Vidlička
komentáře u knih
Lov
Stanisław Lem
Jó, jó, povídky Standa holt umí! Líbí se mi jeho nenápadné stranění robotům v případě jejich vzpoury.
Muž, který se topil
Miloslav Švandrlík
Úžasná páně Švandrlíkova stylistika, humor a vtipný konec mi hezky zpříjemnily jedno odpoledne. Dohromady s Winter-Nepraktovými ilustacemi nemůže nikdy zklamat.
Dračí kodex
Richard A. Knaak
Chjo! Proč, když je něco o dracích, tak jich je tam vždycky jako šafránu... Ale jinak celkem milé netrapné fantasy s hrdinou knihomolem podle mého gusta. Jen ty ženské hrdinky jsou vždycky tragédie! Kdy já naposled četla nějakou knížku, gde byla ta ženská taková nějaká normální?!
Číst či nečíst další díly??
Máš na hlavě zahrádku, řekli moji rozkošní spolužáci
Vladimír Škutina
Vtipná, krásně napsaná nostalgie, bohužel s velmi trpkou příchutí na konci. Kdo má rád študákovu duši, zaplesá.
Projekt Kronos
Pavel Bareš
Ale to se mi mělo říct předem, že je to young adult! Nic proti tomu, ale bezmála 600 stránek "kdo s kým, proč a nač" jen ve sci-fi hrdinskym oblečku už fakt není nic pro mě...
Jak poznat, že vaše kočka touží po vaší krvi
The Oatmeal (p)
Bobany bych chtěla za kolegy! LOL!!
Mustread pro číčofily, ale jen tak na jedno přečtení...
Československo v proměnách Evropy 20. století
Eva Semotanová
Krásná jednohubka s mnoha zajímavými fotografiemi aneb jak šel čas s ČSR.
Přemožitelé času 04
Milan Codr
Hvězdičky dávám skutečně jen za leckdy zajímavý výběr osobností, o kterých jsem neměla ani tušení (hlavně všichni ti vynálezci, vědci a architekti). Ale texty jsou tááák strašně poplatné době, že šly překousat jen horko těžko. Další díly, které mám doma, přečtu pro inspiraci k podrobnějšímu hledání, ale jinak je to dílo značně přežité.
Pád Gondolinu
J. R. R. Tolkien
Co říct?! Středozemě není nikdy dost. Díky, Christophere!!
Ale už ne díky Argu, které má u všech knížek z této Tolkienovské řady špatné stránkování u ilustrací, což považuju za šlendrián.
Magie pro každého
Jiří Pavlovský
Vtipné, netrapné, pro kulhánko-absťákem trpící čtenáře jako dělané. Ale už to tak vypadá, že z tohohle žánru nějak odrůstám, tak ještě špekuluju, jestli se do dalších dílů vůbec pustím...
Moc geografie v 21. století
Tim Marshall
Stejně zajímavé jako autorův předcházející výběr geografických oblastí. O něco méně tragičtější mapky, ale stejně bych předpokládala, že když se tam mluví o nějakém průlivu bo městě, že bude zakresleno, aby furt člověk nemusel, himl hergot, třímat v prackách ten zpropadenej mobil!
Rýma
Stanisław Lem
Tato královna žánrů detektivka oděná do lehkého sci-fi hávu mě přesvědčila o tom, že ani ona, ani Standovy delší díla nejsou nic pro mě...
Solaris
Stanisław Lem
Super nápad se živoucím oceánem, ale dál už budu jen reptat. Filozofování, o které nám ve scifíčku jde, že, jsme si užili celé moře, ale už mi nějak unikal jeho celkový smysl, stejně jako chování všech zúčastněných. A opravdu, opravdu musí být hrdinova vyvolená vždycky taková květinka/slepice?! Miluju Standovy krátké vtipné povídky, ale jak se pustí na delší vážnější pouť, obzvlášť vyplněnou miriádami popisů, ztrácím se v hlubinách vesmíru...
Mají chobotnice duši?
Sy Montgomery
Mno, o chobotnicích jsme se dozvěděli sotva, co by se za přísavku vešlo, zato o Sy, Anně, Winstonovi, tamté, tamtom a támhlenctom už víme oceány životních příběhů... Příšerně přeslazené, ble. Přečíst se to dalo, ale za mě jen dvě mořské hvězdice.
