ovce_na_balkone komentáře u knih

Jediné, co jsem si z knihy poznamenala jako užitečné, bylo skladiště hlášek. Ostatní tipy mi přišly banální nebo nepraktické.

02.01.2023

(SPOILER) Nerozumím vysokému hodnocení knihy ani srovnání s Dahlem. Kniha podle mého není vůbec vhodná pro děti. Obsahuje řadu morálně nevhodných věcí. Loupeže a ukazování spodního prádla na pohřbu jako znak drsňáctví? Asi mám jinou představu.

02.01.2022

Nechápu nízké hodnocení této knihy, ani komentáře o triviálním příběhu. Mě naopak fascinuje, jak autorka dokázala plasticky popsat tento brutální svět, systém, pravidla. I seriál považuju za velmi povedený.

13 15.08.2021

Mám s knihou podobný problém jako s Respektem. Dopředu člověk ví, co bude číst. Kdo bude dobrý, kdo špatný. Kritika těch dobrých se odbyde tím, že každý přeci dělá chyby. Způsob argumentování dopředu předznamenává, že se kniha bude líbit těm, kteří mají stejný názor. Ale nedonutí zamyslet se lidem s názorem opačným.

11 08.08.2021

Nešlo mi to číst. Neodborné, málo informací, hodně opakování.

Praktická a užitečná kniha s konkrétními radami při navrhování vlastního interiéru. Chybí tam úplně ekologické aspekty bydlení a nějaké alternativy typu feng šuej.

06.05.2020

Není určeno jako návod pro člověka, co si chce navrhnout vlastní interiér, ale spíš jako učebnice pro studenty designu. Ale i tak mi přišla málo obsáhlá.

1 06.05.2020

Jako nedesignér jsem si z knihy neodnesla žádné praktické rady. Použité fotky jsou vesměs z luxusních domů.

06.05.2020

Jádro slunce se mi od autorky líbilo víc, hlavně kvůli tématu feministické dystopie. Kniha se četla dobře, forma vyprávění z pohledu různých postav byla zábavná, ale ten příběh mě neoslovil, nevěřila jsem mu.

05.02.2020

Kniha stojí za přečtení, pokud jste o disonanci (podobně jako já) předtím nic nevěděli. Některé příklady mi přišly už přitažené za vlasy a asi by šlo napsat totéž na polovině stran. Každopádně pro osobní rozvoj a pro pochopení lidského chování je kniha velmi užitečná.

28.01.2020

Knihu nedoporučuji. Většina knihy není žádným manuálem, ale popisem autorových úprap nijak nesouvisejících s avizovaným tématem. V první části knihy autor své pracovní neúspěchy ospravedlňuje většinou chybami a neseriózností svých společníků a špatně fungujícím systémem. V knize se autor také přiznává k tomu, že neohlásil na policii podvod firmy, kde pracoval. Z firmy pouze odešel a firma ještě další půl rok tento podvod realizovala. I přesto autor cítil morální převahu napsat svůj návod pro obecní zastupitele na českém venkově, který představuje druhou část knihy. Pokud měla být kniha motivační, možná nebylo úplně chytré všechny zastupitele házet do jednoho pytle a označovat je za nekompetentní. Autor v zásadě rozděluje obyvatele obce na dvě skupiny, na ty hloupé zastupitele, co prosazují nesmyslná řešení a občany nebo prostý lid, jak je občas popisuje, kteří vědí, co chtějí. Popisuje na několika příkladech svoji špatnou zkušenost jako dodavatele mobiliáře. Nikdy ale neuvede jméno obce, takže nic z toho nelze ověřit. Jeho návodem na řešení podle něj špatné situace v českých obcích je selský rozum a inovativní přístupy. Kniha má být propagací participace na obcích. Elementární součástí participace je nenásilná komunikace, naslouchání a schopnost mediace. Autor ale napříč knihou ukazuje, že tím dobrým mediátorem být neumí. Kniha popisuje jen ty problémy, na které autorova firma umí prodat řešení. Kniha je tedy spíš prodejním katalogem zaměřeným na obce s velmi dlouhým úvodem. Knihu jsem si přečetla, protože ke křtu knihy přidala své jméno umělkyně Kateřina Šedá a kniha byla křtěna v pražském CAMPu. Bylo ale podle mě zásadní chybou knize tuto propagaci poskytnout jako knize. Autor může být dobrým zhotovitelem mobiliáře, ale psaní knih by si měl odpustit. O stejném tématu ale lépe a kultivovaně píše Michaela Hečková.

1 11.01.2020

Zmíněné stavby a příběhy za nimi byly zajímavé. Ale spíš než jako ucelená kniha připomínala katalog, až příliš útržkovité.

11.01.2020

Půlka knihy je geniální, jazykově vtipná a kvůli té to stojí za přečtení, protože se při čtení smějete nahlas. Jsou tam ale části, kde se autor opakuje a ke konci už to nudí.

3 28.11.2019

Žánr feministické fantasy mě bavil. Kdyby ten konec nebyl tak uspěchaný a tak ezo, hodnotila bych ještě lépe. Slovo eloj asi zařadím do slovníku :)

19.09.2019

Doppler mě maximálně bavil, proto jsem chtěla přečíst něco dalšího od stejného autora, ale tohle nebylo ono.

1 27.01.2019

Už to byl můj nekolikátý Paasilinna a tenhle mě bavil míň než ostatní. Přitom tam bylo všechno jako v ostatních knihách, absurdní humor, útěk od civilizace, podivínský hlavní hrdina. Ale tahle kniha mi zkrátka nepřišla tak milá. Postava faráře mi nebyla sympatická, nefandila jsem mu. Proto hodnotím níže než jeho ostatní knihy.

1 27.01.2019

Nedočetla jsem, po 70 stránkách jsem nenašla jediný důvod proč číst dál. Od stejného autora už jsem četla Čmeláčí med a chci si přečíst ještě něco jiného, ale tohle nebyla správná volba.

27.01.2019

Jazyk, slovní hříčky ach, nad některými slovními obraty jsem se úplně rozplývala. Jen konec mě trochu zklamal a místy děj už moc na můj vkus skákal, proto 4*. Ale od autorky si chci ještě něco dalšího přečíst, protože její styl mě bavil.

1 27.01.2019

Komixy Štěpána Mareše jsem v Reflexu četla ráda. V té knížce ale vyložene povedených je jen málo. Karikatury jsou skvělé, ale humor trochu zaostává za výbornou kresbou.

1 06.09.2017