potoo
komentáře u knih
Duna, grafický román, Kniha 1
Kevin J. Anderson
Snaží se být co nejvěrnější knize, což může být jak pozitivum, tak i negativum. U Villeneuveho filmu jsme viděli, jak dobře adaptace může dopadnout, když se autor nebojí zasáhnout do předlohy a plně se připůsobí médiu, ve kterém je odvyprávěna. Místy jsem si říkal, že je škoda, že zde autoři nezvolili podobný přístup. Mohl z toho být úžasný komiks. Takhle je jen dobrý. Zůstal věrný a přesto jaksi postrádá duši knížky, přičemž nepřidal nic moc svého.
Batman: Návrat temného rytíře
Frank Miller
Nebudu předstírat, že se vyznám v historii superhrdinského komiksu. Nevyznám. A chápu, že někdo může Návrat považovat za historický milník a vnímat to pod úhlem doby, ve které vznikl... Ale moje subjektivní hodnocení, odehrávající se v tomto bodě časoprostoru, je takové, že se mi to hergot nelíbilo. Od kresby přes tempo a styl vyprávění až k postavám samotným. Spíše ve mně zůstal pocit, že z tak zajímavého motivu, jako je stárnoucí Batman, šlo přeci vymáčknout více.
Šamanismus a archaické techniky extáze
Mircea Eliade
Konečně jsem nalezl knihu o šamanismu, jejíž autor si nepřidělává na naivitě ostatních, nevede kult nebo nevěří v mimozemšťany na Zemi...
A přitom to nemohu označit pouze za suchou akademickou publikaci. Je to čtivé a lze z toho kromě myriády informací čerpat i duchovní inspiraci.
Pro opravdu zapálené zájemce, kteří by chtěli navázat aktuálnější literaturou, doporučuji anglickou "Shamanism: A biopsychosocial paradigm of consciousness and healing" od Michaela Winkelmana.
Essex County
Jeff Lemire
Během Vánoc mám největší depky. Essex County jsem dostal k Vánocům a hned jsem se dal do čtení. To byla chyba. U poslední části už mi bylo tak plačtivě, že jsem to nedokázal dočíst.
Tak dobrý to bylo.
Měsíční zahrady
Steven Erikson (p)
Hrozně moc bych to chtěl mít rád. A moc mi to nejde.
Jediné, co mi po dočtení zůstalo, je pocit, že autor odvyprávěl průměrný fantasy příběh zbytečně zašmodrchaným způsobem, což, pokud bych chtěl být zlomyslný, označím jako autorův záměr pro odvedení pozornosti od toho, že ten příběh je skutečně průměrný.
Taky se vám ta moje zbytečně složitá věta nelíbí, že? Mně taky ne.
Velryby, delfíni a další kytovci
Mark Carwardine
To mě tak jednou popadlo, že bych vlastně hrozně rád chtěl studovat velryby. Nebo je aspoň jednou v životě vidět. Ale jelikož je poněkud scestné studovat velryby, když nemáte přístup k oceánu, a jelikož jste někdo, kdo fakt příšerně nerad cestuje a raději sedí doma u knihovny, tak jsem si pročetl aspoň tuhle knížečku.
Stálo to za to.
Duna
Frank Herbert
Je to jako melanž. Pozornému čtenáři to uchopí imaginaci a promění vnitřní krajinu... Nyní tu moji obklopují pouště, písečné bouře a prokletí nevyhnutelnosti...
Duna stála Herberta roky výzkumu v rozličných odvětvích a pak ono nahromaděné vědění přelil vrstvou mystiky. Je to jako nechat se unášet proudem vědomí, v jehož středu se nalézá bohaté sci-fi.
Mimo prostor a čas
Clark Ashton Smith
To byla doba! Konečně můžu Klarkashe ve své podivné knihovničce zašoupávat mezi Howarda P. L. a R. E. Howarda a přestat bulet nad cizojazyčnýma PDFkama a internetovým slovníčkem!
Předmluva potěšila. Doufám, že i ve druhém svazku bude nějaké pojednání o autorovi a jeho díle.
Spiritualita bez náboženství aneb Probuzení
Sam Harris
Mírně rozporuplné pocity. Mám dojem, že někde kniha přesně uhodila hřebíček na hlavičku (pun intended) a někde je naopak zbytečně rozplizlá a natahuje velké "nic". To bude ale asi ze značné části tím, že autor zde balancuje na neuvěřitelně vratké nitce, kde rovnováha až extrémně záleží na subjektivním vnímání reality čtenářem. Chválím pokus napsat z přísně skeptické pozice spirituální dílo a určitě doporučuji k přečtení (alespoň se v tomto případě nemusíte obávat, že Harris svým spiritismem sleduje vedlejší cíle, jak bývá v této branži zvykem).
Tao te-ťing
Lao-c´
Kniha, která mění život — pokud ji aspoň trochu pochopíte.
Opravdu se musí studovat. Přečíst více překladů a interpretací (osobně také na začátek doporučuji překlad s poznámkami od Berty Krebsové).
Také jsem nad ní strávil spoustu času — část jsem si pro sebe i "přeložil", abych si obsah lépe zvnitřnil. Pro mě se Tao te-ťing stal v dnešním světě přebujelé relativizace hodnot a vědění jedinečným pevným základem.
Anihilace
Jeff VanderMeer
Zbožňuju díla, která nevedou čtenáře za ruku a zachovávají si svá tajemství, jež jsou jen v náznacích poodhalena. Díla, která se po lovecraftově vzoru otírají o nepostihnutelné.
