stafbul komentáře u knih

Tak tohle je surová realita, vyprávěná bez úprav, bez studu, kterého není třeba. Tehdejší doba byla zlá, situace hrozná a boj o život všudypřítomný. Tahle kniha by měla být povinnou četbou a měla by být následována návštěvou KT Osvětim. Je dobře, že tento muž našel odvahu a otevřel bolavou ránu v sobě, aby poučil svět....važme si takových lidí. Ať je Vám země lehká, pane autore.

4 05.11.2016

Knihu jsem nedočetla....co to se mnou v poslední době je? Dočetla jsem ji do fáze, kdy se probudí hlavní hrdinka v nemocnici a začne rozhovor s jejím přítelem. Celé to zní tak dětsky, naivně a nereálně, že jsem si připomněla kvalitu slohových prací na druhém stupni ZŠ. Na světě je spousta úžasných knih a já nemám pocit, že by tato stála za to, abych s ní ztrácela čas.

01.11.2016

Dočetla jsem tuto knihu a musím říct, že ačkoliv se mne toto téma často velmi dotýká, tato tu moc neměla. Snad je to právě tím, že deník psal autor zpětně dle vzpomínek. Chybí tomu ta aktuálnost a ty aktuální emoce. Ano, je to popis nacistické vyhlazovací mašinerie, ale pro mne příliš oploštělý, zbavený emocí. Přesto dávám čtyři hvězdy a to jen proto, že si velmi vážím každého, kdo je ochoten o tomto vyprávět a pomáhat tak lidstvu, aby neopakovalo stejné chyby.

01.11.2016

To se mi snad ještě nestalo! Aby předmluva byla vtipnější, než kniha samotná, to je přece jen k zamyšlení, nebo ne? U předmluvy jsem se smála, u knihy nudila. A to četbu o psech miluji, jsem přece jen zarytý kynolog. Jenže styl jakým byla tato kniha napsána mne spíš nudil. Běžné příhody, z běžného života, s běžným psem, bez čehokoliv navíc. Škoda.

26.10.2016

Celá nadšená, že pan Čepelka taky píše a dostala se mi do ruky jeho kniha, jsem se pustila do četby. Nadšení postupně opadalo, až opadlo zcela. Kniha mne nenadchla, spíše naopak. Snad dám ještě šanci nějaké jiné, abych šmahem neodsoudila celou jeho tvorbu na základě jedné knihy, ale to jen proto, že si ho vážím, coby herce cimrmanologa. Za mne, je to na dvě hvězdy s velmi odřenýma ušima.

3 26.10.2016

Ach, ty matky???? Ach, můj Bože. Už dlouho se mi nestalo, že bych nějakou knihu ani nedočetla do konce....natož, abych ji nedočetla ani do půlky. No, asi to zase po čase muselo přijít....jen se mi pak coby zastánci toho, že kniha je něco svatého, s čím se musí zacházet s úctou chce zakřičet do světa, že les je taky svatý, protože nám dává kyslík. "Světe, zvažuj dobře, zda má smysl skácet byť jediný strom na vyprodukování papíru pro takový škvár!!!!". Uffffff.

Uffffff, tak tahle kniha mi tedy dala zabrat. Musím říct, že i jako člověk, jež má vystudovanou VŠ v oboru, který souvisí i se sociologií a tudíž nějaké, i když velmi velmi zevrubné, základy mám, jsem z toho opravdu zmatená. Jsem ale příjemně zmatená. Je to pocit, jako když si při cvičení příjemně zatížíte všechny svaly tak, že jdete domů naprosto zničeni, ale endorfiny z vás srší na všechny strany. Jsem zničená, mám namožený mozek, ale endorfiny jedou. Jsem slastně spokojena, že jsem svému mozku dala po dlouhé době na frak, dostal co proto, mrzák jeden lenošnej, prevít jeden zhýčkanej. Já mu dám, proplouvat životem bez větší námahy. Tuhle knížku na něj! A ještě alespoň dvakrát, ať pochopím, alespoň 50 procent informací, které autor touto zvláštní formou sděluje svým čtenářům....

26.10.2016

Kniha děs běs. Její obsah člověku nic nedá a to tak, že ani ťuk. Prostě poselství nula. Navíc kniha není vtipná (což jsem od ní očekávala a chyba je tedy možná na mé straně) a není to ani kniha, u níž bych se po přečtení otočila zpět a řekla "Fajn, takhle kniha byla pohodová oddychovka.". Místo toho jsem se otočila zpět a měla chuť křiknout z okna: "Vraťte mi těch pár hodin života, co jsem tomu věnovala!!!!!"

Kniha nenadchla a neoslnila. Takové běžné čtení. Přečíst ji mi trvalo jeden den, už v půlce jsem tušila o co go a taky, že ano, zápletka se sice snažila tvářit tajemně, ale kdo používá mozek, tak v půlce knihy už ví jak dopadne. Takže za mne průměr a tři hvězdy....

26.10.2016

Knihu jsem si půjčila v knihovně do dospělé a byla jsem zklamána. Je to spíš knížka pro malé děti. Každopádně otevírá spoustu otázek založených na hypotetických situacích, ale nedává žádné odpovědi. Takže kniha pro děti, která vám dost možná dobře zavaří, pokud nemáte vše sami v hlavě srovnáno dostatečně na to, abyste svému dítěti dokázali odpovědět na zvídavé otázky.

