vejnar komentáře u knih
Dívám se do zrcadla a zjišťuji, že mé vlasy netmavnou, ale světlají a vrásky se nějak prohlubují. Stárnutí je tu a tak jdu zjistit, co s tím! Podle Margarety je důležité mít hodně aktivit, být pozitivní, mít otevřenou mysl novým věcem, jíst čokoládu a nosit proužky. Pokud však té čokolády bude hodně, je lepší nosit proužky svislé - ty zeštíhlují. Autorka mezinárodního bestselleru Životní úklid tu na základě svých životních zkušeností otevírá témata, nad kterými se pousmějete a pokýváte hlavou.
Nalákal mě hlavně název titulu a tudíž jsem čekal trochu víc obecných rad na úkor některých rodinných podrobností. Ale chápu, že kdyby kniha byla nazvaná autobiografie jedné švédské babičky, nevzbudila by takový zájem;) Kniha se mi četla snadno a rychle a doporučil bych ji zejména starší generaci, protože má hodně velká písmenka;)
Citace: "Nikdy není příliš pozdě se do něčeho pustit, ledaže už je vážně příliš pozdě a ležíte pod drnem."
Zajímavé skloubení příběhu s filozofováním. V knize rezonuje nutkání stále někam odcházet a dá se tak vlastně shrnout náš životní úděl.. "Všechno, co na světě existuje, je tady pro tebe. Jedině ty sám rozhoduješ, co z toho a v jakém množství je pro tebe prospěšné."
Houpačka od Brafmanů se mi líbila více. Toto je méně čtivé..
Rozsáhlý popis stávky v ulicích na konci knihy mě vůbec nebavil. Film se s příběhem vypořádal mnohem lépe než jeho předloha!
Tato Havlíčkova raná tvorba mě zklamala. Zmlsalý šťavnatými romány Neviditelný, Helimadoe a Petrolejové lampy byly tyto povídky kapku nakyslé až nestravné:/
Čekal jsem trochu víc od takto hodnocené knihy. Začátek zajímavý, pak trochu zbytečně se vlekoucí válečné pasáže a od půlky do konce mě to zas bavilo! Sprostých slov sice nebylo moc, ale vadily mi.. Dávám tři a půl hvězdy. Vivat Tonička Augusta!:)
Po předchozí knize Vědomí konce pro mě zklamání. U některých odstavců jsem marně hledal souvislost s povídkou a nebavilo mě časté zmiňování různých značek, hospod, názvů jídel, měst, vzdálených postav atd.. A také mi vadily sprosté výrazy.
Přečetl jsem první část o Erasmovi a Lutherovi. Obdivuji, jak Zweig dokáže jít do detailů, podrobně poukázat na rozdílnost povah hlavních postav, které vlastně usilovali o to samé, ale každý svým vlastním, ne 100% ideálním způsobem.
První polovina se mi líbila, napsal jsem si i pár zajímavých poznámek. Druhá půlka mě ale moc nebavila, už se to dost opakovalo, škoda.
Otevřel jsem knížku někde uprostřed a tak se mi to zalíbilo, že jsem postupně přečetl všech čtrnáct rozhovorů. Spousta zajímavejch týpků (spíše skladatelé, zpěváci a textaři než básníci), kteří něco dokázali a umí o svých životních zkušenostech vyprávět. A skvělý, hudbě zasvěcený, reportér Jiří Vondrák, který vše zaobalí do poetického hávu ve čtivé formě!
Kniha, kterou ani nedoporučím ani nepomluvím. Ale od Simenona si ještě rád něco přečtu..
Další pěkná knížka od trochu upozaděného autora, kterou jsem sem musel přidat;)
První díl se mi také líbil víc, bylo to napínavější a poutavější. Této bych dal necelé čtyři hvězdičky..
Pěkně napsané, člověk se celkem zasměje. Jen mně asi dvakrát, třikrát vadil závěr povídky, kdy se autor snažil vykonstruovat pointu ad absurdum, šlo však již o účelovou, zkratkovitou fabulaci;)
První Neffova kniha, která mě zklamala. Nedokončené věty (někdy i slova) přerušené krátkou myšlenkou v infinitivu působily odtažitě a trhaně, na to jsem si nezvykl.. Kniha je o mladém Pavlovi, který se necítí jako průměrný člověk, chtěl by vyniknout nad ostatními a prosadit se, ale chybí mu talent a píle a tak se nakonec jen snaží někde uplatnit a přežít.. Pavel je však stále přesvědčen o své výjimečnosti a v poslední, čtvrté části knihy (která už je zase čtivá) se člověk zasměje a možná se i v popisech Pavlova pracovního nasazení v Bašově hračkářství sám pozná;) PS: Neffovi bylo tehdy 27 let a román sklidil u kritiky úspěch.
První příběh, který tvoří asi 3/4 knihy je fajn, zprvu zvláštně tajemný, postavy se chovají nevšedně, místama až groteskně a čtenář zprvu neví o co jde. Pak se to dost vyjasní, ale je to stále zajímavé:) Dávám čtyři hvězdy. Bohužel druhý příběh mě celkem zklamal, ani jsem ho nedočetl, spoustu nepřehledné a zbytečné přímé řeči a ani jsem neměl chuť se v tom dále orientovat. Takže suma sumárum tři hvězdy.