Víla komentáře u knih

Přestože knihy paní Monyové vyznívají trochu limonádkově, četla jsem od ní všechno, co mně přišlo pod ruku, a bavilo mě to daleko víc než díla klasiků. Její životopis taky, tomu se nevyrovnají ani její knížky. Začínám mít jasno: ona trpěla pudem antisebezáchovy. Skoro všechna její díla se motala kolem nesnesitelných partnerů, Monyová sama dala normálnímu strejdovi košem a za problémovým podivínem utekla. Zasvětila život chlapské nesnesitelnosti, s ohněm zacházela, ohněm zašla. Její vyprávěčský styl bych ráda obšlehla, životní ani za nic.

2 11.11.2023

Za mě Jenny patří k nejméně podařeným autorčiným dílům. Hrdinka zprvu působí jako vyrovnaná osoba, zvlášť v kontrastu se svou méně rozumnou kamarádkou, každý její argument ohromuje logičností. Pak si začne si románek s člověkem ochotným nasadit parohy vlastnímu, i když poněkud pasivnímu, synovi. Kdo syna asi vychovával? Ze žárlivosti zabitá domácí zvířata, načež to celé nezvládne ani sama, okázale ušlechtilá, hrdinka. Nemůžu si pomoct, dýchá na mě z toho poněkud emotivní duch doby. Jiné citové pohnutky jsem autorce věřila, historické románové postavy líčila věrohodně, ale povaha a charakter Jenny už mně připadají poněkud přitažené za vlasy. Dávám 3 body, ale i to je možná hodně.

06.06.2023

Kniha mě velmi příjemně překvapila. Poutavě podané a žádný upjatý názor, že tak to nezbytně "muselo být", naopak navádí k přemýšlení. Autor je historik a čerpal z mnoha zdrojů, takže logicky nemohl dogmaticky vsadit na jediný. Calá tato série ode mě dostala plný počet bodů.

1 03.06.2023

Největší hrůza, jakou jsem kdy četla. Nepochopitelné.

5 03.05.2023

Poutavě podaná knížka. Podle skutečných svědectví se v ní popisuje způsob, jakým se polské zajatkyně dostaly do koncentračního tábora, jak jednaly pro vlastní záchranu a důkladně zobrazuje šílené "hygienické" podmínky. Jen letmo se zmiňuje o zdejších hrůzách. Z knihy vyplývá, že arijské politické zajatkyně zde trpěly daleko méně než arijští političtí zajatci v Mauthausenu (viz jakékoli svědectví mauthausenských vězňů, např. Hruban, Littloch atd.) a než jiní vězni v Osvětimi (pokusy na lidech v knize od Truckových Lékaři hanby).

1 03.05.2023

Popis koncentračního tábora přeživším vězněm. Vedení vyloženě zasedlé na Čechy. Autor vše líčí bez emocí, tak, jak je to správně z historického hlediska. Překvapilo mě, že se autor zmiňuje o solidaritě mezi českými vězni; v tom se shoduje s jinými autory, kteří psali o Mauthausenu. Narozdíl od jiných svědků Littloch zmiňuje jak zvěrstva, tak několik kápů, kteří byli mírnější než ostatní, a uvádí jejich jména. Ze zmíněných důvodů hodnotím z literatury o Mauthausenu tuto knihu nejvýše.

1 11.04.2023

Po umělecké stránce dokonalá.

4 10.04.2023

Tuhle knížku jsem chtěla darovat dětskému hospicu, ale z technických důvodů to nešlo, tak jsem ji prodala do antikvariátu. Vyžadování slepé poslušnosti i kdyby člověku přikázali, že má zemřít, mě docela děsí.
V době, kdy žil autor, se průměrný věk pohyboval nesrovnatelně níž než teď a nejzastoupenější úmrtnostní skupina byly právě děti. Přesto mi hlavní myšlenka připadá nešťastná. Velmi cenná je naopak pro historika, který se snaží pochopit dobové myšlení, tomu poslouží parádně. Pamatuju si na doby, kdy se na knihu stály fronty a věčně byla vyprodaná. Četli ji kupci někdy předtím, než ji šli koupit?

Tohle jsem milovala a četla několikrát. Nepřekonatelní hatifnati, co jim bambul sebral barometr a pak se nestačil divit.

2 10.04.2023

Četla jsem od ní všechno, co mně přišlo do ruky. Jeden kamarád muminkova táty v téhle knize tvrdí, že měl tatínka, který studoval trigonometrii, až mu vousy sklesly, a až se všechno z posledních sil naučil, přišla morana a snědla ho. Z jejích knížek většinou neplynou žádná poučení, je to dokonale vymyšlená, umělecky parádní oddechovka. S tím citátem však souhlasím, taky nic nedělám na sílu. Vystihuje ducha zatím všech jejích knížek.

5 10.04.2023

To byl nápad! Za ten dávám plný počet bodů.

1 10.04.2023

První knížka, kterou jsem přečetla v anglickém originále. Byl by to výstižný popis, kdyby autor neviděl komunisty drsněji, než zasluhují.

