Zmiu komentáře u knih

Tuhle knihu budu každému doporučovat. Nejen, že sdílí důležité poselství o škodlivosti světelného znečištění, ale je i dobře napsaná. Dočteme se zde o různých ekosystémech, Švédsku, historii, o vesmíru, a to vše v krátkých a mile napsaných kapitolách. Je také vidět, že je kniha dobře přeložena.

1 01.07.2023

Slyšela jsem ze všech stran, že je tato manga skvělá, ale ten název a představa, že je hlavní hrdina slizem, mě nějak odrazovala. Ale pak jsem si dala říct, a opravdu, je to skvělé. :-) Je to vtipné, svižné, a přesně, jak tu píšou jiní, v duchu RPG her (a to v hraní nijak zvlášť nejedu). Těším se na další díly.

29.06.2023

Zmínku o knížce jsem našla v časopise Plav i s malou ukázkou. Zajímaly mě hlavně ilustrace, protože jsem zkoušela číst knihu Grónské mýty s ilustracemi od Velíška a nedokážu to, kvůli vulgárním ilustracím. Grónské mýty jsou skutečně takové syrové a otevřenost a přímost k nim patří, ale jak ukazuje tato knížka, nahotu i určitou ošklivost lze zobrazit uctivě. V jistých aspektech ty ilustrace nejsou tak daleko od Velíška, a i jsem slyšela názor, že se k těm grónským mýtům hodí, ale zatímco u Gitz-Johansena vnímám úctu, u jeho ilustrací mi to připadá jako výsměch celému Grónsku. Děkuji tedy za tuto knihu, která ukázala, jak krásně lze zobrazit postavy Grónské mytologie. Ukázky grónštiny mě také potěšily, srovnáváním textu se člověk může snažit i něco vyluštit.

25.06.2023

Dost slabé zpracování, a ilustrace taky nenadchly.

17.06.2023

Velký špatný. Nehodnotním fakta, věřím autorovi, že to má všechno dobře, ale číst se to nedá. Struktura knihy je dost chaotická, k tomu špatně srozumitelné věty prokládané závorkami. Poznámky pod čarou by udělaly větší parádu. A končit řádek jménem a začít druhou stránku číslovkou patřícímu k onomu jménu, to je taky umění.

15.06.2023

Nimona mě ze začátku moc nebavila, to jak vstoupila do děje, bylo, jako když se octnete najednou uprostřed knihy a nevíte, o co jde. Ale postupně se odkrývaly další vrstvy a nakonec jsem se do příběhu zamilovala. Interakce mezi postavami, a takové drobné detaily, to mě naplňovalo zvláštní něhou.

4 15.06.2023

Nejlepší z knihy je úvod. Ten mě nadchnul. Bohužel další kapitola o nešvarech západní společnosti je typické klišé knih s podobným záměrem. Musíme si vyslechnout, jak jsou ty naše životy bídné, abychom se pak mohli poučit, co s tím dělat. V tomto bodě mě kniha začala spíš nudit. Další kapitoly už jsou zase sympatičtější a dalo se číst dál. Knížka každopádně obsahuje zajímavé myšlenky a kdo nic podobného nečetl, bude zřejmě nadšenější než já. Nějaké poznámky si ale určitě udělám. A přečtu si znovu úvod na dobře naladění.

14.06.2023

První vydání knihy vyšlo v roce 1981, kdy informace v ní mohly být objevné. Vydání, které jsem četla bylo z roku 2000, což je doba, kdy u nás již byla dost rozšířená čajová kultura. Dnes, kdy jsme množstvím čajoven a čajových festivalů celkem unikát, lze říci, že tato kniha je značně zastaralá.

