TipsyChipsy komentáře u knih

(SPOILER) Tato kniha byla pro mě klíčová ohledně zjištění, kde se vzali takzvaně Ukrajinští hlídači vyhlazovacích táborů Belzec, Sobibor, Treblinka a dalších. Vždycky jsem si říkala, co to bylo za lidi? Tato kniha není podrobný dokument o nich, jde hlavně o příběh Petera Blacka a dalších historiků a vyšetřovatelů Úřadu pro zvláštní vyšetřování, který nashromáždil největší množství dokumentů o těchto mužích. Kniha spíše vzdává hold záslužné práci amerických vyšetřovatelů. Ale pro mě bylo zajímavé toto zjištění: Když Hitler přepadl Sovětský svaz, 22.6.1941, dostali se Rudoarmějci např. u Minsku do německého zajetí. Byli umístěni do zajateckých táborů Stamm lagerů (v Českém Těšíně, Zaháni- viz film Útěk ze Saganu a různě jinde v Polsku). To léto roku 1941 právě nacisti vlastními silami nezvládali hromadně zabíjet židy. Potřebovali na to najmout další lidi. Tak vzali ty Rudoarmějce z těch Stammlagů a odvezli je do Trawniků. A tam v těch Trawnikách dostali černé uniformy, zbraně a vysvětlili jim, že budou pomáhat německé policii. Národnostně to byli ukrajinští Němci, Ukrajinci, Lotyši a Litevci a další. A tak tihle přestrojení Rudoarmějci šli dělat Wachmany - strážné k plynovým komorám, honili židy z ghett do transportů, stavěli je k jámám hromadných hrobů Dělali tu nejodpornější práci za Němce. Dá se to pochopit? Nejdříve šli do války, aby porazili Hitlera a v té válce se změnili v Hitlerovy pomahače při nejnechutnější nelidské činnosti? Mě to fascinuje, lidem stačí něco nakecat, dát jim práci, jídlo, hodnost a peníze a udělají cokoli.

Ještě jeden opis ze str. 105:
V polovině osmdesátých let začali dva členové estonské emigrantské komunity tajně vybírat odpad z kontejneru, který Úřad pro zvláštní vyšetřování v centru Washingtonu používal. Dva roky odnášeli navršené pytle s odpadky do jedné místní garáže, vysypávali jejich obsah na podlahu a třídili ho. Mezi rozdrcenými cigaretovými špačky a zbytky obědů nacházeli dokumenty a poznámky, které úřad vyhodil. Pak je pokradmu zabalili a rozesílali obviněným nacistickým kolaborantům.

5 29.08.2023

Skvělý životopis, napsaný s hlubokou znalostí faktů o Erbenově životě a dobového kontextu. Nenápadně včleňuje spoustu drobných informací a přibližuje osobnosti 19. století. Nejen to, autor našel klíč (jak uvedl v doslovu) k Erbenovi skrze jeho dílo, magično praslovanských bájí a vytvořil cenné literární dílo, hodné Erbenova odkazu.

10 27.08.2023

Nádherný romantický milostný román, napsaný velmi podrobně, citlivě, zachycuje nejjemnější záchvěvy lidské zamilované duše, dívá se na dno lidského srdce. Byla jsem nadšena, že tak úžasné dílo bylo napsáno v českém jazyce už v 19. století, ačkoli Zeyer byl spíše německého původu. Je to geniální, nadčasové dílo světové úrovně.
Nyní je k poslechu v krásném přednesu Aleše Procházky na Mujrozhlas.

