Kukuřice, komunismus a kaviár

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Anya von Bremzen se narodila v roce 1963. Vyrůstala v kolektivním moskevském bytě, kde osmnáct rodin sdílelo jednu kuchyň. Zpívala oslavné písně na Lenina, ve škole tajně prodávala žvýkačky Juicy Fruit a dívala se, jak její otec pálí domácí whisky. Život v Sovětském svazu byl velmi absurdní, naivně veselý a melancholický – a pro její matku nakonec nesnesitelný. Když bylo Anye deset let, uprchly s matkou do Filadelfie. Bez zimních kabátů a bez zpáteční letenky. Dnes je Anya velmi oceňovanou publicistkou v oblasti kulinářského umění. Píše o čtyřhvězdičkových restauracích a občas se nechá nostalgicky unést vůní pirohů. V této knížce zachycuje v tragikomických vzpomínkách sedm dekád Sovětského svazu, jeho úspěchy i pády. Prostřednictvím tradičních ruských jídel a příběhů tří generací své rodiny Anya vypráví intimní a zároveň epický příběh o životě v SSSR....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/400838/kukurice-komunismus-a-kaviar-ssZ-400838.jpg 4.342
Žánr
Literatura světová, Literatura faktu, Historie
Vydáno, XYZ (ČR)
Orig. název

Mastering the Art of Soviet Cooking, 2013

více informací...
Nahrávám...

Komentáře (20)

Kniha Kukuřice, komunismus a kaviár

Přidat komentář
sarka8276
13.09.2020

Dokonalá kniha. Přestože beru námitky ostatních čtenářů, přestože na mě kniha pusobila trochu pohrkaně, je dokonalá. Autorka ji musela psát dlouho s velkým zaujetím a jednoznačně je to dílo, které ovlivnilo můj pohled na Sovětský svaz, pomohla ji dotvořit a pokud to jde i pochopit.

Noisette73
05.08.2020

Nádherná obálka,úžasný obsah, pochopila jsem pojem Ruská duše.
Skvělá kniha.


Andrea S.
11.05.2020

Kniha mě zaujala svým názvem i obálkou, ale bohužel se mi nepodařilo do jejího textu začíst. Chtěla jsem se dozvědět nové informace nejen o jídle a tradicích Ruska, ale také si připomenout ruskou historii nevšedním způsobem. Přečetla jsem však pouze několik prvních stran a odložila knížku nazpět do poličky. Věřím, že se k ní jednou na druhý pokus úspěšně vrátím.

cori
22.04.2020

Autorka narozená v roce 1963 v Moskvě, od roku 1974 však žijící v USA, kam emigrovala se svou matkou (ročník 1934), popisuje 100 let matičky Rusi od Ruska carského po Putinovské se zaměřením na to, jak politika ovlivňovala jídelníček prostých lidí. Kapitoly jsou řazené po desetiletích, nejvíc mě zaujalo vyprávění o cvičných nebožtících ve vědeckém institutu při Leninově mauzoleu, na nichž si zkoušeli konzervační postupy, protože k Leninově mrtvole nikdo nesměl, dále o Stalinově potravinovém komisaři Mikojanovi, který po stáži v USA zaváděl v SSSR hamburgery, z nichž se však ztratila houska a zůstal jen karbanátek - rusky kotleti, o symbolu let sedmdesátých čili salátu Olivier (ruský bramborový salát s okurkami, vajíčkem a majonézou). Netušila jsem ani, že Chruščov měl přezdívku Kukuruznik a Gorbačov minerální tajemník, protože zavedl prohibici.
Autorka nostalgicky vzpomíná na éru svazu socialistických republik a zdá se, že lituje rozpadu SSSR. Na závěr knihy připojila i devět receptů (40.léta symbolizují potravinové lístky).

haki34
28.01.2020

"Tahle ryba odhaluje náš zvláštní ruský masochismus : milujeme ji, protože jíst ji je hotové utrpení. Nejprve se s ní divoce práská do stolu, aby se uvolnila kůže, pak se horečně stahuje tuhé maso z páteře. Běžná jsou i zranění - tu ulomený zub, tu proděravělá dáseň - a to všechno proto, aby ysi člověk vychutnal ten pronikavě slaný proužek sovětské páté chutě umami. Vobla byla to poslední, co máma jedla, než ji odvezli do porodnice číslo čtyři. Nejspíš se tím vysvětluje, proč s radostí vyměním všechny Hemingwayovy hlemýždě a Proustovy madlenky za proužek tvrdého rybího masa."

