TipsyChipsy komentáře u knih

(SPOILER) Moc krásná kniha, teď na mujrozhlas.cz. Steinbeck tentokrát uplatňuje pouze konejšivé dobro, přívětivost a nechává čtenáře užít si kousky hlavních hrdinů. Cokoli se stane, dopadne dobře, přestože tito hrdinové jsou líní, hloupí, vychytralí, flákači alkoholici, ale jsou obklopeni hodnými chápajícími lidmi a jsou v dobrých rukou dobrého krále spisovatelů. Vše končí dojetím nad láskou skrytou v lidském srdci.

13 20.03.2022

Já bych si dovolila tuto knihu zkritizovat. Myslím, že autorka je špatná spisovatelka a velké téma, které popisuje, spíše zneužila a promarnila. Když je někdo špatný spisovatel, píše sentimentální brak, když se chce proslavit, najde si v dějinách srdceryvné události a na ně aplikuje svoje ubohé spisovatelské schopnosti. Pak z toho bývá velký brakový bestseller, oslavovaný, z úcty k obětem reálných událostí.

8 13.03.2022

Autorka v této knize podala příběh a reportáž podloženou očitým průzkumem, osobním prožitkem, pečlivým studiem a přišla i s hlubším zamyšlením. Skutečný život v USA je drsný. Nejenže tam důchodci pracují jako prekariát a žijí ve vozidlech, ale důchod nestačí ani na parkovné v kempu. Přespávat v autě ve městě je zakázané, pak vlastně ani nemají kde parkovat. Musí být neviditelní, střídat stanoviště a tvářit se jako turisti na výletě, pokud potkají policii. Je to život v ilegalitě, ale přináší nějaké osvobození od systému a pocit sounáležitosti a přátelství v komunitě “nomádů”.
Heslo v duchu americké fixace na pozitivní sebeklam:
“Nevzdávej to dřív, než se stane zázrak”

11 04.03.2022

(SPOILER) Kniha má úžasný potenciál k okouzlení lidstva. Zavádí čtenáře do neprobádaných oblastí na Ukrajině a v Polsku, ukazuje život tamních židů, je hodně inspirativní, naučná ohledně jejich historie, mystiky. Tento Opus Megalo-magni lze chápat jako cestu generace určité skupiny lidí, kteří se dokázali vymanit z židovství, aby jejich potomci, osvobozeni od náboženského dogmatismu, měli lehčí život. Ale všechny trumfy jakoby paní Tokarczuk zabila svým přebujelým uměleckým grafomanstvím, inflací slov. Úžasné téma rozdrobila do nudného popisu drobných, i když mistrně, popsaných denních peripetií. A tím jakoby kniha ztrácela dynamiku a nadhled. O čem vlastně kniha pojednává z hlediska historie, si čtenář, brodící se stovkami stran, lépe zjistí na Wikipedii. Přestože je kniha tak podrobná a obsáhlá, jakoby šla po povrchu, něco přesahujícího tomu chybělo, to co z množství popsaného papíru samo nevznikne.

5 20.02.2022

Perfektní vědecká historická práce, vycházející z obrovského množství citovaných zdrojů. Autorka ukazuje Zdeňku Havlíčkovou, dívku která sice sama o sobě nic nevytvořila, ale vyrostla v nadčasovou legendu, která i 150 let po své smrti má stále svou přitažlivost. Ukazuje Zdeňku jako fenomén stmelující národ k dobročinnosti a následně objekt, ke kterému národ hledá vztah a mění názor podle historické doby. Autorka nastiňuje komplexní objektivní pohled nejen na život Zdeňky, ale i po její smrti žijící v románech, divadelních hrách, filmu a stále nutí k zaujímání postujů a vzbuzuje otázky.

