Tao te-ťing

Zpočátku mi to přišlo takové neurčité, o ničem, ale docela jsem se do toho začetl a nakonec mě taoismus přišel velmi zajímavý.
Jelikož jsem v minulosti žádnou filosofickou knížku nečetl, tak mi dost vypomohl přiložený komentář. Kniha je ale zbytečně nabotnaná zbytečnými poznámkami o překladu, rozhovorem a ještě originálním textem v čínštině. Kdyby tohle bylo upuštěno, klidně to mohlo být o půlku kratší a o nic zásadního bychom nepřišli.

Některé myšlenky na mě hluboce zapůsobily, jiné jsem se naopak ani nesnažila chápat - a možná právě v tom je krása této knihy, že každý si v ní v různých období svého života může najít něco svého. Nejvíce mě oslovily texty poustevníka, které mi byly bližší než pasáže politika.

Nábožensky založený staročínsky mysliteľ, autor základnej kánonickej knihy čínskej kultúry hlásal, že jedinou dôstojnou úlohou človeka je Tao, čiže pravá (ale človeku nepochopiteľná) večná cesta, cesta ctnosti, duchovnosti k bohu.

Najznámejší taoistický text Tao te ťing, ktorého autorom je Lao-c’, sa v západných krajinách číta ako príručka pre mystikov alebo anarchistov, v skutočnosti je to skôr antológia, zmiešaná zbierka zašifrovaných veršov, v ktorých sa hranice medzi logikou a poéziou rozplynú a vznikne morálkou nezaťažená učebnica politiky (štátnictvo, štátnické umenie) a osobného prežitia v ťažkých dobách.
(John Gray: Slamené psy)

Upřímně se nechci tvářit jako někdo osvícený, kdo při čtení této knihy prožil hluboké prozření. Často mám pocit, že lidé mají tendenci u podobných děl předstírat, že jim plně rozumí, a pak tvrdí, že knihu pochopí jen hrstka vyvolených – mezi které samozřejmě sami patří. Tohle ale není můj případ. Velké části textu jsem jednoduše nerozuměl a mnohé pasáže pro mě zůstaly dost neuchopitelné.

Přesto na mě kniha zapůsobila svou zvláštní jednoduchostí a klidem. I když jsem jí často nerozuměl, působí jako text, ke kterému má smysl se někdy vrátit a zkusit ho číst znovu. Pro tuto chvíli ovšem 46%

He. Nevím, já proste tyhle věci buď skromný a nevyčuhuj moc nežeru a dát tomu vysoké hodnocení jen abych vypadala chytře, to se mi moc nechce.

Je to prostě filozofický traktát, naštěstí zabalený do krátkých myšlenek.

Ale silně se cyklí.

Nechávám na sebe působit krátká moudra, některé okolo mě prolétnou, některé si přečtu dvakrát a některé na mě více či méně zapůsobí. A to je asi i smysl této sbírky a cíl překladatele Václava Cílka. Oceňuji i krátké komentáře pod každým textem.

Myšlenky z čínské filozofie k hlubokému zamyšlení, pravdivé....právě se mi díky této aknize na chvíli zastavil čas.....výklad slov - proč existují.

Moc pěkny úvod do čínske filosofie velmi poucne texty kterým sem některý rozumně někdy lépe někde hůře ale oto je důvod se ke knize vrátit. Za, mně kniha velmi prospěšná, velmi dobrý závěr od mého oblíbeného filosofa Egona bondyho díky mému sem si knížku přečetl.
Kdo zná druhé je chytrý
Kdo zná sebe je moudrý
Kdo premaha druhé je silny
Kdo premaha sebe je mocny
Kdo se umí spokojit má hojnost
Kdo dovede vytrvat má vuli
Kdo se neodchyluje od svého učení má dlouhé trvání
Kdo smrti nezanika má stále trvání

Před dvaceti lety jsem četla, nyní poslouchala jako audioknihu volně dostupnou na internetu, načtenou překladatelem Oldřichem Králem. Určitě si ji poslechnu znovu, v dnešní době působí jako balzám na nervy.