7 25.08.2023

(SPOILER) Je to citlivá analýza společenských rozporů anglické společnosti roku 1937. Orwell popisuje různé vrstvy, podle vzdělání, peněz, statusu. Začíná to realistickým popisem života horníků v severním Walesu a Anglii, jak nezaměstnanost ničí důstojnost člověka. Následuje upřímné odkrytí různých pocitů nadřazenosti, třeba severu proti jihu Anglie, severu Evropy proti jihu. Ukazuje systém vrstev anglické společnosti, kdy pro vyšší vrstvu jsou dělníci podřadnou smrdící spodinou, které se fyzicky štítili. Orwell píše o sobě, jak ho vychovali k tomu, aby se s chudými dětmi nekamarádil, aby od nich nechytil přízvuk spodiny. Stydí se za to, že pracoval jako policista v Barmě. Chápe rozpor mezi tím, že je špatné otročit si jiný národ a na druhé straně, je díky tomu impérium mocné. Čtenář se také dozví, jak se dostal mezi tuláky, jak líčí v knize Na dně v Paříži a Londýně. Zamýšlí se nad budoucností lidstva. Kam povede mechanizace a industrializace, bude mít člověk ještě radost z tvořivé práce? Zmínil Karla Čapka a R.U.R. A na první místo tehdejší doby stavěl společnou frontu proti fašismu. Číst Orwella je úžasné, protože i složité myšlenky podával srozumitelně a jeho úvahy byly objevné, nadčasové, vizionářské.

9 13.08.2023

(SPOILER) Tak jsem opravdu ráda, že se to našlo! Tímto dílem mě Václav Havel poprvé oslovil jako skvělý spisovatel. Důkladně promyslel a jasně popsal možnosti komunikace při vyšetřování, pokud vyšetřovaný je vyšetřován pro své přesvědčení, což už z principu nelze. Vyšetřovaný by měl odmítnout vypovídat. Ale tak úplně tomu není Václav Havel přináší mnoho příkladů a možných strategií. Vyšetřování pak připomíná hru. Musím přiznat, že při čtení tohoto díla, jakoby se mi kouřilo z hlavy. Tak promyšlené to bylo a tak to gradovalo. Václav Havel vlastně kvůli špatnému svědomí, pocitu, že selhal, že podlehl svodům ďábla, hnal toto dílo k metafyzickým polohám setkání Fausta a Mefista a dospěl až k možnému jejich vyměnění rolí. Svůj vlastní příběh analyzoval a popsal, jak mizerně mu bylo, nejhůře ze ztráty kreditu bojovníka za lidská práva. Je to úžasné dílo o pochybování sám o sobě, o izolaci, kterou má člověk ve svém nitru, zoufale pátrá, jak ho vidí ostatní, jestli si může sám sebe vážit objektivně. Tato esej je nadčasové dílo, zpráva o mezní situaci pro každého člověka.

5 30.07.2023

Opravdu jeden z nejlepších válečných románů, který se musí líbit skoro každému typu čtenáře, ať už hledá napětí, spád a dobrodružství nebo hlubší zamyšlení o válce a nacismu. Autor má vypravěčský talent, jeho popis válečných situací bere dech, jakoby se čtenář ocitl přímo tam. K tomu navíc má román zajímavě promyšlenou zápletku, která se týká osobního kontaktu Rusa a Němce a také je tam láska a vztahy. A konečně je tam mnoho úvah o situaci Němců ve finále války, občanů mlčících a trpících. Autor o Němcích říká, že jsou generace kejvalů, líných myslet, ale také že jim nic jiného nezbývá.

11 10.07.2023

Tato kniha mě ohromila svojí upřímnou a autentickou výpovědí o Sovětském svazu. Myslím, že dnes už to je velká vzácnost, snažit se popsat realitu, drobnosti, které obklopovaly sovětského člověka a hlavně myšlenky a názory, které měl kdysi. Zaujal mě život v komunalkach, bytech pro několik rodin s jedinou kuchyní. I když život byl jaký byl, je znát i vábení domova a je cítit všemi smysly. Vděčíme tomu, že autorka s matkou v roce 1974 emigrovaly, a tehdejší stav v nich zůstal zakonzervován, nesmazán dalším životem v Moskvě. Autorka se navíc upřímně podělí o vzpomínky na své minulé pocity, na dětskou hrdost na přátelství národů Sovětského svazu, na uklidňující vědomí, že její země je veliká a mocná. Kniha je plná vzácných, prchavých a promyšlených postřehů, je to milé a zajímavé.