6 16.02.2022

(SPOILER) Tato kniha je dobrá a zajímavá z mnoha důvodů. Na první dojem je zobrazena rodina, kde pro nadávky se nejde daleko a některé slovní urážky jsou opravdu vtipně jazykově vynalézavé. Díky Google jsem zjistila, že rodina není asociální sprostá špinavá banda, ale rodina sovětských umělců. “Zakrslá pijavice” je velký herec a režisér Rolan Bykov, další herec, dědeček Vsevolod Sanajev (kretén s kterým je boží trest žít, ras a zrádce, osel tvrdohlavý) hrál asi v 80ti filmech, matka Elena Sanajeva (ta svině, ta čubka) byla krásná herečka. Z tohoto rozporu mezi realitou (na Wikipedii) a tím, jak autor - vnouček (zdechlina, prokletá svině) svou rodinu skrze psychopatickou babičku vidí, vychází kouzlo knihy. Nejzajímavějším tématem knihy jsou niterné pocity samotného vnoučka, který aby přežil v psychopatických podmínkách, osvojil si určité strategické dovednosti, kdy naoko musel s babičkou vycházet a naoko nemilovat maminku (Slovy babičky: “Ty nejsi ani kurva, ty vůbec nejsi žena. Aby tvými orgány nakrmili psy za to, že ses opovážila porodit dítě”). Jestli takové dětství mu jenom uškodilo, nebo ho i v něčem vyškolilo, je otázka pro odborníky. Kniha byla opravdu celkově zajímavá a nechybělo ani srdcervoucí finále.

6 05.02.2022

Zajímavý a obohacující rozbor děl Ladislava Fukse, který "byl neustále ve střehu, podobně jako postavy, které vytvořil". "Postavy s nasazenou maskou jako by čtenáři od počátku unikaly, něco skrývaly a spolu s autorem jej také mystifikovaly." Je to síla, uvědomit si jaké různé skryté významy může čtenář odhalit, tušit nebo minout.

4 28.01.2022

(SPOILER) Skvělé paměti skvělého spisovatele. Asi jediná kniha zachycující autentické dětské zážitky z Terezína a pocity 14 letého chlapce, který je po čtyřech letech zpátky ve škole. Zajímavé jsou osudy Klímova otce, díky němuž vlastně celá rodina přežila. A další osudy mladého literáta, který musí rozklíčovat, v jakém světě nesvobody se ocitl.

7 26.01.2022

Tato kniha se mi špatně četla a spíše mne nebavila. Ale na konci jsem byla konečně u vytržení z neuvěřitelné síly židovské “symbiózy” s bohem. Vlastně jde o vyjímečné téměř autentické svědectví o hloubce jejich tradic a skutečné přítomnosti boha, který ovládá jejich životy v dobrém i zlém. Ale musí se to dočíst až na konec Hany Karadžičové. Pak přijde něco, co ateista nechápe, může tím být ale vykolejen.

8 18.01.2022

Opravdu skvělá kniha, nyní k poslechu na MůjRozhlas. Obsahuje spoustu zajímavých informací z pracovních překladatelských a nakladatelských kruhů 50. a 60. let. Vše je podáno zajímavou, dynamickou formou, která nedovolí čtenáři ztratit pozornost. Super skvělé svědectví o progresivním proudu v literatuře střídavě přidušené tehdejšími politickými poměry.

5 11.01.2022

Román je teď k poslechu na MujRozhlas. Mě to tedy jednak nadchlo a jednak pohladilo na duši. Už dlouho jsem hledala historický román, který by se odehrával v Čechách 12. století, o žádném jiném nevím, jen tento, paradoxně od rakouského autora. Vystupují tam osobnosti známé z historie: biskup Jindřich Zdík, Vladislav II, Konrád II Znojemský a mnoho dalších. Díky historickému románu se člověk nejlépe učí historii. A bonusem je romantická láska, rytířská dvornost a moudrý a spravedlivý panovník. Milá historie skoro jako pohádka je balzám na nervy.

8 02.01.2022

Kouřim je v Čechách unikátním, od 4 st. př.n.l. nepřetržitě osídleným, místem. Dnešní město vzniklo až po porážce Děpolta III (jeho původní dvorec je v areálu Stará Kouřim) králem Přemyslem Otakarem I v roce 1223. Jeho otec Děpolt II zemřel 1190 při křížové výpravě v Akkonu. Jeho otec Děpolt I zemřel v Itálii na mor 1167. Děpolt I byl bratr Vladislava II a vnuk knížete Břetislava a Jitky. Jeho vnuk Děpolt lll chtěl být moravským markrabětem a byl kníže čáslavský, chrudimský a vratislavský. A protože byl příliš ambiciózní, byl poražen králem v bitvě u Kouřimi 1223. A pak teprv byla postavena opevněná středověká a neboli dnešní Kouřim.

