Vera Silent
komentáře u knih
Dobrý den, dobrou noc
Jiří Žáček
Hezký soubor, ale syn je na něj ještě malý. Je tu moc textu na málo obrázků a většina básniček je velice abstraktních - nerozumí jim, tak se mu nelibi. Zkusíme knížku znova tak za 2-3 roky.
Hrdina věků
Brandon Sanderson
Nejlepším dílem série je za mě rozhodně ten první.
S posledním dílem jsem měla několik problemu: Prostředek se táhl tolik, že jsem knihu na několik dní odložila a musela jsem se k ní zpátky dokopat. Děj je roztříštěný do 5 různých dějišť - Elend a armáda, Vin a Ruin, Spook a spol, kandra TenSoon, Marsh - to je prostě už moc, věčně prehopsavat mezi postavami a jejich vlastními epizodami. Kandra má málo prostoru a přitom je to tak zajímavá postava. Postavy, které se furt jenom lituji, mají až moc prostoru, už to bylo frustrující číst. Vztah Vin a Elenda je v 3 hrozně sterilní. Zase mi seňor Sanderson zmasakroval oblíbenou postavu, to je prostě k vzteku.
Ale konec je fakt dobrý, když už se k němu člověk dokope. Tím myslím fakt posledních 150 stran téhle bichle. Nečekala jsem, že mě to znova tak chytí a vše bylo zdůvodněné perfektně. Epilog byl velice uspokojující číst, opravdu krásné.
V knihovně je lev
Michelle Knudsen
Synovi jsou teprve dva a tak je to u knizek s nerymovanym textem vzdycky otazka, jestli ho to zaujme nebo ne. Lev se mu libi. Ma rad obrazky, jmena (z nejakeho duvodu je prijmeni Kabrtova srandovni), dokonce uz mi u kazuje na obrazky a vypravi mi to defakto sam. Je to zkratka dobra kombinace psaneho textu a zaroven dostatku obrazku i snadno pochopitelneho deje, ktery neni prilis abstraktni.
Kde si Píťa zchladí tlapky?
Peter Wohlleben
Krasna knizka, ktera dokazuje, ze pribehy pro male deti nemusi byt blbe. Ilustrace jsou povedene, hravou formou se dozvidame skutecne postrehy ze zivota zvirat a je zde spoustu odklapavatek s dalsimi obrazky.
Moje štěně
Sergej Vladimirovič Michalkov
Synovi se líbí příběh i obrázky. Nejradši má tu část se včelami, když napodobuji jejich píchání.
Česká lidová říkadla
Dagmar Pilařová
Najdeme tu veškeré říkanky a písničky, které si jen můžeme přát. Navíc jsou doprovázeny mnoha velkými obrázky, takže dítě si snadno zapamatuje, na které stránce je jeho oblíbená říkanka a může si samo listovat.
Pramen Povýšení
Brandon Sanderson
Skvělá kniha, ale už ne fenomenální jako první díl.
Příběh je to kvalitní, zvraty byly dobré, politikareni velice realistické a lekce Tindwyl tak dobré, že by Sandorson měl pouvažovat o napsání knihy o osobním rozvoji. Přibylo pár skvělých postav - Alrianne, Cett, již zmíněná Tindwyl. Elend má skvělý charakter a líbilo se mi, že jeho jedinou superschopnosti je mozek. V závěrečné bitvě byla Vín celkem tvrdak, to se skvěle četlo. Jak takovéhle dílo dokáže vypadnout z jednoho člověka je neuvěřitelné.
Na druhou stranu je to ale trochu bichle, co se dusí vlastním papírem. Na začátku bylo moc vysvětlivek - chlape, copak by někdo četl 700 stránek z prostredka trilogie jen tak pro kočku? Vždyť se nám nemusely znova opakovat základy, navíc moje vydání má ještě vzadu registr s vysvětlením pojmů a shrnutí děje prvního dílu, takže samotný text byl zatíženy naprosto zbytečně. Vín se motala v kruhu a furt o sobě pochybovala, že už tím trochu lezla na nervy. Taky mě irituje, že ji ostatní v jejich 19 letech nazývají dítětem. Zase mi zabili oblíbenou postavu jako v prvním dílu, s tím už mě Seňor Sanderson začíná mírně s... Nejsem si jistá, jestli se mi zamlouvá, co provedli s Elendem. Navíc jsem kvůli délce knihy několik dní nedělala moc jiného než četla a to je ve chvíli, kdy už bydlíte ve vlastní domácnosti, kde vás neobsluhuji rodiče, problém.
