pujec
komentáře u knih
(SPOILER) Velmi mě zaujalo prostředí Irska 6. století i náhled na tehdejší kulturu. Jak moc realistický nevím, nejsem odbornice.
Jinak teda nic moc. Hlavní hrdinka je samozřejmě nejkrásnější, šlechtična, respektovaný bard a druid k tomu. Jo a jeptiška. Nějak si nejsem jistá, zda by to vůbec šlo stíhat... Značnou část knihy se téměř nic neděje kromě osobních dramat sestry Deirdre. Probíhá sice jakože vyšetřování, ale dočkáme se jen dalších dramátek a klišé. Zlá konkurence, dávná nezapomenutelná láska, král pirátů... Taková Angelika, která nehledá Geoffreyho, ale kosti.
Nakonec nutno dodat, že rozhodnutí zůstat jeptiškou, protože to přináší v pohanské zemi víc moci než to být královnou, je, řekněme, troubovité. Jsem silně přesvědčená, že v dalších (nepřeložených) dílech se Cormack znovu objeví.
A scéna s koněm byla dost ujetá.
(SPOILER) Upřímně jsem taková rozpačitá. Zatímco začátek mě hned vtáhnul a byla jsem napjatá jako kšandy, druhá půlka byla spíš otravná. Nedotažená. Napětí gradovalo, gradovalo, až... Nic. Některé věci mi přišly i nelogické, třeba jak Květa najednou mohla přijet se psem, když tam půlku knížky nebyl.
Nebo kdo sakra byl Hadí král? Šéf PEL? Nebo nějaký strážce duší, aby zůstaly v kolečku šílenství?
Moje mamka má názor přesně opačný, nelíbila se jí první půlka a naopak ta druhá jí přišla děsivá, strašidelná, depresivní.
Střídání časových rovin se mi docela zamlouvalo, příběh měl nápad, ale chybí mi tu dotažení do konce.
A možná trochu zvláštní názor, ale tohleto dojímání se na Šumavou a místními těžkými osudy je taky už docela otrava. K hrůzám a tragédiím docházelo všude v pohraničí. Lidi šíleli všude. I jinde v horách měli lidé těžké životy. Věřím, že lidské jednání se vepsalo do krajiny taky leckde jinde.
Sice jsem seriál viděla, ale protože si pamatuju houby, zde občas zmiňované odchylky mi nevadily. Některé scény mi byly povědomé, což nebylo na škodu. Velmi vtipné, zábavné čtení. Jen místy všechno vyznělo nějak smutně, až melancholicky. Lister je tady míň trouba a Rimmer víc tragická postava, než si ze seriálu pamatuju. Jen teda ten konec... Nemám ráda otevřené konce.
(SPOILER) Neměla jsem velká očekávání, ale kniha mě příjemně překvapila. Zpočátku mě odpuzovala forma divadelní hry, ale právě to mi nakonec přišlo fajn. Děj díky tomu pěkně rychle plynul a čtenář byl stále v obraze.
Asi nejvíc se mi líbila linka s alternativními historiemi, to byl skvělý nápad. I když sama myšlenka s návraty v čase dost odporovala poznatkům o obracečích času z třetího dílu. Ale jak víme, HP série není úplně konzistentní a rozporů se tam najde víc.
Taky se mi líbil vztah Harryho a Draca, zkrátka oba dospěli...
Co mi naopak přišlo jako nuda, byla celá Delphi. Pardon, myšlenka možná fajn, ale provedení kulhalo na obě nohy a jako záporák byla vyloženě slabá.
Vzhledem k mým nízkým očekáváním jsem ale ve výsledku spokojená.
(SPOILER) Fakt divný čtení. Trvalo mi asi 60 stránek, než jsem se zorientovala ve skocích časem a v tom, která vlastně bije. Dalších 60, než jsem dokázala rozlišit jednotlivé postavy, z nichž je několik v podstatě volně zaměnitelných a ještě se jmenují podobně.
Jakože nápad by asi nebyl úplně špatný, ani ty časové přeskoky by mi až tak nevadily. Ale celkové provedení už není nic moc, motivace postav je leckdy nejasná a místy mi chybí logika úplně.
A přirovnání ke kulhánkovskému stylu... No... Leda v počtu mrtvol, jenže to většinou nestačí.
Konec už byl úplně mimo, nicméně poslední pomsta pro vrchního mafiána byla fikaná. To zas jo.
Tentokrát nějak nevím. Opět chybí Diviš (proč někdy není případ, kde naopak bude chybět Ota?), zato pomocníků si Oldřich najde celou tlupu. Ač vyšetřuje skoro každý, kdo šel kolem, případ tak nějak nedává smysl, osud poustevníka Baltazara je nějak odsunut do pozadí. Zločinů jak v Midsomeru, ale pěkné rozuzlení tomu chybí.
Čte se opět dobře, jako všechny díly, ale pocitově řadím k těm slabším dílům.
Z dnešního pohledu možná místy trošku ostřejší čtení, ale kdo má rád les a myslivost, určitě pochopí. Dříve zkrátka bylo všechno jinak a tohle je zajímavá sonda do jednoho obyčejného lesáckého života.
