Dámy z Grace Adieu a jiné povídky

od:

Dámy z Grace Adieu a jiné povídky

První román Susanny Clarkové, Jonathan Strange a pan Norrell, byl přeložen do dvaatřiceti jazyků a po celém světě se z něj stal bestseller. Dámy z Grace Adieu je její první sbírka povídek, které čtenáře zavádějí hluboko do světa Férie – a ten nikdy není tak daleko, jak si myslíme. Někdy se vám stane, že překročíte neviditelnou hranici a musíte si poradit s popudlivými princeznami, pomstychtivými sovami či s dámami, které si pro ukrácení času vyšívají příšerné osudy. Čekají vás nekonečné stezky v hlubokých černých hvozdech, domy, které nikdy nevypadají stejně, i setkání s namyšleným duchovním z období regentství, židovským doktorem, Marií Stuartovnou a samotným Jonathanem Strangem a Králem Havranem. Povídky dvaadvaceti pérovkami ilustroval Charles Vess, jehož detailní kresba podtrhuje už tak působivý text. Vydalo Argo roku 2009, skvěle přeložil Viktor Janiš....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/28_/28610/damy-z-grace-adieu-28610.jpg 4.165
Originální název:

The Ladies of Grace Adieu and Other Stories (2007)

Žánr:
Povídky, Fantasy
Vydáno:, Argo
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (9)

Přidat komentář
AllyKumari
17. února

Pokud máte rádi pohádky, pak tohle je příjemné čtení na dobrou noc.

LaCata
05.04.2016

Smlsla jsem si na titulní povídce, protože Jonathana Strange jsem si i přes jeho nedostatky oblíbila a bylo příjemné se vnořit takto hluboko do jedné z poznámek pod čarou. Pan Simonelli aneb Elfí vdovec (jaká úleva, že nejsem sama, kdo po "aneb" ještě píše velké písmeno) byla také krásná povídka a vůbec, čím delší, tím lepší. Stihla jsem už ale zjistit, že většina povídek je snadno zapomenutelných, a tak slouží hlavně k tomu, abychom si uvědomili, jak moc dobře má Susanna Clarková ten svět plný magie promyšlený. V terminologii i v zamotanosti, nejasnosti a protikladných tvrzeních, kterých jsou ostatně vědecké výzkumy takto vzdálené historie plné.

ModráLaboratoř
04.02.2016

Magie je podle Susanny Clarke elegantní, uhlazená, vzrušující, působivá a dokonale vhodná pro bohaté gentlemany. Úctyhodní pánové Strange a Norrell s ojedinělým pohledem na magické řemeslo, Král havran i záhadný žebrák z ulice jsou však oproti souboru povídek zcela jiným šálkem anglického čaje s mlékem. Dámy z Grace Adieu nejsou jen nanejvýš půvabné ženy v mušelínových šatech. Jsou emancipované a nebojí se přes své jemné rtíky pustit pár zaklínadel! Ladným krokem odvádí čtenáře z okruhu přátel i nepřátel výše jmenovaných gentlemanů a užívají magii napříč společenskými vrstvami a zeměmi reálnými i zahalenými oparem záhadna.
Jedna z cest, jak se zaručeně dostat do Férie a zažít nějakou tu elfí potyčku.

tatjana1737
26.01.2016

Po přečtení zdejších komentářů jsem si nedělala žádné velké naděje a netěšila se tolik na návrat ke gentlemanům Strangeovi a Norrelovi. Možná proto jsem tolik po přečtení nebyla zklamaná a povídky vnímám jako milé doplnění fiktivního světa, který autorka vytvořila. Jak je uvedeno v závěru u představení autorky, i já jsem zvědavá, zda se sepsáním románu a povídek vyčerpala, nebo jestli bude ještě nějaké pokračování (a já doufám, že stejně dobré jako prvotina!). Čekání si zkrátím příležitostnou opakovanou četbou jejích povídek, z nichž některé byly úžasné chuťovčičky a já si je s gustem vychutnala.

Osobně se mi nejvíce asi líbila povídka "Pan Simonelli a elfí vdovec". "Na Vilným veršku" mi poněkud vadil zkrácený konec (čekala jsem, že bude rozepsaný víc) a u "Paní Mabbové" jsem ocenila happyend a setkání se starým přítelem z "Jonathana Strange a pana Norrela". Titulní povídku "Dámy z Grace Adieu" jsem musela přečíst ještě jednou, protože na první čtení (uznávám, že na etapy a v rozmezí několika dnů, což hrálo svoji roli) mi některé věci unikly a tápala jsem. Z hlediska rehabilitace ukrutné elfí rasy (gentleman s vlasy jako chmýří bodláčí byl místy hodně ukrutný, přestože rozverně napsaný) byla roztomilá povídka o stavbě mostu ("Tom Brightwind aneb Jak byl u Thoresby postaven elfí most".

