Dvacet jedna pravd o lásce
Matthew Dicks
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/436348/bmid_dvacet-jedna-pravd-o-lasce-0fX-436348.jpg
4
67
26
Knihkupec Dan Mayrock je sympatický neurotik sžíraný mnoha vnitřními nejistotami. Na radu psychologa si svůj svět začal organizovat do seznamů, a tak životem prochází s tužkou v ruce a neustále si všechno katalogizuje: svoje obavy, že ho jeho skvělá žena Jill přestane mít ráda, závratné tempo, kterým se tenčí rodinné úspory, hrůzu z toho, že selže coby živitel rodiny, tajnou paniku, kterou ho plní jeho bigotní zaměstnankyně, i naprosto pitomé dotazy zákazníků. Pokud vám připadá, že seznam je coby románová forma zcela nepoužitelný, autor vás brzy vyvede z omylu: už po pár stránkách se z pečlivě organizovaných sloupečků začne formovat šíleně vtipný i dojemný příběh nejroztomilejšího knihkupce pod sluncem, který zoufale zbožňuje svoji ženu, bankrot mu dýchá na krk a v honbě za záchranou rodiny, která se má co nevidět rozrůst, se nezdráhá vykřesat v sobě značně sebedestruktivní sklony. Pokud máte rádi hrdiny typu Adriana Molea a Bridget Jonesové, je tohle kniha pro vás. Americký spisovatel Matthew Dicks vystudoval Trinity College v Hartfordu ve státě Connecticut. Pracuje jako učitel na základní škole. Jeho knihy pro děti byly přeloženy do více než 25 jazyků. V češtině vyšel román Paměti imaginárního kamaráda (Argo, 2014). Žije v Newingtonu se svou ženou a dvěma dětmi. "Nechápu, jak Matthew Dicks dokázal, aby příběh zredukovaný do seznamu působil tak lidsky, ale právě takový tento příběh je - upřímmný, křehký, komický a hluboce lidský." Taylor Jenkins Reid, New York Times bestselling author of Daisy Jones and the Six "Často dojemné, občas šokující a po celou dobu zábavné skvěle napsané dílo ukazuje nevyčíslitelné množství možností románové tvorby." Booklist... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2020 , ArgoOriginální název:
Twenty-one Truths About Love , 2019
více info...
Přidat komentář
Ani já jsem tomu moc nevěřila, ale je to opravdu dějem a postavami nabitý román - deník složený ze samých seznamů, doplněný poznámkami, úvahami a Danovými zákony Všehomíra. A já jsem se bavila, protože mám ráda seznamy, deníky a knihkupce (tedy ty vtipné, a právě tímto způsobem :)
Před přečtením knížky mě nenapadlo, že by z pouhých seznamů mohla vzniknout skvělá kniha. Ale ono to opravdu skvěle funguje. Kniha mě bavila, byla čtivá, vtipná i vážná. A ano, celá je sestavená pouze ze seznamů.
Hlavní hrdina si terapeuticky vypisuje seznamy všeho možného a kupodivu to funguje. Vlastně je ten nápad naprosto geniální. Je to milé, velmi čtivé.
Pro upřesnění, hodnotím 4,5*.
