Nofar197
komentáře u knih
Ostrov pokladů
Robert Louis Stevenson
"Doktor Livesey, zeman Trelawney a ostatní mě požádali, abych sepsal příběh ostrova Pokladů a zamlčel jen polohu ostrova, neboť poklad na něm zůstal až dodneska. A tak se roku 18....chapu pera a vracím se do doby, kdy měl můj otec hostinec U admirála Benbowa....... " zacina anglický mladík Jim Hawkins své vyprávění.
Nález záhadné mapy v pozůstalosti starého námořníka Bonese vede k expedici za pokladem, kterou iniciuje zeman Trelawney, poněkud zbrkly dobrodruh. Ovšem není sám, kdo o mapě ví a má zálusk na poklad.......
Klasický pirátský příběh plný napětí a dobrodružství.
" Samé dukáty, samé dukáty.... "
"Na moře jich vyplulo sedmdesát pět,
však jen jeden z posádky navrátil se zpět."
Mrtvá z jezera
Bohumil Lipert
Objeveno náhodou, už si ani nevzpomínám, kde přesně. Taková, detektivni jednohubka z osmdesatek, nic převratného nebo nezapomenutelného, ale celkem usla. Je fakt, že odhalení vraha mě celkem překvapilo. Dávám dvě hvězdy.
Na útěku
Harlan Coben
Finační poradce Simon Green a jeho žena lékařka Ingrid mají vše, po čem by člověk mohl toužit : Tři zdravé a chytré děti, úspěch ve svém povolání, finanční zajištění. To vše se změní, když nejstarší dcera Paige zběhne z univerzitních studií a beze stopy zmizí. Ještě horší je však zjištění, že Paige je nejen silně závislá na drogách, ale navíc i ohrozovana na životě ze strany podivného mladého muže, s nímž sdílí jednu domácnost. Kdo je ten muž? Jak se seznámil s úspěšnou vysokoskolackou? A jaký byl její další osud poté, co byl nalezen zavražděný? To vše jsou části skladanky, jejíž díly do sebe musí bezchybně zapadnout dřív, než bude pozdě na nápravu.
Celkem slušný krimi thriller, ruský překlad neobyčejně čtivý. Dávám čtyři hvězdičky.
Noc
Elie Wiesel
"A ničivou sílu měla noc. Zraněné zvíře se svíjelo v bolestech. O nebesa, udeřte znovu. "
Komentáře není třeba.
Musím tě zradit
Ruta Sepetys
"Postavy v cizích filmech měly na výběr.
V Rumunsku se zaměstnání pridelovalo. Byty se taky pridelovaly. Nemohli jsme si vybírat.
Postavy ve filmech se rozhodovaly samy za sebe - co jíst, kde žít, jakým autem jezdit, čím se živit a s kým mluvit. Nemusely stát frontu na potraviny. Stačilo jim otočit kohoutkem a tekla horká voda. Když se jim něco nelíbilo, nahlas si stěžovaly. Bylo to neskutečné.
A ještě neskutecnejsi byly jejich rozhovory. Lidé ve filmech se na sebe dlouze dívali, aniž přitom uhnuli očima.
Nic je netizilo. Neměli jeden z druhého obavy.
Nemuseli se bát, že možná mají vedle sebe informátora. "
"Noc byla temná, nikde ani zdibec světla. Po obou stranách se tycily vysoké popelave budovy, šel z nich skoro strach. Žít v Bukurešti bylo jako žít v černobílé fotografii. Život ve studených odstínech šedi. "
Rumunsko dva měsíce před pádem komunismu očima sedmnáctiletého studenta. Zima, tma, strach. Neskutečné.
Koření lásky
Cathryn Clare (p)
Nemohu posoudit jiné harlequinky, protože takovou literaturu nečtu, ale skoro bych řekla, že tento příběh vonící kořením bude světlou výjimkou, díky které mi o prázdninách po ukončení třetího ročníku rychle uběhla cesta autobusem z Benátek do Prahy. Svou knížku jsem už přečetla, tak mě spoluzacacka zachránila před nudnou jízdou aspoň do doby, kdy se setmělo. Dávám dvě hvězdičky.
Vrah prchá k hranici
František Mandát
Odsouzenému vrahovi Petru Lancovi se podaří útěk z věznice. Ale co dál? Lanc se rozhodne k útěku do tehdejší NSR - kde by z něj jistě nadšením skákali do vzduchu. Začíná závod s časem a vrahem....
Tuto detektivku jsem objevila coby třináctiletá v babiccine knihovně a přečetla ji během dvou deštivých prázdninových dnů. Podle mého názoru velmi dobře napsána, děj má spád a tehdejší povinná ideologická masirka skutečně minimální.