Ta kniha je boží :D tolik jsem se nepobavila už dlouho...první kapitola mi sice přišla trochu zmatená, ale jak šel čas s ruskou gastronomií více a více dvacátým stoletím, vše už pak pěkně zapadalo, bylo souvislejší...Autorka nám servíruje koktejl historie, vlastních vzpomínek a to vše podmalované vůněmi a chutěmi včetně bonusových receptů na pravé ruské a socialistické pochoutky...(salát Olivier - vždyť to je skoro náš bramborový salát - samozřejmě s trochou obměn v surovinách..)
a ty historky :
" po prvním panáku tesař Dmitrij vždycky vyprávěl o svém bratrovi. Jak bratr onemocněl s ledvinami, měl smrt na jazyku a jak se Dmitrij Fedorovič láskyplně vplížil do nemocnice s "medicínou" : četvertinkou (čtvrtlitrem) a velikou nacucanou naloženou okurkou, Nemocný to snědl, vypil a umřel. "a kdž si pomyslím, že bych se tam nedostal včas a on by umřel střízlivý..." vzlykal tesař a slzy mu adaly do sklenice s vodkou. Jeho sobutilnici plakali s ním. Umřít střízlivý. Mohl by snad ruského muže potkat hrozivější konec ?"

přesně tak..dovíme se (skoro) vše...jak to ruský člověk má..s vodkou, s chlebem, s kukuřicí..a vzpomínkami na Stalina, Lenina, Gorbačova....a jak se vzpomíná v Americe a jaké jsou návraty do dnešní Moskvy...myslím, že kniha celkově se Anyi hodně povedla, bavila jsem se královsky...a asi mrknu i po nějaké její receptové !! doporučuji !!!

(p.s. jediný nešvar k vytknutí, dnes hojně oblíbený - tlustý papír, velká písmenka - hodně stran..ou a ještě jeden puntík - Anya sice popisuje i nouzi, ale tu ona sama a celá její rodina vlastně moc nezažila...ani ten hlad, díky dobrým zaměstnáním dědečka i tatínka - kaviár ve školce děti nebaštily běžně - nicméně čerpá i ze vzpomínek jiných pamětníků a snaží se nahlížet na historii objektivně..)

pěkný komentář od milary !

qydko
25.01.2020

Kniha mi náhodou přišla pod ruku na schůzce Čtenářského klubu, zaujal mě obal, tak jsem se do ní pustila. Nahlédnutí pod pokličku v ruské kuchyni a seznámení s duší tohoto národa. Celou dobu se mi sbíhaly sliny, tak mě příjemně překvapily i recepty na závěr.

knihovniceVS
27.12.2019

Velké nadšení se nekonalo... Popis ruské kuchyně a dětství v Sovětském svazu, dobrý, proč ne... A naprosto chápu, že lidé pod čtyřicet to můžou brát jako dokonalý popis té doby.
Co mi ovšem vadilo byla ta docela veliká manipulace ze strany autorky. Líčí se jako oběť režimu, hraje na lítost. A stačí jen pozorně číst: "...Děda Naum byl sovětský výzvědný pracovník...", "...Táta Sergej měl prestižní a tajnou práci v laboratoři mauzolea, poté následují práce ve špičkových výzkumných laboratořích...". Děvče samo nocovalo u kamarádek na ambasádách. Tajuplná emigrace bylo vystěhování a vyplacení se státu, za peníze jiných. Stačí si dohledat informace o vystěhování židovské populace v sedmdesátých letech. Telefonáty do Ameriky a korespondence bez cenzury...?
Hlavně jsem nedokázala rozluštit, zda autorka tu zemi miluje či nenávidí, v každé větě to má jinak.

Co mi fakt vadilo je Novij god (Nový rok) s měkkým i. To je prostě hrubka. A nikdy se nepoužíval termín "sovjetskoje šampanskoje", vždy jen "sovjetskoje igristoje". Věřím, že i teď by to čtenáři pochopili.
Celkově velké zklamání.

Chesterton
31.10.2019

* Máma hodně na hodině fonetiky vzdychala. Ruské ucho takové drobnosti neslyší. A vůbec, jak se soustředit, když soudruh Stalin leží na smrtelné posteli?

Rozhodně neopovrhuji ruskou kulturou, jen do mě socialistické soudružky učitelky vryly skutečně nesmazatelnou stopu! Znovu jsem si to s touto knihou ověřila. V tom souzním s freejazz.

Fajn nápad odlehčit tíhu ruské duše, v příběhu nazvanou tosca, pestrou rodinnou historií a tu zase opepřit vztahem ke kuchyni.
Jen snad chvílemi příliš mnoho dobrého?
Těžko se mi popisuje, co mi překáželo. Určitá roztříštěnost až upovídanost a skákaní v čase? Či nadbytek subjektivity? To vše mě nutilo příběh odkládat a ne vždy se mi k němu chtělo vracet. Ale to se zdá mezi ostatními pochvalnými komentáři být spíše poruchou na mé straně přijímače.
Protože třeba to, o čem píše milary jako o "očividné snaze nepřizpůsobovat účelově dějinné reálie" je hodně znát, a zcela jasně rozpolcenost a provinilost v hodnocení ruské minulosti.
Volnější tok vzpomínek dodává textu šťávu a určitou snesitelnost. Přesto mě velmi často zahltila TOSCA
Ovšem Putin on the Ritz je excelentní kapitola a kniha stojí za trochu námahy protože je toho mnoho co prosakuje i do naší současnosti a budoucnosti :o)

* Zlý Stalin je původce gulagů. A hodný Stalin je praruská obchodní značka vyzařující moc a vítězství.
To je hluboce znervózňující.

1