Možná by se mi víc líbilo, kdyby se děj věnoval jen typicky českým (pražským) strašidlům. Takhle to byl trošku zvláštní mix, přesto ne úplně špatný. Jednoznačně čtivý, zajímavý nápad. Jen mi přišlo, že psaný tak nějak pro mladší čtenáře, jednodušším jazykem. Druhý díl mám každopádně nachystaný.
Tenhle díl jsem četla už kdysi před lety a jediné, co mi utkvělo v paměti, byl fakt, že je to díl slabší. Sice jsem si ho pamatovala horší, než nakonec byl, nicméně si pořád myslím, že patří k těm horším ze série. Mám ráda, když je děj zamotaný, ale tady už bylo zkrátka překombinováno. První část z pohledu Ludmily a druhá z pohledu Oldřicha byl sice zajímavý nápad, ale určitě nevyvážil horší zápletku. Nejspíš jsem už zmlsaná jednotlivými díly.
Závěr série byl sice důstojným pokračováním, ale jinak nic moc. Všechno bylo zbytečně roztahané, rozvláčné. A absolutně nejslabším článkem jsou milostné linky. Tady vidím velký špatný. Nedůvěryhodné, jakoby násilím našroubované, divně působící. Bez nich by se děj snad obešel líp. Pro celkový vývoj snad i zbytečné.
Kromě prvního dílu mě série úplně nechytla, i když nápad se mi zpočátku líbil.
Pro mě asi nejslabší díl série, příběh je příšerně překombinovaný a upřímně, nadutých sebestředných postav tam bylo víc, než je normálně zdrávo. Oldřicha určitě nezatracuju, ale oproti jiným dílům to není ono.
Opět zamotaný případ, ale tentokrát se mi líbil víc, než jiné. Tedy Oldřichovy příběhy mám ráda všechny, příjemně se čtou a je to osvědčená stálice. Proč mě teda tenhle chytil víc? Možná proto, že Oldřich tady byl poněkud lidštější než obvykle. Protože případ byl sice zamotaný, ale ne zbytečně moc. Protože obsahoval i akčnější scény. Důvodů by se našlo asi víc. Nakonec jen malinkou výtku, mám ráda, když vrah polopaticky vysvětlí svoje pohnutky, pocity, spády a všechno kolem. Jsem zkrátka zvědavá. Tady mi to krapet chybělo.
Jako zakončení série to rozhodně nebylo špatné, přestože tam zůstal pootevřený konec a to já nerada. Ale odpustila bych to.
První část knihy byla zábavná, po přesunu do pekla akka apokalyptického LA už taková zábava nebyla. Respektive moc keců, moc patosu, ne tolik akce, jak bych čekala. A rozuzlení taky pajdalo na obě nohy. Pardon, kopyta.
Ale Sandman Slim mi bude chybět, to zas jo.
Stručně řečeno to bylo fajn čtení, ale ten konec byl trochu divnej. Jakože nevim co s tim, tak šup šlus. Ale jinak slušná jízda.
Ve třetím díle se konečně dozvíme, jak se dali Tadeáš a Vítek dohromady. Chronologicky je to tedy díl první a řekla bych, že zatím nejšmrncovnější. Je skvělé, že se všechny postavy od rána do večera nečervenají, jak tomu bylo v předchozích dílech. Co mi ale pořád vadí, je šílená servilnost všech vůči Tadeášovi. Možná to tak dříve bylo a já jen nahlížím špatně optikou moderního člověka. Každopádně kdyby toho ubylo, byla by kniha kratší, což by nebylo na škodu. Začátek mi přišel hodně zdlouhavý.
Děj se pořádně rozjede až s druhou vraždou a děj získává spád. Dokonce padnou asi 2 ironické hlášky. Tadeáš působí méně jako vycpaný, zkrátka konec dobrý, všechno dobré.
Pořád je to fajn oddechové čtení, ale téma už se mírně vyčerpalo. Pořád stejné problémy se stejnými lidmi.
Klasický westernový hrdina na cestě za pomstou. Za ženu, kterou miloval. Jak taky jinak. S hromadou hustodémonskykrutopřísných hlášek, zbraní, anděly, démony a jinými nadpřirozenými potvorami. Nechápu, že jsem tuhle sérii neobjevila dřív.
Pro milovníky Kulhánka a Kotlety dílo vskutku ideální.
Čekala jsem tedy spíše líčení různých případů, se kterými se pan doktor za svou dlouhou kariéru setkal. Jednalo se ale spíše o autobiografii. Nutno uznat, že celkem zajímavou a čtivou. Nicméně vědět to předem, sáhla bych asi po jiné knize.
Nečekaně musím říct, že mě to bavilo. Zajímavý hlavní hrdinové, ne úplně klasická zápletka a ne úplně šťastný konec. Přesto na mě nepůsobil přehnaně pateticky.
Ideální relaxační čtení, celkem zábavné, nechybí magie a trochu napětí - zkrátka ne úplně klasická "dá mi /nedá mi." A co je hlavní! Je tam víc Sira Pecivála.