4 29.12.2021

Já bych řekla, že je to dost převratné dílo, svěží vítr do zatuchlého rybníčku českého mýtu o malém českém etnicky homogenním státu. Kniha je nesmírně inspirativní a přímo praská ve švech informacemi. Pavla Horáková je velmi milý a pozitivní úkaz, v inteligentním a hravém světle ukazuje nové souvislosti, zapomenuté osobnosti, zajímavá místa. Propojuje a spojuje dávno zapomenuté skutečnosti a i když je tam tisíc témat, nakonec to všechno dává smysl. A kde jsou ta různá srdce Evropy, která hledáme? Tím na obálce knihy je řízek, a to je také symbol něčeho, co spojuje národy, jako tato kniha..

10 29.12.2021

(SPOILER) Citová výchova aneb trénink života k sentimentálnímu smutku. Celý život Frédérica a celý tento román vzbuzuje ve čtenáři nesouhlasný odpor k jeho chování. Frédéric je jak třtina ve větru, nestálých názorů, přelétavých citů, nezodpovědných činů, vypočítavých myšlenek a lživých slov. “Nečinná inteligence, umrtvené srdce, trosky snů” jak se tam píše. Pravdivost příběhu je v autobiografickém prožitku autora, snad tím vzbuzuje v čtenářích emoce a sympatie, nějaké souznění se zbytečností života. Odehrává se v revolučním roce 1848 a na okraj ukazuje, že revoluční lid nepřináší lepší morálku.

7 23.12.2021

(SPOILER) Autor prokázal mimořádný úsudek a na základě osobní zkušenosti pochopil “vcelku prostoduchou mašinérii masového teroru". Zamýšlí se nad tím, jak byl teror v takové obrovské míře proveditelný, kdo byli vykonavatelé vražd, dozorci, vyšetřovatelé a soudci, jestli měli svědomí. Neměli. Zmiňuje místa, jako klášter Solovki, Usťvymlag, Republiku Komi, píše o Kuzněckém mostu 24 a mnoha dalších místech. Jak přežít a "důstojně očekávat smrt", informace o zahraničních vězních Rusech z Československa, Polácích, Číňanech, Židech, manželce Kalinina a dalších uvězněných. V některých povídkách popisuje otřesné poměry v táborech. V době Velké Vlastenecké války, daleko za frontou, otroci těžili na Sibiři dřevo a umírali jako mouchy a v trestním komandu všichni. V korekci umrzl každý vězeň ve skrčené poloze a skončil v kulatém hrobě. Kdo se dožil konce trestu, tak mu buď trest vykonstruovaným obviněním prodloužili, nebo jako civil musel pracovat v táboře dál, ještě několik let, dokud byla jeho práce potřeba.

3 19.12.2021

(SPOILER) Opravdu skvělé, zajímavé, inteligentní čtení. Ukazuje 22 let života umlčeného intelektuála, na pozadí dějin, od vpádu Sovětských tanků po obnovení svobody. Líčí, jak vnímal zákaz publikování a o čem všem přemýšlel, užívá úryvky ze svých deníků, ze svých literárních děl, z děl jiných osobností. Jako mozaiku kombinuje svoje myšlenky, osobní život a analogie z historie naší země. Vidí absurditu chování režimních představitetů, vysmívá se jim. Zamýšlí se nad smyslem života - "A k čemu vlastně žijeme ...Možná žijeme jen proto, že jsme se narodili". Zamýšlí se nad smyslem emigrace, který zpochybňuje, protože "falešné pozlátko" svobodu nemusí přinést. Uvažuje o společnosti, která musí fungovat i v totalitě, ale existuje bezcharakterní "lůza", což není to samé co "lid", tichý ale skrytě vnímající atmosféru. 22 let života, které vzali tisícům československých intelektuálů, vzali i celé společnosti, protože ta neměla přístup k přemýšlení, k myšlenkám, třeba o ekologii, neudržitelnosti našeho způsobu života, k pluralitě názorů na naše dějiny. Společnost žila v hloupnutí, proto je to smutné, bylo to i mých prvních dvacet let života a vnímám to jako dospívání v poloprázdnu. Díky za tuto knihu, protože aspoň dodatečně doplňuje, co se také dělo.
Citát:
"Jsem však přesvědčen, že mezi zdánlivě mlčícími občany solidarita otřesených, solidarita potupených a uražených vznikala a šířila se. Pouze tím lze vysvětlit, že tito zdánlivě mlčící lidé během několika dní svrhli do nicoty režim, který je tupil a ponižoval."

