veronika5179
komentáře u knih
Česká heraldika
Zdeněk Zenger
Výborná kniha učebnicového charakteru, která čtenáře seznamuje s těmi nejzákladnějšími heraldickými pravidly. Vše doplňují vhodné a zdařilé ilustrace. Určitě se k ní budu ještě vracet.
Dům na samotě
Michaela Klevisová
Tentokrát mi to nějak nesedlo, autorka umí psát mnohem poutavěji a lépe. Nevím, zda to bylo prostředím (kdybych chtěla prostředí koní a dostihů, sáhnu třeba po Francisovi) nebo zmatky, ale ke konci už jsem snad i přeskakovala. Osudy několika postav úplně vyšuměly (Tomáš, Radim, prababička, Jana...), přitom mohly do děje vnést více informací a napětí, než neustále přemílání Vandy a popisování dostihů. I tak se první polovina četla dobře, jen mi tam chybělo více napětí a lidských osudů, které bych od starého opuštěného mlýna očekávala.
Sněžný měsíc
Michaela Klevisová
Oceňuji, že autorka mistrně vykreslila život v beskydském údolí. Je mi blízké, a lidské postavy i charaktery jsou velmi pravdivé: negativní úmysly, zbohatlíci, myslivci, nelegální lovy i život obyčejných lidí. Na druhou stranu mi snad žádná postava nepřirostla k srdci a většina by si zasloužila pár facek, snad kromě Terezy a Marie. Škoda, že se nevěnovala více minulosti hlavních postav, mohlo to být čtenářsky zajímavé. 4/5, za Beskydy a dobré čtení, které rozhodně nezklamalo. Jen ty postavy mi nějak nesedly.
Prokletý kraj
Michaela Klevisová
Autorka má skvělou schopnost se vcítit do nejrůznějších typů ženské duše. Proto tato kniha nejspíše osloví hlavně ženy. Na druhou stranu umí mistrně vykreslit nejrůznější postavy - od zbohatlíka, po podivíny žijící na samotě v lese. Děj má spád, přidanou hodnotou je určitě prostředí a historie rumunských Slováků, o kterých se příliš neví. Neodkrytá tajemství rodin je vždy dobrou volbou. Umím si představit, že by kniha byla delší, s většími odbočkami do minulosti a ještě více vykreslenými postavami.
A v létě se na Prachaticko určitě vydám, autorčiny knihy jsou úžasná inspirace :-)
Drak spí
Michaela Klevisová
Moje prvotina od autorky. Před x lety jsem občas četla její fejetony v časopise pro ženy a už tehdy jsem si říkala, že se to tak dobře čte, kéž by autorka začala psát knížky. A teď, po x letech jsem objevila, že ona je opravdu píše!
Knihu jsem nemohla odložit, což se mi dlouho nestalo. Nevím, co bych vytkla. Nic mě nenapadá. 10/10. A jsem moc ráda, že budu mít co číst i nadále.
Setkání s tajemnem
Arnošt Vašíček
Strašidelné a tajuplné povídky jako ze staré školy. Všechny vyvolávají u čtenáře pocit, že už někdy něco takové slyšel, viděl, zná...:) A to je na knížce nejlepší.
Alžběta a Nina: Tajemství mojí babičky
Jana Poncarová
(SPOILER) Je mi to líto, že jsem musela hodnotit průměrně, ale od autorky jsem měla vyšší očekávání. Místy mi přišlo, že knihu snad ani nepsala ona. Příběh působil zmateně, někdy jako typická červená knihovna, potom jako popis výtvarných technik, neuceleně a nejvíc mě mrzelo, že některé postavy nebyly vykresleny vůbec, třeba Marta, která pak úplně zmizela a čtenář netuší, co se s ní stalo? Vrcholem bylo rozuzlení a postava Hany, u které jsem se musela pousmát - autorka této postavě nedala skoro žádný prostor, víme jen to, že byla protivná, Alžbětě vynadala do k. a přišla o děti, tak se jí hlavní hrdinka za odměnu rozhodla dát dítě svoje (?!!). O životě malé Evy taky nic nevíme. Ani přátelství s Ester nebylo nějak výrazně popsáno, vše jen tak mimochodem, trochu lajdácky, ale to je na román tohoto typu zkrátka málo a nestačí to.
