Pechule komentáře u knih
Toto je první kniha, u které jsem po celou dobu čtení měla skličující pocit. Je smutná, je o smutku. Dobrého tu bylo vskutku pomálu a vždy převálcované zase něčím špatným. Kdo chcete číst něco pro potěšení duše nebo na oddech, této knize se obloukem vyhněte.
3 1/2 *
Zpočátku překvapení ve formě drsného jazyka, ale budiž, k tomuto příběhu sedí. Musela jsem si zvyknout na množství postav a chvíli mi trvalo, než jsem se s jistotou orientovala ve jménech (Mason, Matthew, Mattley), jako fakt všichni musí začínat na M? :-) Ale ve finále je to knížka, která se přečte rychle, má spád i napětí a z chování zrůd nejednou zamrazí.
Zajímavé téma, možná trochu překombinovaná, ale čtivá, takže v tom případě leccos odpustím.
Z počátku jsem měl chuť knihu odložit, ale nakonec jsem byla ráda, že jsem to neudělala, docela jsem se pobavila.
Do knihy jsem se pořádně začetla asi po 150 stránkách, úplně mi nesedl autorky styl. Chvílemi mě bavila hodně, chvílemi jsem stránky ani pořádně nevnímala. Pro mě mohla být o 100 stránek tenčí a ničemu by to neuškodilo. Po přečtení jsem z knihy měla dojem, že se vlastně v těch lágrech neměli tak špatně - což ve skutečnosti bylo úplně jinak.
Zajímavé čtení, ale ne úplně strhující. Bylo fajn trochu nahlédnout pod pokličku práce kata. Co si budeme povídat, normální člověk by to dělat nemohl.
Markéta Lukášková mě baví. Bohužel nebudu v hodnocení originální, ale mám pocity, jako většina komentujících pode mnou - super čtení, v něčem vtipné, v něčem vidím sama sebe a to jsem o nějaký pátek starší, v něčem i k zamyšlení a sebepoznání. Prostě si knihu přečtěte a vychutnejte :-)
A mně se líbila. Četla se dobře, bavilo mě sledovat osud Konráda od dětství do dospělosti.
Tak o téhle knize se hodnocení píše těžko... četla se mi dobře po stránce formy, co do obsahu těžce, musela jsem ji po pár kapitolách odkládat a vydýchat. Také nevěřím, že by tak malý chlapec přežil všechna zranění a týrání, ale dejme tomu. Ale věřím tomu, že byl v těch vesnicích na obtíž, tudíž se k němu všichni chovali bezohledně, žili v době války, kdy nacisti tvrdě trestali ukrývání "snědých". A myslím, že nikdo z nás by v té době chlapce na svém prahu nevítal s otevřenou náručí. Vlastní rodinu si ceníme nejvíce. A nikdo nevěděl, kdy ho soused udá. A věřím i tomu, že ti vesničani byli tak primitivní, jak je popisováno... Výstižné hodnocení má: SSTknihy.
Prvních cca 50 stránek jsem měla pocit, že jsem se s výběrem knihy netrefila, ale pak se děj rozjel a stránky jsem hltala. Inspirace klasickými detektivkami je hodně znát a je to příjemné čtení s lehkým mrazením pro ty, co zrovna nefandí drsným scénám.
Jak bylo již níže v komentářích zmíněno - nenáročné, na odreagování dobré. Určitě to není kniha pro čtení na jeden zátah, ale po krátkých dávkách jsem si ji dávkovala ráda a kupodivu se i občas usmála. Zase tak strašné mi ty povídky nepřišly, ale 10 lidí, 10 chutí :-)
Jsem z knihy nadšená, plný počet hvězd nedávám hned tak každé knize, ale tato si je v mém měřítku zaslouží. Zpočátku jsem knihu četla pomalu, musela jsem si zvykat na neobvyklá jména postav. Postupně, jak se rozplétal příběh života Agnes, nerada jsem čtení odkládala.
Barbora Vajsejtlová se pomalu stává mou oblíbenou autorkou, opět se mi kniha od ní líbila. Jsou to takové jednohubky pro oddech, víceméně je v komentářích níže vše řečeno ;-)
Opět jedna Vasilková, která velmi potěšila. Poutavé čtení o jedné velké rodině, reálných problémech. Odpočinkové, milé... krásné vyplnění svátečního volna :-)
Ke knize jsem se dostala náhodou. Na to, že jsem se teď delší dobu nemohla do ničeho začíst, tato kniha mě od začátku chytla a bavila.
Parádně zpracované téma Vánoc. Nosím ji každým rokem na předvánoční čtení do MŠ a s úspěchem čteme a prohlížíme i v oddělení těch nejmenších.
Krásné, milé čtení. Jsem ráda, že se mi tato kniha dostala do rukou.
Přečteno na jeden zátah a spokojenost, mám tyhle příběhy o běžném životě a ze života ráda. A líbilo se mi i zpracování - pohled více osob na konkrétní situaci.
První knihy od paní Mlynářové se mi líbily, byly humorné. Následující knihy jsou hodně o cestování, což mi nevadí, ale už se mi tak dobře nečtou. Některá kapitola pobaví, u některé druhý den už nevím, o čem byla. Vždycky si říkám, tak toto byla poslední její kniha. A pak mi to nedá, vezmu novou do ruky, že ji dám ještě šanci, co kdyby... a ona to byla opět šance promarněná :)