RichardvonT. diskuze u autorů

Ten P. K. má prostě psací Talent s velkým T. K čemu všemu ho v životě použil a zda to bylo dobré či zlé už nemůžu hodnotit, protože nechodím v jeho botách. Další takový borec (ač ho znám jen v překladech) je Stephen King - myslím, že právě tito dva mají ten úžasný dar stvořit z tisíců písmen na papíře naprosto živého člověka s konkrétními vlastnostmi a vy začnete věřit, že někdo takový po světě opravdu chodí nebo chodil:-)
Určitě chválím za pěknou češtinu a protože toho napsal celkem dost, mám ještě co dělat, protože nepřečteného je mnohem víc než přečteného.

Od té doby, co jsem v raném dětství objevil pana Steklače a jeho svět vím, že se neříká polepšovna, nýbrž pasťák.
Nemluvě o ilustracích Adolfa Borna.....
Nevím, jestli si sem chodí autoři číst názory čtenářstva - třeba jo, tak za sebe říkám Díky.

Tak o profesorovi K. ještě nic? Mám pro něho velkou slabost, je to velká chytrá hlava, líbí se mi jeho přemýšlení o všem možném okořeněném velmi specifickým, místy úžasně suchým humorem. Kdo se chce něco dozvědět třeba o lidské společnosti z pohledu biologa, o tom, že i mravenci mají něco jako zemědělství, proč cca 10 % populace dělat prostě nebude, co je to Greshamův zákon nebo MPK atd. atd. ať neváhá. Závěrem jeden citát, který si pamatuju nazpaměť, jako návnada: "Jak je v manželství či v Indii seznáme, až když tam jsme, byť literatura o obém by se dala počítat na vozy."

Perfekcionista v tom, jak napsat romány z nejrůznějších prostředí lidské činnosti a přiblížit je naprostým laikům. Poklona!

Svině tady smrdí dlouhé roky a skvělí autoři umírají. Ach jo. Musíme se s tím srovnat.

Ostatní velikání určitě prominou, ale Karel Čapek představuje naprostou špičku mezi českými spisovateli. Fakt není moc co dodat, měl bych asi mlčet, přečetl jsem zatím jen malý kousek jeho díla. V zásadě u dvou autorů doslova slintám blahem nad jejich brilantním zacházením s českým jazykem - jsou to Čapek a J. Balabán. Bohužel oba odešli příliš brzo a můžeme jen marně želet děl, která už nemohla vzniknout. Abych nekončil moc smutně, řeknu nahlas, že jestli má být naše literatura na něco pyšná, je to rozhodně Čapek....

Přiznám se k jedné své úchylce:-) Mám prostě rád tenhle typ autorů, čtivo o dělnících, vykořisťovatelích, socialismu...v dětství jsem mimochodem přečetl i Barunku od Antonína Zápotockého. Takže pan Včelička má můj obdiv.
A teď ve 21. století můžu marně přemýšlet (protože na tohle bude existovat spousta navzájem protichůdných a zároveň vyargumentovaných názorů), jestli by se pracující lid měl dneska tak dobře i nebýt dělnického hnutí za lepší budoucnost. Jestli bychom náhodou pořád nechodili na čtrnáctihodinové šichty za pár kaček. Bez nemocenské, bez dovolené, bez ničeho, co je dnes standardem aspoň ve vyspělém světě.

Zubatá nám v tomto století nenávratně-smutně-předčasně-hnusně odnesla například Filipa Topola z Psích vojáků – a Jana Balabána, na kterého teď budu chvíli vzpomínat.

V září 2009 jsem si cestou na dovolenou (snad to byly Benátky, snad Ancona, to je jedno) všiml při přestupování z trajektu na autobus, že mezi námi turisty se pohybuje i 1 chlap, kterého jsem už někde viděl přinejmenším na obrázku. Až doma jsem si uvědomil, že to byl právě pan Balabán, jehož sloupky jsem tehdy pravidelně čítával v Respektu.

Za pár měsíců zemřel. Na zadní stranu jeho poslední knížky Zeptej se táty dali Balabánův portrét z řeckého ostrova Lefkáda. My ostatní jsme tam jen tak leželi na pláži Milos, četli si, poslouchali hudbu, líbali manželky/přítelkyně, plánovali výlety a koupali se v neskutečně modrém a teplém moři....zatímco Jan Balabán to kouzelné místo použil jako kulisu povídky Světlana a ukázal nám někdy tak někdy tenkou hranici mezi Rájem a Smrtí.
Jižní cíp toho stejného ostrova ve tvaru dračího drápu si zase v jiné povídce klidně umístí někam do Česka a já i tak cítím tu noc, vůni lesa, kopce a mlhu v lidských duších. Možná o to intenzivněji.

Některé jeho povídky dočítám s fakt velkým sebezapřením s tím, že nejsou a nikdy nebudou mým šálkem čaje a prostě jim nerozumím (možná jsem ještě mladý a jednou se dočkám) a některé vyvolávají husí kůži, myšlenky na všechno to Nepojmenovatelné - a z hlavy je už nedostanu. Děkuju za ně, připisuju Mistrovi další kladné body, bonusy a prémie navíc za lokality, které znám na vlastní kůži (holt taky žiju na severní Moravě), přesná odpozorování projevů lidského hemžení, servírek, podomních obchodníků, alkoholiků, doktorů a za všechna ta zastavení času v této realitě a zatím na tomto světě...