Broukodrak komentáře u knih
Nechtěla bych být pižďuch. Mají prázdný život, zbylo jim jen to intrikování. Musejí si pořád hlídat záda, jestli po nich nejde jiný pižďuch, a musejí jít po jiných pižďuších. Ani si nepopovídají. Zajímalo by mě, co by dělal pižďuch ve skautu. Nemohl by dělat pižďušiny.
Pižďuchy jsem četla kvůli Čtenářské výzvě. Myslím si, že je to knížka pro dospělé.
Legrační, přemrštěné. Přečetla jsem si ve vlaku cestou na výlet. Tatínek knížce říká Mrtvé oči blondýna, a u nás se to ujalo. Takže tohle je komentář k Blondýnu :)
Další díl stejně dobrý jako předchozí. Dovídám se více o doktoru Zimmovi, objevuje se robokluk Lenard, prostě paráda! A k tomu zase báječné ilustrace! Těším se na třetí díl.
Ach jo... Tyhle knížky nejsou dobré na večer, protože pak dočtu, kouknu se na hodiny a - páni, to už je 00:09 !? :)
Dobře se mi četlo, jelikož příběh se netáhl, šlo se z jedné akce do druhé a všem hlavním postavám je kolem dvanácti. Obsahuje boží ilustrace.
Knížku jsem si vyžádala po přečtení knížky Můj křeček a já. Mám doma tři potkany a než jsem je dostala, musela jsem si o nich všecko zjistit, takže jsem toho hodně věděla (v sekci Nezbytná pravidla nebylo nic, o čem bych nevěděla), ale dozvěděla jsem se spoustu tipů pro chov, zabavení, ochočení a seznamování. To mě hodně zajímá, jelikož budeme kupovat další dva a moc toho o seznamování nevím. Dozvěděla jsem se také spoustu zajímavostí, jako třeba:
- potkani mají oči umístěné tak, že se jim zorná pole nepřekrývají a kvůli tomu nemají moc dobré prostorové vnímání, takže "skenují" (hýbají hlavou ze strany na stranu a díky tomu odhadnou vzdálenost)
- potkaní ocas slouží k regulaci teploty
- volně žijící potkani mohou mít mláďata ve třech měsících, domestikovaní už ve třech týdnech!
A tak dál.
Dobrá příručka.
Knížku jsem si na mamince vyžádala po přečtení Příručky bojovníka. Příručka je psaná na verzi 1.16, v mnohém mě inspirovala a poučila. Je v ní vysvětleno fungování Kreativního modu, vhodné kombinace barevných bloků, návody na stavění všelijakých útvarů včetně né-příliš-dokonalé sféry a návody na několik různě složitých staveb, jako třeba skleník.
Velice dobrá příručka, je lepší spíše pro začátečníky, ale potěšila.
Tahle nová série příruček je podle mě vydařená, podle mě je nejvíc obohacující ze všech příruček, co jsem zatím četla. Příručka je psaná na verzi 1.16. Obsahuje statistiky síly a odolnosti prakticky všeho, co jde použít k bojování (včetně TNT a sněhových koulí), profil všech nepřátelských mobů z verze 1.16 a recepty a typy na enchanty a lektvary užitečné v boji. Na konci je navíc návod na postavení multifunkční Arény.
Za mě velice dobrá příručka, je vhodná pro začátečníky i jako obohacení pro zkušené hráče.
Knížka je o přátelství kluka Darkuse a extrémně inteligentního nosorožíka Baxtera. Příběh měl otevřený konec a samozřejmě existuje druhý díl. S tímhle už mám zkušenosti, stalo se mi to například s Kouzelníky z pradávna.
Knížka se mi líbila a moc se těším na další díl. Kvůli ní si chci vyrábět figurky brouků z fima :) Doporučuji spíše dětem 10+, protože místy je příběh hodně drsný a navíc je fakt dlouhý, osmileté děti by ho podle mě neučetly.
Hodně příběhů jsem znala, protože nám maminka četla staré příběhy zachované na papyru. Půlka bajek byla tak smutná, že z nich moje mladší ségra brečela a zbytek mě nijak neuchvátil. Jsou poučné, ale podle mě nejsou pro děti.
(SPOILER) Mizerné. Nečetla jsem předchozí díly, ale tohle mě odradilo. Nerozumím tomu, jak mohli vedoucí nechat Rysy provádět Tchořům takové hnusárny. To by možná bylo ještě v pohodě, kdyby se na konci Tchoři nesebrali a neoplatili Rysům stejnou mincí. Chápu, že autor chtěl udělat napínavý a dobrodružný příběh, ale tohle je fakt odporné. Celou knížku jsem přečetla v naději, že se konflikt na konci vyřeší, ale ono nic.
Dávám jednu hvězdičku za Legendu.
Manolito mi připadá jako španělská obdoba Mikuláše. Hodně se mi líbí názvy kapitol, jako třeba Superman-olito, Chlapeček není plešatej a Parta Špinavý nohy. Ilustrace také velice zábavné. Hodně jsem si oblíbila Manolitova mladšího brášku, o kterém se neví, jak se jmenuje, protože si říká Chlapeček a Manolito mu neřekne jinak než Blbeček.
Nutně potřebuju další díl.