Tahle knížka je něco naprosto jiného než to, co jsem doteď četla. Opravdu delší dobu jsem se rozmýšlela, jestli do toho mám jít a nešlápla jsem vedle. Kniha je napsána zvláštní formou a to v podobě seznamů, a i když se toho můžete zprvu obávat, strachy můžete pustit z hlavy. Funguje to totiž geniálně a líp než některé texty psané prózou, celý příběh mi běžel před očima. Teď bych se vyjádřila k hlavnímu protagonistovi, je totiž o čem mluvit. Vybočuje sice z postav, o kterých normálně čteme, ale to vám naprosto nebude bránit v tom si ho zamilovat, a to i přes to, jaký je to ňouma, neurotik, podpantoflák,… (zase na druhou stranu ale nejmilejší knihkupec všech dob). Našla jsem tu spoustu krásných myšlenek, které by mě ani původně nenapadly k tomuhle dílu přiřadit. O důležitá témata, která na vás nepůsobí nijak na sílu, tady taky není nouze – zvládání stresu, komplikované vztahy s rodiči, lhaní milovanému člověku, problémy se sebevědomím a opravdová láska. Stále ale nekončím s pozitivy, kniha mě totiž zasáhla velkou škálou emocí – jednu chvíli jsem se smála, protože má autor úžasný smysl pro humor a v druhé chvíli jsem byla dojatá a šla až do slz kvůli tomu, jak emotivní části dokázal Matthew Dicks napsat. Tohle je za mě prostě příběh, který by vás neměl minout. Je to přesně ten typ, který pokládáte za obyčejný a neobyčejný zároveň, chytne vás za srdce a něco vám předá, aniž byste o tom věděli. Opravdu smekám před autorem za to, že dokáže všechny tyto aspekty skloubit do jedné knihy, vidím v něm trošku Backmana. Jednoduše křehké, vtipné, opravdové a kouzelné!!
"Nejmladšímu parašutistovi na světě jsou čtyři roky, což ale neznamená, že je statečný, znamená to jenom, že má rodiče kretény."
Zatímco Erlend Loe v Naivní. Super. používal seznamy jen jako doplněk, Matthew Dick na jejich základě sestavil celý román, což není úplně snadné s ohledem na postupné seznamování čtenáře nejen s aktuálním děním, ale i vzpomínkami a plány.
Hlavní hrdina a vypravěč v jedné osobě zprvu opravdu působí až „skandinávsky“ bezelstně. Musela jsem si připomínat, že jde o Američana, a říkala si, že kdyby podle knížky vzniknul film, byl by určitě z kategorie nezávislých.
Ale s přibývajícími stránkami mi to už tak docela nepřipadalo. I když pominu odkazy na Hvězdné války, fotbal nebo místní kulturu, nějak mi některé postřehy z „Danových zákonů Všehomíra“ nepasovaly k jeho reálným obavám a vnímání světa, škodolibost neseděla s altruismem a dobráctví zase s malicherností...
Z mého pohledu by knížce prospěl menší rozsah spolu s rozhodnutím, kdo vlastně vypravěč je – jestli nesmělý člověk zmítaný obavami, břitký kritik s autistickými rysy anebo věčný kluk, který sní o tom, že jednou překročí vlastní stín. Cením si řady nápadů, některých postojů i novátorského způsobu psaní. Ale když o tom přemýšlím, možná jsem v příběhu i u autora především postrádala skromnost.
Zaujala mě anotace a recenze na knihu, oslovilo mě, že je kniha psána úplně jiným stylem, než bývá obvyklé - formou seznamu. Prostě jsem byla zvědavá. Ale bohužel, po přečtení jsem byla velmi zklamaná. Hlavní hrdina na mě působil jako neskutečný ňouma. Nevím, jestli mi tento styl prostě nesednul nebo čím to je, ale kniha mě neskutečně nudila. Párkrát jsem se pousmála, ale jinak to pro mě bylo bohužel utrpení a jen jsem počítala zbývající stránky… No nic, zkusila jsem to a vím, že tohle není nic pro mě.
Při všech obsesích, syndromech a neurózách, to bylo čtení přesně pro mě! Pokud taky tíhnete k seznamům, statistikám, bodům a číslům místo románově rozkročených souvětí, pokud vám imponuje woodyallenovský hrdina, který glosuje svět kolem sebe (práci, víru, knížky, sex, ekonomiku, školství, filmy,…), ale hlavně se nípe sám v sobě (prostě WA jako když vyšije), nenechte se odradit hodnocením, čtěte a poddejte se pobavení a dojetí z tohoto příběhu učitele, který zdrhne ze školy a otevře si knihkupectví, protože rád čte (jak já mu rozumím!) - a který taky mimo jiné zjistí, že to obnáší třeba tohle:
Počet lidí, kteří mi tenhle týden poradili, jak vylepšit obchod
6
Počet knih, které si tihle lidé koupili
2
Počet užitečných a potenciálně výnosných rad, které mi poskytli
0
Nejhorší rada:
„Začněte prodávat domácí zvířátka. Jako měli Harry, Ron a Hermiona. Sovy, kočky, krysy a tak.“
Druhá nejhorší rada:
„Třeba byste mohli knížky jenom pronajímat, neprodávat je. Něco jako knihovna, jenom dražší.“
Knížky, které bych si už sakra měl konečně přečíst:
Harry Potter
Výborné.
