ponorka komentáře u knih

Překvapilo mě, jak je tato kniha napsána v lehkém tónu, přestože příběh je krajně tragický a veškerá hrůza se skrývá ani ne tak v podivné proměně hlavního hrdiny ve švába, ale v nedostatku opravdových citů mezi členy rodiny. Právě ta povrchnost vztahů, necitlivost a zavržení "postiženého" člena rodiny, jakmile jim přestal být užitečný, je dost děsivá.

7 18.11.2016

Mně se na tom líbí, že se to autorka nesnaží zjednodušit. Její interpretace událostí nebo charakterů postav je možná někdy trochu v rozporu s tím, jak bych je viděla já, ale drží se veškerých faktů, které se jí podařilo zjistit, což je obdivuhodné. Tento přístup mi velmi vyhovuje, protože pro mě je skutečnost vždycky zajímavější, než jakékoliv vylhané fantazie. Takových historických románů jen houšť!

6 23.09.2023

Dlouho jsem znala jen film - v naší rodině patří k těm filmům, které si pouštíme pořád dokola a nehorázně se u nich bavíme. Jde o skvělou parodii, kterou jsem ale opravdu plně docenila, teprve když jsem si přečetla knihu. Pořád jsem si u čtení vybavovala film a to srovnání mě tak rozesmávalo, že jsem se hihňala skoro neustále - jako by Verne napsal nějakou pratchetovku. Knížka sama se tváří seriózně a je mírně nudná až úsměvná, což způsobuje nános času, který už na ní leží. Ten film ji ale neuvěřitelně pozvedá, je prostě geniální! Což ovšem chápou jen mírně potrhlí jedinci s přebujelým smyslem pro absurdní humor.

Tohle je zřejmě moje nejoblíbenější knížka poezie. Stačí přečíst pár slov a přenese mě kamsi do jiného rozměru. Četla jsem ji už mockrát (některé kousky už umím zpaměti) a pokaždé s husí kůží. Jediná kniha, kterou nosím pořád s sebou v kabelce,
taky už podle toho vypadá.

6 04.07.2013

Tahle knížka se asi čte dobře především lidem se smyslem pro absurdní humor. Prostě skvělé!

5 07.07.2011

Jedna z mála knih, ve které nedokážu souhlasit snad ani s jedinou autorovou větou!

Beránek Měsíc v hloubce niv / velkou stříž čeká trpěliv
- skvělá kniha! Některé věci z ní si občas v duchu recituju.

4 07.07.2011

Kniha o zatvrzelosti a neodpouštění. O tom, jak si dva lidé dokážou navzájem otravovat život. Děsivé!

První díl Tecumseha byl jako rána do vazu, šokující a deprimující (v dalších dílech si člověk "zvykne"). Je to románové zpracování skutečnosti, takže brát sem tam s rezervou, ale přece jen to není fikce, což je na tom všem nejděsivější.

Tahle kniha je už poměrně stará, chtěla bych si přečíst také nějakou novější verzi, třeba od Allana W. Eckerta, ale jsem líná číst 1000 stran v angličtině. Kéž by to někdo přeložil a vydal u nás.

3 16.01.2018

Někdo řekl, že číst knížku je jako myslet hlavou někoho jiného, a opravdu jsem při čtení téhle knihy musela konfrontovat svůj způsob uvažování s tím, jak o svém případu přemýšlí komisař Dupin - což mě bavilo. Je to prostě dobrý detektiv. Bohužel konec knihy je skutečně jakoby useknutý, chybí nějaké výraznější vyvrcholení celého příběhu.

3 08.12.2017

Třebaže Krylovy věci znám a vím toho o něm dost, teprve díky této knize jsem si uvědomila, jak velice trpěl svou nucenou emigrací. Ani konec režimu mu velkou úlevu nepřinesl - stesk po rodné zemi se proměňuje ve zklamání z toho, co se tady po sametu vydávalo za svobodu a demokracii.

