work komentáře u knih

Naprosto skvělá kniha, jedna z nejsilnějších, kterou jsem kdy četl. Velmi závislá na překladu, četl jsem tři verze a jednoznačně nejlepší (a to o dost) je překlad Josefa Pospíšila z roku1984, vydaný nakladatelstvím Svoboda - krásný jazyk. Jako bonus k tomu máte i dobře zpracované ilustrace. Takže pokud máte přečteno v jiné verzi, zkuste znovu ;-)

9 23.11.2018

Ale ne... Opravdu? Když jsem psal recenzi na Svědkyně ohně, těšil jsem se na další knihu tandemu, co si říká LK. Měl jsem k přečtené knize drobné výhrady - nevyrovnané tempo, trošku zbytečně nadstavovaný závěr, nebo závan improvizace při tvoření děje - ale pochvaloval jsem si uvěřitelnost zápletky a svižnost střídání dějových linií. Všechno to se v Písečném muži mění, ovšem přesně obráceným směrem, než bych si přál.
Prvních polovinu knihy se neděje skoro nic. Autorská dvojice se v ní jen čtenáře snaží přesvědčit, jak ďábelský je uvězněný Jurek Walter, a to tak důkladně a neustále opakujícími se historkami, že to připomíná TV seriál, kde se v každé další kapitole musí zrekapitulovat, co se stalo v té předchozí, jen tak pro jistotu, a ještě dodat, že za vše může Walter, a že je to opravdu VELMI nebezpečný zločinec. Schválně zkuste na každé stránce napočítat, kolikrát se tam to jméno objeví. Pak kniha nabere tempo a začne na sebe vršit situace, které mají bohužel logiku jako děravý cedník.
Tři extrémně nebezpeční pacienti v extrémně střeženém zařízení, z nichž jeden je krásná dívka, mají volný přístup do společného obýváku? To jako vážně? A hlídá je kamera se slepým úhlem a bez přenosu zvuku, po všem tom popisu toho, jak dokonalé vězení to je? Opravdu tomu mám věřit? A personál láduje Waltera 13 let (!) medikací, navzdory tomu, že je pasivní a klidný? A těch 13 let je v zásadě léčebna v provozu jen kvůli němu, protože je tam jediný vězeň? Ale to snad ne... A tak to pokračuje dál, aby to v poslední části nabralo zběsilé akční tempo, kdy se démonický Walter skutečně začne chovat démonicky, dostane se kam chce v cuku letu, unikne odevšad, cestou nastraží komplikované léčky a tak dále a tak dále.
Písečný muž obsahuje materiál na jednu velmi dobrou povídku, tady naneštěstí roztaženou na několik stovek stránek. Zápletky se stávají značně nevěrohodnými (policie je klidně ochotna obětovat nebo vystavit smrtelnému hazardu vlastní členy, jen aby zachránila unesenou dívku) a mnohdy totálně zbytečnými (třeba epizodu s kočkou měl editor nemilosrdně vyškrtnout), a když se tam ještě objeví KGB, působí to spíše zoufale, než napínavě.
Nejsem znalec Keplera, tak jsem se domníval, že Písečný muž bude patrně prvotinou, než si autoři vybrousili styl. Byl jsem velmi překvapen, že je to právě naopak. Ale nevadí, neztrácím víru a jdu se pustit do Stalkera...

11 23.11.2018

Přesně jak píše Tozbee. Přečtete to a zjistíte, jak nesmyslné je naše každodenní počínání tváří v tvář universu. A ještě horší je, že s tím nemůžeme vůbec nic dělat, protože vesmíru je to jedno:)
Trošku kostrbatě napsaná (nebo spíše trošku kostrbatě přeložená) kniha, která vám nasadí hned několik brouků do hlavy.

