Sandik komentáře u knih

Skutečně strhujícím způsobem napsaná monografie. Je přitom nutné říci, že text věnuje opravdu mnoho místa zkušenostem z koncentračních táborů, zatímco období socialismu, především sedmdesátým a osmdesátým létům, je vyhrazeno o poznání méně prostoru. To patrně jde na vrub i tomu, že Wendy Holden neměla možnost Zuzaně Růžičkové klást doplňující otázky ani nebylo možné knihu autorizovat. Samozřejmě je něco jiného "z patra" vzpomínat na diktafon a něco jiného to potom číst v knize. V líčení období socialismu je navíc patrné, že Hodenové chybí reálná zkušenost s reálným socialismem. Jeho líčení je šablonovité a schématické. Například tvrzení o dvou televizních kanálech, z nichž na prvním běžely především zprávy a na druhém vážná hudba, je samozřejmě značně zavádějící. Chyby jsou i v líčení obecných historických událostí, které to které období rámují. Přesto lze říci, že jde o nejlepší postižení života Zuzany Růžičkové. Napsáno i přeloženo je velmi kultivovaně a i rozhodnutí uspořádat kapitoly v jiném než chronologickém sledu je velmi šťastné. Nejen, že účinně brání rozpadu líčeného děje do dvou, resp. tří samostatných příběhů, jež spolu zdánlivě vůbec nesouvisí, ale navíc je díky tomu líčení hrůz z nacistických lágrů do jisté míry rozředěno a jejich čtení je díky tomu poněkud snesitelnější, jakkoli stále naprosto šílené... Celkový dojem: 85%

5 29.12.2019

Naprosto mistrně napsané varování proti totalitě. Samozřejmě by bylo možné (a dokonce zcela oprávněné) Zweiga oprávněně obvinit z tendenčního výkladu dějin kalvínské reformace či z ahistorického překrucování, ona to ale přece jen není historická studie a stejně jako třeba Kantůrkové Hus, mluví především do současné situace. A činí to naprosto výtečně... Celkový dojem: 85%

Velmi rozšířené mnohosvazkové dílo disponuje množstvím kvalitních fotografií. Tím ovšem výčet kladů končí. Text knihy je nejen zastaralý (původní verze textu pochází z počátku dvacátého století), ale především, už v době vznikání knihy nebyl nijak zvlášť kvalitní. Pokud by totiž měl autor udržet požadovanou úroveň pro všechny svazky díla, musel by mít při rozsahu a záběru textu téměř nadlidské schopnosti. Zcela pochopitelně dnes píší podobné syntézy rozsáhlé týmy specialistů. Pijoan se "odvážil" svou syntézu napsat sám a podle toho také vypadá. Samozřejmě je nutné říci, že podobné "bichle" shrnující celé dějiny umění na přelomu 19 a 20. století napsali i mnozí jiní, někteří lépe, jiní hůře (u nás například Matějček), jenže to jsou knihy, až na čestné výjimky, dnes naprosto antikvované a zapomenuté, Pijoan, navzdory své nikterak výjimečné kvalitě, kupodivu žije dál... Pro serióznější zájem o dějiny umění proto knihu rozhodně nelze doporučit. Daleko vhodnějším zdrojem informací je například čtyřdílný "Larousse" nebo knihy z řady "Umění světa", které kdysi vyšly v nakladatelství Artia. Velmi slušné jsou i výpravné přehledové publikace (Gotika, Renesance, Baroko atd.) vydavatelství Könemann (v českém překladu vydal Slovart) Celkový dojem: 45%

5 27.04.2015

Vskutku neuvěřitelná kniha. Výborná literatura a zároveň zásadní filosofická práce.

5 20.04.2015

Přečteno po více než třiceti letech, tentokrát se synem.
Nadšení pro tuhle knihu chápu a sdílím. Je ale pravda, že když se člověk nad některými místy v knize zamyslí, kouká z nich to socialistické "formování člověka" dosti okatě. Třeba věty: "Musíme s ním zacházet laskavěji. Provinil se a vytrestalo ho to ažaž. Ale teď toho lituje a uvidíte, že se už bude chovat jaksepatří." a hned na to: "Ano, ano! Popichovat, to není správné. Rozzlobí se a bude vyvádět ještě hůř. Ale když ho politujeme, líp si uvědomí svou vinu a rychle se polepší.", jako by zněly z rozhovoru nějakých komunistických kádrů ohledně nějakého ne zcela uvědomělého mladého soudruha, který se sice provinil, ale svých činů lituje a chce je napravit...
Naštěstí děti nic nevědí o komunistické propagandě či ohavných praktikách padesátých let a Nosovův "socialistický svět" malíčků a malenek jim rozhodně nemůže uškodit, nýbrž naopak, opravdu jim může pomoci si uvědomit, že například posmívat se slabším není správné.
Suma sumárum, Nosov ve své knize stvořil kouzelný idealistický svět, který sice nepochybně zavání snahou děti formovat "v nového, socialistického člověka", ale to formování dětem v téhle podobě rozhodně nemůže uškodit.