Bohužel, s Tao jsme se myšlenkově dost minuli. Respektive pár veršů a myšlenek je velmi dobrých a univerzálních, ale ta celková neuchopitelnost a mnohoznačnost výkladu mi zkrátka nesedla. Tao je koncipované podobně jako Umění války. Ale zatímco Sun-C byl minimalisticky praktický a svá sdělení osekal na jednoduché povely platné tisíce let, Lao-C udělal to samé ale jeho osekaná minimalistická sdělení se dají vykládat na tisíc způsobů a nebo taky vůbec (prakticky celá kniha se nese v duchu "vše je ničím a nic je vším, v prázdnotě je plnost a v plnosti prázdnota" atd.). Takže i když uznávám obrovský historický význam této knihy a velice rád studuji všemožné filozofie - východní nevyjímaje, Tao odkládám a vrátím se k němu zase po čase. Třeba to uzraje.

Jak je psáno níže, také se budu ke knize vracet, protože uchopit neuchopitelné je pro mou maličkost nemožné.

Vynikající kniha, ke které se určitě budu opakovaně vracet.

Manželka s oblibou poslouchá filozofické disputace paní Hogenové a já jí jednou řekl, ať se nezlobí, ale že mi některé výroky připadají jako náhodné spojení co nejodborněji znějících slov jejichž smysl posluchačům uniká, ale nikdo z nich si není ochotný přiznat, že vůbec neví o čem ta paní mluví, protože všichni kolem to přeci chápou a jsou nadšení.

No a pak jsem se na doporučení dostal k této knize s výborným hodnocením a tak sem četl ty tisíc let stará moudra a hledal v nich tu světovou pravdu a moudrost a klíč k životu a duši a rovnováze abych si posléze uvědomil, že paní Hogenová je oproti tomuto jen slabý odvar a že sdělení v této knize jsou úplně někde jinde.

Klobouk dolů před čtenáři, kteří s upřímností můžou sami sobě říct, že v tomto díle nachází tu hlubokou pravdu, pra pravdu.

Vše je vším a vše je ničím.
Tao je vším a proto je ničím.
Život je Teo ale Tao není život atd

(SPOILER) Krása, moc hezké, těšilo mě to. Kniha je českým překladem sinoložky Berty Krebsové, kterou doplnila svým výkladem a komentářem k intepretaci ostatních překladatelů. Ač taoismus necítím jako sobě vlastní, je jednou z největších nadčasových světových filozofií, ve které si něco najde každý. Dále bych si zde dovolila nechat nějaké poznámky k dílu, primárně sama pro sebe.

Dílo má nejasnou dobu vzniku (asi 3.-4. stol. př.n.l.), pře se vedou i o autorovi - někdo považuje dílo za kompozici více autorů. I o samém autorovi Lao-c jsou historické údaje dost nejasné. V taoismu se moudrý člověk oprošťuje od věcí tohoto světa, protože v nich nevidí žádnou hodnotu, jsou to pouhé slupky, pomíjivé jevy, jež zatěžují a spoutávají mysl člověka a brání mu dostat se k jádru života. Není to rezignované odevzdání se jako ve stoicismu, ale plnost a návrat k jediné pravé existenci.
Cílem je člověk - čím méně je formován zvenčí, čím více se od věcí dovede oprostit a zachovat si původní prostotu, tím plněji a dokonaleji žije. Taoismus odmítá instituce s jejich příkazy a zákazy, odmítá moc a násilí a jakékoliv zasahování, neboť to vše narušuje přirozený běh a přirozenou míru věcí. Taoismus odmítá nejen přílišné úsilí o vědomosti, ale i přehnanou touhou po dokonalosti a svatosti, neboť za tím se skrývá snaha vyniknout a odlišit se, což vše je oddálením od původní jednoty, celku. Taoismus nechce nikoho formovat, zlepšovat, neboť snaha napravovat lidi vede k pokrytectví, snaha řídit lidi vede k pohromám ve společnosti. Proto poučovat beze slov a jednat bez zasahování je vrcholem taoistické moudrosti. Je třeba se oprostit nejen od nadměrné žádostivosti, ale i od jednostrannosti, zaujatosti, příchylnosti, je třeba se oprostit i od sebe sama, nechtít nic svého, nežít pro sebe, nelpět na svém životě. Tao je věčně měnlivé, zároveň stálé. Nemá jméno, je vším a zároveň ničím.
Čína si nikdy nevytvořila pojem personifikovaného boha. Konfuciánství dalo člověku kult předků a taoismus v nejstarších dobách dal možnost vyžít se v magii a kouzelnictví a později pod vlivem buddhismu se přiblížil k určité formě náboženství. Nejvyšší bytost jim nahrazovala nebesa, čili příroda - tao.