Knížku bych rozhodně nezatracovala a pokud k ní něco nebude přistupovat s očekáváním, že se dočká stejného prožitku, ohromení a údivu jako při dočtení Strange a Norrela, nemůže být zklamaným, ale naopak získá pocit, že se vrátil na oblíbené místo a že se zas tolik nezměnilo, přestože v něm nepotkal ty, které má rád.

Akana
27.03.2015

Román Susanny Clarkové o dvou anglických gentlemanech oživujících na počátku 19. století pozapomenuté umění magie mě před pár lety jednoznačně uchvátil. Myslím, že dost z toho kouzla proniklo i do souboru povídek, v nichž se autorka do svého originálního světa vrací. I ty krátké příběhy voní jedinečným spojením starosvětské elegance a uhlazenosti s šibalským humorem ale i zlověstnými, temnými tóny. To všechno prosakuje do seriózně se tvářící reality z přízračného světa Férie, jejíž vládcové - elfové nejsou vznešení a ušlechtilí jako jejich tolkienovští bratranci, ale spíš nevypočitatelní, lehkomyslní, sobečtí, zábavní a krutí.
To všechno už víme z příběhu pánů Norrella a Strange, ale je milé si to připomenout - Clarková je velmi poutavá vypravěčka. Zároveň mám ale dojem, že její síla je především ve větších plochách. Její rozvážný, humorem půvabně nadlehčovaný styl a postupné budování napětí jsou jako stvořené pro rozsáhlejší útvary. Proto považuju za nejlepší povídky právě ty nejdelší (Paní Mabbová, Pan Simonelli aneb Elfí vdovec), kde se u mě stačila rozvinout ta dychtivost po dalších zákrutách děje, jakou si pamatuju z četby románu. Roztomilé jsou i ty kratší, stejně ale doufám, že Clarková ještě přijde s něčím tak okouzlujícím jako byl Jonathan Strange a pan Norrell. Tuhle knihu beru jako vydatnou ale přeci jen svačinku na zahnání hladu.

poetree
06.01.2013

po Jonathanu mě tahle kniha dost zklamala.. má však krásné zpracování obalu.. ;)

kristeen
08.11.2012

Některé povídky slabší, ale vcelku dobrá četba do tramvaje. Tak velké napětí jako u Norella a Strange tam sice není, ale je to psané poměrně čtivě (ačkoli zápletky jsou vzhledem k žánru docela předvídatelné). Celkově se mi to téma u autorky zdá ale už trochu přečerpané...

veronique

Lepší než první polovina "Jonathana Srangea a...", ale horší než ta druhá ... Atmosféra knihy je výborná. Autorka nádherně popisuje anglickou přírodu, stará sídla, venskovské příbytky; a přenáší čtenáře do doby, kdy přítomnost elfích kouzel a magie nikoho nepřekvapovala, ba naopak byla naprosto přírozená.

hmmm... ale pořád tomu něco chybí...

Jíťa

Kde jsou ty časy, kdy v Anglii vládla stará dobrá magie! Brány do Férie byly otevřené, elfové se potulovali světem lidí a zpestřovali jejich fádní životy. Jonathan Strange soupeřil se svým učitelem Norellem, král Havran byl na vrcholu sil a Marie Stuartovna používala kouzla, aby se zbavila královny Alžběty. Ovšem toto dílko nabízí i několik příběhů s ne tak zvučnými jmény, o to však zajímavějšími osudy, protože ukazuje obyčejná i neobyčejná přátelství průměrných lidí a průměrných elfů....Palec nahoru a těšíme se na další počin této nadějné autorky. Ať je stejně dobrý jako předchozí dvě knihy.


Autor a jeho další knihy

Susanna Mary Clarke

Susanna Mary Clarke
anglická, 1959

Uživatelé mají knihu

v Právě čtených1x
v Přečtených83x
v Čtenářské výzvě3x
v Doporučených7x
v Knihotéce41x
v Chystám se číst24x
v Chci si koupit7x
v dalších seznamech1x