5 17.04.2015

Výbor z Chestertonova románového díla, spojující v rámci jedné knihy, knihy tři. "Napoleon" je Chestertonova prvotina a je to na ní znát, je poněkud nevyrovnaná a formálně ne zcela zvládnutá, i když už tady je zjevné, že "ten kulaťoučký pán" je originální myslitel a přesný pozorovatel. "Hospoda" je textem velmi příjemným, výborně napsaným, vtipným a dodnes aktuálním. "Návrat" místy poněkud těžkne, ale i tak rozhodně stojí za přečtení. Obecně jsou sice Chestertonovy rozsáhlé texty tím méně zajímavým, nejlepšími jeho kousky jsou rozhodně krátké eseje a povídky, ale i tak jde o četbu pozoruhodnou, ostatně jako vše, co kdy G. K. Ch kdy napsal a publikoval ;o)

5 09.04.2015

Tohle je kniha na první pohled velice důležitá a užitečná. Taky je to živoucí knižní legenda, pro Američany s trochu nadsázky řečeno, možná téměř stejně důležitá jako Písmo svaté... Bohužel je to taky kniha, která (kdyby ji šlo důsledně aplikovat, což naštěstí nejde) dělá z lidí stroje a ze vztahů mráz, protože řeší především vnější projevy, nikoli "to uvnitř". Z podvědomých reakcí, které samozřejmě mohou o člověku mnoho vypovědět (a také vypovídají) se snaží udělat vysoce kontrolovanou záležitost, která vám má v lepším případě získat přátele a v horším vylepšit byznys. Jestli je něco opravdu pravou esencí dravého a bezohledného kapitalismu, v tomhle případě kapitalismu který "zprivatizoval a rozprodal" oblast emocí a vztahů, pak je to tahle kniha... Když potkáte Američana, pozdraví vás slovy "How are you", ale přitom ho vůbec nezajímá, jak se máte. Pokud na jeho pozdrav odpovíte jinak než "skvěle", bude vás v horším případě považovat za nezdvořáka a v lepším se možná opravdu začne zajímat, "jak se máte". Třeba takový Němci na obdobnou otázku odpovídají "es geht", což je povětšinou daleko upřímnější ;o)

5 02.04.2015

Upřímně, Smiřický mě nesmírně štval svojí ukecaností, povrchností a prolhaností, ale literatura to tedy je jak víno. A čím blíž k závěru, tím lepší.

5 27.08.2014

Vaculík reagoval na všudypřítomné fízlování totalitního režimu i z něj plynoucí obavy disidentů velmi příznačně, naprostou otevřeností. Ta je skoro stejně silná jako v Sekyře. Nebál bych se napsat, že jde dokonce o jeden z nejlepších obrazů té doby v naší literatuře vůbec... Celkový dojem: 90%

4 23.02.2024

Rozhodně skvělá kniha, za jejíž doporučení moc děkuju Michalu Zahálkovi. Nikdy bych nevěřil, že takhle ryzí experiment současně dokáže být velmi vtipný a čtivý. Hlavní hrdina je samozřejmě tak trochu magor a celou dobu mě tím děsně štval ;o) Čtenáři ze střední Evropy mimo to občas může chybět nějaký ten "kulturní kontext", ale není to nic tragického... Celkový dojem: 90%

4 20.02.2024

Neuvěřitelně vrstevnatá kniha, velmi hravá, námětově bohatá, rozvíjející imaginaci, neskutečně vtipná a plná velmi trefných komentářů které mohou pochopit pouze dospělí. Někdy jsou tyhle glosy vlastně i docela kruté (ale to je život tady). S dětmi máme moc rádi i interpretaci Marka Ebena, ovšem papírová kniha je papírová kniha (říkám já ;o) Místy jsem ovšem postrádal něco jako vysvětlení či návod ke čtení. Člověk se musí složitě dohadovat a až postupně pochopí, že to jsou vlastně příběhy vyprávěné rodičem malému dítěti a že v něm hrají roli plyšová zvířátka toho dítěte. (K tomu tady doporučuji skvělý komentář Osice, velmi zajímavé poznámky k překladu a do jisté míry i k pochopení knihy lze mimo to najít tady: https://www.phil.muni.cz/~jirka/children/children1/pu-kratochvilova.html)). Je škoda, že v češtině (alespoň v mém vydání) kniha neobsahuje ani původní ilustrace ani předmluvu autora... Celkový dojem: 90%