Zachraňme vesmír
Stanisław Lem
Čteno nedlouho po Solaris a Rýmě, takže jsem si trochu spravila chuť. Na mě Standovy romány působí neblaze, zato povídky umí super. Obzvlášť, když zapojí svojí bezbřehou fantazii a vezme nás do sotva představitelných světů, ale taktéž plných všech lidských nešvarů a zel. A ve formátu satirických bajek mu to jde přesně podle mého gusta.
"Zbytky hvězdoletu se proměnily v miriady letících atomů, jež věčně mlčí, protože atomy nemají žádnou minulost, všechny si jsou rovné, ať pocházejí z největších hvězd či z mrtvých planet nebo z bytostí dobrých či zlých, neboť v celém vesmíru je jediná hmota, které se není třeba bát." ...krása!
Neodpustím si ale dloubnutí do lidstva: sice už umíme spoustu z toho, co hrdinové budoucích věků, ale abysme pokročili v přestání dělání bordelu a rozesílání zla do celýho vesmíru, to ne. To, čeho se Standa bál už v šedesátých letech, se nejen nezmenšilo, ale obávám se, že stále narůstá...
Arcižár
Eoin Colfer
Autor měl draka, ale na rozdíl od Oslíka se ho bál použít. Já teda mít draka, co kalí vodku a ujíždí na Flashdance, tak by se děly sakra věci! A ne se jenom slintalo nad ubohoučkym miloučkym Petardičkou... Ale pár hlášek tam bylo, takže hezký tři.
Alan Rickman: Deníky
Alan Rickman
Vtipné - Alan pravděpodobně vyjedl všechny restaurace na světě a vykoupil všechny krámy s hadrama.
Objasňující - taky asi může z poloviny za globální oteplování vzhledem k množství svých cest letadlem.
Domácké - vyrostla a dospívala jsem s Adrianem a jeho deníkem, a protože tady jsme taky převážně v Anglii, připadalo mi všechno to vyprávění o všech těch místech a lidech důvěrně známé. Obzvlášť milé bylo, když jsem je taky znala.
Nepochopitelné - netroufla bych si tvrdit ani teď, že Alana víc znám. Naopak. Jeho slova o sobě a slova jeho blízkých o něm mi stále připadají v rozporu. Je taky ale pravdou, že dokonale nepoznáte kolikrát ani sebe, natož někoho jiného. Ale bylo podnětné nakouknout do škeble i někomu jinému.
Mužské - já bych asi psala deník jiným způsobem. Především o osobě, se kterou sdílím život. Ale já jsem baba. A hlavně jiný člověk. Každý to má holt jinak.
Ješitné - ale kdo není... "Prostě tu nejsem dost často, abych mohl něco výrazně změnit. "
Ženoucí se - znám taky pár takových lidí, kteří mají pocit, že musí udělat, zažít atd. milion věcí a potom v jasnozřivých chvilkách zjistí, že o tom to není. Já to už nějakou dobu vím, protože jsem se stala chodícím zenem a do nirvány nemám daleko, i Alan to chvílemi cítil, ale cosi ho stejně pořád honilo ze strany na stranu, ale obávám se, že to, co hledal, stejně nenalezl. Proč jen jsou herci takové chomáče citů? Právě proto... Takové to: kašlu na recenze, opovrhuju těma, kdo je píšou, ale hned se sápou po prvních novinách a týdny z toho nespí...
Přednasrané - Skoro kvůli všemu, v podstatě jsem ho litovala. Myslím, že měl zůstat jen divadelním hercem, když filmování tak neměl rád...
Vtahující
"Můj deník nebo náš vztah je založený spíše na odporu. Lítosti a ukřivdění...."
"Mluvili jsme o tom, že bychom neměli tolik času věnovat se jiným lidem, jiným záležitostem. Tento výlet, ta samota mi připomněli, kolik času a prostoru člověk potřebuje, aby byl kreativní. A ne být stále na pospas vrtochům ostatních. "
Spotřební imaginace státního socialismu: Reklama v Československu 1948—1989
Lucie Česálková
Nádherná, vyčerpávajícími informacemi z oboru nabitá publikace přetékající fotografiemi.
Hedvika a Ludvík
Karel Poláček
Já věřím, že bych si s Kódlem Poláčků asi hodně rozumněla, kdybych měla tu čest ho poznat...
Pamatuju doteď, když jsem tuhle piškuntálii četla jako dítě, jak hrozně jsem se u ní chlámala a obdivovala autora. Nic z toho se časem nezměnilo, jen ten obdiv neustále vzrůstá.