Kdo odejde, už se nevrací
Shulem Deen
Lucienka220 : Ultraortodoxniho judaismu. Toto je třeba rozlišovat.
Černá vdova
Daniel Silva
Paříž, Amsterdam. Dvě evropske metropole, dvě ničivé exploze. Kdo je odpovědný za smrt desítek lidí? To je otázka, na kterou hledají odpověď protiteroristické jednotky několika států. Odpověď však není nijak povzbudivá......
Kdo je Saladin? Jaká je skutečná identita islámského extremisty, kterého v té době chrání neproniknutelne metaforicke zdi Islámského statu, chalífátu vzniklém na části území rozvrácené Sýrie, kde se dějí neuvěřitelná zvěrstva? Podaří se agentovi Mossadu Gavrielu Allonovi s pomocí "černé vdovy" přijít na jeho stopu dřív, než dojde k dalšímu krveprolití ve jménu Alláha?
"Byl to černý svět, černý ve svém duchu, černý ve své barvě
Černé vlajky povlavaly na každé budově, na každé pouliční svitilne, muži v černých ninja overalech pochodovali ulicemi, ženy v černých abajach se pohybovaly po trzích jako černí duchové......... "
Opět vynikající Gavriel Allon. Jinak za sebe mohu říci, že nedávno jsem byla na soustředění v Netanii a skutečně jsem v centru slyšela kromě hebrejštiny téměř výhradně francouzštinu. V tomto příjemném přímořském městě skutečně našlo útočiště mnoho francouzských židovských přistěhovalců, kteří se rozhodli opustit svou rodinou zemi kvůli vzrůstajícímu islámskému teroru a neschopnosti francouzské vlády a policie se s touto situací vypořádat.
Ďábelská past
Hana Doubková
Dvanáct kilometrů od Teplic se nacházejí tři pohodlné chalupy obehnané živým plotem, které patří letitým přátelům. A právě na chalupu své přítelkyně Šárky přichází strávit svou dovolenou Karla Hradecká, žena těžce poznamenaná prozitym traumatem. Podaří se jí překonat své hrůzné zážitky a být zase tou milou a usměvavou ženou, již byla dřív? A je tolik propagované přátelství majitelů chalup skutečné, nebo jde jen o komedii pro okolí?
Vynikající krimi s naprosto nečekaným rozuzlením, kterou přečtěte za večer.
Kámošky až za hrob
Pavel Jansa
Celkem pohodová detektivka, která neurazí, ale ani nenadchne.
Oči pouště
Zoë Ferraris
Po několikadenním pátrání je nezvěstná šestnáctiletá saudska dívka Naouf nalezena mrtvá ve wadi v poušti. Soudní pitva odhalí, že příčinou smrti bylo utonutí. Ve wadi zatopenem vodou privaloveho deště nic zvláštního. Ale proč se hezká Naouf vydala sama do pouště? Šla dobrovolně? Nebo byla přinucena násilím? Pouštní průvodce Nayir podle jistých indicií zjišťuje, že rodina Naouf něco skrývá. Ale co to je? Proč se tolik pospichalo s jejím pohřbem? Neocenitelnym pomocníkem se Nayirovi stává forenzní patolozka Katya Hijazi. Podaří se jim společně spojit jednotlivé díly složité skládačky?
Krimi z neobvyklého prostředí Saúdské Arábie, nejrigidnejsi islámské země, osvětlí nejen hrozný zločin vraždy mladé dívky, ale i uzavřený svět saúdskoarabských žen, které nemají příliš na výběr, málokdy mohou svobodně rozhodnout o vlastním osudu a jsou plne v područí svých mužských příbuzných.
Na dvoře si děti hrály
Ondřej Sekora
Jeden obytný dům s velkým dvorem, kde se scházejí menší děti i velcí kluci, kteří občas provedou pěknou neplechu. Setkáme se s malým Míšou a jeho staršími sestrami, Jitkou, Láďou, Petou, Evickou, i namyslenou Elinkou, která nechce nikomu půjčit svou velkou pannu. Jednotlivé příběhy ukazují, jak důležité je přátelství a vzájemná semknutost, naopak nenápadně a bez kazatelsky zdvizeneho prstu odsuzuji lakomost či sobectví. Moc pěkná knížka, kdysi jsem ji zdědila, po mamce a v dětství ji četla moc ráda. Nejvíce se mi líbil příběh, jak malý Míša bránil kočičku před drakem Klapyzubem.
Tajemství závojů
Zoë Ferraris
A právě zjišťují, že Finding Nouf je Oči pouště, za což se omlouvám. Každopádně druhá zmíněná kniha stojí rozhodně za přečtení. Koho zajímají detektivky z poněkud neobvyklejsiho prostredi, tomu doporučuji Barbaru Nadel s jejím inspektorem Ikmenem.
