raccoon81 komentáře u knih

Párkrát mě při čtení napadlo, jestli se k téhle problematice vlastně vůbec hodí ten značně neformální tón, jakým je kniha povětšinou psána. Nakonec jsem dospěl k tomu, že by to mělo být spíš plus než mínus, protože spektrum potenciálních čtenářů se tím značně rozšíří a i kdyby na tom byla většina lidí jako já (tj. ve spoustě případů si také nebyli schopni dlouhodobě zapamatovat, co v jaké situaci dělat či nedělat), minimálně aplikaci Záchranka si může nainstalovat opravdu téměř každý. Jasně, osobně budu doufat, že ji nebudu muset nikdy použít, ale věřím, že kdybych se teď dostal do situace, kdy jde někomu o kejhák, budu panikařit méně než kdybych neměl v ruce kromě svých nevelkých znalostí problematiky vůbec nic.

5 02.10.2021

Patrika Hartla jsem znal jako člověka s nenapodobitelným smíchem, ale nikdy jsem od něj nic nečetl. I tahle knížka byla víceméně náhoda, objevila se u nás s tím, že za pár dní zase zmizí, a já neodolal, otevřel ji a přečetl rychlostí, jakou jsem dokázal číst kdysi dávno v dětství. Jasně, není to žádná hluboká literatura, ale Hartl rozhodně psát umí, Malý pražský erotikon je čtivý, místy cynický, místy dojemný, s většinou postav se člověk dokáže ztotožnit, i když je příběh jeho vlastního života třeba trochu jiný. Vzhledem k tomu, že se mezilidské vztahy v knize odvíjejí v průběhu cca 40 let někdy od 70. let 20. století, nelze úplně vypustit ani politicko-společenské změny, které tento časový rámec přinesl. A ačkoli to autor snad nikde explicitně neříká, zase jednou si po přečtení nějaké knihy říkám, že bychom měli být vděčni za tu svobodu, kterou v současnosti máme, jakkoli se v poslední době jeví poněkud křehce...

8 30.06.2021

České překlady anglických originálů od určité doby téměř nečtu, ale tahle kniha se mi dostala do ruky tak nějak na základě událostí, které píše sám život, a vzhledem k tomu, že překlad je z roku 1994 (kdy ještě nebylo 80 % přeložených knih rychlokvašky bez pořádné korektury), zkusil jsem to. Vcelku rád bych si tuhle poměrně útlou knížku přečetl i v originále, nicméně překlad Františka Fröhlicha mi přišel na první pohled zdařilý. Co se týče obsahu, já jsem se bavil, ta knížka mi přijde sympaticky sarkastická, lehce cynická, v lecčems nadčasová - pod rouškou humoru rezonuje i spousta témat k zamyšlení, ať už jde o problematickou mezilidskou komunikaci, často nesmyslné lidské priority či konzumní společnost. Některé situace balancují na hraně trapnosti, ale záruku, že to zvládneme lépe, nemáme asi nikdo. Kdo ví, možná tenhle komentář budu za pár měsíců muset přepsat... ;-)

2 21.06.2021

Hoši od Bobří řeky jsou jednou z knih, které se mi po letech připomněly při stěhování, a já jsem neodolal a začetl se znovu do příběhu Rikitana, Jirky, Vilíka a dalších. Knížka samotná se čte lehce i se čtyřmi křížky na krku, pokud se tedy dokážeme na chvíli vymanit ze sevření moderní společnosti a představit si dobu, ve které ji Foglar psal. Jediné, co mi trochu vadí, je to, že příběh je (alespoň ve verzi z nakladatelství Olympia a Blok z roku 1991) na několika místech doplňován komentáři psanými kurzívou, které občas působí přehnaně moralizujícím, a někdy až trochu zesměšňujícím, dojmem. Foglar tím poněkud dogmaticky vnucuje čtenáři svůj názor na věc jako jediný správný, namísto toho, aby každému nechal prostor vybrat si z knihy to, co ho zaujme. Preferoval bych tu druhou variantu, ale přesto (nebo možná právě proto) jsem rád, že jsem si tuhle knížku po mnoha letech přečetl, protože jako dítě jsem některé její aspekty bezpochyby vnímal trochu jinak než teď.

