Spálená křídla

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Anděla Brůmová prožívá dětství za první světové války, v době bídy a hladu. Sňatkem sice unikne nenáviděné práci v továrně, ale „pozvednutí“ do vyšší třídy na malém městě ji nijak netěší. Její největší touhou je hrát divadlo, ovšem ve svém přání nenalézá oporu ani u manžela. Anděla uteče ke kočovnému divadlu. Domů se vrací nemocná a ponížená… Jak se vypořádá se svým okolím a dcerami, které kdysi zklamala? Román je rodinnou ságou zahrnující téměř celé dvacáté století a nastolující otázku, nakolik je následovat svůj sen správné a nakolik se jedná o sobectví....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/32_/328141/spalena-kridla-NRR-328141.jpg 4.3116
Žánr:
Romány, Literatura česká
Vydáno:, Knižní klub
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (45)

Kniha Spálená křídla

Přidat komentář
haki34
16. června

!!! SPOILERY !!!
Zdá se, že nesdílím všeobecné nadšení...knížku jsem koupila v "akci" za 79kč, že prý dobré hodnocení, tak asi to bude fajn ... a za ty prachy....mno bohužel, došlo na "a za ty prachy"....
Hned v úvodu mě velmi rozesmutnil a zklamal španě vypracovaný rodokmen hlavní hrdinky Anděly Brůmové....docela fatální, když na jejím životě a rodině je postaven celý děj románu....(její 2bratři jsou uvedeni jako "Brůha", dále je špatné datum narození bratra Jana, rovněž u něj eodpovídá ani datum úmrtí...rovněž zkratky n. - asi jako narození, ú.. jako úmrtí a s. jako sňatek - s. mi spíše evokovalo smrt....bylo dost nepřehledné...o bratru Vojtovi se v textu psalo že měl 3 děti, v rodokmenu uvedeny jen 2...a raději jsem se pak do něj vůbec nedívala)

V textu pokračovaly podobné chyby - jednou manžel Anděly uveden jako Štěpán, v dopise se podepsal jako Jan - nechápu. Buď velmi lajdácká korekce, nebo nevím...naprosto zkažen dojem z celé knihy...navíc umocněno trochu chaotickým stylem - různí, střídající se vypravěči kapitol, navíc skáčoucí o několik desítek let tam i zpět - Anděla počátkem století, o dvě strany dál ANděla rok 1993 a podobně mi úplně nesedl. Nehledě na fakt, že Anděla mi byla celou dobu poněkud nesympatická...ze startu, v roce 1993 jsem si řekla, že autorce se hezky povedlo vykreslit stárnucí, dementnějící ženu, jejíž osobnost byla poněkud jednodušší a plytší ,pak jsem v průběhu ale znejistěla, zda tomu tak opravdu bylo - ten záměr... Anděla zpočátku vykreslena jako hladovějící holka, snažíí se přežít, čím dál víc ale přibývaly vsuvky, ukazující na neradostné valečné dětství, přibývá strádání, do toho tvrdá matka, z neznámých důvodů od dcery odtažitá, nevysvětlící jí ani základní věci typu menzes, těhotenství a podobně, ale třeba to tak bylo....lehkomyslný alkoholik - otec, navíc ve finále agresovní vůči své ženě....Anděla vyrůstá, ale místo toho, aby se něco snažila změnit, žít lepší život, jde hlavou proti zdi...

Klišoidní "zblížení" s doktorem - nejdřív doktor vykreslen jako obětavý altruista, najednou, v průběhu hledání starého Brůmy neváhá opřít podvýživenou Andělu o most a ukončit její panenské období, úplně v klidu, udiven navíc, že Anděla byla pannou (a co jako čekal ?? lehkou holku ?? když věděl jak žijí ??? a jeho morálka ?? opíral tak holky běžně ??) a podvýživená Anděla, která se ztěží tou dobou dopracovala k jakémusi takému opoždděnému menstruačnímu cyklu, tak pro jistotu hned otěhotněla...a sice zpočátku uváděná jako obětavá sestra, se nyní stává poněkud odtažitou a citově rezervovanou matkou...nakonec i doktorovou manželkou...(taky citově izolovanou, zakomplexovanou a odtažitou)

Nepochopila jsem její boj s Hedou, kde její kamarádka z dětství funguje u doktorů jako hospodyně, Anděla ju většinu času nesnáší, "bojuje" proti ní, aby pak najednou problesklo pochopení a snaha o normální soužití z Anděliny strany (Heda se celou dobu chovánaprosto normálně), kdy si říkáte - aha, tak už snad se uklidnila, no ono ne, hned pak to Anděla dorazila něčím novým, včetně románově netypického antipatického postoje vůči Hedě - poloviční židovce, kdy ji radostně vyprováží na vlak do koncentráku a přeje jí všechny ústrky... takže za mě : naprosto hloupá, nepříjemná ženská, která "výborně" uvedla do života i svoje dcery, zejména nejstarší Ivu , kterou odstrkovala, nesnažila se ji pochopit, dát jí lásku, podporu, porozumění, prostě nic, co by jako matka a žena měla, až to dospělo k tragedii, kdy Iva dobrovolně ukončuje svůj život...
dobrovolně si "pořídila" až tu 4.dceru s odstupem pomalu 10let s doktorem, který byl už v krutě důchodovém věku,a záhy pak zmírá...tuto dceru pak rozmazlovala , jako oblíbenou hračku či plyšáčka a věnovala se jí i za všechny předešlé....snad se to dá omluvit jen její jednoduchostí, ale i to je málo...

