Zuzaa komentáře u knih

V době akčních, strhujících a napínavých knih je tohle prostě milé. Jednoduše milé a to není zrovna málo!

4 26.03.2013

Pavel Kučera jednou recenzoval film "O život" od Milana Šteindlera. Nadpis toho článku zněl "CO JE SAKRA TOHLE ZA POŠAHANOU P***VINU". Myslím, že by se to hodilo i k téhle knize. Fakt ujetá, fakt šílená, hrozně přehnaná, ne moc dobrá....

1 26.03.2013

Takhle kniha byla bezpochyby zvláštní. Chvíli jsem se ztrácela v příběhu, čase i a postavách, chvíli zase nemohla odejít, pod tím strhujícím tlakem, který děj vytvářel.
Trochu příliš náhod a šílených kombinací, na druhou stranu originální nápad, netradičně napsané, napínavé a hlavně se čtveřicí sympatických hrdinů v současném Berlíně....

26.03.2013

Knihu jsem začala číst protože se prý podobá, českému Útěku do pekel, který mě jedním slovem nadchnul. Musím bohužel konstatovat, že česká neznámá verze, na kterou jsem narazila víceméně náhodou, mě oslovila trochu víc než tato populární francouzská "literární senzace".
Příběh na mě působil příliš telegraficky, okleštěně. Postavy nebyly dostatečně popsané a každý se jevil buď černý nebo bílý (to většinou) ale nic mezi tím. I když se jedná o autobiografii, dějství nebylo příliš uvěřitelné, hlavní hrdina byl stylizovaný do postavy chytrého, šikovného, oblíbeného poloboha a hrdinského námořníka, kdy se každý může zbláznit jen aby mu pomohl z nějakého průšvihu.

Ale nemůžu říct, že by se jednalo o knihu vyloženě špatnou, určitě má svůj smysl, začetla jsem se do ní a bavila mě, touha po svobodě byla úžasně popsaná, stejně jako síla a odhodlání hlavního hrdiny. Ovšem si myslím že na českého Františka Niedla a jeho hrdinu Pavla Vencla z Útěku do pekel, podle mého názoru Motýlek, tak nějak nemá...

2 18.12.2012

Kniha dobrá jako víno a ještě mnohem lepší!
Ten obal je příšerný, ale to je všechno co je na této knize špatné, jinak je to po dlouhé době dílo, kvůli kterému lituji, že musím v noci spát a přes den chodit do práce. Dokonce jsem měla všem kamarádům potřebu, pořád o knížce a osudech hrdiny povídat, asi 30x jsem za tu dobu všem možným lidem řekla "to si určitě musíš taky přečíst!".
Pavel Vencl je neuvěřitelný floutek, ale zároveň frajer a sympaťák a jeho osud je sice trochu spletitý a překombinovaný, plný zvratů a pádů, ale asi právě kvůli takovýmto příběhům, které člověk sám nezažije, umíme číst. Bylo to výborné, výborné, mám 100 chutí napsat autorovi, jak dobré to bylo a jak moc velkou radost mi udělal.

6 28.10.2012

Líbil se mi nápad napsat knihu ve formě emailové konverzace. Jenže Emmi mi časem přišla trochu otravná. Ano, vtipná, ale to neustálé: "konec", "už si nebudeme psát", "nemá to cenu", "už se neuvidíme", "jak se máš?" a "sejdeme se", "nesejdeme se", "milánku", mi trochu vadilo, ale je pravda, že to asi přesně vystihuje opravdovou situaci. Je lehké někomu podlehnout v emailech a propadnout kouzlu jeho písmen, je těžké žít skutečný život vedle někoho staršího, kdo se jmenuje Bernard (představuju si ho jako majitele pivovaru Bernard). Vlastně nemám nic proti knize, ale spíš proti situaci těch dvou, občas se mi už chtělo křičet "proč to pořád komplikujete?? tak chcete být spolu, nebo nechcete, už to sakra rozlousknětea postavte se k tomu čelem!" Jenže kdyby to bylo jednoduché, nebylo by zase o čem psát, co číst a co žít, že?

No a pak knížka skončí. Dobře, šťastně, soužitím, to musím prozradit. Je zvláštní, že všechny příběhy končí v tuto chvíli.. nebo svatbou nebo těhotenstvím. A pak? Co je pak? Pak je žili "šťastně až do konce". Napíše o tom autor pokračování? Anebo ne, protože to "žili šťastně až do smrti" bývá časem trochu nuda, většinou. Bylo by pak o čem psát? Když se už nechodí pořád kolem horké kaše a neřeší jestli jo a nebo ne, ale když se perou ponožky a chodí na nákupy... Těším se až někdo napíše knížku o téhle další, klidné fázi. Zajímavou knížku, bez rozchodů a řešení, ale přesto takovou aby měla spád.