Mám hodně rozporuplné pocity a nemůžu se ubránit, že za chvíli bude trh s podobnými příběhy přesycen. Laťka je velice vysoko a není jednoduché ji přeskočit.
Přístav volá
Jaroslav Foglar
(SPOILER) Krásná, ač nepříliš veselá foglarovka, která by klidně mohla pokračovat v Láďově odkazu tak, že ho Jirka bude předávat třeba dalším kamarádům.
Při čtení některých komentářů se nelze ubránit smutnému konstatování, že dnešní doba a doba vzniku této foglarovky jsou bohužel některým lidem velmi vzdálené. Ve vznešených ideálech a popisu těla kamaráda (nevinném, obdivném, tehdy zcela běžném) vidí někteří "čtenáři" ovlivněni dnešní dobou to, co vidět chtějí. Čest výjimkám, které pravé poselství příběhu pochopily :)
Hrdost do vínku
Hana Parkánová-Whitton
Ke knize mám tolik výhrad: neustálé opakování slovních spojení, že jsem snad přestala počítat, kolikrát si Rejčka namotávala na štíhlý ukazováček zlaté kadeře nebo smaragdová zeleň v očích, mechový koberec z jehličí, dusot koňských kopyt, dolévání vína a prohlášení, jaký je zde klid (ať na Zbraslavi nebo v Hradci).
Téma velmi lákavé, ale autorka ho popsala trochu ploše. Richenza se chová jako naprostý sobec, je protivná, v podstatě negativní rozmazlená postava a král pomalu v její přítomnosti koktá, jak se stydí. Tak toto opravdu ne. Oceňuji, že se zmínila o rodině pána z Lipé, ale chování postav těžko uvěřitelné, spousta dialogů jako vyňata z dnešní doby. Tato kniha bohužel průměr.
Rytíři z Vřesova
František Niedl
Nevím, proč jsem se nedokázala začíst. Knihu jsem četla s přestávkami snad půl roku. Až na drobné výjimky jsem si k postavám nedokázala vytvořit bližší vztah, příliš rychle se míjely, toho střídání a přemisťování tam bylo nějak moc a ve výsledku přesto málo. Na druhou stranu autor dokázal vykreslit reálie středověkých Čech, což hodnotím kladně. Zkusím i další knihy, třeba budu mít štěstí více :)
Spálená křídla
Karla Kubíková
Málokdy se mi stává, aby se mi hlavní postava od začátku příjemná a milá, na konci proměnila v opak.
Tuším záměr autorky a asi vím, co knihou chtěla říct. Odsoudit je vždy snadné, o pochopení se snaží málokdo. Přesto mi hlavní hrdinka sympatická na konci už nebyla. Nejlépe se četly návraty do období 1. světové války a je škoda, že nerozvinula téma hrdinčiny matky, která si na lékaře taky dělala zálusk (možná proto svatba dopadla, jak dopadla...?)
Dialogy někdy šustily papírem, v běžném životě spolu lidé opravdu nemluví tak, jak tomu bylo často v knize. I přes výtky šlo ale o zajímavě napsaný příběh, který si budu určitě pamatovat.
Eliška Přemyslovna
Hana Parkánová-Whitton
(SPOILER) Historické nepřesnosti většinou odpouštím jen nerada, ale tady mi to překvapivě nevadilo. Příběh byl čtivý, plný reálný postav s minimem postav fiktivních, a když, tak zcela uvěřitelných. Děj rychle odsýpal, některé postavy se chovaly přesně tak, jak jsem si představovala. Autorka píše samozřejmě z pohledu ženy, nečekejte tedy podrobné popisy bitev, spíše se zaměřuje na vnitřní životy hlavní hrdinky a lidí kolem ní. Je pravda, že některé fráze se trošku opakovaly a některé scény mi přišly jako z lechtivého filmu (když se statný mladík poléval vodou ze studny, no..ehm), naštěstí autorka vše včas zarazila a ušetřila čtenáře zbytečných popisů nočních tajemství.
