veronique komentáře u knih
dzejnyka: Téhle věty jsem si také všimla ;). Samozřejmě jsem tušila, co můžu čekat, ale přesto jsem byla velmi zklamaná, protože jsem pod jeho "drsnáckým (sex, chalst, nezaměstnanost) povrchem" čekala Něco Víc, a to se bohužel nekonalo.Taky si myslím, že pokud by opravdu žil, přesně tak, jak o tom psal, tak by neměl šanci se stát jedním z nejznámějších spisovatelů 20. století.
Jsem ráda, že tato kniha vůbec existuje a doufám, že se brzy objeví nové díly zabývající se ergoterapeutickou diagnostikou a intervencí v jednotlivých klinických oborech.
Zcela souhlasím s Galning.
Podle mně by si kniha zachovala svojí neskutečnou sílu i bez popisu "zvrhlých" sexuálních praktik. Napsané pro efekt? Nebo jako kontrast k zvrhlé citové perverzí Franka a Rebeky? A co je vlastně horší a víc zvrácené...
Nádherný příběh o lidské touze, o nezlomné cestě za vytyčeným cílem a rovněž výborná kritika nabubřelé, povrchní maloměštácké společnosti.
Autor v knize řeší asi nejtěžší "problém" lidské existence - vědomí a strach z vlastní smrtelnosti, jako (danajský) dar za vědomí sebe sama. Knihu zahajuje aforismus Rochefoucalda: "Ani na slunce, ani na smrt se nepodíváš zpřímá". Yalom to vidí jinak a doporučuje se postavit smrti stejně jako jiným druhům strachu.
Kdybychom popřeli smrt, nezbavili bychom se zároven smyslu existence?
Autor popisuje mnoho pacientů, kterým nepříměřený strach ze smrti narušoval plnohotnotné proživání přítomného života, rovněž se v knize zabývá nejrůznějšími strategiemi a obrannými mechanismy, které původní strach ze smrti transformují do jiných úzkosti, strachů nebo somatických projevů. Pacienty nepopisuje formou "suchých" kazuistik, ale velmi lidsky, jako příběhy osob, kterých si váži a kterým rozumí. Kniha obsahuje mnoho odkazů k významným filozofickým, literárním i filmovým dílům, a je rovněž upřímnou zpovědí strarého člověka, pro kterého se smrt stává realitou.
Leonard, ach, Leonard... Má srdeční záležitost. Musím přiznat, že jeho básně jsou pro mně (snad) čítelnější, než jeho próza, kterou jsem absolutně nepochopila - mám na mysli Beautiful Losers. Náměty básní jsou přerůzné, mně stejně nejvíc baví ty nejintimnější, věnované lásce a (nejrůznějším) ženám... Leo prostě ví, počem ženy touží... (být pro muže tou jedinou, nejdůležitější, nejkrásnější a nejžádanější ze všech žen na světě... i kdyby se mělo jednat o jeden jediný okamžik nebo náhodné setkání...)...
Lepší než první polovina "Jonathana Srangea a...", ale horší než ta druhá ... Atmosféra knihy je výborná. Autorka nádherně popisuje anglickou přírodu, stará sídla, venskovské příbytky; a přenáší čtenáře do doby, kdy přítomnost elfích kouzel a magie nikoho nepřekvapovala, ba naopak byla naprosto přírozená.
hmmm... ale pořád tomu něco chybí...
Velmi silný příběh v nepříliš atraktivním stylistickém provedení; kniha jejíž obsah a poslání převyšují lehce kostrbatý literární projev (špatný překlad?). Nemyslím si, že by kniha skrze postavu Hendrika Höfgena pojednávala o fanatismu. Pojem "fanatismus" vnímám (doufám, že správně) jako slepé nekritické nadšení a víru v (naprosto scestné) ideje - v knize postava Hanse Miklase. Höfgen ideje ani víru neměl; za to měl kariérní cíl. Toužil po moci, slávě, bohatství a byl pro ně ochoten udělat cokoliv. Výborný herec na jevišti a ještě lepší ve skutečném životě. Chladnokrevný kalkulátor, který vždy přesně věděl, co má udělat a komu se podbízet; který byl schopen najít své místo na výsluní za každého režimu.
Hned běžím do knihkupectví pro druhý svazek!!!!
Výborné čtení pro podzimní deštivé podvečery s nezapomenutelnou atmosférou staré Anglie a Benátek v době znovuzrození anglické magie. Musím se přiznat, že první polovinu knihy jsem louskala půl roku a nijak zvlášt mně nebavila, ta druhá byla strhující.
Kniha se čte výborně. Ze samotného příběhu mrazí, hlavně když si uvědomíte, že příběh je napsaný podle skutčné události. I přes velmi věcný, novinářský styl, se od knihy nešlo odtrhnout!
Film "Capote" (2005, rež. Bennet Miller) není adaptací knihy, spíše je příběhem Capotyho v době, kdy knihu psal (podobně jako film "Infamous" 2006, rež. Dougles McCrath). Filmové zpracování knihy , jak píše pajonek, je z roku 1967 ("In Cold Blood", rež. Richard Brooks) a dokonce existuje TV film z roku 1996 ("In Cold Blood". rež. Jonathan Kaplan).
Krásné, jemné, prosté, vtipné, laskavé... pohlazení pro duši.
Velmi ambiciózní, intelektuální text. Kniha řeší osudy něknolika generací obyvatel vesnice Pravěk na pozadí dějinných události 20. století. To ale není nejdůležitější, příběh by se mohl odehrávat v jakékoliv době a na jakémkoliv místě. Osudy postav nejsou popisované jako realistická sága, ale tak nějak zastřeně, magicky - "přes mlhu"... V podstatě ani samotné příběhy nejsou moc důležité, protože autorka se snaží (spíše než zaujmout příběhem) dotknout podstaty samotné lidské existence. Její postavy se rodí, proplouvají životem, prožívají své radosti, neštětstí, lásky, zklamání, zrady... stárnou a odcházejí... Generace střídá generaci.Vše plyne v souladu s přírodou. A všichni spějí k jednomu... ke smrti... k zapomnění...
... dejte košem líbivému Coelhovi a začtěte se do opravdové prózy.
"Nejkrásnější ženská ve městě" mně příliš nezaujala, většina textů mi přišla NUCENĚ vykonstruovaná, NUCENĚ stylizovaná, NUCENĚ perverzní, NUCENĚ vulgární, NUCENĚ pornografická (i když některým povídkám nelze upřít určitou originalitu... ). S další a další stránkou jsem měla pocit, že už to tu bylo, a začínala jsem se nudit... U dvou povídek ("Úchyl" a "Vražda Ramóna Vásqueze) se mi zdálo, že Bukowski překročil hranici (jakéhokoliv) vkusu (ale at si umělec dělá co chce...). Takže bych to shrnula jako špinavé porno bez hlubší pointy...
P.S. netrpěl Bukowski silnými pocity méněcennosti? To by leccos vysvětlilo...
Kniha se vůbec nečte snadno, ani ji nelze snadno pochopit. Je velmi depresívní ale není smutná; je pornografická ale plná zvláštní poetiky; těžkopádná a přitom napsaná s určitým nádhledem, ... Nehodnotím, protože nevím jestli dát hvězdičku jednu nebo pět...
Velmi sympatické a svěží čtení nejen pro deštivé odpoledne při šálku černého čaje. Čapek se ukázal jako velmi vnímavý pozorovatel plný laskavého humoru i jako šikovný kreslíř.
Nejedná se o klasický romá. Kniha je spíše souborem volných příběhů, asociací, autorčiných reflexí, ... SKVĚLÉ!