RichardvonT. komentáře u knih

Tohle bude negativní hodnocení:-) Snažím se teď ve 42 letech dohánět resty z tzv. Povinných četeb (četb?:-) a slavný Lesk a bídu po necelých 20 stránkách odkládám na neurčito. Tahle dáma z papíru a tvrdých deskách mou milou nebude... škoda. Snad později.

Trošku překombinované, rozhodně však příjemné a zábavné čtení o smutných věcech, zrovna včera jsem náhodou zaslechl v tv někoho mluvit o častém omylu, že v Evropě máme už 70 let mír blablabla...a co ti blbci v Jugoslávii?? My to ani nevnímáme, ale méně informovaný svět považující nás za cosi mezi Čečenskem a Slovinskem opravdu ocenil, že jsme rozdělili ČSFR bez jediného výstřelu do člověka.
Míša byl občas na facku, po které by se mu rozsvítilo:-) Takový chytřejší Forrest G.
Ty hry tajných služeb kolem protagonisty mi silně připomínaly část Kohoutovy knihy Konec velkých prázdnin s tím vynálezcem ultra zpevněného skla, možná je to náhoda, možná jsou takové věci i v realitě častější než bychom čekali a spisovatelé o tom jen píšou.
Kdyby námět vzal do ruky zručný filmař, vzniklo by moc hezké dílo s mezinárodním obsazením i exotickými exteriéry. Věřím, že nejlehčí by bylo najít v Rusku vesnici ve stavu jako z roku 1991:-)

4 17.05.2019

Skvělá kniha, mírná fikce na velmi reálných základech.
Rychlé vtažení do děje, skoro jako u S. Kinga. Postav mohlo být méně, to je pravda a rád bych se dočkal (kvalitního) zfilmování:-)

Takových knížek není moc, počínaje ultrakrátkým názvem přes vyprávění v přítomném čase po zajímavé historické detaily, které musel autor nastudovat. Protagonista je takový neslaný nemastný Serge...
Pomalý a nudný rozjezd se střídá s částmi, které naopak rychle utíkají, za sebe nejlépe hodnotím vojenskou část.
Kdyby se někdo odvážil ke zfilmování, mohlo by vzniknout kvalitní dílo. Ale to už je jiný příběh:-)

1 14.12.2018

Řekl bych, že to byla taková dlouhá pohádka pro dospělé:-)
Příjemné čtení, miliony jen lítaly jako v tom Werichově monologu ve filmu Hej Rup "Představte si, že vy máte sto osmdesát milionů, že vy máte šestatřicet milionů, všecko krytý. Čtrnáct milionů na hotovosti, ty nepočítejte, to je...To nehraje v celku roli. A vy kvůli mizernejm šestatřiceti milionům přijdete vo těch sto osmdesát, vo těch čtrnáct a vo tý půlmiliardy v těch podnikách. Řekněte, co vy byste dělal, co vy byste dělal, mi řekněte."
No to jsem trochu odbočil, čím víc toho za život kulturně obsáhnete, tím víc asi přicházejí tyhle flashbacky:-) A přicházet budou. Je to fajn.
Nedal by se Jakubův život udělat jako film?
Rozhodně to musela být fascinující doba, poválečná léta v Německu, občas přemýšlím (i díky tvůrcům jako mistr Simmel), jestli za tím hospodářským zázrakem stály víc peníze z Marshallova plánu nebo práce a odhodlání národa postavit se zas na nohy...

Příjemné čtení. Doslova ze života. Kulisy se možná změnily, chemičky zprivatizovaly, lidské vlastnosti stejné zůstanou.

Začínám číst druhý díl...
Možná na můj vkus (jsou to přece jen vzpomínky v knižní formě, to nejintimnější z člověka, jeho úhel pohledu na svět) psáno s velkým odstupem, až cynicky a tuším proč - kdo prožil dětství v Terezíně, nebude už nikdy jako my, vyrůstající v blahobytu.
Závěrem citát jednoho známého, staršího člověka, který v socialismu prožil většinu života, přičemž jeho sestra emigrovala do Francie:
Proč vydávat své vyloučení ze strany jako něco světoborného? Kdyby ho nevyloučili, sedí tam doteď.

05.10.2018

Docela zajímavý Švejda. Při čtení se mi vybavoval Dallas 63 od Stephena Kinga, Návrat do budoucnosti 2 a koncem knížky tak trochu i Kmotr Mrázek, připadalo mi, že Pavel Skalka jako by mu z oka vypadl svým vztahem k penězům i vztahům. Autor naznačuje, že i kdybychom mohli couvnout v čase zpět a "na těžkých křižovatkách blbě nezahnout", nemusel by výsledek odpovídat našemu očekávání - člověk je holt tvor emocionální, žádný čistý homo economicus. V listopadu 1989 mi bylo 13 a líbil se mi popis doby v sedmdesátých a osmdesátých letech...no prostě... čte se to samo a dobře.

2 05.10.2018

Dílo malé rozsahem, velké obsahem. Naprosto živé postavy, které bych v realitě asi popadl za krkem, zatřásl s nimi a poslal rychle svlékat a do postele...dokud se neozve rytmické bušení.
Sakra, jak to ten chlápek dělá, že dokáže napsat něco tak věrohodného? Asi nemá ty ceny, o kterých se píše na přebalech, jen tak náhodou.
Ale pozor, fakt to není veselá četba, i takové knížky jsou...

