Vivienca komentáře u knih
Příběh mě na začátku knihy hodně chytil, bohužel postupně ztrácel dech a někde v polovině mě už dost nebavilo pročítat zprávy z archivů, které byly psané "úředním" ne moc čtivým jazykem. To mě hodně rušilo a do pokračování jsem se musela trochu nutit. Stejně tak jsem měla pocit, že se příběh posouvá z osobní do politické roviny, což mě také nebavilo. Hlavní hrdinka odlidštěná a zahrabaná mezi úředními protokoly mě také moc nezaujala a bylo mi vlastně jedno jak to s ní dopadne. Oceňuji ale výběr tématu a snahu o precizní zpracování. Mě ale knížka nesedla.
Strhující, nechutné, nadčasové, syrové.... Tuto knihu si budu pamatovat velmi dlouho!
Vtipné, moc jsem se bavila. Jako oddechovku doporučuji.
Velké nadšení! Kniha vtáhne do děje a nepustí. Mohu jen doporučit.
Napínavé čtení od začátku až do konce - duchařina, čarodějnictví, starý dům plný záhad a tajemství... Úžasná kombinace, která mě chytila. Ráda si od ní přečtu další knihy.
Příjemné milé čtení, AP mám ráda. Tahle podle mého vkusu, patří k těm povedenějším.
Výborné indické recepty. Zajímavé vyprávění Slovenky, která se provdala do Indie a seznamuje se s tamní kulturou, zvyky, mentalitou...
Hodně jsem se u této knížky nasmála. Humor autora je mi blízký. Je to odpočinkové zábavné čtení.
Bohužel jsem knihu nedočetla do konce. Příběh byl tak těžko uvěřitelný a stále o tom samém. Od této autorky jsem pár knížek přečetla a tato byla zatím nejslabší.
Zajímavý příběh, poutavě vyprávěný E. Urbaníkovou. Je to osobní zpověď a určitě nelze na základě jednoho příběhu hodnotit "celé Japonsko"... Takže ani po přečtení této knížky necítím k Japoncům antipatie. Prostě jiná kultura, která se s tou naší neslučuje.
O práci MSF něco málo vím a tak jsem silný příběh čekala. Co mě ale překvapilo (dostalo) podstatně víc, je autorova schopnost sebereflexe, schopnost přiznat vlastní chybu, trapnost a nesoudnost. Před tímto hluboce smekám. Knížce to dodává další silný rozměr. Je to jedna z mála knih, ke kterým se budu ráda vracet. Velmi povedené. Doporučuji přečíst.
Bohužel mě se do vkusu netrefila. Na mě až moc poetické a abstraktní. Pořád jsem čekala, že se "něco" stane, ale protože příběh tak vláčně plyne, já jsem se nezačetla.
Z každé stránky na mě dýchla upřímná láska k moři a Chorvatsku... Příběh mně příjemně prázdninově naladil a připomněl mi moje vlastní dovolené v Dalmácii. Styl psaní i humor autorky je mi velmi blízký. Samotný příběh je "obyčejný" v tom smyslu, že je snadno uvěřitelný, což mám také ráda. Knížka se mi líbila, je to lehké odpočinkové čtení.