Pihtipudas
komentáře u knih
Mapa času
Félix J. Palma
Zhodnotila bych jako velice propracovaný počin, před kterým stojí za to smeknout. Ale! Z mého čtenářského pohledu by mohl být román o třetinu kratší a užila bych si ho mnohem víc - slabší místa mě až odrazovala od dalšího čtení. Trochu čtení uškodil také fakt, že jsem už během druhého příběhu autorovi zkrátka nic nevěřila, jen jsem čekala, jak se z toho zase "vykecá". A závěr mě zklamal na celé čáře. Jinak čtivé a místy opravdu vtipné. Věřím, že spoustu čtenářů nadchne - a objektivně vzato - má čím.
A hory odpověděly
Khaled Hosseini
Hosseini je moje srdcová záležitost, po dočtení Lovce draků jsem prohlásila, že je to nejlepší kniha, kterou jsem kdy četla. A tou zatím zůstává. A hory odpověděly je krásná kniha, přečetla jsem ji jedním dechem a hodně na mě zapůsobila. Bohužel na rozdíl od Lovce draků měla slabá místa (příběh o řeckém lékaři byl pro mě vyloženě nadbytečný) a tak trochu se mi zdálo, že se autor opakuje. Nečekala jsem, že by Hosseini překonal Lovce draků a proto nejsem po dočtení zklamaná. Doporučuji k přečtení všem!
Lovec draků
Khaled Hosseini
Jedna z nejlepších knih, co jsem doposud četla. Kniha, která ve mně jako čtenáři vyvolala nejvíc emocí, ohromila mě, dojala, pohltila. Nemá slabá místa a Hosseini si jedinou knihou vydobyl místo v mém srdci.
Nonstop knihkupectví pana Penumbry
Robin Sloan
Nonstop knihkupectví pana Penumbry je román, ve kterém si najde to své snad úplně každý.
Je psaný živým současným jazykem, ale zároveň v pasážích o starých knihách a tajném spolku nepůsobí rušivě - jakoby autor dokázal vše propojit bez jakýchkoli problémů.
Ostatně propojit nepropojitelné mu jde velmi dobře - jak jinak vysvětlit román o starých knihách, počátcích typografie a nejmodernějších systémech Googlu? Nejsem žádný odborník na moderní technologie a možnosti Googlu, ale mi vše vyznělo opravdově a uvěřitelně.
A zmínky ze "starého" světa pět 500 lety, kdy Aldus Manutius vydával své knihy, to je parádička pro všechny milovníky literatury, typografie a skvělé oprášení znalostí z dob studií - kdo by to byl čekal, že si na staré dobré "aldinky" vzpomene při četbě románu, který napsat mladý Američan, co se živil na Twitteru?
K tomu všemu je úžasná postava pana Penumbry (není to hlavní hrdina, kdo vás nejvíc upoutá, ten je jen jakýmsi vypravěčem a hledačem pravdy, který se do víru událostí dostal tak nějak náhodou a zalíbilo se mu v něm). Pan Penumbra je postava velice sympatická, milá, odhodlaná, ale zároveň jaksi zranitelná a nenápadná. A taky trošku nepropracovaná (jako vlastně všechny postavy). Každopádně autor to snad napraví v nové knize, která vychází v USA a v níž se bude věnovat právě postavě Ajaxe Penumbry v době předtím, než se událo to, co se událo v Nonstop knihkupectví.
Knihu rozhodně doporučuji a moc ráda bych se dočkala i jejího zfilmování - nemohla jsem si pomoct, ale během čtení jsem prostě všechno viděla tak živě a filmově (přestože bych román neoznačila za "filmově napsaný"). Tak třeba se dočkám. Nebo alespoň toho pana Penumbry v nové knize. V češtině.
Celý den se nic nestane
Bianca Bellová
Knihu jsem přečetla během chvilky, pěkně rychle plyne, na malém prostoru je vypsáno spoustu děje - možná až moc děje na tak krátkou knihu. Autorka je ve zkratkovitém a "neokecávacím" stylu psaní opravdu dobrá, je jen velmi náročné v tak krátkém časovém úseku všechno vstřebat. Doporučuji číst po kouskách a hodně nad přečteným uvažovat. Já jsem knihu proletěla a odhaduju, že jsem se tak připravila o polovinu zážitku...Asi zvážím druhé čtení.