Na závěr odcituji dvě moje nejoblíbenější části:

'Patříš na ně - a nevidíš je,
proto se nazývá nepatrné.
Nasloucháš mu - a neslyšíš je,
proto se nazývá nevýrazné.
Chceš je uchopit - a nezachytíš je,
proto se nazývá neurčité.

Toto trojí nelze dále probádat.
Směšuje se a prolíná v jedno.
Jeho nejvyšší část není jasná,
jeho nejnižší část není temná.
Je nepřetržité a neustálé,
je nepojmenovatelné.

Vždy znovu se vrací k původní nebytnosti.
To je, proč se nazývá
tvar beztvarého, obraz nezobrazeného.
Proto se nazývá neurčitelné.

Jdeš-li mu vstříc - nevidíš jeho tvář,
sleduješ-li je - nevidíš jeho záď.
Kdo obsáhne tao dávných dob,
může řídit přítomné jsoucno,
může poznat počátek pradávnosti.
To je to, co nazývám odvěkostí tao.'

---

'Ten, kdo ví, nemluví,
ten, kdo mluví, neví.

Uzavírat se vnějšku,
zamykat brány (svých smyslů)!

Zmírňovat svou ostrost,
pořádat svůj chaos,
tlumit svou zář,
ztotožňovat se s vlastním prachem.
To je, co nazývám tajemství stejnosti.

Proto zde nemůže být přilnutosti -
a tedy ani odcizení,
nemůže zde být ziskuchtivosti -
a tedy ani poškození,
nemůže zde být povyšování -
a tedy ani ponižování.

Proto je to tím nejvzácnějším na světě.'

Celoživotní mazec. Kdo tvrdí, že pochopil.. nepochopil zhola nic. Úžasně neuchopitelné učení, směr či cokoli jiného chcete. Vím, že jsem jí nečetl naposledy..

Taoismus, za jehož vznik je kniha z velké části zodpovědná, má mnoho zajímavých myšlenek, byť ne se všemi se ztotožňuji. Některá moudra jsou více zřejmá, u jiných se člověk musí zamyslet, k čemuž mu může dopomoct i výklad překladatelky Berty Krebsové, která srovnává svůj překlad s jinými. S metodou nicnedělání určitě nesouhlasím, protože i příroda sama vykonává v určitých chvílích různé akce, jimiž stav světa vyrovnává. Text je určitě dobré znát a přečíst vám jej tolik času zase nezabere.

I v krátké knize lze ujít obrovská cesta. Děkuji…

Historicky důležitá kniha, kterou vyspělé společnosti dávno překonali. Kromě myšlenek, které jsou staletí vyvráceny mně osobně vadila těžká autorova ruka. Psala složitě jednoduché věci, podobně jako vídáme u „odborníků“, kteří by si rádi nesrozumitelností přidali „punc fundovanosti“. Vzhledem k ostatním hodnocením možná vypadám jako černá ovce, ale přisuzovat moudrost knize velebící neznalost se mně příčí, zvláště když ji někdo kvůli moudrosti doporučuje číst ostatním. Tím nechci snižovat některé myšlenky jako, že ustoupit je někdy lepší, dávat okázalost najevo budí chtíč ostatních a další.

Najlepší a významovo najhodnotnejší preklad základnej kánonickej knihy, Oficiálna anotácia, ktorá tu na databáze chýba, ale podľa mňa je dôležitá. ide totiž o prvý európsky preklad tejto verzie Tao Te ťingu: Doteraz v Európe neznáma staroveká kópia Lao c´ovho Tao Te ťingu sa po vydolovaní z čínskych archívov dostáva k čitateľom v unikátnej premiére. Popredná svetová sinologička a filozofka Marina Čarnogurská verejnosti ponúka prvý sinologický preklad doteraz odborníkmi nesprístupnenej Chešang kungovej kópie. Tento svojsky iný Tao Te ťing je unikátny aj tým, že všetky kapitolky sú doplnené o nadpisy, ktoré sú anotáciami vystihujúcimi stále živú Lao c´ovu múdrosť. Výpravná kniha tiež obsahuje špičkové kaligrafie, ktoré vytvoril čínsky umelec Paolo Zhang (Zhang Shuguang). Kánon o Ceste Tao a Energii Te, ktorý už vyše dve tisícročia zásadne ovplyvňuje východné myslenie i čínsku kultúru, sa tak k čitateľovi dostáva aj vo vizuálne pôsobivej podobe.