Z románu jsem cítila, že je jí postava Elišky Přemyslovny blízká. Jen je škoda, že děj vlastně končí svatbou a prvními roky jejího panování, přitom pozdější osudy by si zasloužily knížku nejednu.
Jako nenáročný kvalitní historický román hodnotím velice dobře. Příjemné překvapení.
Panský dům
Anne Jacobs
Bála jsem se, že kniha bude plná klišé, jak to už u těchto historických ság bývá, takže jsem k ní přistupovala opatrně. Musím říct, že jsem byla příjemně překvapena - když už se k nějakému tomu klišé schylovalo, autorka z toho šikovně nečekaně vybruslila, tedy až na posledních 20 stran, tam to byla červená knihovnička jako vyšitá :)
Jsem ráda, že postavy nebyly černobílé, protože zpočátku to vypadalo, že autorka si oblíbila především jednu sestru a hlavní hrdinku a všechny ostatní vykreslí ve špatném světle. Tak snad si tuto tendenci udrží i do dalších dílů. Milé, nenáročné čtení, konečně jiné prostředí než Paříž (i když ani ta tady nechyběla) a zajímavé zápletky i vylíčení životních osudů a charakterů. Uvěřitelné.
Slzy pro Těšínsko
Marta Rulfová
Osobní vzpomínky na léta dětství a mládí v Návsí na Těšínsku. Jsem ráda, že jsem si autorčiny myšlenky mohla přečíst, navíc jsem se dozvěděla zajímavé informace o samotné oblasti, které jsem do té doby neznala.
Beskydy v létě
Miroslav Karlíček
Milý a přehledný průvodce s pěknými fotkami. Dnes je zajímavé číst, jak se proměnily názvy turistických chat i stezek. Některé věci se mění, ale krása hor zůstává stále stejná :)
Jiřina Štěpničková
Jindřich Černý
Jde poznat, že autor má blízko k divadelní kritice a divadlu obecně. O samotné herečce, jejím životě, rodině, přátelích atd se dozvíme velice málo, možná snad i méně než v nějakém článku v časopise. Kniha je vlastně souhrnem dobových divadelních kritik rolí herečky, později se autor věnuje popisu rolí filmových. Jako životopis bohužel ne příliš dostatečné, nedozvěděla jsem se nic nového. Oceňuji hezkou obrazovou přílohu.
Ženy z rodu Lucemburků
Jan Bauer
Bohužel je zde mnoho drbů, dnes již překonaných polopravd a mýtů, které je třeba si ověřovat, navíc jsem se nemohla zbavit pocitu, že autor Lucemburky až tak v lásce nemá a samotným ženám je věnováno méně prostoru než mužům - což je v případě názvu zavádějící.
Na přebalu knihy je Anna Jagellonská, dcera Vladislava II. Jagellonského, která v sobě lucemburské krve moc neměla...To by si nakladatelství mohlo pohlídat.
Letuška z economy aneb Co na Instagramu neuvidíte
Petra Jirglová
Tak toto opravdu ne. Pokud si myslíte, že se dozvíte něco o kariéře letušky v Emirates a životě v Dubaji, raději sáhněte po jiném zdroji informací.
Tohle se nepovedlo, tak strašně moc nepovedlo. Upřímně nevím, kterými negativy začít, protože jich je tolik. Naprostá zbytečnost. Takže raději pomlčím a zkrátím to - nedoporučuji, pokud je vám více než 10 let a za život jste přečetli více než jednu knihu.
Sládek dětem
Josef Václav Sládek
Nádherná vzpomínka na dětství. Jako dospělá v nich pořád vidím ono úžasné kouzlo, které se po generace nemění i krásu, kterou stojí za to objevovat už v dětském věku.