7 19.06.2023

Asi nejlepší z realistických románů 19. století. Je tak důkladně podrobný, barvitý, až to bere dech. Pravdivý obrázek životních podmínek v činžovním domě žijících pařížských drobných živnostníků a zaměstnanců. Ukazuje společnost bez obalu, odkrývá dobré i špatné stránky lidské povahy. Osud hlavních hrdinů, manželského páru nejprve srdce rve a poté obrní proti soucitu. Tohle je tedy vrcholné dílo! Všechno je hutně reálné, skutečné a navíc se odehrává v mnoha konkrétně určených uličkách pařížské čtvrti Goutte dOr poblíž Montmartre. Tato kniha to je krásně barevný ošklivý sen.

10 08.06.2023

Moc krásně sepsaná historie rodiny Löw-Beer. Autor jako potomek slavné rodiny pojal pátrání jako niterný osobní příběh svůj, svého otce a ostatních příbuzných, rozptýlených po celém světě. Noří se do historie, sbírá střípky přeživších vzpomínek a sestavuje příběh nejen své rodiny, ale i příběh celé epochy Židů, kteří v 19. století opouštěli ghetta, aby se zapojili do budování hodpodářství a rozkvětu země. Velmi zajímavá kniha o pátrání po osobní, rodinné i židovské a československé historii.

8 04.06.2023

Tato kniha je úžasná tím, jak autor, americký vědec, přistoupil k zkoumání historie. Vybral si krátký okamžik dějin - duben 1911 až červenec 1912, ten však použil jen jako styčný bod dvou magických objektů - Prahy a Einsteina. Jako by vrhl světlo a to se na určitém místě rozšířilo do úžasné duhy, barevné, plné nových informací. Autor objevuje důležitost Prahy pro Einsteinův vědecký i soukromý život a také ukazuje, co Einstein přinesl Praze. Celé spektrum náhledů se otvírá před čtenářem a je s podivem, jak je pohled nový, inovativní. Jde o rozebírání situace dvou pražských univerzit, české a německé, postavení a pocity německých profesorů, vznik a propagace teorie relativity a postoje českých a německých vědců. Je toho tam mnoho, od 19. do konce 20. století, nejde jen o Einsteinovo intermezzo v Praze, ale úžasné, objevné dílo, které vidí dějiny z jiného úhlu a díky tomu moc zajímavě. (Čteno uchem třikrát na MujRozhlas. teď to tam je.)

10 04.06.2023

Tato kniha mě zasáhla jako oštěp do srdce, protože stále přemýšlím o těch letech a snažím se upřímně vybavit, jak jsem je vnímala jako dítě. Milan Šimečka perfektně ukazuje proces vedoucí k tuhému režimu strachu a přetvářky: postup prověrek, jak se rafinovaně odstaví inteligence, jak se odshora zapojí ti správní lidé, jak se vytipují ti nebezpečně samostatně myslící. Situace podobná Kafkovu Procesu, souzený je obviněn a sám neví za co. V roli soudců a prověřovatelů jsou slušní, poslušní, spolehliví lidé, kterým nic jiného nezbývá. Skutečný člověk se v morálně těžké situaci nechová jako modelový hrdina v divadle, není to jako v dramatu o cti, pravdě, solidaritě, prodejnosti a zbabělosti. Když sami stojíme tváří v tvář situaci, odeženeme z hlavy morální postoje, pokud jde o naši vlastní existenci. Autor popisuje obrovskou devastaci kulturního života, umlčení tolika intelektuálů. Civilizované násilí zničilo odvahu myslet, chuť kritizovat a odhodlání stát za poznanou pravdou. Stát vychovává děti v duchu pokroku a socialismu. Zideologizovaná skutečnost je posunuta od pravdy směrem ke lži.
Tato kniha perfektně vyjadřuje, co se tehdy dělo, je psána v letech 1975 až 1977, je autentická a podrobně a srozumitelně rozebírá různé aspekty nastolení takzvaného pořádku. Je to jako úžasné drama od Orwella, ale krutě skutečné. Proč je zapomenuta a vyšla u nás jen jednou v roce 1990 za 25 Kčs? Pro mě osobně je zajímavé objevit, co se tehdy dělo, to o čem se před dětmi nemluvilo. A teď zkoumám svoje vzpomínky a vybavuji si, kolik zvláštních věcí bylo vodítkem k tomu, že něco je divně, ne-normálně.