8 02.06.2021

Tuhle knihu jsem poprvé četl někdy před 25-30 lety a shodou okolností se mi teď dostala znovu do ruky, a to ve věku, kdy už dávno nejsem cílovou skupinou. Optika, kterou se na tenhle příběh nyní dívám, je samozřejmě úplně jiná, v něčem na mě působí Záhada hlavolamu po těch letech trochu naivně, ale na druhou stranu mi přijde, že jsou v ní nadhozena i témata, která naší společností stále rezonují, jakkoli se doba technologicky i jinak změnila. Nebudu tady rozebírat, jaké mediálně známé jedince naší doby mi připomínají Em nebo Mažňák, protože si je jistě dokáže každý představit sám. Chtěl bych ale s odstupem mnoha let potěšeně konstatovat, že přestože je kniha především klasickým příběhem pro mládež, i dospělí si v ní mohou najít něco navíc, takříkajíc ze svého světa.

11 10.05.2021

Coelho. Tenhle chlapík mě z nějakého důvodu (snad proto, že jeho jméno bylo takříkajíc na každém rohu) nikdy nelákal, a možná to byla chyba. Vyzvědačka se mi dostala do ruky tak trochu náhodou při stěhování a četla se rozhodně dobře. Jméno Mata Hari mi sice nebylo neznámé, ale detaily jejího životního příběhu jsem příliš neznal, takže jsem si rozšířil obzory a leccos zasadil do historického kontextu Evropy konce 19. a začátku 20. století. V komentářích jsem si tady nyní přečetl, že je tahle knížka jiná než většina autorova díla, takže mi asi nezbývá než si přečíst ještě něco dalšího a zjistit, jestli jsem měl napoprvé jen štěstí na příběh, který mi sedl, nebo jsem Coelha opomíjel neprávem… ;-)

3 03.05.2021

Rychlovka na jeden večer s čtivým příběhem, který sice nejde (a vzhledem k okolnostem, za kterých kniha vznikla, asi ani nemůže jít) příliš do hloubky, ale neviděl bych to jako zásadní problém - i tak se dá v příběhu najít leccos k zamyšlení.

1 24.04.2021

Jaromír Štětina je rozhodně člověk, který prožil zajímavý život. V některých politických názorech s ním sice úplně do puntíku nesouhlasím, ale jinak jsem přesvědčený o tom, že je jedním z těch, kteří to s tímhle světem myslí dobře a snaží se dělat něco pro to, abychom tady mohli fungovat pospolu nehledě na rasové, náboženské a jakékoli další rozdíly, které mezi lidmi jsou. Sedmero královen je soubor povídek ze sedmi různých válek, každá povídka je posléze autorem okomentovaná, a jsou to právě ty komentáře, které dodávají celé knize "něco navíc" a umožní nám podrobněji nahlédnout do autorova života a názorů. A i když třeba nemusíme některé jeho názory plně sdílet, stojí za to se nad nimi přinejmenším důkladně zamyslet, protože na rozdíl od mnoha anonymních žvanilů ze sociálních sítí (kteří pořádně nevystrčili paty za hranice naší země, ale mají názor na cokoli) je autor chlápek, který prošel nemálo situacemi, v nichž by se asi většině z nás rozklepala kolena...

23.03.2021

Tato kniha je skvost a mnohem více než jen sportovní příběh. Je samozřejmě především o Tour de France, ale má značný společenský přesah, v podstatě je to historie jednoho závodu na pozadí dějin 20. (a počátku 21.) století, jimiž se prolínají životní příběhy jednotlivých aktérů. Svým způsobem je to i taková stručná historie dopingu (a dalších podvodných technik) v cyklistice, potažmo ve sportu obecně, kdy ale člověk občas soucítí s těmi, které bychom leckdy mohli označit spíš za "záporáky" než kladné hrdiny. Možná budete stejně jako já při čtení přemýšlet o tom, co s většinou z nás udělá touha po penězích, prestiži nebo moci a jaká jsou pozitiva a negativa současné vysoce konzumní společnosti. Ať už ve vás ale čtení vyvolá cokoliv, v každém případě tuhle (v mnoha případech značně kontroverzní) jízdu po boku Bartaliho, Coppiho, Anquetila, Simpsona, Merckxe, Hinaulta, Fignona, Induraina, Armstronga, Pantaniho, Frooma a mnoha a mnoha dalších jednoznačně doporučuji.