Ke knize jsem se dostala díky čtečce, na konci anglického Marťana byla totiž na Artemis upoutávka, no a tak jsem skoro půl roku škemrala u maminky, ale ona říkala, že to má špatné recenze, tak jsem to vzdala a před týdnem bum a mám to doma! Přečetla jsem to za jediný večer. Přibližně prvních 50 stran jsou trochu nudné, hlavně se v nich popisuje město. Trochu mě překvapil děj, znám hlavně, že je jeden problém a ten se řeší, ale v Artemis jde hlavní hrdinka z jednoho problému do druhého… Trochu mě zklamala, Marťan byl lepší, ale čtyři hvězdy tomu dávám.
(SPOILER) Maminka mi tuhle knížku dala jako studijní četbu kvůli ukázaní, jak se dá využít (zneužít) ich-formové vyprávění, jelikož teď píšu výzkumnou zprávu o druzích vyprávění, a bylo to velice zajímavé. Líbila se mi scéna, kde se Poirot rozzlobí na své dýně a tu největší hodí přes zeď. Také bylo zajímavé odhalení, ale to by byl spoiler, takže už mlčim :)
Maminka mi tuhle knížku dala, když si ji dočetla, abych se pobavila. Bylo to opravdu zábavné.
Prvních cca 50 stran není nic moc, zařizování bylo vždycky nuda, ale po vyplutí na moře to je mnohem lepší.
Hodně nás všechny v rodině pobavilo, jak po ztroskotání soutěžili, kdo má sušší spacák. Vítěz vyhrál proto, že jeho spacák nečvachtal, když se v něm otočil.
Doporučuji proti nudě!
Hlavní postavy knížky patří do party puberťáků, v jednom kuse kradou, hulej a mluvěj sprostě, když zrovna nic z toho nedělají, tak šikanují spolužáky. Mírně mě vyděsilo, že členové té party byli přibližně stejně staří jako já. Většinou když čtu knížku, kde jsou hlavní postavy stejně staré jako já, dokážu se lépe do postav vcítit, u téhle knížky to ale neplatilo, asi proto, že chodím do skauta :)
Přibližně prvních padesát stran proto není tak dobrých, dál je to ale velice hezké, takže doporučuju ten začátek nějak přežít, protože je to jinak moc hezká knížka.
Bára si hodlá prodloužit prázdniny a tak použije svůj kouzelný atlas, který ji přenese do Pompejí na otrocký trh jako otrokyni. Bára pak musí sloužit svému pánovi a přibližně po měsíci už začíná proklínat svůj nápad si prodloužit prázdniny :)
V knížce byla spousta zajímavých věcí, které v té době lidé přes den dělali. Hodně mě zaujalo vyrábění nití z ovčí vlny. To moje maminka doma taky dělala, s cédéčkem na klacku :)
Dospívající Eragon žije se svým bratrem a otcem ve vesnici, nemá ale moc kamarádů, takže je dost osamělý do té doby, než najde kámen, ze kterého se vyklube drak. Jelikož ale jsou už draci jen legendou, musí Eragon toho svého pečlivě schovávat, aby z toho nebyl poprask. Eragon se s drakem dokáže spojit v myšlenkách - ze začátku cítil jeho pocity, později spolu už telepaticky mluví a dokážou navázat kontakt na velikou dálku.
Nakonec spolu musejí utéci z vesnice a dostat se z království.
Bylo to naprosto boží a těším se na další díl.
Děj se odehrává v alternativní budoucnosti, kde přestali lidé plodit děti a tudíž zbyla jen hrstka původního obyvatelstva Země. Neplodnost dopadla i na psy, ale někteří stále dokáží mít děti a jednu takovou fenku jménem Jess vlastní dospívající Griz. Jednoho dne mu ji ale ukradne cizinec, který přijel na jejich ostrov na návštěvu. Griz si to ale nenechá líbit a pustí se se svým druhým psem Jipem za zlodějem.
Griz je trochu zbrklý, což se během své cesty odnaučí. Zato zase umí celkem dobře ovládat svou loď. Před svou cestou znal sice "ani ne tolik lidí, aby z nich šlo poskládat dvě fotbalová mužstva a zahrát si solidní zápas", ale cestou si najde přátele.
Děj byl strašně brutální a zlý, divím se, že jsem neměla noční můry.
Sbírka povídek, přibližně dvě třetiny byly buď slabé, nebo moc smutné. Povídka "Plechoví detektivové" je až úplně na konci, takže člověk v očekávání přečte celou knihu, aby po přečtení Plechových detektivů zjistil, že je půl dvanácté. Absolutně nechápu, proč to v knihovně bylo v dětském oddělení.
Tři hvězdy z pěti
Do galské vesnice přijde podivné individuum, které prohlašuje, že je věštec, a Galové mu skočí na špek.
Za mě je nejlepší scéna, kdy věštce odchytí Římané a ptají se ho: "Jsi Gal?" "Ne, jsem věštec!" "Tak to tě musíme popravit" "Nenene! To jste nepochopili! Já nejsem pravý věštec, já jsem jen pouhý podvodník!" "Tak ty se opovažuješ podvádět?!" "Néééé, já mluvím pravdu, jsem pravý věštec!" "Tak proč jsi říkal že jsi podvodník?" atd.
Vtipné, ale už jsem četla i lepší věci.