1 25.09.2012

Svižné, čtivé, vtipně napsané i když některé příběhy jsou velmi smutné.
Přesně typická ukázka toho proč nemám ráda povídky. Sotva se do příběhu dostanete, oblíbíte si postavy a vcítíte do děje... je konec. Většinou navíc velmi otevřený konec. Jsou to opravdu jen takové desetiminutovky, i když každý z námětů by vydal na pořádný a povedený román.

3 04.09.2012

Když jsem se dozvěděla téma nové knihy Kateřiny Tučkové, říkala jsem si v duchu "škoda že si vybrala zrovna tento motiv, to mě asi moc bavit nebude.." Ale přece jen jsem si knížku sehnala, je to přece Kateřina Tučková!
Její předešlé knihy se mi moc líbily, tak jsem dala šanci i této, i když přiznám, že jsem se do ní pustila s mírným despektem. Ale! Zaujalo mě to asi po deseti stranách a po dalších patnácti úplně pohltilo. Knihu jsem četla s napětím jak detektivku a neustále jsem si vyhledávala na mapách obce o kterých se mluví, listovala ve slovníku a dozvídala se podrobnosti například o aspergerově syndromu. Bylo to skvělé čtení!

Rozšířila jsem si díky tobě obzory a zase jsi mě nezklamala, takže díky Kateřino Tučková! Příště si tvoji knížku přečtu, i kdybys psala beletrii o tom jak se dělají topinky na sádle.

15 01.09.2012

I love Andy Warhol, I love this book!

1 24.08.2012

Atmosféru to má, ale myslím že největším nedostatkem a pak zároveň i předností knihy je, že je opravdu tenká, sotva se do příběhu ponoříte, je konec. Postavy nejsou dost popsané a propracované, nikoho jsem si nestihla oblíbit (možná tak pejska Spider), šel by z toho udělat asi báječný příběh do kterého by se dalo zahloubat a bát se, takto to je taková oddechovka na jedno letní odpoledne a souhlasím s ostatními, že jsem se chvílemi i nudila a odbíhala myšlenkami jinam...

2 24.08.2012

Ideální napínavá detektivka na léto. Strávila jsem s knihou jeden moc pěkný den u moře, je to čtivé, má to spád, hrdinové jsou sympatičtí a závěr jak má být.

2 21.07.2012

Tak od poloviny knihy jsem měla pocit, že příběh ztratil spád a že se tam jen mluví o ději z první části knihy, který byl napínavý a dramatický, to zase jo. Pak ale příjde docela překvapivý konec, takže když je konec dobrý, tak je všechno dobré....

4 12.07.2012

Tahle kniha by byla podprůměrná a slabá i kdyby ji opravdu napsala mladá Vietnamka....
Nejlepší na ní je, že má jen 140 (velmi natahovaných) stran a čistého textu je tak 15 listů, takže jsem s ní aspoň nezabila moc času...

Na mnohá doporučení jsem si tuhle knížku půjčila a přečetla ale musím říct, že celkový dojem nijak zázračný. Přišlo mi to sice čtivé, ale takové ploché, příliš do červena... Strávila jsem u knihy tři celkem příjemné večery, ale jsem docela ráda, že už je zase vrácená v knihovně a dám si teď snad něco náročnějšího, co ve mě zanechá větší a dlouhodobější dojem...

2 11.01.2012

Skvělá knížka, napsaná čtivě, originálně a krásně. Několik dní jsem tímto příběhem žila, vtáhl mě do děje a já se pobybovala jen po HimmelStrase. Skvělý příběh, výborně propracované postavy. Trochu mi to připomínalo film Musíme si pomáhat. Smutné, ale parádní čtení!

13 06.09.2011

Krásná knížka, kterou jsem přečetla jedním dechem. Skvělý, zajímavý a autentický příběh. Ještě dlouho po přečtení na něj musím myslet - a přesně tak to má u dobré knížky být!

5 06.09.2011

Je to zajímavě napsané, ale nic přelomového. Myslím, že kdybychom prošli deníky českých žen, najdeme podobných příběhů a vypravěčského stylu spousty. Knížka mi přímo nevadila, ale přečetla jsem ji asi za 2 hodiny a zhruba za stejnou dobu jsem na ni i zapomněla. Milí pokus, ale nic víc.

31.08.2011

Moje oblíbená knížka! Realistický, napínavý, parádní román z drsného prostředí. Prvních asi 20 stránek jsem s knihou bojovala a uvažovala o tom že ji odložím, ale vyplatí se, se prokousat dál. I půl roku po přečtení na tuto knihu vzpomínám a čekám kdy příjde podobně skvěle šílené čtení.

5 27.05.2011

Pojedeme na Kubu a budeme tam jenom kalit, chlastat, flirtovat a užívat si a pak o tom napíšeme knihu? Ano!
Autoři stokrát nezapomenou připomenou jak jsou zkušení, kolikrát na Kubě i jinde na světě už byli a působí na mě jako takoví Brouci Pytlíci a Všeználci dohromady. Ale jinak ano, čte se to dobře a o Kubě se taky něco málo dozvíte...

2 27.05.2011