Děvčata z Osvětimi
Sylwia Winnik
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/422335/bmid_devcata-z-osvetimi-JI2-422335.jpg
4
80
22
Šokující vzpomínky žen, které prošly peklem německého nacistického vyhlazovacího tábora Osvětim-Březinka. Kniha vznikla na základě rozhovorů autorky s každou z hrdinek. Leokadia Rowińská se do tábora dostala v třetím měsíci těhotenství. Vzpomíná na kruté zacházení s ženami, nastávajícími matkami. Ireneusz, tak svého syna pojmenovala, se stal nejmladší obětí pochodu smrti. Pochovala ho v krabici od špaget. Urszula Koperská se do tábora dostala jako osmileté dítě. Vypráví o hladu, stesku a strachu. Její vzpomínky jsou příběhem každého dítěte v Osvětimi. Walentyna Nikodemová byla v Osvětimi svědkem častého bestiálního chování esesmanek. Právě ona se na konci války střetává s jednou z nejkrutějších vražedkyň a zasadila se o její popravu. To jsou jen některé z příběhů, ale žádný z nich by neměl být zapomenut. Nezapomínejme na děvčata, která tímto táborem prošla. Spatřila v něm obrazy, za něž by se nestydělo ani peklo. Ty se navždy zapsaly do pamětí obětí nacistických zločinů. Nezmizí, nepominou. Budou v nich sídlit až do konce. Ve vzpomínkách. V nočních můrách.... celý text
Literatura světová Válečné Biografie a memoáry
Vydáno: 2019 , VíkendOriginální název:
Dziewczęta z Auschwitz , 2018
více info...
Přidat komentář
Poutavě podaná knížka. Podle skutečných svědectví se v ní popisuje způsob, jakým se polské zajatkyně dostaly do koncentračního tábora, jak jednaly pro vlastní záchranu a důkladně zobrazuje šílené "hygienické" podmínky. Jen letmo se zmiňuje o zdejších hrůzách. Z knihy vyplývá, že arijské politické zajatkyně zde trpěly daleko méně než arijští političtí zajatci v Mauthausenu (viz jakékoli svědectví mauthausenských vězňů, např. Hruban, Littloch atd.) a než jiní vězni v Osvětimi (pokusy na lidech v knize od Truckových Lékaři hanby).
Osvetim ma vetsina lidi spojenou s osudy Zidu...ale krom Zidu tam bylo i plno dalsich veznu jinych narodnosti, zamereni, skupin atd... zde jsou predlozeny pribehy prezivsich polskych zen. Je vlastne smutne, jak se o tech stejnych vecech clovek docita kdekoliv a jedno od koho jsou... hruza, jak snadno a lehce clovek dojde k tomu, ze jiny clovek pro nej nema pravo ani na zivot...
Nikdy jsem nečetla knihy s tématikou druhé světové války a vlastně mě to ani moc netáhlo.
Vím, že je to důležité téma a myslím si, že jednu podobnou knihu by si měl přečíst každý, aby mohl být vděčný i za tu tekoucí čistou vodu z kohoutku.
Kniha je rozdělena na kapitoly dle toho, jaké děvče zrovna vypráví svůj příběh a i díky tomu, se kniha čte rychle a celkově zaujme. Osudy dívek jsou podobné, ale každá si musela prožít své vlastní peklo a tak je každý příběh jedinečný.
Čtivé, osudy lidí za války zasáhnou. Na toto téma mám přečteno knih hodně, tato patří spíše mezi ty slabší, ale i tak určitě stojí za přečtení.
Kniha byla dosti čtivá, možná to byla má chyba, ale když jsem knihu odložila a po nějaké době pokračovala ve čtení, bohužel už jsem si toho z příběhů dívek moc nepamatovala, a když jsem pak přečetla na jeden zátah zbytek, tak mi zase příběhy moc splývaly. Pravdou je, že většina vypovídajících žen byla zatčena právě při Varšavském povstání a také je čekal velmi podobný osud, nejspíš právě proto, že do jedné byly politické vězenkyně, jak už zde bylo zmíněno. Na druhou stranu bylo zajímavé postřehnout, že se děvčata shodovala v některých výpovědích, zmiňovala stejné události (vzpoura Sonderkommanda, prosincové "odvšivování"). Je až obdivuhodné do kolika životů zasáhla Seweryna Szmaglewska, upřímně jsem o ní do přečtení této knihy neměla ponětí, fakt, že osvětimskému orchestru dirigovala neteř Gustava Mahlera také jen tak nezapomenu. Ale proč jsem si těchto střípků povšimla? Protože nedávno vyšla kniha Osvětimský orchestr, když se dívky zmiňovaly o focení, tetování o "cikánském táboru" - všechno jsem to postřehla jen díky těm "zatracovaným povoláním z Osvětimi" a dohromady mi to při čtení dalo ostřejší tvar, celistvost.
