pavel9410 komentáře u knih
Ctive, i kdyz tak nejak lehce predvidatelne. Spravna oddychovka na nedelni odpoledne. Clovek zacne cist a odtrhne se az po posledni strance.
Poctiva krimi od Baldacciho. Primichane spravne prisady, poctivy policajt, vezen na uteku, neznamy lump, zajimave zvraty. Vyborne se cte. Spravna oddychovka.
Nejak si nemuzu srovnat v hlave, ze to ma byt podle skutecne udalosti. Prislo mi to hrozne prekombinovane a ta romanticka naivni linka mi nesedla uz vubec.
Jedna z nejsilnejsich knizek o valce, kterou jsem za posledni dobu cetl. Ne, neni to o frontovych hrdinech. Jenom obycejny rozhovor, ktery odkryva propasti mezi lidmi.
Kacirkova mne bavi. Neni tam zas tak poznat ten dobovy soc-real, hlavnim hrdinou neni nejaky porucik z VB, ale v obou povidkach normalni zenska. Ctive, ma to pribeh.
Nasel jsem v knihobudce a rad vratim, at si ji uzije zas nekdo dalsi.
Je to ukrutne dlouhy naborovy letak na Wim Hofovu metodu, pricemz o tom jak a co delat se dozvite na dvou strankach. Zbytek jsou priklady jak Chuck Norris (pardon, Wim Hof) bojoval se zbytkem sveta, komu vsemu to pomohlo, kdo jemu a autorovi knizky neveril. Vse psane stylem letaku na “zazracnou meducinu”, ktera proste funguje, jenom vam ji doktori z nejakeho neznameho duvodu zatajuji. Nechci Wim Hofovi upirat jeho schopnosti i vliv jeho technik na zlepseni zdravi a ovladani tela, ale tahle knizka mne od toho spis odradila.
Kratoucka - na jedno/dve odpoledne. Zabavne napsana. Takove ochutnanicko fyziky. Bez vzorecku, spis pokec.
Se priznam, ze mne to tentokrat moc nezaujalo. Vtipky mezi panem redaktorem a slecnou Stribrnou byly na zacatku fajn, ale pak se to zacalo extremne tahnout a opakovat. Uplna cervena knihovna, prolozena tehdejsi komunistickou [ne]povolovaci zvuli. Ze se to nakonec zvrhlo v detektivku s pointou to moc nezachranilo - jen tak tak, ze jsem to neodlozil nekdy v prvni polovine. Nebyt ctenarske vyzvy, tak to asi nedoctu. Holt to nebyl muj salek kavy.
Nasel jsem u nasich na chate. Fajn cteni na dovolenou, i kdyz z nekterych “soudruzskych” praktik naskakuje husi kuze. Je videt, ze to vyslo v 69, driv nebo pozdejs uz by to neslo.
Velice lidsky popsane osudy, ktere klidne muze zit nekdo kolem nas. Chvilemi dost vtipne, zadna velka sentimentalita. Vecne ale zaroven emocionalni. Diky za vyzvu!
Nasel jsem tento klenot v knihobudce a s radosti precetl ve slovenstine.
Knizka z knihobudky KD. Neni to uplne klasicka detektivka, vysetrovani samotne je spis vedlejsi linka. Realie jsou sice totacove, ale uplne to z toho netrci. Dokazu si to predstavit klidne i v jinem prostredi, pribeh je docela univerzalni. Ten kdo ma rad knizky z nemocnicniho prostredi bude myslim poteseny.
Utlá knížečka, dá se přečíst během dopoledne. Bavil mne grafický styl (četl jsem v originále, ale počítám podle obalu, že se přenesl i do české verze).
Lehce provokativní, čte se dobře, i když jsou tam občas typické opakovačky, klasický nešvar těchto knížek.
