Citová výchova

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Jedno z nejpesimističtějších děl francouzské prózy. Politická zpověď Flauberta. Popisuje události okolo revolučního roku 1848. Hlavním hrdinou je muž (Frederic), který se ze studií dostává do skutečného života a postupně ztrácí své iluze. Propadá zklamání. Silně pesimistický obraz společnosti.

https://www.databazeknih.cz/images_books/24_/24494/citova-vychova-3FX-24494.jpg 4.248
Žánr:
Literatura světová, Romány
Vydáno:, SNKLHU - Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění
Orig. název:

ĽÉducation sentimentale (1869)

více informací...
Nahrávám...

Komentáře (10)

Kniha Citová výchova

Přidat komentář
Palorizek85
11. března

Upřímně? Nic moc. Takový průměr. Je to kniha o nestálém, nerozhodném až tragickém mladém muži, co vlastně neví, co chce a utápí se v nenaplněné lásce. Pravda v bledě modrém je to kniha i o dnešní nerozhodné generaci, nicméně v tomto podání často doprovázeném nezáživným popisem okolí mě to neoslovilo. Kdyby kniha byla o polovinu menší, snad by to bylo i záživnější – nicméně tímto nešvarem "zdlouhavých" popisů trpěla většina autorů dané doby.

Denny45
07. března

Tomuto vravím Román s veľkým R. Frédéric svojím správaním presne vystihuje to, akí sme my ľudia nestáli: ako od niečoho utečieme a potom sa k tomu plačúc vraciame; ako vieme, čo chceme, ale nevieme ,ako to dosiahnuť; ako sa nedokážeme rozhodnúť medzi vášňou a skutočnou láskou; ako si chceme šporiť každý groš, ale keď zbohatneme, míňame plným priehrštím; ako snívame o niečom veľkom a potom sa naše sny menia v spomienky; ako sme stotožnení s našimi pocitmi, ale vzápätí by sme radšej chceli byť tak, ako chcel byť Frédéric, citovo vychovaní... Dokázal by som pokračovať donekonečna, dokázal by som opísať všetky pozitíva, zaujímavé názory a postoje, velebiť autorov talent, čítať ho znova a znova, ale ja to zjednoduším: Toto dielo ma posadilo, vlastne odpálilo na zadok! Ak toto nie je Olymp, tak potom Mount Everest!
Len jedna poznámka: pred čítaním som niekde natrafil na informáciu, že toto dielo je Flaubertovou politickou spoveďou (čo sa nekonečnými poznámkami o súvekej spoločnosti aj potvrdilo). Ale ku koncu knihy som rozmýšľal, čo sa vlastne ten autor snažil opísať? Každý si z nej aj tak vezme niečo iné, každý v nej nájde odlišné posolstvo. Vlastne aj ten názov sa úplne nezhoduje s tým, čo si o nej myslím ja. A predsa mi dala veľa. Nie je realizmus čarovný? Nie sú všetky dobré knihy čarovné?

Blue
24.10.2018

Přece jen poněkud nudná záležitost. Ale to je prostě Flaubert. Toho většinou nečteme pro zábavu.

Bonnet
19.11.2017

Rozhodně lepší než paní Bovaryová, má to takový ten říz francouzského úpadku, že i když víte, jak to všechno skončí, tak celkem mlsně hltáte, kdo s kým a jak. Ale táhne se to, táhne, ještě když si jako já pořídíte A4 formát, to jen taková rada pro začátečníky.

kejty91
05.11.2017

Tato kniha mi dala hodně zabrat. Nebyla téměř vůbec čtivá - scházela jí akce, nějaké dění. Při některých pasážích mi vcelku připomněla Dámu s kameliemi. Ale těm milostným pletkám jsem nerozuměla. Kdo co měl s kým a kdo by vlastně jaký. Hodně náročná kniha i co se postav týče, tedy.
Kniha se mimo citové vztahy zabývá i politickou oblastí té doby.
Problémy zbohatlíků jsou opravdu kuriozní. Utratit víc, než mám abych pak sháněl peníze po všech čertech? To je k pláči. Nejednou mě zarazilo, jak si Frederic pořizoval vybavení domu, jako by to nic nestálo. Úplně nelogické zhýralství.
Znovu se do knihy snad nikdy nepustím a za sebe bych ji nemohla doporučit - leda tak člověku zabývající se Francií v době Robespiera, člověku studující iracionální chování zbohatlíků a nebo jen tomu, kdo má rád výzvy.

Petruse21
06.10.2017

Nedočetla jsem, ve srovnání s paní Bovaryovou je to hrozně utahané. Skončila jsem na straně 193. Nebudu tedy ani udělovat *.

Montezuma
20.10.2014

L’Éducation sentimentale je kniha pro spisovatele a Gustave Flaubert je author's author. Rozumím tomu, proč běžný čtenář, navyklý na vypravěčské postupy současné pop literatury, trpí: neodehrává se tu žádná bombastická fabule a příběh je zatížen zdánlivě nesmyslnou fascinací detaily. Ale jakými detaily: člověk má pocit, že by se všeho mohl dotknout či to ochutnat; svět, který tu Flaubert vyčaroval je klinickým popisem Francie poloviny 19. stol od záchodového prkýnka po tehdejší zeitgeist. Flaubert je prostě řemeslný bůh a jak pravil klasik: ''Chcete-li se rychle naučit psát, vezměte si jednu dobrou a jednu špatnou knihu. Nic není pro začínajícího spisovatele lepší, než číst špatné knihy a srovnávat je s těmi řemeslně brilantními.'' Citová výchova je technický Olymp.

St. Jimmy
14.01.2014

Citová výchova pro mne byla jednou z knih, do kterých se člověk začte a i přesto, že se v některých momentech četby přímo nudí, ji dočte. Těmito momenty myslím především zdlouhavé pasáže o tehdejší politické situaci ve Francii, ve které, přiznávám, nejsem příliš kovaný. Proto ani moje hodnocení čtyřmi hvězdičkami z pěti není zcela přesné. Zklamání mě však ušetřil paralelně probíhající vývoj osobnosti Frédérica (a v podstatě i ostatních postav), který Flaubert popsal vskutku zajímavě a nesmírně poutavě. Citová výchova ve mě tedy zanechala rozporuplný dojem, přesto knihu hodnotím velmi pozitivně.