Vlak / Měsíční úžeh
Georges Simenon
Dvě z psychologických Simenonových novel, vyprávějí příběhy odehrávající se v navzájem odlišné situaci, době i prostředí. Hlavní hrdinové jsou si však čímsi podobní: oba zakřiknutí, nejistí a zcela průměrní mladí muži, vláčení událostmi, pokoušejí se překonat sami sebe. Každý jinak a každý s jiným výsledkem. Edice Omnia, 1. vydání.... celý text
Literatura světová , Detektivky, krimi
Vydáno: 1979 , Svoboda
Originální název:
Le train (1961) / Le coup de lune (1933) , 1972
více info...
Přidat komentář
Vlak - Simenon na něco málo přes 100 stranách dokáže hutně podat moc pěkný romantický příběh na pozadí války. Já tento jeho styl mám rád a i když děj není nijak výjimečný, jeho podání je osobité a kouzelné. 80%, 18. 10. 2019.
Knihu jsem četl už před lety a nyní se k ní vrátil po shlédnutí filmové podoby z roku 1973, která je trochu odlišná, hodně tam toho chybí, ale díky režii (Pierre Granier-Deferre) je minimálně stejně dobrá jako literární předloha.
Měsíční úžeh - zajímavé prostředí Gabunu ukazuje poměry panující v Africe. Zajímavé a také styl Simenona ještě zvýrazňuje dojmy a pocity. 75%, 19. 10. 2019.
Vlak: prumernost v extremnich situacich. Letni romance a deziluzivni zaver. J
Druhá novela se mi líbila o něco víc, Simenon mi dokáže v mysli dokonale evokovat pocit "dusna", kdy jen napjatě a s jistým soucitem čekáte, až nejslabší článek praskne.
Kniha, kterou ani nedoporučím ani nepomluvím. Ale od Simenona si ještě rád něco přečtu..
Dva příběhy, které se odehrávají v naprosto rozdílných oblastech i situacích - válečná Evropa a Afrika. Blíže jsem měl k Vlaku, kde se setkají během války dva mladí lidé a prožijí milostnou životní epizodu, která však neskončí šťastně ....
Tato kniha mě nějak nenadchla a už bych se k ní nerada vracela. Pouze první povídka Vlak stojí za přečtení. Druhá povídka se odehrává mimo oblast Evropy a to není nic pro mě.
Když se mi před lety dostala tato knížečka do rukou, takříkajíc jsem ji "vdechl", ůplně mně ty krátké příběhy dostaly. Je to čtivé a neotřelé, je tam nádech něčeho zvláštního.
Autorovy další knížky
| 1977 |  Maigret chystá léčku / Maigret zuří |
| 2007 | Maigret na dovolené |
| 1970 | Maigretův revolver a stará dáma |
| 1983 |  Kdo jinému jámu kopá |
| 1979 | Maigret má strach / Maigretova dýmka |
Kniha Vlak / Měsíční úžeh je v
| Přečtených | 31x |
| Čtenářské výzvě | 1x |
| Doporučených | 1x |
| Knihotéce | 36x |
| Chystám se číst | 4x |
| Chci si koupit | 2x |
Vlastně je tu všechno napsáno a popsáno, rozuzlení vynecháno.
Blíž mám k evropským reáliím, ty africké jsou pro mě příliš nepředstavitelné.
A oba hrdinové jsou tak nezvykle nehrdinští, až se člověk strachuje, co ještě provedou.
Ale detektivky od pana Simenona se mi líbí nějak víc...
A ještě alespoň malý úryvek, který ale napoví jen část nálad hlavního hrdiny Vlaku. Líbí se mi ten jazyk, ty vůně, to řazení slov za sebou:
str. 76: "Kdybych měl to místo popsat, mohl bych mluvit jen o skvrnách stínu a slunce, o růžovém světle a zelené vinici a o keřích rybízu a o své malátnosti, o živočišném blahu, a říkám si, jestli jsem se toho dne nedostal až na dosah dokonalého štěstí."