Já vím, že se na příběhy děvčat z Osvětimi dívám dnešním pohledem, ale nedokážu pochopit jejich otce a bratry. Do jisté míry ano, ale kdybych měla doma manželku a děti, věděla bych, že mě nahání gestapo, asi bych nečekala v úkrytu, až je všechny odvedou do koncentráků a pak odvedou mě... Pro mě jsou tyto dívky a ženy nejen oběťmi zvrácené ideologie, ale i vlastenectví a odvahy jejich otců. Možná jsem moc přísná, asi na mě zapůsobil jejich věk, ty věci, které je pak pronásledovaly ve snech, jejich zbídačená těla, která se vracela domů...
Ve výsledku se mi ale kniha rozhodně líbila víc než Ženy z bloku 10, dala mi více informací, zanechala ve mně větší dojem, ale asi by se mi zamlouvala více v podobě rozhovorů.
Právě jsem knihu dočetla... Četla se velmi dobře, příběhy byly mnohdy neuvěřitelné... ALE... řekla bych, že to byla taková střední cesta, asi jsem čekala víc. Ikdyz za to můžu asi sama, protože po přečtení mengeleho děvčete si říkám, že už mě asi nic jen tak nevykolejí...
A další věc Teda co mě celkem nesedla, že všechny děvčata byly válečné vězenkyně... Ani jedna nebyla židovka, přitom si myslím, že příběhy přímo Židů jsou "lepší" (tohle slovo se opravdu nehodí, ale snad chápete, jak to myslím...)
Každopádně knihu doporučuji!
Velmi zajímavé a svižné čtení. Příběhy jsou stroze napsány, bez nějakých větších detailů a popisů, takže to klidně může být kniha jako “úvod” do tematiky holocaustu, ale našla jsem si svoje i já, která čtu poslední 2 roky téměř výhradně jen knihy o holocaustu. Výhodou pro některé může být to, že mají všechny příběhy happy end - přežily, aby mohly podávat svědectví. Děkuju za to
Pro mě další z mnoha knih s tématikou holocaustu a opět jsem při čtení téměř nedýchala. Tím, že jsem zároveň četla Dějiny Polska, pro mě bylo nesmírně přínosné zkombinovat si informace o polském odboji a osudech polských žen, které do něj byly více či méně zapojeny. Nesmírně oceňuji fotografie doplňující text, mnohé z nich jsem neznala. Byť příběhy mnohdy popisovaly tytéž momenty a aspekty, zároveň byly unikátní. Každý by si měl alespoň jednu podobnou knihu přečíst.
Knihy této tématiky je velice těžké popsat a hodnotit...Slovy nelze popsat, co za hrůzy se v té době děly. Hrozné.
V knize je hodně příběhů z jednoho časového pásma a přitom je každý jiný jen krutost s jakou se museli potýkat byla stejná.
Perfektní kniha o vzpomínkách dvanácti žen, které si prošly peklem v koncentračním táboře Osvětim. Popisují jak krutý a těžký život měly v této škaredé době.
K této knize netřeba nic psát. Příběhy 12 žen, které přežily peklo. Které byly zlomeny, ale i přes to všechno v sobě stále měly odvahu žít. Tato kniha v podobě výpovědí a vzpomínek nám představuje hrůzy, které už z historie známe, ale i věci, které jsem četla poprvé. Ostatně jedná se o vzpomínky, které jsou leckdy nepřenositelné. Fyzické i psychické mučení bylo na denním pořádku, ale jak přesně probíhalo nám mohou vypovědět jen přeživší. A tyto Polky nám předávají část krvavé historie, na kterou se nesmí zapomínat.
Tohle není smyšlený horor, tohle je skutečnost, která nikdy nesmí nastat znovu.
U knihy jsem brečela.
Kniha o osudech dvanácti žen, které přežily Osvětim. I přes tu všechnu hrůzu co se děla je knížka moc pěkné napsaná a doporučuji přečíst.
Knih s touhle tematikou jsem už pár přečetla,ale tady tahle byla jina,,,hodně skutečná,,doopravdické příběhy,tváře,fotky,rukopisy,,,jediné plus bylo že to tyhle dívky přežily a prožily většinou dlouhy život,,ale na vzpomínky a noční mury určitě nikdy nezapomněly,,a já pořád nechápu jak se tohleto mohlo dít...a nesmíme na tuto temnou dobu zapomenout.....
Děsivě reálné zpovědi 12 žen, které zažily Osvětim. Příběhy jsou krátké, ale zcela výstižné, věcné a bez zbytečné omáčky. Bude to znít divně, ale byla to jedna z mála "pěkných" knížek z této doby. Zaujala mě a rozhodně stojí za přečtení.
Strašně emotivní a srdce lámající zpovědi. Už asi nikdy nezapomenu na všechen ten osud dětí, hlavně Helenku a malého Ireneusze :-( . Opravdu strašné, šílené, nepochopitelné...že se tohle všechno doopravdy dělo...tato kniha by měla být povinnou četbou na školách, aby si dnešní mladí vážili toho, jak a kde žijí :-(
Nechápu, jak se tohle mohlo stát a jak mohl člověk člověku toto dělat. Ale knížku určitě stojí za přečtení.
Děvčata z Osvětimi
... velice čtivé příběhy žen o tom, jak se do tábora dostaly, co tomu předcházelo, i co bylo potom. Každá z nich vypráví jinak, a přece stejně.