Fakta o Finsku

29. ledna

Příliš mnoho slov, málo členěný text, krásný naivismus zmizel, na Dopplera jen smutná vzpomínka. Škoda.Knížka možná zaujme znalce Finska. Mě, bohužel, ne.

1 03.10.2017

Po přečtení Tichých dnů v Mixing part jsem čekala trochu víc. V této knize byla opět velmi výstřední hlavní postava a to tak, že jsem to tentokrát nepřekousla. Vyprávění formou asociací a vnitřního monologu je pěkné, ale v tomto případě mi neustálé vracení se k fóbiím hlavního hrdiny v jeho myšlenkách vadilo. Bylo to nakonec opravdu otravné, že jsem nejprve začala části přeskakovat a nakonec jsem knihu nedočetla.
Styl psaní mi připomíná Marquézův Podzim patriarchy. Také tam je spousta odboček a menších epizod v celkově volně plynoucím textu.

17.09.2017

Finsko se mi na mých toulkách dostalo pod kůži jako žádná jiná země, bohužel se to nedá říci o této knize. Možná mě zmátl název, možná autor sám, ale nepodařilo se mi začíst se do (ne)děje, oblíbit si "původce průvodce" (bože, tolik zbytečných myšlenek a řešení...) či jakkoliv se dílu přiblížit.

1 02.08.2017

Četla jsem v listopadu 2013. Podle mých poznámek:
V ich formě, celé odstavce jednou větou.
O muži, jeho fobii a jeho práci - připravuje brožuru o Finsku.
Trochu bláznivé. Ale tak jako on myslíme asi všichni.
Zajímavě napsané.
Lidské.
Citát:
"Cesta, po které jdeš sám, tě zavede od sebe samotného."

13.07.2017

Já jsem se výborně pobavila, kniha mi stylem vypravování připomíná film Forrest Gump, ještě se k ní určitě vrátím.

30.07.2016

Otevřela jsem ji s obavami, protože jsem četla hodně záporných reakcí. Je to nudné, otravné a zdlouhavé. Lehce se v ději ztratíte, a pokud ji na delší čas odložíte, nechytnete se.

2 20.06.2016

Moje první od Loeho. Vybrala jsem si ji pro svou lásku k severu - "Norský autor píšící o Finsku? To bude pecka," myslela jsem si. Teď už vím, že jsem si vybrala špatně. Neříkám, že to není originální kniha, ale opravdu jsem nedokázala vystát autorův styl psaní pomocí téměř nepřetržitého proudu myšlenek hlavního hrdiny. Nemohla jsem tuto knihu číst ani trochu unavená nebo vleže, okamžitě mi totiž padala hlava ze sáhodlouhých vět, které skutečně nebraly konce. Při čtení jsem se cítila jako hlavní postava uprostřed plynoucí řeky. Tato postava je však i důvodem, proč dávám této knize dvě hvězdičky. Hrdina totiž působil jako psychicky nevyrovnaný, občas mi ho bylo skoro až líto. Měl hlavu plnou myšlenek, které si nedokázal patřičně urovnat, proto se kniha asi četla tak špatně. Byl zcela paralyzován svou fóbií z vody a ze změn, které symbolizuje. A lidé, kteří se bojí změn, to mají na světě těžké.

Tak snad někdy příště. Tam někde vzadu je vtip, ironie, inteligentní humor, ale všechno je to přetapetováno mnoha a mnoha vrstvami slov. A chybí tomu lehkost, se kterou bych se těmi vrstvami mohla prodírat za tím vším vzadu.

2 03.07.2015

Pěkná malá velká kniha. Zpočátku vypadá jako obyčejná lehká a zábavná oddychovka, ale postupně nám dává nahlédnout do mysli hlavního hrdiny a vyplouvá n povrch její skrytá vážnost. Postupně děj nabývá dramatických otáček (se stálým zachováním lehkého humoru a ironického nadhledu) až do skvělého konce. Velmi zajímavý styl psaní a čtivost, příjemná kniha, která nabízí víc, než se zdá na první pohled.