No nic, tak uklidime byt, doplníme špajzku a toaletak a jdem na poslední díl...
Moje první písničky
Dita Křišťanová
Syn ji dostal k vánocům a moc se nám líbí. Vybírá si písničky podle obrázků a já musím zpívat. Řekla bych, že znám většinu, ale něco k naučení jsem také našla.
Finální říše
Brandon Sanderson
Někdo mi říkal, že Sandersonovi knihy jsou dobré. Tak jsem zkusila tuhle... Tož bylo to fenomenální! Děj má skvělé tempo, magický systém a svět příběhu jsou velice originální. Když člověk čte hodně fantasy, tak se moc často nestává, že by narazil na úplně nové originální podání tak jako v Mistborn. Naprostá většina postav je sympatická a člověk o nich rád čte. Děj má zajímavé zvraty a za celou dobu nenastal hluchý moment, kdy bych se musela prokousavat stránkami silou vůle. Akorát mi nemuseli zabít mou oblíbenou postavu, to mi ti autoři dělají naschvál.
Až se někdo zas bude divit, jak můžu tak nadpřirozeně rychle přečíst bichli o 600 stránkách, zatímco on se už půl roku moří s knížkou o 150, tak knihy jako tato jsou odpověď.
Návrat do ráje
Rosalind Miles
(SPOILER) Nápad je to celkem dobrý, erotické scény ujdou a kniha se většinou čte bezbolestně. Ovšem pro mě se začaly hromadit nepravděpodobné a někdy i hloupé chování a rozhodnutí hrdinky. Ok, přežila velice nepravdepodobnym způsobem, to jsem ještě brala na úkor rozjetí příběhu. Preoperovali ji tak, že najednou byla překrásná? Tak to těžko, ale zatnu zuby. Najednou je z ní slavná modelka, pomsta, kterou by s kontakty a prachy mohla dokonale prošpikovat, se scvrkne do "donutim ho se do mě zamilovat a pak mu zlomym srdíčko"... Což je nejen pritazene za vlasy, ale vrazedni maniaci potenciálně netikaji stejně jako normální chlapi. Mezitím odmítne Dana, o kterým nikdo nemusel vědět a nebyl důvod mu dramaticky vyskočit z postele. Závěr naprosto šílený, kdy se hlavní hrdinka pomalu znovu nechá zavraždit z vlastní blbosti... A Dan naklusne s jejími dětmi, které unesl letadlem přes půlku Austrálie a nikomu to nepřišlo divný, vždyť toho chlapa ani neznali... Nojono. Nemůžu hodnotit lépe než jako průměr, za to, že se to navzdory ději dobře četlo a odehrávalo se to v krásném prostředí.
O chytrém selátku
Marie Voříšková
Krásné ilustrace a vtipný rymovany text. Pro nejmenší je to skvělá kombinace.
Dáma s kaméliemi
Alexandre Dumas, ml.
Začátek me velice bavil, i když musím říct, že i tak mi zamilovaní Armanda přišlo velice náhlé. Viděl ji, byla hezká, tak se zamiloval. I zbytkem knihy lomcovaly rychlé vášně a city. Konec byl zkrátka ubrečený, musela jsem knihu odložit a pak jsem to utrpení Markéty rychle přečetla, ať už to máme obě za sebou.
Pokud někdo hledá ideální příklad literárního romantismu, tak může sáhnout po této knize. Je to ukázkový příklad.
Sedmero pohádek
Jiří Žáček
Moc hezká kniha s neobvyklými pohádkami, v nichž jsou zapracované rýmy. Synovi se nejvíce líbila pohádka o kuzlatkach a naučil se z ní vlkuv verš "buchy, buchy na vrátka, otevřete kuzlatka. Vr a vrr a vrrrrr." Je to celkem sranda, když běhá po bytě a recituje vlka.
Věkové doporučení od 5 let je ale celkem úlet. Mě dítě zvládá tyto pohádky ve dvou. Pro pěti- a starší děti jsou určitě moc krátké a primitivní.
Mája a ohnivý lišáček
Udo Weigelt
Ilustrace a zpracování knihy jsou nádherné, příběh samotný nás bohužel moc nezaujal. Je takový nezazivny a hlavně konec nemá žádnou pointu.
