VeronikaStan komentáře u knih

Za mě jedna z nejlepších českých knih. Ráda se u knihy pobavím a tady jsem se opravdu nahlas smála! Výborné čtivo, historky, hlášky, příběh..doporučuju!

6 28.06.2018

Ze začátku mi dělalo problém se zorientovat v množství postav, které dějem provází, nakonec jsem se dočetla do děje tak, že mi nešlo knihu odložit. Příběh mě upoutal tak, že bych to klidně viděla na filmové zpracování. Za mě jedna z nejlepších od Nesba!

6 28.06.2018

Jako první jsem četla Hanu a nemohla jsem se dočkat, až si od autorky přečtu další knihu. Začala jsem Slepou mapou a stačil mi den, abych knihu přečetla a s chutí doporučila dál. V něčem mi to příjde stejné jako v Haně, i když né tak smutné. Většina lidí píše, že Hana je lepší, ale podle mě se to nedá srovnat. Slepá mapa byla první kniha autorky - takže co se týká děje, naopak Hana může být v něčem podobná první knize a s další knihou se autor může vždy zlepšovat, proto nebudu srovnávat, jestli je Hana lepší než Slepá mapa. Kniha se mi moc líbila. Jsem ráda, že jsem objevila další skvělou českou autorku, neboť moc ráda čtu knihy na toto téma a teď mě čeká ještě Hotýlek a pak doufám, že brzy vyjde další. Ikdyž neznám historii na vlastní kůži do které jsou příběhy zasazené, paní Mornštajnová umí hezky pisatelsky vystihnout danou dobu, že se dokážu do daného příběhu úplně vžít, jako kdybych tam byla, a zažila to...

5 09.07.2018

Zajímavý příběh, ze začátku jsem ani nechtěla číst. Nakonec mě to celkem rychle do děje vtáhlo a na rozdíl od jiných knih, jsem se zde neztrácela v ději (přelety od přítomnosti do minulosti). Ale závěr jsem si představovala trošku jinak - zajímavěji.

5 28.06.2018

Krásný, smutný, dojemný příběh, který hned od prvních stran vtáhne do děje a nutí vás číst dál a dál...někomu prý na konci ukápla slzička, mě skoro taky :)

4 28.06.2018

Člověk se na to musí dívat jinak než na běžnou knihu, román... musí si uvědomit, že drží v ruce deník děvčete, které žilo dva roky uvězněno v jednom domě, ne-li pokoji a jen čekalo se svými velkými sny, kdy válka skončí a budou moci normálně žít. V Amsterodamu jsem navštívila tento dům Anny Frankové, kde se shovávali, proto možná na mě kniha zapůsobila více než na někoho dalšího...Do dnes visí na stěnách její obrázky slavných hvězd, které si stříhala z časopisů a lepila na zeď, do dnes tam jsou zatemněná okna, aby je nikdo neviděl...

Po přečtení deníku ještě doporučuji film, aby to bylo kompletní. Pak se mi už opravdu chtělo brečet.

3 09.07.2018

Druhý díl hodnotím taky jako velmi povedený, smála jsem se stejně jako u prvního dílu. Přišlo mi však, že spousta hlášek a situací je stejných jako v první knize..škoda.

3 28.06.2018

Za mě pět hvězd! Nemohla jsem se odtrhnout. Hlubší myšlenka kniha byla velmi dobře zakomponovaná. Konec jsem nečekala. Jednou se k ní vrátím. :)

Doporučuji po dočtení knihy i seriál s N.Kidman a R.Witherspoon. Od knihy se liší jen v málo věcech. Opravdu povedená jak kniha, tak i seriál.

3 28.06.2018

Na knihu jsem se hrozně těšila, ale čekala jsem od ní více. Patrik Hartl určitě píše velmi čtivé knížky, které nutí vás číst neustále dál a dál. Tuto knihu řadím mezi oddechovky. Člověk se po přečtení vlastně zamyslí, jestli nebyl příběh až v něčem moc přitažený za vlasy a i kdyby nebyl, jestli by vůbec chtěl, aby se mu někdy stalo něco podobného a ocitl se vlastně v kolotoči podvádění -všichni se všema...příběh někdy veselý, někdy smutný.

2 28.06.2018

Přečtená třetí knihy od paní Morštajnové. Jasně, všichni četli jako první Hanu, vychvalují ji do nebes (a dávám jim za pravdu, Hana byla pro mě jedna z nejlepších knih, co jsem kdy četla), ale Hotýlek...je to druhá kniha, nemůžeme tedy úplně srovnávat. Každý autor roste, ale i tak je už zde vidět vypravěčské umění paní spisovatelky (jako i v první knize :) ) Příběh trochu odlehčený než Slepá mapa nebo Hana, tím myslím, není tak moc smutný, ikdyž jistá nespravedlnost v životě se v osudu rodiny v knize přeci jen promítne...No prostě super čtení jako vždy :)

1 16.08.2018

Knížku jsem si chtěla přečíst kvůli založení na pravdivém příběhu o českém převaděči (Hubertu Pilčíkovi) jeho příběhem je kniha inspirována. Byla to naprostá paráda, četla jsem po večerech, takže jsem si i bála :D Atmosféra byla opravdu strašidelná.