8 18.05.2023

Mimořádně silná, působivá, dobře napsaná a sestavená kniha. Skrze osobní příběhy se probouzí emoce, autorka je výborná spisovatelka, novinářka, která do knihy dala kromě děsivé reality páchané Rusy na Ukrajině, i oficiální sdělení ruské propagandy a vlastní zamyšlení nad Ruskem a jeho obyvateli. Součástí jsou také zážitky z evakuace v Čechách a pocity, které zde vnímala.

Citát týkající se Ruského národa:
Je důležité pochopit, že všechno vědí. A nevadí jim to. Nedoufejte, že se jednou zhrozí. Že prozřou. Nemá cenu si myslet, že je budou pronásledovat dopisy dětí usmrceným matkám, rozbité domy a spálená těla mladých utýraných žen. Nebudou. Je jim to jedno a je jim dobře. O všem vědí. A žádné prozření nebude. Budou umírat v bídě, hanbě, izolaci, prokletí celým světem, ale stejně budou až do smrti svými prohnilými ústy velebit plešatého vůdce.
Všechno to ví.
Neprozřou. Nemají čím.

3 11.05.2023

(SPOILER) Matěj Kuděj je skvělý spisovatel, myslím, že lepší než jeho kumpán Hašek, který mi přijde trochu jako grafoman. Kuděj má svoje povídky promyšlené, zajímavé, čtivé a s dobrou pointou. Píše skoro tak zajímavě jako Orwell v Na dně v Paříži a Londýně. Ale Kuděj nepíše primárně sociální obžalobu společnosti, spíše je to o jednom typu lidí, o těch s neklidným zadkem, které něco stále někam pudí a u ničeho nevydrží.
Citát:
a zplodila tě bídného, slabého a neschopného smířiti se s poměry, neschopného boje za tvrdých podmínek. Jsi vřed na těle společnosti. Jsi vyvrhel směšný a ubohý. Vyšlapanými cestičkami se ti nechce jíti a nových razit nedovedeš. Zeď chceš prorazit hlavou, a když ti od toho krvácí, divíš se, jak to přijde.

5 30.04.2023

Autorka, jako vrstevnice a přítelkyně Mileny Jesenské, zachytila počátek 20. století, převratnou emancipaci mladých žen v názorech na styl života, bydlení a snahu osamostatnit se v zaměstnání. Milena Jesenská nebyla schopna konvenčního života a je zajímavé její přirovnání k Boženě Němcové. Charisma a odvaha jejich osobností působí dodnes. Tempo knihy je trochu zkratkovitě zrychlené, dynamické, ale je vidět, že autorka čerpala ze všech možných zdrojů a to propojila s jedinečným osobním prožitkem, neboť znala dobře Milenu Jesenskou i národnostní a politické klima Prahy. Proto je to vzácná kniha.

4 23.04.2023

Skvělý, výjimečný, geniální román.