Můj třetí Kazantzakis, zkusím přečíst vše, co napsal, ale zatím vede Kristus znovu ukřižovaný před Posledním pokušením (mimochodem skvěle zfilmovaným) a Zorbou. Kdo je řekofil, byl na Krétě nebo se tam chystá, si může připsat další hvězdičku, které i v knize září jako živé:-)
Dobré narážky na církev, když to shrnu vlastními slovy, Ráj spočívá spíš v milování se ženou, popíjení vína, dobrém jídle, není to chiméra, kterou vám slíbí nějaký pop v kostele...

2 12.08.2018

Pocházím z maloměsta na průmyslové severní Moravě a číst od Hájíčka naopak o jižních Čechách je příjemný zážitek. Ti lidi jsou tam stejní Češi ... a přece tak jiní, exotičtí:-) Dík za nahlédnutí do této krajiny. Třeba ten starý doktor je perfektně vykreslená postava, i ta jeho zmínka, že před 50 lety se alergici museli pro vědecké účely pracně shánět na inzerát...

11 17.07.2018

To, co žijeme teď, bude jednou možná nazýváno "středověk":-) Jakožto jen lehce vzdělaný v historii neposoudím věrohodnost všech informací, každopádně jsem se zas něco dozvěděl a oceňuji lehkou formu a čtivý jazyk. Malá oprava: R. Michels neformuloval železný zákon demokratizace (což by byla skvělá věc), ale bohužel železný zákon oligarchizace - následky jeho platnosti lze vidět dnes a denně. Ale to fakt jen na okraj.
Studentům humanitních oborů se zřejmě kniha nebude číst lehce a můžou si často dělat "nesouhlasné Klausovy vlnovky":-)))

2 31.05.2018

Když mám sentimentální náladu, venku se pořád drží sníh a jaro jaksi ne a ne přijít, do setkání s přítelkyní zbývá dlouhý týden, rána jsou mrazivá a temná...je nejlepší sáhnout po Srdci v Atlantidě. Ostatní povídky jsem přečetl už dávno a stačil je skoro zapomenout, jen SvA jsem teď přelouskal znovu o přestávkách v práci a na školení a líbí se mi pořád. Něco z těch vět ve mně prostě úspěšně rezonuje a já vím, že to třeba nepůsobí na každého.
Ani nemůže. Za mně však plný počet a díky za magický výlet TAM a s Carol.

6 19.02.2018

Blackout - rakouská odpověď na Tmu od Neffa:-)
Jak píší kolegové, možná zbytečně moc postav, každopádně se mi líbil ten suchý styl psaní, který se k tématu hodně hodí. Je to vlastně "sci-fi" a zároveň vůbec není. Spíš takové varování:-))

8 06.01.2018

Mandaríni jsou přesně ten typ knížky u kterého si v duchu pomlaskávám:-)
Míchání faktických části s dějovými mi vůbec nevadí, naopak.
Autor v doslovu pěkně dodává, že se psaním neživí a tudíž si může psát co chce jak chce...
Žil v Rakousku a může s odstupem popsat, jak se porevoluční Česko pomalu obrátilo do klidných vod, které znal ze Západu - čím dál více byrokracie namísto čím dál menší svobody, například.
Mandaríni jsou vlastně svérázný cestopis, Komárek sám sebe začlenil jako vedlejší postavu, místy jsem se smál, hodně nového se dozvěděl, prostě plný počet bodů!

1 17.12.2017

Má absolutně první kniha objednaná na dobírku, byl rok 1992 a "vše bylo ještě před náma:-)"
Ani v dalekém vesmíru, ani v nejhlubší jeskyni člověk neuteče před následky svých činů.
Dhammapadam je tenká knížka a poslouží jako vhodný úvod do tzv. buddhismu, i díky moc pěkné předmluvě.
Buddha prý nic z toho ani nikdy neřekl - ale to už by byla další kapitola, viz třeba brilantní Cesta zenu od Wattse:-))

1 03.11.2017

Dobrý náhled do života běžných Indů a hlavní hrdina v podstatě pošuk...

Relativně krátké, čtivé a doplněné originálními fotkami. Přece jen bych byl raději, kdyby se SY nerozpadli a tahle skoro rekapitulační knížka nemusela vzniknout. Ale co už...

2 30.07.2017

Nejvíc se mi líbila část o londýnské City.
Pro zajímavost, autor by měl být otec toho Janouška, který neumí řídit Porsche v Praze

Takové chladné čtivo, napsáno jako by s cynickým odstupem. Svět matematiků a logického uvažování. Pojďme si hrát na "kdyby": žena zabije v sebeobraně exmanžela. Teoreticky by měla zavolat policii, nechat pracovat justici a doufat ve spravedlnost. JENŽE to by byla nuda. Mrtvolu je třeba odklidit a potom budeme všichni potichu jako myšky dělat, že o ničem nevíme:-))
U podobných knížek se v duchu ptám - existuje vlastně v realitě dokonalý zločin?

1 27.02.2017