Nezapírám, tohle je další kniha přečtená proto že jsem kdysi viděl podle ní natočený film. Na ČSFD jsem mu dal tři hvězdičky a vyčetl mu spoustu věcí, ale až po přečtení knižní předlohy jsem pochopil, proč byl ten film tak slabý a čím je naopak tak silná tahle kniha... Ono v ní totiž jde nikoli o pouhou romanci s tragickým koncem, o dalšího Romea a Julii, ale o lidství jako takové, o pojmy "naše" a "cizí", "my" a "oni", "já" a "ty", to vše vyšponované na maximum válečnou situací... Samozřejmě jde taky o nesmírně přesný popis totalitní společnosti, v jejímž rámci lidé žijí vlastní malé životy a aby je mohli žít alespoň trochu normálně, činí všemožné kompromisy, o často vtipné a někdy i truchlivé historky plavců, o kousky života, o sny a přání.
Karel Zídek jako autor se mi po přečtení knihy jeví jako spisovatel nesmírně pečlivý, pedanticky trvající na detailech, s přesně chycenou a pochopenou psychologií a velkým pozorovacím talentem. Rukopis knihy asi vznikal dlouho a bolestně. Odhadnout to ostatně lze i z toho, jak málo knih Zídek za celý život napsal. V celku by se vešly do jednoho obsáhlejšího svazku... Samozřejmě si kladu i otázku, do jaké míry je to příběh autobiografický a kolik je v něm naopak spisovatelské fabulace. Tipuji spíše to první.
Každopádně je velká škoda, že se tahle kniha dnes mezi lidmi moc nezná. Obsahuje nesmírně důležité postřehy které dnes, v době kdy už se snad alespoň trochu jako společnost dokážeme vyrovnat s vlastní bolestnou minulostí, jsou snad ještě aktuálnější než v roce 1977 kdy kniha vyšla. Taky je škoda, že zřejmě neexistuje překlad do němčiny a ještě větší škoda, že ten podle ní natočený film se s knihou v podstatě v mnohém zcela míjí... Celkový dojem: 90%

4 10.12.2022

Marná sláva, Lada není Čapek, i když by jím zřejmě rád byl... Samozřejmě jako dětské čtivo to vůbec není špatné a v dětství jsme to hltali snad všichni, nebo nám to alespoň bylo čteno, tak jako já teď Mikeše čtu před spaním svým dětem. Čistě literárně je to ale mnohde poněkud upocené a ten optimistický závěr svým úletem do nereálna připomene až jakousi růžovou knihovnu... Celkový dojem: 75%

Dát téhle knize "odpad" může jenom zamindrákovaný blbeček, neboť je to kvalitní památkový soupis provedený renomovanými autory...

4 14.02.2022

Nesmírně silná výpověď o roce 1968. Nikdy bych nevěřil, že kniha věnovaná Janu Werichovi může být takhle depresivní... Celkový dojem: 90%

4 10.02.2022

Skvělá kniha do kapsy. Sokol je jako vždy velmi přesný, úsporný, srozumitelný, přitom s hlubokou znalostí historie i teologického a filosofického kontextu. Nezbývá než jednoznačně doporučit. A to rozhodně nejen katolíkům ale i protestantům. Text k knihy je totiž dokonale ekumentický...

4 02.01.2022

K přečtení mě přivedly otázky spojené s filmovou adaptací s nezapomenutelným Davidem Suchetem. Nebylo mi totiž vůbec jasné jak vrah věděl, kdy (a že vůbec) bude jeho oběť v ordinaci. Odpověď jsem ovšem nenašel ani v knize, tak jen dedukuji, že mu to, respektive jeho ženě, musela ve své prostořekosti říct paní Sealová. A nebo v tom má královna detektivek logickou chybu ;o) ... Celkový dojem: 80%

4 21.11.2021

Klasický Mahler, nikoli historik ale fabulátor a pohádkář... Kniha není plná fakt, ale Mahlerových představ a domněnek, často založených na údajích nepochopených či silně zjednodušených, případně úplně vymyšlených. Jako literatura je to samozřejmě silné, pravdu v tom ale rozhodně hledat nelze... Bohužel přesně tohle je něco, co "literatuře faktu" moc neumím odpustit.

Je vlastně zvláštní číst tuhle knihu téměř třicet let po jejím vzniku. Vybavují se mi vzpomínky na dobu, kdy jsem mnohé z těch textů slyšel v Zápisníku zahraničních zpravodajů i mnohde jinde. Tehdy mě některé z nich, jak už to tak v patnácti nebo šestnácti letech bývá, velmi zasáhly a zásadně ovlivnily. Samozřejmě se mi vybavuje i charakteristický hlas Karla Kyncla. Ale co naplat, jeho Británie už je taky v mnohém jiná než bývala. Moudrosti a prozíravosti jeho postřehů to samozřejmě příliš neubírá... Celkový dojem: 85%

4 05.07.2021

Text téhle knihy jsem v různých fázích jejího vzniku četl mnohokrát a taky moc dobře vím o všem, co se z různých důvodů nepodařilo v té podobě, v níž jsem si to původně přál. Knihy bohužel nejsou nafukovaní a taky čas vyhrazený na psaní a následné korektury jednoho krásného dne skončí a je nutné jej "poslat dál"... Knihu pochopitelně nehodnotím, to ať udělají jiní, méně zainteresovaní ;o) Grafická úprava se ale po mém soudu povedla a Anton Erhard si podobnou reprezentativní knihu určitě zaslouží.