Velká část novodobé hstorie je věnována vnučce Anděly Nele, která odjíždí do Anglie, kde pracuje jako au-pair a vypisuje domů školácké dopisy, jejichž znění máme tu čest číst...a nakonec se vrací domů těhotná , navíc s černochem...no to už je jen gól...
Děj proložen Anděliným stářím u dceryMarty (ta chtěná 4.dcera), běžným provozem doma, pak rodinnými oslavami, nakonec opepřeno po x-letech objevivším se synovcem - synem bratra Jana, žijícího v emigraci v Americe/Kanadě, o kterém nikdo nikdy nevěděl a neslyšel..a jako třešníčka se zjistí, že Nela potkala v Anglii Hedu, o které si mysleli , že zahynula v koncentráku...ale v tomto momentě mě už opravdu tyto údaje, ani nic dalšího o Andělině rodině nezaujímalo...

zhrnu : fatálně zprzněn rodokmen, divně psaný děj, který mě většinu času nezajímal, postavy nesympatické ( zejména Anděla), plytké, samý sociopat, nepotěšilo ale vůbec, bylo to nenáročné, rychlé čtení, takže 3* jsou max.

posílám dál knihobudkou, snad někoho potěší víc.

ANDY28
15. června

Krásně napsané

lenyleny
17. května

Kniha se velmi dobře čte, i když přeskakuje z minulosti do přítomnosti, nevadí to, naopak to budí pocit napětí a akčnosti. V knize je velice pěkně vykreslen ve stručnosti způsob života od začátku 20.století až po současnost. Mám ráda příběhy, které nejsou překombinované a to v této knize platí na 100%. Ke knize se asi vracet nebudu ale inspirovala mne ... asi se začnu zabývat rodokmenem naší rodiny.

Gibis
29. března

Velmi hezký příběh jednoho dlouhého života a velké rodiny. Ač vyprávění často měnilo dobu i vypravěče, nijak mě to nerušilo a orientovala jsem se v tom dobře.
Nejvíce mě asi zasáhlo vyprávění z 1. světové války, často jsem u toho vzpomínala na svou babičku, která válku také zažila jako chudé dítě a pamatuji si její vyprávění o tom, jak těžce sháněli jídlo a v jaké bídě žili. Člověk si přitom uvědomí v jakém dnes žijeme blahobytu a nadbytku a jak si toho často nevážíme.
Vzhledem k mnoha chybám v rodokmenu jsem ho později přestala sledovat a soustředila jsem se pouze na vyprávění, aby mě to nemátlo, ale pro čtenáře, kteří se na knihu teprve chystají jsou zde v zajímavostech k dispozici opravy rodokmenu.

esprit
21. března

Moc krásná kniha. Skákání do různých období mi nevadilo. Andělu beru jako vypravěčku a nemíním ji soudit jako ostatní čtenáři. Žila jak žila a kdo jsi bez viny hoď kamenem-říkávala moje babička.Přečíst by si ji měli všichni Ti kteří furt remcají, aby si vážili toho jak se máme dobře.

Kekik
18. března

Anděla, hlavní hrdinka rodinné ságy, zažila první i druhou světovou válku. Tu první ještě jako dítě, tu druhou už jako matka. Autorka každou dobu, která se v příběhu vyskytuje, popsala velmi reálně. Postavy jsou naprosto uvěřitelné. Anděla si ke mně cestu nenašla, ale chápu ji. Každý dělá chyby.
Nejvíce mě zasáhl osud Ivy a moc mě bylo líto Hedy.
Spálená křídla je obyčejný příběh napsán obyčejným stylem zanechající neobyčejný pocit. DOPORUČUJI.

wencatko18
11. března

Skoro vždy se mi stane, že v knize najdu postavu, která mi prostě nesedí a nechápu ji. Ale v téhle mi všechny postavy - i přes jejich "mouchy" - seděli. Obdivovala jsem Marii pro její sílu v těžké době války i v letech po ní, chápala jsem Andělu a její lásku k divadlu a její jednání. Litovala jsem nešťastné Ivy a dokonce jsem i uronila slzu. Ke knize se určitě jednou znovu vrátím.
Jak už bylo přede mnou několikrát řečeno, zpočátku mi hodně vadily chyby v rodokmenu, ale díky tomu skvělému příběhu jsem je autorce odpustila.
Doporučuji.

Susan94
14. února

Velmi se mi líbil strom života na první straně občas jsem se k němu v průběhu čtení vracela. Nejvíce se mi líbil začátek, pěkně popsaný život jedné rodiny v průběhu roku dobrých i zlých. Nejhorší na to bylo zjištění, jak vlastně lidský život je krátký.


Autor a jeho další knihy

Karla Kubíková

Karla Kubíková
česká, 1948

Podobné knihy

Kniha Spálená křídla je:

v Právě čtených2x
v Přečtených138x
v Čtenářské výzvě15x
v Doporučených5x
v Knihotéce51x
v Chystám se číst104x
v Chci si koupit17x