Witchann
komentáře u knih
S kouzelnickou hůlkou: Magické dospívání filmového čaroděje
Tom Felton
Na tuto bichličku jsem byla sice hodně zvědavá, ale rozhodně jsem nečekala, že se tohle fascinující okno do duše herce, kterého jsem jako náctiletá zbožňovala, zařadí mezi moje oblíbené knihy. Bylo to čtivé, zajímavé, zábavné i poučné. Cením si toho, že se Tom takto otevřel (nejen) svým fanouškům. Hrozně mě to dojalo a rozhodně si ho teď vážím i jakožto "obyčejného" člověka.
Neronova pevnost
Rick Riordan
(SPOILER) Strastiplná bylať cesta Apollónova zpět na vrchol bohů Olympských. Hrdost pociťuji nad jeho proměnou z nesnesitelného rozmazlence v chápavého přítele. Slzy i smích zmocňovaly se mne spolu s ním, i k zamyšlení byly tyto řádky častokráte. A ačkoliv mnoho jiných příběhů čeká mne, v budoucnu ráda bych vrátila se k tomuto putování s moudrým Šípem z Dodóny.
PS: Se všemi závěry i rozloučeními u mne spokojenost panuje, až na jednu výjimku - Piper. Pochopení velké mám pro snahu najít se a jít dál, ovšem dle mého názoru k tomu došlo u této slečny příliš brzy...
Vysněný valčík
Catherine Anderson
Červenou knihovnu už hezkou řádku let nevyhledávám a tady jsem si hezky připomenula proč. Nasládlá romantická jednohubka s nikterak originálním vývojem, ač nápad s postižením hlavní hrdinky je zpracovaný velmi slušně. Ale z té hromady "miláčků" a "drahoušků" a "vášnivého milování" mi až trnuly zuby. Ovšem jakožto odreagování od obvyklé dávky poněkud náročnějšího čtiva mi to posloužilo perfektně a dočetla jsem až do konce bez přeskakování. Takže budu hodná a dávám tři hvězdičky místo dvou.
Oba na konci zemřou
Adam Silvera
(SPOILER) Zatraceně, tohle čtení mě skoro fyzicky BOLELO. Já vím, řeknete mi: Máš to přece přímo v názvu, ty kozo, tak co jsi jako čekala? Jenže... Stejně jsem do poslední možné chvilky doufala, že se ti dva milí kluci vejdou do nějaké té vzácné výjimky.
Je to těžký příběh nutící k zamyšlení nad tím, jak moc mrháme časem, který máme. A přece se tam našly pasáže, u kterých jsem nemohla jinak, než se usmívat. Tahle krásná a zároveň krutá knížka se zařadila na seznam těch, u kterých pročtených hodin rozhodně nelituju.
Ústav
Stephen King
Klasickou „kingovku“ už jsem nějakou dobu nečetla a ´Ústav´ mě rozhodně nezklamal. Působivý příběh o dětské odvaze se skvěle vygradovaným finále. Luka jsem si oblíbila a celou dobu jsem mu držela všechny palce. Nezvykle pozitivní konec (v rámci možností) mě v tomhle případě vážně hodně potěšil.
Sudetenland
Leoš Kyša
Prostředí, ve kterém se tahle „dobrodružná novinařina“ odehrává, je vykreslené perfektně. Jednotlivé scény mi doslova vyskakovaly před očima. Ovšem se samotným dějem už to bylo horší. Když mi v půlce knížky došlo, že se s pomláceným hrdinou jenom potácím od jedné cigarety k druhé a vlastně mě ani moc nezajímá, o co tu vlastně jde, chtěla jsem to co nejdřív dočíst, abych mohla jít jinam. Závěr byl předvídatelný, zbytečně krutý vůči některým postavám a nedotažený. Celkový dojem – příběh příliš překombinovaný jak vzhledem k délce textu, tak na krátký časový úsek, ve kterém se odehrává.
Lord John a důvěrná záležitost
Diana Gabaldon
Čteno v angličtině. Lord John je má druhá nejoblíbenější postava z autorčiny série Cizinka (posuzováno zatím jen na základě televizního seriálu) a i v knižní podobě mi byl stejně sympatický. Detektivní zápletka byla zajímavá, ostatní postavy uvěřitelné. Každopádně by textu prospěly ještě nějaké škrty, občas se to trochu vleklo. Víc se mi zamlouvala zahrnutá bonusová povídka „Lord John and the Hellfire Club“. Ale neodradilo mě to a jsem zvědavá na další díl.
O psaní: Memoáry o řemesle
Stephen King
Mistr King má u mne nějakých 50 zářezů, takže tohle okénko do jeho soukromí a tvorby jsem si rozhodně vychutnala. I když z části, kde popisuje neblaze známou autonehodu, mě až mrazilo... Moje pisatelská duše taky zaplesala - ještě v žádné knížce se mi netřepotalo tolik samolepicích značkovačů. A ke svému překvapení jsem zjistila, že velkou částí jeho rad se už dávno řídím, aniž by mě to kdo učil. Neuvěřitelně mě to povzbudilo. Perfektní jednohubka nejen pro fanoušky nebo aspirující spisovatele.