3 02.10.2014

(bacha, spoiler!) Hlavní hrdinka Jana, vychovaná v klášteře, se ve své naivitě po krátké známosti provdá a prožívá srážku svých iluzí s drsnou životní realitou. Vlastně se z tohoto šoku nedokáže celý život vzpamatovat - všechny její ideály berou postupně za své. Z manžela se vyklube bezohledný, úzkoprsý člověk, který ji navíc s kdekým podvádí. Katastrofy se řetězí a hromadí. Jana není silná ani příliš bojovná, a tak často jen trpně přihlíží svým různým životním pohromám a nemá sílu jim čelit nebo zabránit, ba ani se s nimi duševně vyrovnat. Je to hrdinka trpitelská a většinou pasívní. Kniha je skvěle napsaná, velmi otevřeně na svoji dobu.

3 12.05.2013

Sestřenice Běta je nebezpečný typ, který se pořád vyskytuje. Člověk si může třeba myslet, že se ho nepřestajně drží smůla, že mu asi není souzeno, aby se mu dařilo, a ono to může být tím, že má kolem sebe nějakou takovou "hodnou sestřenici".

Zdá se, jakoby se ani samotný Zola nedokázal přesně přiblížit důvodům, které přivedly Gervaisu na úplné dno. Popisuje její pád jaksi zvnějšku, i když to všechno líčí dokonale. Jo, jasně, že byla mlsná, atd. Ale ten skutečný vnitřní důvod mi tam jaksi chybí - její pocit vyhoření, absolutní ztráta naděje, od níž se potom všechno odvinulo. Možná k ní byl sám autor poněkud nespravedlivý.
Nechala bych ho deset let žehlit!

3 17.03.2013

Neuvěřitelná slátanina! Tomu, kdo má rád Větrnou hůrku, doporučuji nečíst!

Tato kniha je velmi poplatná své době a tehdejší oficiální propagandě, přesto je zajímavé si ji přečíst jako doklad o způsobu myšlení tehdejších lidí a o tom, čemu všemu byli schopni uvěřit, včetně nekritického zbožšťování Stalina.
Snadno se však kritizuje s odstupem 60 let, bůhví, jak bychom na tom byli my, žít v takové době. V každém případě je postava kapitána Kožeduba obdivuhodná svou cílevědomostí a pevnou vůlí. Také popisy leteckých bitev jsou velmi zajímavé - jsou možná nejlepší částí knihy, protože tady je Kožedub asi nejvíce sám sebou.

Nevím proč, ale tahle kniha mi moc vtipná nepřišla. Asi že nesnáším takhle nechutně rozmazlené děti.

No nevím. Inspektor Morse je sympatická postava, ale způsob, jakým autor píše, mi moc nesedí. Měla jsem problém vytvořit si nějakou ucelenou představu o osobách i místech. Popisy postav i prostředí jsou nedůsledné, autor v tomto až příliš šetří slovy, věci sotva nakousne a šmytec - už jsme zase jinde. A vyšetřování inspektora Morse mi přišlo podobné, jako by autor i Morse byli stejného ražení. Všechno bylo jakési chaotické a ne zcela přesvědčivé. Zkusím od Dextera ještě něco jiného, jestli se mi to nezdálo, možná mi nesedla konkrétně tato kniha.
Ale jak už tady mnozí zmiňovali, i mně se líbí víc televizní verze , ať už s mladým nebo postarším Morsem, i volně navazující Vraždy v Oxfordu.

Tyhle Maupassantovy povídky jsou fakt výborné - překvapivě vtipné, s náhlým rozuzlením třeba i v poslední větě. Ke konci knihy
jsou ale čím dál drsnější, až z nich mrazí. Vynikající čtení!
Taky musím pochválit nakladatelství - pěkná sazba, pěkné ilustrace, výborně odvedená práce. Dobře se mi četlo.

2 03.07.2013

Trochu se mi to špatně četlo, anglický překlad prokládá český text, takže jsem měla tendenci číst po řádkách jednou česky, pak anglicky a tak dál.
Trochu to rušilo v chápání smyslu, ale zároveň přibližovalo autorku. Plathová si drží svoje tajemství a neodkrývá všechny karty, jako uzavřený člověk, který spíše mimochodem prozrazuje svou bolest. Jako by se snažila být nad věcí, ale občas více či méně dovoluje čtenáři nahlédnout pod skořápku.