Moje šílené století

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Chlapec z pražských Vršovic Ivan Klíma, který za německého protektorátu nuceně trávil část dětství mezi šancemi terezínského ghetta, už tehdy vytušil, že by chtěl být spisovatelem. Asi to byla jediná cesta, jak se vypořádat s absurditou prožívaného. S absurditou toho, že dítě je označeno za Žida, aniž má ponětí, co to znamená, a je za své židovství perzekuováno. Když se po válce vrátil domů, začal svůj dětský záměr krok za krokem naplňovat: doháněl školní vzdělání, četl, pozoroval dění kolem sebe, ukončil univerzitní studia, dostal se do novinových i knižních redakcí. Osud mu přál, napsal a vydal mnoho povídek, románů i divadelních her, na stovky článků a esejů a stal se nejen u nás, ale i ve světě jedním z nejznámějších českých spisovatelů 20. století. Nyní Ivan Klíma ve svých pamětech toto již minulé století, v němž učinil zkušenost se dvěmi zhoubnými diktaturami, nazval „šíleným“, jako úsek dějin, kterému nejsme s to porozumět jako nerozumíme šílenému člověku....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/16_/16131/moje-silene-stoleti-H3B-16131.jpg 4.242
Žánr
Literatura faktu, Biografie a memoáry, Historie
Vydáno, Academia
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (8)

Kniha Moje šílené století

Přidat komentář
GeKett
23.09.2020

Skvělá kniha, po přečtení jsem si hned koupila i druhý díl (mimochodem také výborný), atmosféra doby popsána čtivým jazykem, kde nechybí i humor. Má své místo v mé knihovně a ráda se k ní vracím.

Pavelina
14.11.2018

Inspirativní pojetí českých (kulturních) dějin 2. poloviny 20. století střídá osobní vzpomínky spisovatele, které jsou přínosem i pro literární historii.


RichardvonT.
05.10.2018

Začínám číst druhý díl...
Možná na můj vkus (jsou to přece jen vzpomínky v knižní formě, to nejintimnější z člověka, jeho úhel pohledu na svět) psáno s velkým odstupem, až cynicky a tuším proč - kdo prožil dětství v Terezíně, nebude už nikdy jako my, vyrůstající v blahobytu.
Závěrem citát jednoho známého, staršího člověka, který v socialismu prožil většinu života, přičemž jeho sestra emigrovala do Francie:
Proč vydávat své vyloučení ze strany jako něco světoborného? Kdyby ho nevyloučili, sedí tam doteď.

Daphodille
23.04.2018

Osobní zkušenost Ivana Klímy jako sonda spuštěná do hlubin 20. století a poznání z těchto hlubin vylovené před oči čtenářů 21. století, to je Jeho šílené století, jež po přečtení může být z velké části i vaše. Nad vzpomínkami z Terezína se zastavuje dech. Je to vůbec možné, v čem musely děti vyrůstat? Tam, kde smrt byla zcela běžnou záležitostí též jako hrozba je obklopovala je ze všech stran? Zocelilo je to spíše, či více nalomilo? Byly škody na duši nenapravitelné? Rozhodně se mi líbí, jak Klíma dokáže psát bez milosti i o svých postojích v prostředí komunistickou ideologií zasažené doby, nepřikrášluje ani některé své kontroverzní kroky, jež klidně mohl zamlčet. Nebojí se na rovinu přiznat, že také on v mládí podlehl onomu opiátu. Zajímavé jsou náhledy na činnost Čs. svazu spisovatelů, zámek v Dobříši a přediva politických vyjednávání, upachtěnost těžkých ústupků a drobných pokroků směrem k uvolnění, např. kolem časopisů Květen, Literární noviny a Tvář. "Každý den se probouzím s pocitem hanby," řekl prý Klímovi kolega spisovatel Alexander Kliment. I tento citát stručně vystihl DNA doby.
Slabinou v jinak soudržné pamětnické výpovědi jsou snad jen esejistické vložky, které, mám ten pocit, poněkud rozvláčně přemílají úvahy už stokrát přemleté. Ovšem je to spíše strukturní neduh; každý si z nich může vytáhnout pro sebe kus poučení. Např. úvahu o utopiích jsem si musel vypsat, neboť v ní Klíma poukázal na dávné autory, kteří až s děsivou přesností a na staletí dopředu vypodobnili praktiky moderních totalit. Nezbývá, než se přiznat, jak moc se těším na prodloužení sondy v druhém díle.

Chesterton
13.12.2017

Oblíbený autor Soudce z milosti. Mám k němu respekt jako k člověku, knihu jsem nedočetla, ale určitě se k ní vrátím:)) Pro mě velice zajímavé nahlédnutí do lehce odlišné mentality. Námět k zamyšlení rozhodně.

Pablo7
01.07.2017

Kniha se skládá ze vzpomínek autora na svůj život a jeho úvah o různých obecných jevech - cenzura, svoboda, demokracie, diktatura. Víc mě bavily vzpomínky, ale i v úvahách se člověk může dost dovědět. Některé pasáže mě přišly více zajímavé než jiné, ale autor se poctivě snaží vyrovnat se svou minulostí vč.členství v KSČ. Člověk dokáže lépe pochopit, že tolik lidí podlehlo komunistickým ideám i historii naší vlasti.

cicibajza
08.08.2013

na začiatku to vyzeralo tak dobre (Terezín, gestapo) a potom... na moj vkus príliš veľa socializmu, politiky :) ale chápem, že to tak má byť... kniha ma po pár kapitolách prestala baviť, ale myslím si, že človek, ktorý v režime žil a vie, o čom autor píše, túto knihu ocení. ja som ešte na ňu nedozrela...

sumcicka
07.08.2013

Kapitoly ze života spisovatele Ivana Klímy se střídají s eseji, které se zamýšlejí nad dvěma totalitními režimy, které ovlivnili jeho život - nacistickým a socialistickým. Kapitoly ze života jsou psány čtivě, často prokládány citacemi z děl samotného Klímy či jiných spisovatelů. Eseje jsou pak zajímavým doplněním tohoto vyprávění. Místy jsou psány dost filozoficky a je proto nutné se na jejich čtení opravdu soustředit, nicméně představují vhodný námět k zamyšlení.