Tři věci, které si z této knížky odnáším:
1. Nečekej a prostě tvoř. Zkoušej to. Tak se možná dozvíš víc o sobě, než kdybys o tom jenom dumal.
2 Piš o tom, co máš rád a co by sis sám rád přečetl.
3. Práci, kterou děláš, když prokrastinuješ, je nejspíš to, co bys měl dělat po zbytek života.
Cetl jsem v originale. Je to utla knizka, kterou date klidne za dopoledne. Je to psane hodne pro “kreativce” - ja, coby introvert jsme par veci hur zkousaval (jako treba pasaz o tom jak o sobe mluvit na party), ale zpetne musim uznat, ze ty jeho rady nejsou od veci. Dost se mi libil graficky styl - proste ten mix “rucne psanych poznamek” a normalniho textu mi sedi. Dobre se to cte, i kdyz nektere veci opakuje vickrat (asi aby si to ne prilis pozorny ctenar zapamatoval). Je to takovy nesvar tech motivacnich a sebevzdelavacich knizek, kdy z toho pak mam pocit, ze ze mne nekdo dela blbce. Ale tady to bylo jeste v unosne rovine.
Tak, a ted 3 veci, ktere si chci z tehle knizky zapamatovat (snad to neni velky spoiler):
1. Je fajn byt amater, clovek se porad uci.
2. Kdyz chces, aby o tobe lidi vedeli, tak se jim taky musis ukazat. “Sedavej panenko v koute, kdyz budes hodna, najdou te” moc nefunguje. Sdilej to, co delas rad, z ceho se treba nekdo jiny muze neco naucit. Ale bacha na to, at to neprezenes. Co si mel k obedu, nebo obrazky tveho psa lidi mozna zas tak nezajimaji (nevim proc, ale vybavil se mi Flegr s jeho posty, ktere zacinaji Mily Miciku - je videt, ze nekdo si na povidani s kockou muze zalozit styl a uplne blbe to za neni). Kdyz nevis jestli neco postnout nebo ne, poloz si otazku: “Co by na to rekla mama (pripadne sef)?”
3. Rozdil mezi originalem dila a jeho kopii, jak to vnimame, nemusi byt v tom dile samotnem, ale v pribehu kolem toho.
Cetl jsem v originale. Neni to jenom o navycich, ale i obecne o tom, jak si veci usporadat. Par dobrych napadu jsem si vzal. Treba zacit aspon s 2ma minutami. Nebo retezeni navyku. Vizualizace. Ze nejde jenom o ten navyk samotny, ale o to, jakym chci byt clovekem. Ze mit cil (zabehnout maraton, mit na ucte milion, …) muze byt kontraproduktivni, protoze co potom?
Jeden z navyku, ktere mam je po precteni knizky jit na databazi knih a tam si ji zaznamenat. Vcera vecer (kdyz jsem tuhle docetl), tak jsem na to hned sel - a ouha, neslo mi se prihlasit pres ggl. Hnedle je videt jedna poucka z knizky v praxi - ze to musi byt lehke a co nejvic zautomatizovane.
Ale zpatky ke knizce - obcas mne tam stvalo to opakovani se dokola, ale vzhledem k tomu, ze je to kniha o navycich, ktere se opakovanim utuzuji, tak to nakonec dava smysl. Co fakt ocenuji, ze v tom nejsou jenom motivacni kecy, ale i spousta praktickych prikladu.
Na volne noze sice nejsem, ale po precteni tehle knizky to mam o to vetsi chut zkusit. Neni to zadne okecavani jedne myslenky porad dokola, aby to tupec ctenar konecne pochopil, ani “ten jediny mozny navod jak to delat”. Ani vykradeny compilat ze zahranicnich zdroju. Je tam spousta (a ted myslim opravdu hodne) konkretnich prikladu z autorova zivota, odkazu na dalsi uspesne lidi z CZ a jak na to sli, pripadne kde si precist jejich konkretni tipy. Je to nejen inspirativni, ale i hodne prakticky navod a to pro ruzne faze podnikani. Za mne 5 hvezd a velke diky autorovi!
Oproti V tieni, ktere mi prislo extremne rozvlekle a nezajímave, tak tady jsem se opet u Dominka Dana bavil na 100%. Slape to, vtipku taky dost a papalaske manyry jsou popsane taky pekne verne.
Nevim cim to, ale tenhle dil mne moc nezaujal. Hrozne se to vleklo a pak zas bylo docela dlouho jasne, kdo je vrah (ano, zahradnik). Vtipky byly fajn, jak vzdycky.
Precetl jsem na 2 zatahy. Velice ctive, na nic si to nehraje. Clovek Lucce drzi palce celou dobu.