01.06.2023

Dobře napsaná kniha o traumatu, kdy se postupně dozvídáme, co se stalo. Já jsem dříve viděla film z roku 2004, tak jsem už věděla, co se stalo, ale i tak byla pro mě kniha silným čtenářským zážitkem, asi také pro to, že některé věci film nepojme a zase naopak. Teď jsem ji po 5 letech četla znovu a je pravda, že už jsem si víc všímala jednoduchého jazyka. Nicméně příběh vypráví 13-14 letá dívka, tak i ten styl působí autenticky. I přes závažné téma má vypravěčka sympatický smysl pro humor. A moc se mi líbí obálka se stromem (vyd. 2016) . A film také doporučuji.

30.05.2023

Moc pěkně udělaný komiks se spoustou detailů. Velmi mě bavilo si prohlížet obrázky a hledat drobné vtípky či kulturní odkazy. Ač je zde svět vikingů vykreslen ve stylu moderních seriálů, v každé druhé větě je slovo viking a všude plno ozdob a symbolů, které mohou působit až přehnaně, je mi tento komiks sympatičtější než ty nabubřelé komiksy pro dospělé. Moc se mi líbí úvodní stránky jednotlivých kapitol. Doufám, že brzy budou další díly.

2 28.05.2023

Čteno v Aj. Ve třetím díle se dostaneme na ostrov Keftiu, který postihlo neštěstí v podobě mračna a chladu, nejspíš důsledek sopečného výbuchu z předchozího dílu, a následuje mor. Naši hrdinové se opět setkávají a jako vždy bojují o přežití. Jak název napoví, objeví se zde nový člen do party, mladá sokolice. Opět se setkáme s Telamonem, Akastem a dozvíme se další střípky z Hylasovy minulosti. Série mě pořád baví, uvidíme, co přinese další díl.

15.05.2023

Čteno v AJ. Ve druhém díle se Hylas dostane jako otrok na sopečný ostrov, zachrání lvíče, a setká se znovu s dalšími postavami z předchozí knihy. Pokusí se opět získat Koronovu dýku a opět mu půjde několikrát o život. Tento díl mě bavil mnohem víc než ten první, dozvídáme se něco víc o postavách a jejich minulosti a celá série se zajímavě rozvíjí. Těším se na další díl.

08.05.2023

Jako nešvar této knihy vnímám hlavně to, že opakuje stejný vzorec vyprávění jako Bratr vlk. Vyvolený chlapec, který prchá, dívka, kterou napřed nesnáší a pak se s ní spřátelí, komunikace se zvířetem, osamělý vyhnanec, který chce chlapce zabít, připomíná Chodce z předchozí série a tak bych se skoro vsadila, že se někde ještě objeví a nakonec Hylasovi pomůže. První část knihy mě kvůli tomu až tak nebavila, a ani prostředí mi nebylo tak blízké jako v Bratru vlkovi. Druhá část byla zajímavější a originálnější, zejména kvůli postavě Telamona. Nakonec po váhání přidávám jednu hvězdu, přece jen mě kniha svým vyústěním navnadila na další díly, které ale bohužel nevyšly česky, což je škoda. Michelle Paver psát umí, je vidět, že si nastudovala, co mohla, a umí psát napínavě. Objevila jsem ji kdysi náhodou díky krásné obálce Bratra vlka, což by se u této knihy nestalo, neboť obálka je neuvěřitelně kýčovitá.

04.05.2023

Výtvarně moc pěkný komiks, který je i zasazen do hezky vymyšleného světa. Příběh o pomstě a dospívání není asi ničím novým, ale mezi dětskými komiksy, kam byl v knihovně zařazen, rozhodně vyčnívat bude.

2 29.04.2023

Na knihu jsem se těšila a vůbec mě nezklamala. Naopak. Překvapivě mě o něco více bavily pasáže o dětství a o životě před HP. Historky ze světa Harryho Pottera byly taky povedené, a moc mě potěšilo, jak hezky píše o hercích a herečkách, se kterými pracoval. Hlavně jsem si uvědomila, že i mladý člověk může už napsat paměti a předat nějaká životní moudra. Mně předal pár důležitých myšlenek a za to díky. Tom Felton působí jako ryzí člověk, což ještě podtrhla předmluva od Emmy Watson, která mě vzala za srdce.