Co stojí za zmínku - a nevím proč jsem to tak cítila, měla jsem pocit, že se příběh neodehrává u nás, přestože jsou pražské reálie zcela zřetelné. Asi má autorka v sobě nějakou schopnost popisovat to naše české očima nečeskýma (tuto poznámku beru jako velký klad knihy).
Julie mezi slovy
Petra Dvořáková
Velice povedená kniha, která je sice primárně pro děti (a bude se jim jistě líbit), ale něco pro sebe si v ní najdou i dospělí. Ať už jakýsi návod, jak se s dětmi bavit o problematických tématech, tak i vtip, který autorka dokázala do textu vnést. Za všechny scéna, kdy Julie vypráví, jak dala "teta" malé Ele na mytí místo mýdla tabletu do myčky :-).
"Průšvihy naštěstí nemáme jenom my děti, ale i dospělí. A dokonce i teta! Hlavně když spěchá a, jak říká, musí všechno lítat. Tak třeba nedávno. Přibalila Ele na školní plavání místo mýdla tabletu do myčky. Tři v jednom. Když se Ela začala u bazénu sprchovat, pěnila ostošest a voněla svěžestí a čistotou. A podle mě se i leskla."
Čistý
Andrew Miller
Číst Čistého je čtenářská radost. Je to kniha, která je literaturou s velkým L, kniha, kterou charakterizuje nádherný jazyk, kniha, která dokáže popsat vše tak, až si připadáte, že jste součástí děje, že s Barratem žijete v té smradlavé Paříži, která se ani trošku nepodobá té dnešní. Děj plyne jaksi sám o sobě, přestože v něm jsou důležité zvraty, nijak vás neochromí, prostě jsou a vy je berete tak, jak přichází. Je to tak plné života (ač to zní divně vzhledem k tématu knihy), opravdovosti, lásky ke slovu i místu, že román chcete číst znova a znova a dál si užívat to krásné proplouvání mezi slovy a větami. Existuje hodně dobrých knih, které přečtete, líbí se vám, ale za pár měsíců už si stěží vzpomenete na název. Na Čistého jen tak nezapomenete!
Slepá mapa
Alena Mornštajnová
Čtivá kniha, příběh mě pohltil, nejlépe hodnotím třetí část knihy - příběh dcery Anežky za období normalizace. Přestože autorka zamýšlela knihu hlavně jako příběh prostřední z žen - Alžběty - dle mého názou se jí nejvíce povedlo zpracovat příběh Anežky. Opravdu dobrá kniha.
Buzíčci
Jan Folný (p)
Výborná knížka! Přiznám se, že jsem nečekala, že mě kniha tak zaujme - zvlášť po první povídce, která na mě byla trošku moc. Líbilo se mi střídání žánrů pro každou povídku, střídání postav i jejich následné propojení, živý jazyk, kterým autor ani chvilku nenudí. Po přečtení málokteré knihy se mi chce začít zase od začátku - u Buzíčků jsem to tak měla.
Světlé dny
Zsuzsa Bánk
Kniha, kterou se mi těžko hodnotí. Nejsem si totiž jistá, jestli se mi líbila, nebo ne. Možná to zní zvláštně, ale ta kniha zvláštní je. Má silný příběh, který čtete jedním dechem a čekáte, co přijde. Bez dialogů, bez prudkých zvratů - to je možná to, co mi chybělo. Pořád jsem čekala, kdy to přijde. Až jsem dočetla, došlo mi, že "to" přicházelo pořád, celou tu dobu, co jsem četla, jen jsem si to neuvědomovala. Zezačátku je příběh příjemným až snovým návratem do dětství, ale postupně se "Světlé dny" hlavních hrdinů začínají zatěmňovat. Bánková vše popisuje nenásilně, lehce, pomalu a nenápadně. Až knihu dočtete, všechno vám dojde. A mně to teď možná taky došlo - líbila se mi.
Dům číslo 6
Nela Rywiková
Kniha už vyšla, snažila jsem se to v profilu knihy upravit, ale nejde to (resp. administrátoři tuto změnu stále nepovolili).