Ve městě
Miroslav Růžek
Ilustrace nemusí být styl každého, ale pro děti jsou obrázky snadno rozpoznatelne a hodně se toho na obrázcích děje. Malé děti si tak s pomocí rodičů rozšiřují slovní zásobu. Synovi se knížka líbí, nutno však říci, že mu jsou 2 roky. Pro pětiletého by byla už moc jednoduchá.
Dvě pražské povídky / Zwei Prager Geschichten
Rainer Maria Rilke
Jde o velmi poetické příběhy, které zachycují atmosféru a kulturu tehdejší Prahy. Vlastně by se měly svoji ponurou atmosférou skvěle hodit k podzimu, ale mě deptaly a nudily. Král Bohuš byl bohužel pomateny příběh o smutných existencich a když se Rezek objevil i v druhém příběhu, tak jsem s knihou na pár týdnů sekla. No, dokopala jsem se k dočteni a jsem za to ráda, protože závěr druhé povídky je mnohem pozitivnejsi a o Luise se mi dobře četlo. Pointa, že člověk se může vztekat a užírat nespokojenosti k smrti a nenávidět jeden druhého kvůli původu anebo se adaptovat a vidět krásu kolem sebe bez ohledu na to jakým jazykem se mluví, tudíž šťastně žít vespolek, je pěkná a aktuální. Ovšem moje předchozí utrpení z četby nedokázala zahojit.
451 stupňů Fahrenheita
Ray Bradbury (p)
Skvělá kniha. Dle mého názoru mnohem lepší než Orwellovo 1984, které mě ke konci pouze deptalo. U Fahrenheit má člověk celou dobu pocit naděje a také běh světa, kdy se lidstvo motá v kruhu a z každé katastrofy se vyhrabe jen o malý ale přeci jen významný chlup lepší, dává větší smysl a pocit realnosti. Takže jo, lidi sice jsou čím více zblbli, ale také přibývá nás ostatních exotu, kteří třeba vůbec nevlastní televizi a místo toho čtou, věnují se kreativní činnosti, vlastním dětem nebo jeden s druhým mluví. Také mě pobavila myšlenka, že pokud nechcete, aby lidé samostatně přemýšleli, dejte jim kromě TV také nadbytek sportu. To opravdu trochu připomíná současný trend.
Jediné, co mě mrzelo, byl krátký výstup Clarissy. Taková hezká postava a těch scén s ní bylo tak málo...
Deset malých černoušků
Agatha Christie
Je to taková napínavá jednohubka že zajímavého prostředí. Začátek se trošku táhne a taky 10 postav najednou není málo. Není ale třeba si je zapamatovat hned, protože během děje už se člověku vryji do paměti. Bavilo mě dějiště i zinscenovani vražd a ani já jsem vraha neodhalila, takže napětí vydrželo až do konce. Kniha je rozhodně jednou z těch nejlepších, jaké Agatha napsala.
Třináctkrát proto
Jay Asher
Hej to bylo celkem dobré (hodnotím anglicky originál a ten rozhodně nevyzniva řečově stupidní). Kniha mě chytla a přečetla se rychle.
To ovšem neznamená, že bych se s Hannah ztotožnila. Její reakce byla opravdu přehnaná - děvče, vždyť tys byla oblíbená, si představ, jaké to je být neoblibeny nebo dokonce zažít ve škole otevřenou a nepřátelskou šikanu, to je jiný kalibr a taky jsme se nezabili ba dokonce ani nepřišli na takovou myšlenku. Nadruhou stranu je ale realistické, že někomu prostě stačí min, někdo není automaticky šťastný jenom pro svou krásu a oblíbenost a někdo prostě trpí depresemi bez ohledu na důvod. Je sice pěkné obvinit děcka z toho, že tě k tomu dohnaly, ovšem ty některým z nich v rámci tvého poučení taky možná trvale narušís život. Jak je vidět, kniha opravdu umí vyprovokovat mnohé myšlenky. A už jen kvůli tomu se vyplatí ji precist...
Dětem
Josef Kožíšek
Vydaní s ilustracemi Václava Karla má nádherné obrázky. S obsahem je to tak: asi 5 básniček si syn zamiloval a může je poslouchat třeba 10x dokola. Zbytek je mu celkem šumák. Ale možná se to ještě změní - některé delší příběhy nejsou špatné. Nejsou to klasické pohádky, spíš taková každodenní vyprávění o zvířatech nebo dětech. Také s trochu zajímavým náhledem do minulosti, kdy pro děti byly největší laskouminou jablíčka nebo třeba chleba s pomazánkou.