9 29.04.2023

Krásná obálka, ale vevnitř už ilustrace moc neoslní. K tomu ještě slabší příběh, a dialogy to zabily úplně.

3 27.04.2023

Oproti dvěma posledním dílům podstatně čtivější, ale jak už zde zaznělo, překvapení žádné, stále stejná struktura. Vzala jsem to trochu rychločtením a myslím, že jsem nic důležitého nepropásla.

06.04.2023

Mnich mě neskutečně bavil. Hned od básně v prologu jsem tušila, že si čtení užiju. S gotickým románem zkušenost nemám, ale bylo tam vše. Zvrhlý mnich, vyvolávání ďábla, strašidlo, zamotané rodinné vztahy, romantická láska a nakonec jsme se dočkali i španělské inkvizice. A to vše vyprávěno se zápalem pro věc. Postavy někdy mluvily jako na divadle, zvlášť když třeba mluvily samy pro sebe. A čtenář jako trpělivý divák sledoval všechna dějství. Markýzovo vyprávění se táhlo přes dvě kapitoly, než se dostal k tomu, jak se seznámil se svou vyvolenou. Ale to jeho vyprávění bylo napínavé. Pořád se něco dělo. Mnich se určitě nebude líbit každému, chce to být správně naladěn na rozmáchlý styl. Ale to, co mi vadí jinde, zde má své místo. Jestli jsem si někde užívala krásný jazyk a jásala nad použitím nějakého neobvyklého slova, tak je to zde.

6 21.03.2023

Knihu jsem vůbec neplánovala číst, ale pak jsem ji dostala jako dárek, a tak jsem si řekla, že jí dám šanci. Už po pár stránkách jsem bohužel zjistila, že dočíst knihu bude velká výzva, protože ten květnatý styl mi vůbec neseděl. Ale kousla jsem se a pokračovala. Četlo se mi těžce, téma je sice zajímavé, ale vůbec mě nebavily postavy ani ty zvláštní popisy. Poslední kapkou pro mě byl dopis faráře arcibiskupovi, kdy líčí zážitky z koncentráku a popisuje tam pomstu vězňů. Příměr, že se lopaty do mučených těl zalouply lehce jako lžička do nákypu, bylo na mě trochu moc. Nějak si neumím představit, jak tohle nějaký farář píše. Ale není to jediný příměr. Těch je tam celá řada, a nepůsobí přirozeně. Knihu jsem odložila a s chutí se pustila do gotického románu Mnich. Ten má také květnatý jazyk, nevyhýbá se nechutnostem, ale do gotického románu to patří. Přemýšlela jsem, v čem je rozdíl. Proč jedna kniha tak chytne a druhá ne. Obě popisují osudy lidí, které mi jsou celkem vzdáleny. paní Tučková strávila nad knihou deset let, vybrala si zajímavé téma, nastudovala fakta. Ale nějak to skřípe. Necítím zde za těmi slovy osobu autorky, nějakou vášeň a lehkost, kterou by do knihy vnesla. Jen tu tvrdou práci. Ale tu oceníme více v naučné literatuře než v beletrii. Lewis napsal Mnicha za 10 týdnů a má to šmrnc. Je to samozřejmě věc osobního vkusu, Mnich také mnohé čtenáře může ubíjet svou rozvleklostí. Každopádně vysoké hodnocení Bílé vody ukazuje, že si své čtenáře našla a ač patřím zřejmě k menšině, Bílou vodu odkládám a posílám dál.

Příběhy vyprávěné krásným jazykem. Nevím, co bych jim řekla jako dítě, ale teď jsem si je užila. Doslov je taky skvělý. Dozvíte se, co vše vás v pralese může sežrat.

1 20.02.2023