8 12.12.2021

(SPOILER) Z této napínavé detektivky jsem opravdu nadšená. Paní Adriana Krnáčová si zaslouží velké uznání. Autorka prokázala velký nadhled a zastupitele na pražském magistrátu vidí trochu jako karikatury, pokřivené osůbky. Líbilo se mi, že takový zajímavý děj autorka vyrobila z reality skryté a na očích všech, jak to objevila, i když to tu bylo. Vtahuje čtenáře do prostředí magistrátu a dopravního podniku, a vidí politiky a dozorčí radu jako dočasně dosazené neschopné loutky na šachovnici velkých hráčů, bohatých podnikatelů. Ukazuje, jak se tahá za nitky a úplatky létají v milionech. A kdyby jenom to, autorka rozehrává úžasný napínavý příběh, kdy z hlasování na magistrátu má čtenář napnuté nervy. Ukazuje vysokou hru o obrovské majetky, kdy vyšetřovatelé, státní zástupci, čestní zastupitelé nemají šanci. Zkorumpovaná smečka je stále informována, co se vyšetřuje a všude má své lidi. Bylo to fakt super, pěkně napínavé a také tam bylo několik super hrdinů. Moc díky, deset hvězd.

7 03.12.2021

Autorem knihy je generálni vikář litoměřické diecéze. V knize jsou zajímavé informace o vztahu různých obrazů panny Marie ke Staroměstskému náměstí. Je to dost zamotané, jak se obrazy stěhovaly, jsou to panna Marie Staroboleslavská (Palladium), panna Marie Rynecká (Svatovítská, Palladium II) a panna Marie za mřížemi.
Ohledně rozkolu v názoru na vhodnost návratu sloupu, mají pravdu i odpůrci v tom, že sloup má souvislost s Habsburskou porobou, popravami českých pánů, vyhnáním protestantských elit ze země, konfiskací majetku české šlechty a vnuceným katolictvím. V Mnichově byl totiž opravdu po, pro ně vítězné, bitvě na Bílé Hoře, vztyčen sloup na počest porážky Čechů. Mnichovský sloup a sloup na Staroměstském náměstí jsou skoro stejné. Není to snad výsměch, mít stejný sloup v Praze?
Každý, kdo o tom přemýšlí, musí si udělat svůj názor. V obou případech jde o iracionální emoce, ať už nenávist k monarchii u odpůrců a nebo láska k panně Marii u podporovatelů. Síla těch emocí je mocná a kam se kdo přikloní? Já jsem proti bourání nádherných soch.

Krásná báseň od Václava Renče, napsaná ve vězení:

Po léta, po věky kolem ní proudí křesťané pražští.
Jedněmi vzývána, druhými míjena, u mnohých v záští,
pozorně hledí a pokojně sahá v osudy všech.
Vítězná od věků, vítězství svého ví, že se dočká
i ve vzpurném srdci hornatých Čech.

5 02.12.2021

Kniha se mi líbila hlavně tím, že se autor úplně zdržel pozitivních i negativních hodnocení. Čtenář má prostor k tomu, aby si udělal vlastní názor. Autor nedává žádná vodítka, jaký byl Gustáv Husák jako člověk, ani žádná zmínka třeba o nějaké osobní, lidské dobrotě. Hodně toho vydržel, hodně toho dokázal. Říká se, že v nejvyšších pozicích najdeme nejvíc psychopatů, lidí bez lidských citů, a tato kniha nevylučuje, že k nim Gustáv Husák patřil.

11 15.11.2021

Precizně utříděná kompletní korespondence Boženy Němcové, zachycující tři roky před její smrtí. Má obsáhlý rejstřík, vysvětlivky, komentáře jednotlivých dopisů a další informace. Bohužel záživné čtení to moc není, převažují dopisy rodinných příslušníků, dožadujících se peněz a oblečení. Škoda, že B.N. je častěji adresátem než pisatelem dopisů. Takže si čtenář musí domýšlet její život mimo dopisy. Cenné je to, že si můžeme udělat představu o autentických zdrojích, ze kterých je čerpáno při různých ztvárněních života B.N.

5 14.11.2021