1 14.11.2018

Moje úplně první 'severská' detektivka. Dlouho jsem této větvi literatury odolával - při množství vražd spáchaných skandinávskými autory je pozoruhodné, že ještě žijí na severu Evropy ještě nějací lidé.
Čtivě napsaná kniha, která dokáže vtáhnout do děje a umožní čtenáři přilnout k postavám. V zásadě jednoduché téma nevyšperkovává samoúčelná brutalita = brutální to sice je, ale ještě v uvěřitelných mezích a má to vždy svůj důvod. Proplétají se nám tu jednotlivé dějové linie, tleskám za to, že docela svižně, takže nikdy dlouho nečekáme, abychom mohli navázat a nezůstali napjatí příliš dlouho. Takže až potud je to na plný počet hvězdiček.
Trošku mě tu a tam zamrzelo nevyrovnané tempo, takže některé kapitoly jsem doslova hltal a nemohl se odtrhnout, jiné jsou psané rozvláčně, popisně, a k ději přispívají jen málo. Taky mi připadalo, jakoby autoři vymýšleli děj za pochodu, zejména poslední čtvrtina knihy je očividně několikanásobně nadstavovaná, takže to ve mě vzbuzovalo určitou čtenářskou netrpělivost ať už to prostě nějak ukončí, umocněnou i tím, že po polovině knihy člověk už dovodí, kdo je pachatelem. A poslední flashback hlavní postavy, který se obloukem vrací na začátek knihy, byl dle mého názoru naprosto zbytečný a celkový zážitek dále rozmělnil. Takže jednu hvězdu uberu a už hledám, co si LK přečtu dalšiho.

3 14.11.2018

Posloucháno jako audiokniha. Výborně načteno, výborně napsáno, škoda jen mdlejšího konce. Jinak jedna z nejlepších moderních "krimi" a hlavne jedna z nejoroginálnějších.

5 15.08.2018

Po obdivuhodných recenzích doma i v zahraničí jsem se nechal rád zlákat. Autorovi se musí nechat, že dokáže napsat čtivou novelu, kterou jednoduše neodložíte - jako lehké letní čtení splní svůj účel velmi dobře a zaměstná čtenáře na dva tři dny.
Je proto škoda, že autor podlehl mnohým šablonám a nevydal se vlastní cestou. V první půli se toho až tak moc neděje a vrství se tu jedno klišé za druhým, v druhé půli je akce za akcí, naneštěstí odvyprávěná z pozice filmové kamery (neduh většiny soudobé krimi) a mnohdy nedávající žádnou logiku. Těžko zde popsat příklady, pokazil bych tím zážitek budoucím čtenářům. Docela násilně působí neustálá přímá či nepřímá propagace Slovenska a svazků osob stejného pohlaví, což sice vzhledem k autorově vlastnímu životnímu příběhu chápu, ale knihu to zbytečně shazuje.
Jako bonus (čteno anglické vydání) je na konci novely i první kapitola z další Bryndzovy knihy Noční lov, která je vlastní neoriginální vykrádačkou Dívky v ledu, takže nenavnadí. Zkusím Temné hlubiny, ty by měly být podle zdejších recenzí majstrštykem...

6 15.08.2018

Po přečtení všech skvělých ohlasů jsem se do 400-stránkového opusu rozhodl pustit. Zvládl jsem ho i s bonusovou 200-stránkovou "povídkou" za čtyři dny. V zásadě jde o celkem solidně napsané scifi, které si neláme hlavu s logikou děje a sází na jednoduchost, chlapácké dialogy a otřepaná klišé. Po přečtení jsem z knihy měl stejný dojem jako z loňského alba Metallicy: námět na dvacet stránek se podařilo roztáhnout na 400, přičemž na každé druhé máme pocit, že už jsme to někde četli, popřípadě viděli. Velká pochvala autorovi, že to nezastírá a otevřeně inspirace odjinud přiznává, takže se vlastně ani nejde zlobit. Jako problém spíš vidím totálně ploché postavy, u kterých mi bylo v zásadě jedno, co se jim stane, protože jsem ani jednu nepostrádal, a zejména absenci čehokoli, co by se dalo nazvat pointou. Neustálé špičkování mezi protagonisty a popisy toho, co snidali a jak je jim horko, je repetitivní a děj nikam neposouvá - po jeho vyškrtání by zmizelo i nadbytečných 380 stran. Asi by to chtělo " remix".
Bonusová expresní zásilka je na tom lépe, snad proto, že poměrně otrocky (ale i čtivě) parafrázuje filmové Vetřelce, ovšem opět bez nějakého rozuzlení či klimaxu.
Takže jako čtení na dovolenou ano...

2 12.07.2018