Fakta o Finsku

kniha od: Erlend Loe

Další román oblíbeného norského autora Erlenda Loea, který vychází česky, plyne jako voda, jako voda ovšem neplyne plnění úkolu, který na sebe vzal jeho hlavní hrdina trpící fobií z vody – napsat brožuru o Finsku, jež by měla do této krásné země přilákat statisíce Norů, když o Finsku vůbec nic neví, nikdy tam nebyl, a co se týče cestování, je toho názoru, že lidé by se měli zdržovat raději doma. Není to tedy ani trochu snadná věc a situaci mu navíc ztěžují nejrůznější překážky v podobě neustále odtahovaného auta, vztahu, který naváže na odtahovém parkovišti se Sestrou, nebo záchranné výpravy pro Sestřina mladšího bratra Bima, jenž trvá na tom, aby se mu říkalo Skarphedin....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/26_/26677/fakta-o-finsku-ZlX-26677.jpg 3.462

Žánr	Literatura světová, Romány
Vydáno	2009, Vakát
Orig. název	Fakta om Finland, 2001
	více informací...

Nahrávám...

Komentáře (13)

Kniha Fakta o Finsku

Přidat komentář

Dryáda

1 07.12.2019

Končím na straně 68 a nehodnotím. Komentář si ovšem neodpustím. Začalo to zajímavě, ale velmi rychle tomu došla šťáva. Když mě kniha začala opravdu nudit, odložila jsem ji a nakonec jsem se už nedokázala znovu začíst ani napotřetí ani napočtvrté. On se ten příběh asi někam vyvine, ale mne to nějak nezajímá.

ovce_na_balkone

27.01.2019

Doppler mě maximálně bavil, proto jsem chtěla přečíst něco dalšího od stejného autora, ale tohle nebylo ono.

Martin707

1 07.01.2019

Jedna z mála knih, kterou jsem nedočetl. Nevím, zda je to vinou autora, nebo překladu. ale minimálně strukturovaný text, který třeba u Hrabala plyne a má rytmus i tempo, je zde překážkou. Téma vypadalo lákavě, ale když jsem v každém dalším pokusu po pár desítkách stránek zjišťoval, že čtu stále jednu a tutéž stránku znovu a znovu a znovu a znovu se v textu ztrácím a znovu a znovu začínám číst ten samý úsek aniž bych v jeho chápání pokročil, odložil jsem ji.

EmmaEmma

1 29.01.2018

Příliš mnoho slov, málo členěný text, krásný naivismus zmizel, na Dopplera jen smutná vzpomínka. Škoda.Knížka možná zaujme znalce Finska. Mě, bohužel, ne.

Melcrovka

1 03.10.2017

Po přečtení Tichých dnů v Mixing part jsem čekala trochu víc. V této knize byla opět velmi výstřední hlavní postava a to tak, že jsem to tentokrát nepřekousla. Vyprávění formou asociací a vnitřního monologu je pěkné, ale v tomto případě mi neustálé vracení se k fóbiím hlavního hrdiny v jeho myšlenkách vadilo. Bylo to nakonec opravdu otravné, že jsem nejprve začala části přeskakovat a nakonec jsem knihu nedočetla.
Styl psaní mi připomíná Marquézův Podzim patriarchy. Také tam je spousta odboček a menších epizod v celkově volně plynoucím textu.

pajaroh

17.09.2017

Finsko se mi na mých toulkách dostalo pod kůži jako žádná jiná země, bohužel se to nedá říci o této knize. Možná mě zmátl název, možná autor sám, ale nepodařilo se mi začíst se do (ne)děje, oblíbit si "původce průvodce" (bože, tolik zbytečných myšlenek a řešení...) či jakkoliv se dílu přiblížit.

MOu598

1 02.08.2017

Četla jsem v listopadu 2013. Podle mých poznámek:
V ich formě, celé odstavce jednou větou.
O muži, jeho fobii a jeho práci - připravuje brožuru o Finsku.
Trochu bláznivé. Ale tak jako on myslíme asi všichni.
Zajímavě napsané.
Lidské.
Citát:
"Cesta, po které jdeš sám, tě zavede od sebe samotného."

Boženka2

13.07.2017

Já jsem se výborně pobavila, kniha mi stylem vypravování připomíná film Forrest Gump, ještě se k ní určitě vrátím.