Koho vypijou lišky
Lidmila Kábrtová
Kniha je zajímavá především svou formou, obsahově autorka zvolila poměrně oblíbené téma, které ovšem zpracovala dobře. Jde o příběh malé El, jejíž život je od narození určován nenávistí mezi rodiči, otec je alkoholik, který matce neustále vyhrožuje, matka je (snad jí to ani vzhledem k situaci nelze zazlívat) hysterická ženská, jež si vybíjí vztek na svůj život na vlastní dceři. El tak neustále slyší, jak je k ničemu a nic neumí, až tomu sama podléhá a trpí jak doma, tak ve škole.
Na knize je však rozhodně nejzajímavější to, jak si autorka pohrála s formální stránkou. Každá kapitola je koncipovaná jako krátký vypointovaný příběh, který má přesně 50 slov. Tento minimalistický přístup sice poměrně osekává dějovou složku, na druhou stranu ale dokáže všechno podstatné sdělit. Nehledě na to, že tato forma skvěle nahrává autorčině smyslu pro detail, tragikomický humor a určitou melancholii plynoucí však také z tématu knihy.
Prvotina české autorky rozhodně není textem pro masového čtenáře, své příznivce si však zcela jistě najde.
Muži, kteří nenávidí ženy I
Denise Mina
Od komiksového zpracování takové bomby, jakou Larssonovi Muži, kteří nenávidí ženy jsou, jsem pro jistotu nečekala zázraky. Nicméně po přečtení jsem nadšená! Kniha má úžasnou obálku, jednotlivé stránky, graficky to zkrátka táhne oči ke knize. Samozřejmě je příběh zjednodušený, ale dle mého názoru tak, že se z něj nic zásadního nevytratí. Určitě bych doporučila milovníkům Larssona i komiksovým nadšencům, kteří si v knize najdou zase něco trochu jiného.
Matky
Pavol Rankov
Silný příběh psaný zkušenou rukou vynikajícího autora. Rankov v románu předvedl, jak dokonale se může autor-muž vžít do role vypravěčky-ženy, aniž by cokoliv z toho, co napíše, vyznělo divně nebo nevěrohodně. Je až s obdivem, jak se Rankov dokázal do své hrdinky vcítit a jak opravdový příběh napsal. Velmi čtivý román, kterému se nedá vytknout v podstatě nic. Dvojí linie vyprávění se protíná průběžně až do velkého finále (vedlejší linie o studentce Lucii je však o poznání slabší, než ta hlavní o Zuzaně, která porodí syna v sovětském lágru a celý život musí bojovat o jeho lásku). Po dočtení musíte chvilku jen tak sedět a všechno vstřebat.
Imperfekcionisté
Tom Rachman
Velice dobrá kniha, čtivá, opravdová, smutná - stejně tak tragikomické postavy, které ztělesňují až přílišný pesimismus lidského snažení a života vůbec. Místy jsem propadala stavům typu: "Proč autor bere všechno tak tragicky a nikoho nenechá, aby se mu dařilo?" Snad až v závěru si dovolí určitou smířlivost. Kniha není primárně o novinářích nebo redakcích (dle mého názoru je redakce snad jen rámcem příběhu o postavách, které se snaží přežít svůj život), ale je jakousi mozaikou lidských osudů v současném světě. Doporučuji každému, kdo má rád dobře vykreslené postavy a kdo se chce dozvědět něco o tom, jak žijí novináři.
Skála
Peter May
Úchvatný román, který chci číst znovu a znovu! Zatím jsem to stihla dvakrát a přemlouvám se, abych se nezačetla potřetí, protože se mi to zdá už trochu divné...Skvěle vykreslené prostředí, postavy i krimi zápletka. Jedna z nejlepších knih, co jsem četla (a že už jsem jich četla!)
Muži, kteří nenávidí ženy
Stieg Larsson
Trvalo mi poměrně dlouho, než jsem se k této knize dostala, ale musím říct, že alespoň konečně vím, co na ní všichni mají - je prostě skvělá! Od úplného začátku do úplného konce (i když možná trošku před koncem ztratila spád), který mě čtenářsky pořádně naštval :-). Nemůžu jinak než doporučovat, od knihy se nedá odtrhnout a přestat číst. Těším se na další díly i na film(y), který(é) si konečně pustím! A možná zkusím i ten komiks, co má vyjít.