Tajemství závojů
Zoë Ferraris
rose: Prvotinou autorky je Finding Nouf, kde se poprvé setkáváme s Nayirem a Katyou Hijazi. Právě ji čtu, je velmi dobrá, podobně jako The Kingdom of Strangers. Bohužel zatím nevyšly v českém překladu.
Tajemství závojů
Zoë Ferraris
Chcete být kriminalistkou? V západním světě nic nic neobvyklého. Pokud jste se však narodila a vyrostla v bigotnim prostředí Saúdské Arábie jako Katja, musíte v cestě za svým cílem překonat množství nesmyslných překážek, které vaším kolegyním v Evropě či na americkém kontinentě ani nepřijdou na mysl....... Autorka strávila v Saúdské Arábii několik let a po návratu do USA své zkušenosti zpracovala do několika velmi dobrých knih. Toto je jedna z nich.
Slzy v písku
Nura Abdi
"Pro všechny ženy na světě, ať už oběti FGM nebo ne. Podejme si navzájem ruce, abychom ochránily další generace, které jsou stále ještě vystavovány tomuto utrpení", začíná Somalka Nura svůj příběh.
Nura Abdi prožila hezké dětství v Mogadišu, v milující rodině, která kladla důraz na vzdělání. Poprvé byla ze svého světa vytržena v den, kdy ji byla provedena tzv. infibulace . Obřízka, očištění, dosažení vyššího stupně...... Můžete si tomu říkat, jak chcete, nešlo o nic víc, než surové zmrzačení pohlavních orgánů. Tento akt z predislamskeho období má mimochodem kořeny ve střední Africe a nemá s jakoukoli vírou nic společného.
O devět let později zasáhne i Mogadišu jedna z nejnicivejsich občanských válek v Africe a Nurina rodina je nucena začít nový život v sousední Keni. Postupně však dochází k názoru, že Afrika již nemá co nabídnout a Nura se rozhodne odjet do USA. Cestou je zadržena v Německu...
Mladá žena postupně požádá v Německu o azyl, poznává naprosto odlišnou kulturu, najde si práci a nakonec se stává i zarytou odpurkyni odporné tradice, díky níž i dnes denně dochází ke zmrzačení tisíců dívek nejen na africkém kontinentu.....
"Vždycky jsem si myslela, že všechny ženy na světě jsou obrezane. Dokonce jsem o tom ani nepřemýšlela, prostě mi to bylo jasné. Obřízka zkrátka patřila k vecem, které s sebou život každé ženy přináší. Vůbec jsem si neuměla představit, že s nějakou kenskou, čínskou nebo francouzskou dívkou by tohle neprovedli..... "
"Čistota je ideál, který by žádný Somalec jakziv nezpochybnil. Proto se tolik těšíme na obrizku a proto vlastně nic netušíme. Protože o pojmu " obřízka"se u nás nikdy nehovoří. Kdykoli o ní mluvíme, používáme arabské slovo halal, což znamená přibližně "čistý" nebo "podle předpisu. "
A koho obřízka čeká, ten se těší, že bude očištěný. Anebo říkáme gudd. To je somalsky "učinit pokrok" nebo "dosáhnout vyššího stupně". Žádné z těch slov v sobě neskrývá nic děsivého - nůž, žiletku - naopak. "
Vepři ve při
Ota B. Kraus
Satirický příběh z kibucu padesátých let minulého století očima českého přistěhovalce.
V kibucech tehdejší doby platí přísné zásady rovnosti. Vše patří všem a všem se měří stejným metrem. V tomto naprosto svetskem kibucu v Galileji navíc chovají vepře, zvířata povazovana z hlediska kasrutu za necista. Kdo má pravdu a jak nakonec arbitři celou zapeklitou situaci vyřeší?
Vtipná kniha se, skvělými komentáři a prupovidkami. Samozřejmě dnes už život v kibucu vypadá o hodně jinak a není mi známo, že by někde, i v sebevíc nenabozensky založeném kibucu, chovali vepře.
"Chudák kluk. Asi v životě ještě neviděl kleště. "
"Moje plavky jsou sama díra, potřebuju nové. "
"Musíš eště počkat. V ementálu je těch děr víc, a taky ho všichni jíme. "
"Ale já se chci v plavkách koupat, a ne je jist. "
" Proč musí naše prasátka pryč? "
"Protože jsou to necista zvířata. "
"Když já budu necista, taky budu muset
pryč? "
"Ty se můžeš osprchovat. "
Sen
Eva Erbenová
"Chtěla jsem tolik? ", ptá se na začátku jedné kapitoly autorka. Jak snadno přijímáme za samozřejmost pocit bezpečí.
A pak stačí tak málo a všechno je jinak.