Snecek89
komentáře u knih
Marťan
Andy Weir
Knihu jsem přečetla v rámci Čtenářské výzvy 2017 a patřila mezi to vůbec nejlepší. Úžasný příběh, skvělý humor a inspirativní hlavní hrdina. Kéž takovíto lidé jsou mezi námi a nikdy nevymřou!
PS: Nebaví vás sci-fi? Toto si musíte přečíst.
Smrt je mým řemeslem
Robert Merle
Žádný komentář nestačí. Kniha Roberta Merleho musí být přečtena a nesmí být nikdy zapomenuta.
Okamžiky štěstí
Patrik Hartl
Můj první knižní Hartl. Čtivé, to ne že ne. Neotřelý nápad s dvojím vyprávěním a spousta toho, co by dobrá knížka měla mít - láska, sex, smutek, štěstí, život, smrt, překvapení. Pro mě ale příběh postrádal něco hlubšího. Právě proto mě neuspokojil ani jeden z konců, nevěřím jim. Ale trochu se děsím toho, že je to malá výpověď o generaci, do které patřím.
Divočina
Cheryl Strayed
Jednou větou: Kniha, ze které budete mít dobrý pocit. A možná vás vytáhne ven. Je jedno, jestli na procházku s batůžkem, nebo na tůru s krosnou. Právě to se mi na neuvěřitelném příběhu Cheryl líbilo, ta inspirace, k čemukoli. A teď hurá na film.
Miloš Havel - český filmový magnát
Krystyna Wanatowiczová
Skvělé zpracovaná biografie o člověku, který nám dal ty nejlepší černobílé filmy, a mimochodem strýci našeho prvního polistopadového prezidenta. Autorčina badatelská práce je vyčerpávající v tom nejlepším slova smyslu. Kniha rozhodně není oddechovým románem na pár večerů, ale o čtivost není nouze, stejně jako o doplňující obrazový materiál v podobě dobových fotek. Čtenářská nutnost pro všechny, kdo chtějí zjistit mnohé i skryté o době a životě v Československu ve 20. století.
P. S. Chtěla bych si u čaje počíst v návštěvnické knize Havlova, tento pramen autorce nepokrytě závidím.
Zlodějka knih
Markus Zusak
Slabší příběh z doby a míst, které už autoři popsali tisíckrát a více (a mě stejně pořád baví a fascinuje), je naprosto vyvážen krásným a dojemným literárním stylem a něžným jazykem. Komentáře vypravěčky - Smrti pro mě místy moc tlačí na pilu klišé a prvoplánového citu, ale nápad to je skvělý.
Deník kastelána
Jan Bittner (p)
Přečteno po třech dílech skvělé Aristokratky a bylo to... zase skvělé, i když naprosto jiné. Realistické, přesto vtipné. Smutné, přesto humorné. A rozhodně k zamyšlení o tom, jaký život a v jaké době žijeme, co nás baví a kde máme priority. Po pomalejším startu už se pak nešlo odtrhnout.
Poznatek? Až budu velká, chci být (možná) kastelánka, přestože kasteláni opouští pracoviště nohama napřed.
Jsou světla, která nevidíme
Anthony Doerr
Zamilovala jsem se do Marie-Laury a těšila se na každou mikrokapitolu jejího života. Příběh chlapce byl pro mě oproti jejímu mnohem slabší a trpěl přemírou postav se "stejnými" německými jmény. Konec knihy považuji za slabší, a vlastně tak trochu nepochopitelné vyústění rozhodně krásného a originálního příběhu o době, kterou všichni nenávidíme, ale chceme, aby nám o ní vyprávěli.