4 01.03.2021

Vladimíra Váchala jsem slyšel vyprávět naživo o KLDR a byla to skvělá show. S jeho knihou je to trochu složitější. Na jednu stranu obdivuji jeho nesmírně širokou paletu jazykových znalostí a cestovatelských zkušeností, na druhou stranu si nemůžu pomoct, ale ta knížka mi přijde poněkud rozháraná, skáče z jedné strany zeměkoule na druhou, je těžké najít nějaký koncept, ať už chronologický nebo geografický. Samotné příběhy jsou zajímavé, ale ta celková chaotičnost na mě působila tak, že jsem téměř nikdy nedokázal číst delší dobu v kuse. 400 poznámek pod čarou je taky trochu úlet, ale budiž. Horší je, že vzájemné odkazy mezi některými kapitolami jsou někdy nepřesné (kapitola se jmenuje jinak apod.), což se při psaní bezpochyby stát může, ale měla by to vychytat korektura, která tady byla bohužel hodně odfláknutá (extrémní množství překlepů). Přes výše uvedené výtky hodnotím i tak nadprůměrně, ale potenciál knihy byl určitě ještě vyšší.

3 03.02.2021

Tomáš Macek je jeden z nemnoha současných českých sportovních novinářů, jejichž texty mají hlavu a patu. Příběhy biatlonového šílenství jsou nejen pro každého fanouška biatlonu, ale obecně pro každého, kdo si pod slovem sport dokáže představit i něco jiného než fotbal a hokej. Vzhledem k tomu, že většina textu se soustředí na roky 2012-2020, není zde tolik prostoru pro určitý přesah za hranice sportu samotného (typický třeba pro jinou Mackovu knihu o Tour de France), ale na čtivosti to nijak neubírá. Jen ty korektury mohly být provedeny důkladněji, kromě překlepů ve slovech lze odhalit i několik chyb datového charakteru, což poněkud zamrzí, ale ani ti nejlepší z nejlepších holt pokaždé nevybílí všechny terče...

1 31.12.2020

Paní Štěrbovou jsem měl možnost vidět naživo na festivalu GO Kamera a byl to zážitek. Ohromné charisma, perfektní projev, skromnost a i na prahu osmdesátky jasně viditelná velká chuť do života. Touhy a úděl je kniha, která se čte jedním dechem, je to oslava života naplno a snahy dosáhnout něčeho, co ještě nikdo jiný nedokázal, a to i s rizikem toho, že cena za tuto snahu bude ta nejvyšší, jakou člověk může zaplatit. Není to ale jen popisný příběh žen, které se vydaly vstříc vysokým horám, protože kniha se v kontextu daného tématu zaobírá i otázkami, které se dotýkají etiky, ekologie, současného rozvoje cestovního ruchu a mezilidských vztahů a bezpochyby stojí za zamyšlení.

P.S. Četl jsem vydání z roku 2020 v podání nakladatelství JOTA a musím konstatovat, že korektor by zasloužil za uši, protože svoji práci odvedl poněkud laxním způsobem. Není to tak, že by člověku vstávaly na každé stránce vlasy na hlavě hrůzou a musel kvůli tomu srážet hodnocení, ale pozorný čtenář tam odhalí více chyb než by si takováto kniha zasloužila.

2 19.12.2020

Čtivá knížka, minimálně pro každého, kdo má rád cyklistiku, cykloturistiku či cestování obecně. Velmi pozitivně hodnotím i to, že zážitek z textu není narušován desítkami chyb a překlepů, jak tomu v poslední době bývá téměř u každé nově vydané knihy. Palec nahoru tedy nejen pro autora, ale i pro korektora.

3 26.11.2020