, která je ztracená ve svém vlastním životě. Líbí se mi, že Kate s Tristanem řeší případy s velkým přesahem do minulosti. Jako fanouška "Odložených případů" mě to baví a je to tak pro mě celé zajímavější a poutavější. Přes to, že jsem zhruba tušila, v čem je jádro pudla, mě kniha doslova přibila do křesla a přečetla jsem ji na jeden zátah. Robert Bryndza prostě umí.... celý text


Slyšet jeleny zpívat

Slyšet jeleny zpívat 2021, František Šmehlík
4 z 5

Kniha má krásnou obálku. Bonusem je to, že se odehrává v našem kraji. Na začátku jsem byla trochu zmatená ze zbytečného množství postav se jmény, která mi nešla přes pusu. Navíc mě štvalo, že autor neustále používá jejich jméno i příjmení. Ale zvykla jsem si. Příběh byl tak akorát napínavý, hezky to odsejpalo. Konec se může zdát na naše končiny trochu moc akční, ale pro mě byl uvěřitelný. Jen bych se obešla bez linky kolem lidského masa, která nebyla pro řešení případu podstatná a z mého pohledu tak nějak vyšuměla do ztracena. Sečteno a podtrženo - těším se na další autorovu knihu a kdyby se rozhodl napsat také o dalším případu z ostravské kriminálky, budu se těšit ještě víc!... celý text


Čekanka

Čekanka 2006, Julia Quinn
2 z 5

Na příběh Penelope a Colina jsem se opravdu těšila. Vlastně jsem s touto sérií začala hlavně kvůli němu, abych nemusela čekat na seriál. Možná jsem očekávala příliš. Postavy nejsou moc sympatické, celou knihu se skoro nic neděje. Prozření Colina a jeho následné lásce jako trám se dá jen těžko uvěřit. Dějová linka kolem lady Whistledown mě vůbec nebaví ani v seriálu a tento příběh vlastně stojí hlavně na ní. Uspěchaný konec tomu také nepomohl.... celý text


Člověk Gabriel

Člověk Gabriel 2013, Kateřina Dubská
5 z 5

Příběh Gabriela mě zasáhl přímo do srdce. Většinu knihy jsem dojetím proslzela. Je to oslava života, lásky k ženě, rodině, svým kořenům, k přírodě. Gabrielova životní moudrost, nadhled, jeho vidění světa, událostí i lidí v něm mě očarovaly...... celý text


Není co závidět: Obyčejné životy v Severní Koreji

Není co závidět: Obyčejné životy v Severní Koreji 2014, Barbara Demick
5 z 5

Smutek, bezmoc, beznaděj...To, co se děje v Severní Koreji, je pro mě ve 21. století nepochopitelné.


Holky z internátu - Příjezd

Holky z internátu - Příjezd 1997, Enid Blyton
4 z 5

Jako malá jsem dvojčata Pat a Isabelu milovala! Vrátit se k nim skoro po 30 letech bylo moc fajn. Pořád je to milé a poutavé čtení. Jako dospělá vidím, že pointa jednotlivých příběhů je vždy dostatečně poučná a prvoplánová a dvojčata se svými kamarádkami působí trochu jako Rychlé šípy v sukni, ale vůbec mi to nevadilo. A jako malé holce už vůbec ne.... celý text


Jestli zůstanu

Jestli zůstanu 2011, Gayle Forman
3 z 5

Příběh o tom, zda být, či nebýt. Moc mě bavila retrospektiva, ve které Mia vypráví o svých velkých láskách - hudbě a Adamovi, a hlavně o své rodině. To, jak se měli všichni rádi a jakým způsobem jejich život změnilo pár vteřin, mi nejednou vehnalo slzy do očí. Dějová linka ze současnosti mě ale neoslovila. Možná je to tím, že jsem podle anotace čekala něco jiného...Překvapuje mě, že existuje film. Až tak výjimečný příběh to opravdu není.... celý text


Záhada na zámku Styles

Záhada na zámku Styles 2015, Agatha Christie
4 z 5

První případ Hercula Poirota mě moc mile překvapil! Čekala bych, že ve své prvotině se i taková autorka jako Agatha Christie bude ještě trochu hledat, ale chyba lávky. Má to všechno, na co jsme v jejích knihách zvyklí - promyšlenou zápletku, atraktivní prostředí a hlavně detektiva se specifickým vzhledem, způsobem vyšetřování i móresy. Přestože byla kniha napsána před více než 100 lety, vůbec to není znát. Chytne vás a nepustí, dokud nezjistíte jak se to všechno seběhlo. Agatha Christie byla opravdu mistr svého řemesla.... celý text


Letní světlo, a pak přijde noc

Letní světlo, a pak přijde noc 2009, Jón Kalman Stefánsson
5 z 5

Mozaika příběhů obyvatel jedné malé islandské vesničky, kde se všichni znají a jejichž osudy se vzájemně ovlivňují a proplétají. Vyprávění o obyčejných lidech a jejich neobyčejně obyčejných životech, ve kterých prožívají zdánlivě obyčejné a nezajímavé věci. Když si odmyslíme pár severských specifik, mohly by to být příběhy o komkoli z nás. A právě to dělá knihu, spolu s autorovým stylem, tak poutavou a jedinečnou. Vyprávění je proloženo spoustou zajímavých úvah a životních mouder, které Vás občas donutí zpomalit a zamyslet se. Možná vás překvapí věty se spoustou odboček. Tady ale pravdu platí, že odbočky jsou jako sluníčko a vy si ta klikatá souvětí zamilujete. Knihu jsem si vychutnávala, protože je mi jasné, že na podobnou hned tak nenarazím. Často jsem se v textu vracela k tomu, co mě zaujalo a užívala si autorovu životní moudrost a nadhled. Chvilkama mi bylo hrdinů opravdu líto, pak mě štvali, vzápětí na to rozesmáli....čtenář s nimi zažívá celou škálu různorodých pocitů. Jen ten smutný a hořký konec mě překvapil. Po dočtení mě přepadla taková zvláštní melancholie. Ale to je život.... celý text