8 15.04.2023

Zajímavá kniha. Nejde v ní o detailní zobrazení zločinů Banderovců, ani se jich nezastává. Jde spíše o vržení nového úhlu pohledu na posuzování historie. Jde o to, že Banderovci si vytáhli černého Petra dějin. Někoho má historie za hrdinu a někoho za fašistu. Smyslem knihy je ukázat režim současného Ruska, který využívá Banderovců k ovlivňování mysli svých obyvatel. V Rusku ještě nenastala svoboda v pohledu na vlastní dějiny. Putinův režim neumožňuje podívat se pravdě do očí ohledně zločinů Stalina a gulagů. Již dlouho tam jede úspěšné masírování ruského super ega jako nadřazeného národa, který ochrání všechny zbloudilé nárůdky, které zrovna podlehli fašistům nebo reakčním silám při Pražském jaru 68. Rusové kategoricky odmítají jinou verzi dějin než tu sovětskou. Tato kniha je cenná v tom, že nám připomíná naši verzi dějin a narozdíl od Rusů si v naší svobodě můžeme hledat pravdu.

7 10.04.2023

Tato kniha mě potěšila, úplně pohladila a zasáhla blahem. Aleksander Kaczorowski umělecky analyzoval svou lásku k Praze a k pražským spisovatelům. Jeho myšlenky o české plebejské povaze, přemítání o magii Prahy, kultuře, jsou tak zvláštní a milé. Má různé drobné postřehy - o ukvapených závěrech, dokonalých chybách, českém rovnostářství, pražské sebeirinii. Je to zajímavý mix, plný mnoha objevných souvislostí, nových úhlů pohledu na životy a díla spisovatelů, na pozadí dějin. Čím to je, že Praha je tak příjemná, magická a přitažlivá? Odpověď je u Haška, Kafky, Hrabala a dalších. Ta zvláštnost při všem géniu loci se nachází v obyčejných lidech.

5 04.04.2023

Masaryk popisuje dějiny Ruska a v druhé části se zabývá různými ruskými spisovateli a filosofy, kteří nějak stanovovali svůj vztah k Evropě. Nejsou zde žádné Masarykovy myšlenky a analýzy, spíše velmi podrobný výčet ruských myslitelů a názorových proudů Ruska.


Příklad: P. J. Čaadajev (1794-1856): Rusko nedalo světu jediné myšlenky a národ ruský je duševně chorý.
Čaadajev srovnává kulturní postavení ruského národa k Evropě se společenským postavením nemanželských dětí - bez dědictví, bez spojení s lidmi, kteří žili před nimi, nepřidržují se Rusové v svém nitru úkolů, jež byly před jejich existencí.

Tato kniha mě velmi zaujala. Osud obrazu se táhne jako zlatá nit přes celé století, aby ukázal tři epochy dějin Vídně, Rakouska, Evropy. Zajímavé je zobrazení země po 2.sv.válce, ve které se Rakušané angažovali v řadách NSDAP a SS. Po válce společnost zasáhla amnézie, jejíž součástí byly lži, ztráty paměti, polovičaté pravdy. Rakouské galerie za války přišly ke krásným obrazům, které nacisté ukradli Židům. Že by se Židům měly tyto národní poklady vrátit? Že by si to Židé zasloužili po útrapách, kterými prošli? Tato kniha nastavuje Rakousku špatné zrcadlo.

7 21.03.2023

(SPOILER) Pěkný, rozsáhlý, dobře napsaný román. Michel Houellebeck je velký spisovatel, který dokáže do svého díla vložit to nedefinovatelné něco, co mají umělecká díla. Děj románu není nijak složitý, je to spíše celkový obraz francouzské společnosti a osobní příběh Paula. Co je úžasné, je přenos tísnivého pocitu dneška, podvědomý strach z budoucnosti. Autor zmínil mnoho problémů, kterým čelíme. Přemýšlí nad tím, jestli je v moci poctivých politiků něco změnit. Vypadá to, že osud hlavního hrdiny je podobenstvím toho, kam spěje Francie, Evropa a my!

11 09.03.2023