6 10.04.2023

Kvalitní a šokující knížka.
Škoda, že se autorka nevěnovala psaní víc než Václavu Havlovi, umělecké vlohy nezapře. Parádní styl. Například přepsáním dlouhých Havlových dopisů názorně ukázala Havlovu povahu: podvede autorku, tedy svou milenku, zároveň podvede i svou ženu, a napíše o tom x stránkový nudný dopis. A s kým je podvedl!
Literaturu faktu mám ráda, obsahem byla kniha bez nějaké větší autorčiny snahy hodně cenná, už proto, že postavičku s povahou našeho prezidenta by žádný, ani sebegeniálnější, autor nevymyslel.
A ten obsah:
je neuvěřitelné, jakého člověka jsme kdysi dokázali zbožňovat a postavili ho do čela státu. Laskavý byl, srandičky vymýšlel parádní, ale nedokázal se chovat statečně ani ke "svým" ženám, v osobním životě si vytvořil naprostý chaos. Máme velkou kliku, že vedení státu nezašmodrchal ještě víc, žádný vůdce to nebyl. Zdá se, že Češi volí politiky milé a sympatické, nikoli politiky schopné dobře vykonávat svou roli.
To klubko disidentů, mezi které autorka s Havlem patřili (a s nimi Dientsbier, Langoš, Ruml, Schwarzenberg, Knížák atd.) jednalo s lehkostí, všechno mělo na háku, životním stylem připomínalo hipísáky. Zdá se, že právě ten styl vede do pekel, docela solidně si jím zpackali život, chaos totiž zničí cokoli.
Porevoluční hradní policici. I paní Vodňanská se málem stala senátorkou... Havlova ochranka kryla zálety, seděla na schodech, dokud se Havel nevracel a dařilo se to ututlat. Složení osazenstva Hradu byly schopnosti a náhody, nebo svou roli sehrály i známosti?
Autorčina volba partnera versus její povolání. Vztah s Havlem z mého pohledu nebyl tak neetický, jak se může zdát nezasvěcenému, v době, kdy si začali, měla jeho žena Olga milence. Co se však chápe o hodně hůř jsou důvody, proč do toho autorka vlastně šla. Sama několikrát zdůrazňůje, že je "žárlivá" Štírka, bývalým partnerům dala košem při prvním náznaku nevěry, a pak si začala vztah s člověkem, u kterého jí muselo být naprosto jasné, že věrný nebude, a vztah táhla dlouhá léta. Proč? Slavný ještě nebyl. Jakoby neznalost povah byla pro psycho"znalce" charakteristická. Olga se chovala jako vzorná zralá žena, té trpělivost nepřinesla růže, ale rakovinu. Všichni autorčini partneři se povahami podobali jeden druhému: smyslem pro humor, útěky od problémů, sklony k nevěře a dvojímu životu. Na závěr autorka píše, jak se upla k buddhismu... zas ta stejná písnička. Nikoli statečný Ježíš, který mluvil jasně a nechal se i ukřižovat, ale Buddha, jehož předloha utekla do pouště od ženy s malým dítětem a tam "hledala sama sebe". Pořád ten stejný typ muže, který je pro autorku, psychoterapeutku, prokletím.
Takový děj by nikdo nevymyslel.

5 10.04.2023

Pohádka pro dospělé. Krásný příběh, napínavý, poutavý a propracovaný, bohužel nerealistický, nepravděpodobný i z historického hlediska, s plochými postavami. Od autora jsem četla ještě Běsnění, to mně připadalo z uměleckého pohledu kvalitnější, ale ne tak pěkné. Řeka bohů mně připomíná Waltariho Egypťana Sinuheta přepracovaného do holywoodského formátu.

6 30.03.2023

Génius. Neznám lepší povídky než Smrček, Císařovy nové šaty nebo Ošklivé káčátko. Některé jeho pohádky jsou docela drastické, přesto se jim co do kvality nic nevyrovná.

Autor vydával knihu na pokračování v časopisech, proto děj působí zdlouhavě. Přesto je z něj zcela jasně patrné, čemu autor straní: absenci vypočítavosti a poněkud pasivní, čisté ženské lásce bez přetvářky. Jeho hlavní záporná postava se hodně podobá současným moderním ženám, povrchním, průbojným, soutěživým a ctižádostivým. Kdo ví, zda tušil, že to jednou přijde. A v mnohem, mnohem drsnější podobě.

1 15.01.2023

Dávám plný počet bodů, nadčasový obsah, platný dodnes. Nelze než s autorem souhlasit.

1 15.01.2023

Asi nejlepší kniha, kterou jsem od autorky četla. Jenže ona zůstala celý život svobodná... kdyby ženské netrpěly tím sebeklamem, jaký tu věrohodně vylíčila, tak se nevdají.

3 15.01.2023

Dřív bych knížku označila za slaďák. Líbí se mně však, že tento "slaďák" odmítá intrikány a sama autorka taky, takže mu dávám plný počet bodů. Pýcha a předsudek i Rozum a cit se mně však líbily víc.

5 15.01.2023

Životopisy ráda čtu a Jacka Londona jsem ráda četla. Tento životopis mě však upoutal víc než všechna Londonova díla dohromady, realitě se nevyrovná nic, ta je ze všeho nejfantastičtější. Neměl ani pevné nervy, ani charakter. Pak jsem si nechala jen stěžejní díla a zbytek prodala.

15.01.2023