Tahle knížka je prostě geniální. Co na tom, že hlavní hrdina je trochu ňouma? Kdyby nebyl, nepsal by si ty seznamy, o kterých celá knížka je.
Recenzi na román psaný formou seznamu nelze asi napsat jinak, než takto.
Tato kniha:
1. rozesměje: nespočetněkrát
2. rozpláče: mě třikrát
3. upřímně odkrývá nitro hrdiny: každým slovem i číslem
4. přinutí čtenáře pohlédnout poté i do svého vlastního nitra: víckrát, než by se mohlo zdát
5. vypráví poutavý příběh: na 356 stranách
Shrnutí ve třech slovech: opravdové, humorné, křehké.
A ještě doplnění: určitě si přečtěte.
KNIHA: Autorově tvorbě se nemůže upřít originalita. Nejdřív si na nás přichystá originální románový fantasy svět ("Paměti imaginárního kamaráda" - vřele doporučuji) a později nás překvapí knihou "21 pravd o lásce" napsanou v seznamech. Člověk si říká, to nemůže fungovat. Ale ono jo. Je to milé, laskavé, vtipné, místy praštěné a hlavně své. Ano, zápletek není mnoho a objevují se a řeší poklidným tempem. Není to žádná detektivka s překvapivým psychologickým zvratem. Ale komu to vadí? Kdo si chce vyčistit hlavu u něčeho milého a klidného jako letní řeka, směle do toho.
Při četbě jsem si vzpomněla ještě na jinou knihu a to "Říjnový seznam". Ta je také první svého druhu, tentokrát nepsaná v seznamech, nýbrž pozpátku (též doporučuji). Uvidíme, zda se do budoucna těchto forem někdo chytí a dočkáme se dalších takto psaných knih. Věřím, že pokud ano, někdo časem přijde i s v seznamech psanou pořádně vytuněnou detektivkou, vedle níž tato prvotina poněkud vybledne - pro své nenásilné tempo a málo zápletek. Stejně tak jako vyčpívá zář "50 odstínů šedi" vedle novějších erotických románů. Než se tak stane, toto včele doporučuji. Autor se s nápadem popasoval se ctí a mně celou dobu na tváři hrál úsměv.
Román napsaný ne v dopisech, ale v seznamech. Ty si píše hlavní hrdina Dan, bývalý učitel a majitel neprosperujícího knihkupectví. Peníze docházejí, žena nic neví, děťátko na cestě a Dan ve svých seznamech přemýšlí, jak situaci vyřeší. Ukáže se, že je ještě větší trouba, než by si čtenář mohl myslet.
Kniha se bude líbit čtenářům, kteří mají tuto deníkovou formu čtení rádi.
Tohle je rozhodně nejoriginálnější román, co jsem kdy četla. Udělat příběh složený jen ze seznamů tak, aby se člověku před očima naprosto přirozeně rozvíjel a byl plnohodnotný jako “obyčejné” romány, tak to už chce talent.
A to, co je na obálce nelže. Je to vtipné, originální a neskutečně roztomilé čtení.
Skvělé postavy, reálné problémy, zajímavé postřehy.
Nehledejte ale v knize něco víc. Je tam pár skvělých myšlenek, ale jinak si to na nic nehraje a je to prostě a jednoduše příběh ze života, který je napsán trochu jinak.
P.S. Slovo pindat si přidávám do slovníku!
Tahle knížka je netradičně napsána výhradně prostřednictvím seznamů vytvořených hlavní postavou, jíž je nepříliš úspěšný knihkupec Dan, muž středního věku a tak trochu neurotik. Řeší problémy s neprosperujícím podnikem či s manželkou Jill, která stále vzpomíná na svého zemřelého manžela a která navzdory Danovým přáním otěhotní. Dan trochu bojuje i se svou náročnou matkou a údajně dokonalým bratrem a stále se rozmýšlí, zda znovu navázat kontakt s otcem, jehož dlouhé roky neviděl.