Anihilace je skvěle napsaný detektivně mysteriózní příběh s hutnou, stísňující atmosférou, trochou tajemné přírody, dávkou znepokojujících podivností a duševně poznamenanou hrdinkou. S kapkou nihilismu.
Nemohl jsem být šťastnější.
Nepopiratelné: Evoluce a věda o stvoření světa
Bill Nye
Pokud o evoluci víte kulový a hledáte, kde začít s nápravou, je toto dílko ideální. Byť vzniklo jako vedlejší produkt diskuze autora s nepolepšitelnými kreacionisty, tak cílí být především nenásilným a (velmi!) přístupným uvedením do problematiky.
Kapitoly jsou poutavé, vyvážené a různorodé, přičemž společným jmenovatelem zůstává samozřejmě téma evoluce. Jediným mínusem pro mne byla (dvoj)kapitola o GMO potravinách, kde bylo znát, že druhá část vznikla jako samostatná esej a trochu narušuje soudržnost díla.
Pochvala překladateli.
Kniha hřbitova
Neil Gaiman
Mírné zklamání. Šablonovitý a předvídatelný děj (možná to fakt je pro děti...). Má to dobré nápady; čekal jsem jich s takovým autorem a námětem víc.
Vyzdvihuji kapitolu s ghúlama a zebounama.
Snílci
George MacDonald
Četl jsem tu knihu tehdy? Nebo byla tak nudná, že jsem okamžitě usnul a jen náhodou se mi zdály všechny ty fantastické příběhy? Kdo ví...
Ďáblův slovník
Ambrose Bierce
Skvělé a mnohdy stále aktuální cynické dílko, které vidí neplechu a přetvářku naprosto za vším a zábavnou formou Vám vysvětlí, jak věci skutečně jsou.
Ukázka… MODLIT SE: Žádat o zrušení zákonů vesmíru jménem jediného prosebníka, jenž sám doznává, že toho není hoden.
To
Stephen King
King sám v rozhovorech prohlašuje, že nechápe autory, kteří si dělají průběžné poznámky a už v předstihu znají konec díla, které mají rozepsané. Že by ho to samotného tímto způsobem nebavilo a raději tvoření dává zcela volný průběh. Ač je to přístup jistě pochopitelný, nikdy jsem mu nepřišel na chuť. A v jeho díle ho vnímám až bolestivě. Osobně mám rád "horory staré školy", které jsou soudržné a celý obsah slouží konečné pointě/rozuzlení.
Knihu jsem zvládl asi do jedné třetiny. Je zvláštní, že mi tak psychologicky zdařilé dílo přišlo zároveň tak bezduché. Sám si to těžko vysvětluji. Možná je to tím, že zde pro mne selhalo samotné Zlo, což je u hororu kapku demotivující. To zde totiž představuje transformující se klaun (už samo o sobě spíše úsměvné), u kterého se při vyvolávání hrůzy ve čtenáři sází okatě na nejčastější fóbie a brutalitu. Celé mi to přišlo, jako když si chce autor ušetřit trochu práci.
Možná by se můj názor změnil na konci, ale ten byl příliš daleko...
Společenstvo Prstenu
J. R. R. Tolkien
Dílo tak převeliké, že neodvážím se svou maličkostí ani soudu o něm vysloviti a jen dokola klaním se.
Cesta podivných
Jason Aaron
Ústřední motiv — mizející magie — je autorsky skvělý krok, který sebevědomého Strange uvrhá do naprosté nejistoty. Moc se toho sice o tomto jevu v prvním díle nedozvíme, ale jeho gradace je jednotlivými „sešity“ mistrovsky ostřelována. A i když hlavní linie postupuje pomalu, ani na chvíli se nenudíte, protože Cesta podivných je plná skvělých nápadů (knihovnice, amnézie, magický bar, jídelníček a zvracení…). Až mi stále narůstaly obavy, že autoři takovou jízdu nedokážou udržet, což se bohužel! podle zahraničních ohlasů u pokračování stalo. Tím však neodrazuji, protože tento díl se blíží dokonalosti.
Kresba se mi osobně líbila. Strange nám omládl nejmíň o 10 let. Občas byla sice hůře přehledná, ale spíše jen v detailech.
Stín z času
Howard Phillips Lovecraft
Stín z času je moje nejoblíbenější Lovecraftova povídka vůbec. Myticky bohatá, hrůzně podivná, nečekaně vynalézavá, strukturou neobvyklá a přitom konzistentní. Stejně tak Stín nad Innsmouthem je Lovecraftův slizký TOP. O Horách šílenství už asi netřeba nic dodávat.
Pokud máte kapacitu jen na jedny Spisy, sáhl bych po těchto. Poznámky ve vydání opět skvělé.
Černý pavouk
Jeremias Gotthelf
Přirovnání k Poeovi mi přijde velmi zavádějící. Ač struktura děje jej může částečně evokovat, prvek v němž byl Poe takovým pionýrem — tedy psychologická hrůza — zde zcela chybí. Postavy jsou víceméně charakterizovány pouze dostatečnou úctou k Bohu, či její absencí, a tak je s nimi autorem bez rozdílu nakládáno. Nejvíce mě to zarazilo na postavě Kristýny, která všechny uchránila před možnou smrtí, když jako jediná byla dostatečně odvážná k vyjednávání se skrytým ďáblem a za tento čin pak zakusila největší muka. Druhá část, kde se dějství v podstatě opakovalo a postavy byly ještě více „bohabojně“ polarizovány už byla muka i pro mě.
Některé pasáže však byly napsány/přeloženy velmi zdařile. Pokud Vám nevadí silná křesťanská agitace, za pokus to stojí.