Noční hudba
John Connolly
Caxtonova knihovna je místo, které bych někdy s nadšením navštívila, nejlépe ve společnosti pánů Holmese a Watsona. Možná bych si troufla pozdravit i hraběte Drákulu... Oproti tomu Lamii bych vážně potkat nechtěla a ze Stínového krále mi bylo hodně smutno. Ale jinak... Několikrát jsem se přistihla, že vlastně nevím, co čtu a měla jsem tendence přeskakovat celé stránky, což se mi nestává téměř nikdy. Takže ačkoliv jinak tvorbu pana Connollyho zbožňuju, ´Nocturnes´ doporučovat nehodlám.
Zrádný labyrint
Rick Riordan
Nejspíš jsem si až příliš zvykla na to, že se u knížek pana Riordana ze srdce směju. Takže ta lavina i úplně opačných emocí byl trochu šok... Každopádně, za mne zatím nejlepší díl série. Apollón jako postava se (očekávatelně) vyvíjí směrem, díky kterému nemůžu jinak, než mu držet palce, na Meg už jsem si zvykla a camea nám už známých postav mě pořád baví. Jen teď trnu, co se ještě chystá...
Pohár bohů
Rick Riordan
Krásně nostalgické okénko do Percyho světa. Četlo se to lehce a s úsměvem, který mi zůstává na rtech i teď. Kdo má rád Riordanův styl, rozhodně nebude zklamán.
PS: A konečně můžu naplno prohlásit: Zeus je zvrhlé prase!
Krev polobohů
Rick Riordan
Parádní polobožská jízda od začátku do konce, kterou jsem si krásně vychutnala - za 3 dny. Části z pohledu Nica a Reyny mě doslova nadchly. Už bylo vážně třeba, aby Hádovu synovi někdo ´vytáhl palici z toho temného mraku´. :D
Za mne naprostá spokojenost s celou sérií. Po nějaké lehké pauzičce si to určitě namířím i k Apollónovi.
Ohnivé znamení
Juraj Červenák
Další skvělý dílek do napínavé a sakra čtivé série! S konečnou platností řadím pana Červenáka k mým oblíbeným autorům.
Koláčky a spiklenci
Theo Addair (p)
Ač se nejedná o nic přelomového, oba díly jsem doslova zhltla. Hrozně čtivé a velmi příjemně pozitivní. Kit i Dani jsou zlatíčka. Takových příběhů bych prosila víc, jsou potřeba. Oba palce nahoru.
Virtuální realita
Martina Mátlová
Nechala jsem dojmy po dočtení trochu uležet, jelikož moje okamžitá reakce by byla nejspíš příliš negativní. I přes nějaká drobná škobrtnutí se tohle dílko čte dobře a k závěru jsem se dopracovala až překvapivě rychle. Horší bylo, že mi hlavní hrdina celkem obstojně lezl na nervy. Život mu sice hodil pořádný klacek pod nohy, takže jeho zatrpklé chování bylo pochopitelné, jenže absence znalosti toho, jaký vlastně byl před tragickou nehodou, zabránila tomu, abych se do jeho těžké situace dokázala vcítit. Ve výsledku mě Zachariášův neustálý protivný postoj ke všem kolem, a hlavně k matce, která by se pro něj rozkrájela, pěkně štval. Naštěstí se ke konci příběhu začalo blýskat na lepší zítřky a přinejmenším Anna mi byla sympatická hned. Na prvotinu dobrá práce, taková čtivá jednohubka a věřím, že autorka má na víc. Její povídka Bratrské pouto ve mně dokázala vyvolat nepoměrně více emocí.
Rozetmění
Jay Kristoff
(SPOILER) U Tlaminých zubů, já věděla, že to bude jízda, ale tohle mi při čtení téměř kradlo dech z plic! Stálo to za to. Jsem opravdu ráda, že mě zlákal obal a já se do téhle hutné trilogie pustila. A ačkoliv se rozhodně řadím do týmu Tric, tak mi ten konec vlastně ani nevadil...
Loď v písku
Jenny Nowak (p)
Po delší době dílko, které mne opravdu chytlo za srdéčko bušící pro děsivé a zároveň neodolatelné vampýry. Jen na tom konci jsem se lehce ztrácela a z Epilogu jsem taky úplně neskákala do stropu, ale i tak - spokojenost.
Boží hrob
Jay Kristoff
Boží hrob byl jednoduše boží. Už dlouho jsem nějakou knihu takhle nehltala. Druhý díl zvedl laťku nasazenou tím prvním ještě výš. Plné hodnocení bez dlouhého přemýšlení. A už se těším na finále, které bude jistě grandiózní.
Spasitel Duny
Frank Herbert
Nechci zbytečně brblat, ale za mne bylo toto útlé pokračování Duny písečná deprese na třetí... Pořád mě to bavilo, i když má druhý díl úplně jiný styl, a líbilo se mi číst o dalších osudech mých oblíbených postav, ale nečekala jsem, že se to bude celé utápět ve chmurných předzvěstech a korunu tomu nasadí Madam s ostrou kosou... Před trojkou si dám hezky dlouhou pauzu.
Pláč prokletého krále
Jenny Nowak (p)
Sice kratší, ale pro jednou lepší druhý díl. Čtivější, zajímavější, ačkoliv z toho ohýbání časoprostoru jsem měla trochu bolehlav. Postavy jsem si tentokrát mnohem víc oblíbila (a v jednom případě i obrečela), takže se mi to vážně četlo dobře. Zvlášť poté co jsem byla nedávno na výstavě Tutanchamon. Tahle náhoda se povedla, jeho hrobku a poklady jsem tak při čtení viděla úplně živě před očima. Nakonec bych snad snesla i trojku, ale čtenář holt nedostane vždy to, po čem jeho srdéčko touží.