1 16.10.2016

Kniha se tváří jako něco a je vlastně ničím. Rádoby děsivé záhady zámku nejsou nikdy dořešeny, žádná velká duchařina se nekoná a konec je otevřený do nikam. Takže jde vlastně jen o vyprávění o tom, jak se žije na zámku a to ještě ve velmi zjednodušené verzi. Sláva aristokratce...tohle se mi ale nelíbilo.

3 18.08.2016

Střední cesta, ani nenadchne, ani neurazí. Chvílemi napínavé, chvílemi jen pohodové čtení, závěr všelijaký, ale jo, až budu starší senilní a můj mozek těžší témata nepobere, tak si ji ráda přečtu...pokud budu vidět na písmenka. Takže u mne zůstává, ale zřejmě ji vytáhnu až na stará kolena obalenou prachem ze spodní poličky mé knihovny, pokud mi při tom ohýbání nerupne ve hřbetu.

02.08.2016

Super knížka pro těhotné, které se bojí, jak všechno budou zvládat. Má to příběh, je to ze života, je tam popsáno, jak to bylo náročné po porodu, je tam také ale uklidnění, že se to časem usadí a je tam samozřejmě romantika, což všechno taková hormony rozháraná těhule potřebuje. A já ji četla netěhotná a taky se mi moc líbila. Právě proto, že si ji zase ráda přečtu až těhotná budu, tak jí dávám pět hvězd a ponechávám si ji ve své knihovně.

3 02.08.2016

Velmi napínavá kniha, skvělá od začátku do konce. Koupila jsem v antikvariátu a moc od ní nečekala, o to více mne příběh pohltil. Určitě jí patří pět hvězd, určitě u mne zůstává a určitě si ji jednou zase přečtu...stejně jako můj manžel.

4 02.08.2016

Musím napsat ještě jeden komentář. Je to dvanáct dní, co jsem knihu přečetla a musím říct, že ve mne kniha stále pracuje. Většina knih, které přečtu odchází z mé mysli ve chvíli, kdy jdu večer spát. Tahle ne, ta se zažrala pod kůži. Měsíce jsem si stěžovala, že jsem přibrala, nejsem extra tlustá, ale prostě už jsem oplácaná. Trápila jsem se při průchodu kolem velkého zrcadla v chodbě. Po přečtení této knihy si říkám: Co by za to ti lidé v koncentrácích a ghettech dali, kdyby měli bývali "problémy", které řeším já, kdyby bývali měli nějaké to kilo navíc. A rázem se netrápím, jsem ráda, že jsem jaká jsem, že žiji v době v jaké žiji. Nač se stydět za to, že se mám dobře?

Dřív jsem běžně vyhazovala některé potraviny do koše. Části zeleniny, nesnědené "zbytky" z ledničky, na které už prostě nebyla chuť. Po této knize jsem se zařekla, že to dělat nebudu. Od teď než něco vyhodím, tak se ujistím, že to nejde ještě nějak zužitkovat. Vznikají doma pomazánky roztodivných chutí, využívám i zelenou nať pórku, která dřív lítala do koše apod.! Víte, jak se musí cítit ti, kteří zemřeli hlady za hrozných podmínek, pokud teď mají možnost sledovat náš život a vidí, jak plýtváme jídlem?

Ano, jistě, viděla jsem dokumenty, četla dokumentární knihy o holocaustu apod. Ale až tahle kniha se mi dokázala takto zažrat pod kůži.

Doporučuji si ji přečíst, člověk prostě přehodnotí to, zda bude nadávat na dnešní dobu a také to, jak se chová.

12 02.08.2016

Velmi silný příběh, který jsem přečetla během tří dnů. Kniha navždy změní mé uvažování v některých směrech. Je toho hodně, co se ve mne změnilo a autorce za to velké díky. Kniha zůstává v mé knihovně a ráda se k ní jednou zase vrátím!

7 21.07.2016

Nejlepší humoristická kniha mého dosavadního života. Stejně jako první díl i tento druhý mne totálně dostal. Smála jsem se téměř pořád, můj manžel také a to je co říct!!!! Knihu si nechávám a věřte mi, že si opravdu nechávám jen ty nejlepší kousky. Fantastické!

5 02.07.2016

Nejlepší humoristická kniha mého dosavadního života. Stejně jako druhý díl i tento první mne totálně dostal. Smála jsem se téměř pořád, můj manžel také a to je co říct!!!! Knihu si nechávám a věřte mi, že si opravdu nechávám jen ty nejlepší kousky. Fantastické!

8 02.07.2016

Knihu jsem dočetla s vypětím všech sil. Vůbec se mi nelíbila, dle mne typický příklad rčení "ševče drž se svého kopyta". Spisovatel dle této knihy psát neumí, snaží se o rádoby humor, který nevyznívá vtipně, spíše trapně. Téměř celá kniha mi připadá jako námět pro rodiče, jak dětem vysvětlit, že mají být vegetariáni. Hloubka knihy nula, příběh nula, asi nejhorší kniha, co jsem kdy četla.