Čistý

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Rok kostí, špinavých hrobů, úmorné práce. Rok mumifi kovaných mrtvol a zpívajících kněží. Rok znásilnění, sebevražd, náhlých úmrtí. A přátelství. A touhy. A lásky… Rok tak odlišný od všech ostatních, které prožil. Paříž v roce 1785. Přeplněný starý hřbitov zamořuje vzduch zápachem a znepříjemňuje život lidem v jeho okolí. Do tohoto prostředí přichází mladý venkovský inženýr Jean-Baptiste Baratte s královským pověřením k demolici kostela i hřbitova. Ale hřbitov má už od nepaměti své místo v srdcích místních obyvatel. Někteří si proto život bez kulis kostela a hřbitovních zdí nedokážou představit. Baratte svou práci zpočátku chápe jako příležitost přispět vlastním dílem k historickému pokroku a coby muž vyznávající ideály rozumu a osvícenství se pouští do odstraňování historického břemene, které sužuje celou Paříž. Ale zanedlouho vytuší, že zkáza hřbitova by mohla být předehrou jeho vlastní zkázy....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/16_/165027/big_cisty-ovQ-165027.jpg 3.6119
Žánr:
Literatura světová, Romány, Historické romány

Vydáno: , Host
Originální název:

Pure, 2011


více info...
Nahrávám...

Komentáře (32)

Kniha Čistý

iatros
08. října

Dvě hvězdy, dvě slova - promrhaný potenciál. Škoda...

JiriKlesta
09.12.2019

Dobře napsané, byť místy zdlouhavé. Každopádně čtivá kniha vycházející ze skutečných událostí, jež zachycuje velmi věrně.


evilunicorn
25.02.2019

Stylem vyprávění mi to trochu připomíná knihu Bellman &Black,jen ne tak depresivní a pochmurnou.Chvílemi jsem se i zasmál,i když nevím jestli to bylo úmyslem.Předrevoluční období je zde vykresleno jako čas přicházejících změn,to mě bavilo.Jinak je kniha spíš jakýmsi deníkem hlavní postavy,o zápletce nemůže být v podstatě řeč.Asi nejslabší kniha kterou jsem četl,jenž byla oceněna cenou Costa Book Awards.

Freedomova
21.07.2018

Kniha má zajímavý námět a co jí nelze upřít je dokonalá popisnost a schopnost navodit atmosféru. Člověk před sebou ponurý hřbitov nejen vidí, ale skoro i cítí všeprostupující zápach hniloby. Co mne však zklamalo byl jednotvarný děj a pro mne leckdy nepochopitelné abstraktní představy hlavního hrdiny, ve kterých jsem se chvílemi ztrácela. Závěr jsem čekala propracovanější, kniha najednou rychle skončila, což mne vzhledem k předchozí rozvláčnosti překvapilo.

ravenrain
13.05.2018

“Nejakú chvíľu trvalo, kým som upadol do bezvedomia. Bola to, myslím, krátka chvíľa, ale stačilo to. Želal som si… niečoho sa chytiť. Nejakej myšlienky. Bol som presvedčený, že zomriem, chápeš? Želal som si, aby tu bolo niečo, čo by mi to umožnilo.”
“A čo si našiel?”
“Nič. Vôbec nič.”
(s. 227)

invocation11
05.03.2017

Námět to byl více než slibný, ale čekala jsem trochu více napětí, nějakou akci, husí kůži po těle... Takto to byl jen popis jedné, ač velice významné, asanace - vykopat jámu, vytáhnout kosti, dopřát dělňasům trochu toho povyražení, aby byli schopní pracovat dál... Stejně jako mnohým níže mi trochu vadil použitý přítomný čas. Pro mě nejsilnější asi závěrečná kapitola. 2,5

GreenMagritte
29.06.2016

Vyprávění příběhu je chladné a výstižné jako Baratt sám. Ústředním tématem likvidace hřbitova i vedlejšími epizodami (vztah k prostitutce, napadnutí Baratta, představa utopického města, postava doktora Guillotina) román odkazuje k tématu blížící se revoluce. Líčení likvidace hřbitova vytváří děsivou atmosféru ladící se soumrakem starého společenského řádu a přináší důležité varování: kdo se nerozloučí se starými poměry, bude ztracen.

Čistý nebyl špatný, i přesto znám historické romány, které mne svým dějem a vtáhly mnohem silněji. I přes zajímavou tématiku a styl přítomného vyprávění na mne kniha přece jen působila chladně.

Mayaku
03.05.2016

Ústřední myšlenka vypadala tak slibně a obálka tak lákavě! Ale bohužel musím říci, že takto suchopárný příběh bez zápalu jsem dlouho nečetla. Za pár měsíců už si nevybavím nic, než že to bylo o inženýrovi, který měl za úkol asanovat pařížský hřbitov a kostel. Škoda, že ohromný potenciál námětu nebyl využit.

1