Předností i úskalím knihy je právě forma, tedy ony (místy velmi vtipné) seznamy. Nejprve jsem byla nadšená, postupně mi ale ty soupisy připadaly trochu monotónní, možná by knize prospělo, kdyby byla trochu kratší.
Velmi se mi ovšem líbilo to, že čtenář musel být stále bdělý a aktivní a sám si ze zápisků sestavoval příběh.
Na začátku čtení jsem byla přesvědčená, že dám pět hvězdiček z pěti, nakonec dávám čtyři a i přes drobné výtky knížku vřele doporučuju... ????
Jsem z ní taková rozpačitá. Styl psaní je příjemný, hlavní hrdina je milý trdlo, ale to je tak všechno. sem tam je to vtipný, ale ve většině je to nudný a dlouhý. Začátek fajn, ale pak se to hrozně vleče a vy čekáte, kdy se bude konečně něco dít. Konec je taky fajn, ale nic světoborného. Už dlouho se mi nestalo, abych počítala stránky do konce knihy. Tady bohužel jo…
Tak nevím, od knihy jsem čekal tak trochu (nebo spíše více) jiného. Místo toho jsem měl tu čest seznámit se s hlavním hrdinou, který se ve svých čtyřiceti choval jako ufňukané, sebelitující a místy neschopné dítě. Slibovaný humor se také nedostavil a ta část s loupeží, kdy k ní opravdu došlo, mi přišla odfláknutá na to, jak ji pořád plánoval. Pro mě zklamání a jediné plus bylo, že toho textu nebylo moc a uteklo to.
Jééé, to bylo super. Miluju knížky psané v dopisech, mailech, denících, takže jsem byla zvědavá na seznamy. A za mě fajn. Dan byl takový kříženec Bridget Jonesové v gatích a Adriana Molea. Dobře se mi to četlo.
Povrchní a dětinské vnímání světa pohledem nevyspělého a nezajímavého muže. Začíná i končí velkým kýčem, ovšem prvních pár stránek je úsměvných, a taky zajímavých díky formě - celá kniha je totiž psána jako seznamy. Po pár stránkách se však seznamy začnou donekonečna opakovat, že člověk už jen hledá očima, co by ještě asi tak stálo za to si přečíst a co raději přeskočit. A pak přijde zlom, který popisuje zážitek jedinečný z pohledu jedince, ale naprosto tuctový z hlediska lidského rodu.
Celkově plytká "Amerika", co se emocí, pohledu na svět i formy týče (ani ta myšlenka seznamů v literatuře tu přece není prvně). Za mě jedna hvězdička.
Po všech těch detektivkách a holokaustech jsem potřebovala něco jemnějšího a toho se mi dostalo. Kniha doporučuji všem co si chtějí trochu odpočinout a občas se pousmát. Jasně - není to velkolepý román, ze kterého se posadíte na zadek, ale ani si na něj nehraje a navíc napsat takhle příběh, jen pomocí poznámek, mi přijde mimořádně zdařilé :)
Štítky knihy
Dvacet jedna pravd o lásceKniha Dvacet jedna pravd o lásce je v
| Právě čtených | 1x |
| Přečtených | 81x |
| Čtenářské výzvě | 20x |
| Doporučených | 4x |
| Knihotéce | 70x |
| Chystám se číst | 77x |
| Chci si koupit | 16x |
Rozhodně skvělá kniha, za jejíž doporučení moc děkuju Michalu Zahálkovi. Nikdy bych nevěřil, že takhle ryzí experiment současně dokáže být velmi vtipný a čtivý. Hlavní hrdina je samozřejmě tak trochu magor a celou dobu mě tím děsně štval ;o) Čtenáři ze střední Evropy mimo to občas může chybět nějaký ten "kulturní kontext", ale není to nic tragického... Celkový dojem: 90%