Kdo odejde, už se nevrací

Kdo odejde, už se nevrací https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/509495/bmid_kdo-odejde-uz-se-nevraci-BwE-509495.jpg 4 14 11

Příběh muže, který opustil ortodoxní židovskou komunitu. Shulem Deen vyrůstal v uzavřené chasidské komunitě ve Spojených státech. Vnější svět takřka neznal a v osmnácti letech se oženil, aby s manželkou vychovával pět dětí. Takový byl jeho život až do chvíle, kdy při jedné návštěvě veřejné knihovny objevil internet, a tato událost mu zcela převrátila systém přísně vštěpovaných hodnot. V bolestně upřímné autobiografii popisuje rozchod se svým dosavadním životem i první kroky ve světě, který pro něj byl jako z jiného vesmíru.... celý text

Žánr:
Literatura faktu , Náboženství , Biografie a memoáry

Vydáno: , Garamond
Originální název:

All Who Go Do Not Return: A Memoir , 2015


více info...

Přidat komentář

kaja77
28.12.2023 4 z 5

Bylo to velmi zajímavé čtení, téma mě zajímá a kniha mi pomohla rozšířit si obzory. Šulemovi v jeho zápasu a nejistotách, v jeho objevování světa a snaze učit se jsem moc fandila, celkem mě překvapila Gitty a její reakce ( přecejen si člověk ortodoxní židovskou manželku představuje jako naprosto chápavou, laskavou a podřízenou bytost a ona jednala jako mnohá žena ze skupiny gójů).

kirkpatrick
16.09.2023

Upřímná zpověď bývalého stoupence víry chasidských židů připadajících ke skvyrské komunitě na New Square nedaleko New Yorku. Jeho zpětný pohled na život mezi až fanatickými věřícími, život sestávající z každodenních náboženských nutností a tradic, které zcela omezují svobodné rozhodování. Popisuje své vlastní pohnutky, kdy pomalu začal mít pochybnosti o své víře a začal hledat v životě nové hodnoty, kterým by mohl věřit, a o které se opírat.
Druhá polovina knihy mně více zaujala, kde byly více vidět jeho myšlenky ve svobodném světě. V závěru knihy rekapituluje vztahy se svými dětmi, které se ho jako nevěrce začaly stranit.
Celkem zajímavá kniha, která se mi líbila.


dlabikk
07.09.2023 4 z 5

Hodně zajímavý příběh zběha chasida. Každý by měl právo se rozhodnout, jak chce žít svůj život. Bohužel tato komunita to trestá až nelidským způsobem. Nelze se ale divit, když vlastně nic jiného nepoznali a nezažili.

Nofar197
07.09.2023 4 z 5

Lucienka 220 : Rodiče Sulema nelze vinit. Svou kotvu nalezli právě v chasidskem způsobu života a věřím, že chtěli pro své děti to nejlepší. Jeho matka i sourozenci mají mou velkou úctu, že se k Sulemovi neotočili zády, ale přijali a plně respektovali jeho rozhodnutí.

Nofar197
07.09.2023 4 z 5

Nemilosrdná sonda do života ultraortodoxní židovské sekty prostřednictvím svědectví bývalého člena tohoto společenství.
Malé mestecko New Square je sice nedaleko New Yorku, ale ve skutečnosti tato dvě místa dělí snad sto světelných let. Komunita skvyrskych chasidu žije totálně odtržena od vnějšího světa způsobem života typickým pro vychodoevropske charedi ghetto před dvěma sty lety. Mladý Sulem zná jen svět náboženských studií a nemá nejmenší ponětí o vnějším světě - denní tisk, televize, rádio, to vše je v tomto státě ve státě přísně zapovězeno. Chlapci a děvčata vyrůstají od útlého věku v přísné segregaci, když dosáhnou určitého věku, je jim životní partner bez diskuse přidělen. Ta trapná scéna, kdy se Sulem a Gitty setkávají zhruba na deset minut - pro oba utrpení, kdy nenacházejí jediné společné téma k rozhovoru....
Po několika letech, už coby manžel a otec několika děti Sulem nachází světlo v temnotě pomoci knih, ale hlavně internetu. Z jeho strany dochází k nekompromisní vzpouře - a následky na sebe nenechají dlouho čekat v podobě exkomunikace. Lze jen doufat, že Sulem nakonec najde štěstí po boku ženy z podobného prostředí a stejného osudu.
Jako nábožensky aktivní a věřící Židovka (progresivní proud judaismu) a Izraelka dodávám, že charedi směr je jen trapnou karikaturou víry, která má se skutečným judaismem pramálo společného.
Výborná kniha.

Nofar197
23.07.2023 4 z 5

Lucienka220 : Ultraortodoxniho judaismu. Toto je třeba rozlišovat.

Lucienka220
07.07.2023 4 z 5

Je to už několikátá kniha (Mazl tov, Minjan, Exodus, Unorthodox, Rabínova dcera), kterou jsem četla o tajemném světě ortodoxního judaismu. Je to zatím první kniha, kterou vypráví muž, insider, je tedy zajímavé se na tento svět podívat očima muže.
Opět se popisuje uzavřený svět s přísnými pravidly, kde muži se modlí, studují Tóru a spisy ctihodných rabínů. Svět, kde se budoucí manželé setkají na půl hodinu půl roku před svatbou. Svět, kde musíš slepě poslouchat rebeho, dodržovat rituální opatření a plodit děti.
Čím déle jsem četla, tím větší jsem měla vztek: vztek na rebbeho, který ovládá celou obec a všechny lidi, včetně tak intimních věcí, jako je menstruace a výtoky manželky (poskvrněné prádlo nosí do synagogy manžel, protože žena v podstatě kromě nákupů a návštěv rodiny nevychází z domu) a prádlo a jeho výpotky jsou zkoumány na veřejnosti. Vztek na to, že rebbe schvaluje násilné činy, pokud se mu chování členů společnosti nelíbí, i v tak malicherné věci, jako je provedení obřízky syna v jiné synagoze.
Vztek na rodiče Šulema, kteří zřejmě prožili divoké mládí a útěchu a ukotvení nalezli v chasidství a jeho omezeném světě vychovávali své děti.
Vztek na Gitty, tu pokornou pýřící se ženušku, která se podřizuje zákonům společenství a v podstatě potom závidí Shulemovi, že dokázal odejít a přežít, na to, že zakazuje i matce Shulema, která je stále chasidkou, se stýkat s vnoučaty jako trest, že vychovala špatně syna (kde je pravidlo ctít rodiče teď...)
Vztek na celou tu svatouškovskou a pokryteckou společnost.
Ze začátku mi Shulem nebyl moc sympatický, ale postupem času si mne jeho upřímné hledání smyslu života získalo. A nakonec mi ho bylo líto, jak byl chasidskou společností připravený o děti. Prostě ho dostali, emocionálně.
Pro Nofer 197: velmi se mi líbil popis komunity v knihách Mazl tov a Minjan. Soudržnost, vazba na rodinu, šabatové večeře a šabat jako den rozjímání o Bohu. Jenže rodina Schneiderových z knihy Mazl tov byla moderně -ortodoxní, dodržovala všechna pravidla a dokázala žít v moderním světě se všemi vymoženostmi a rozumně jich využívat.
Možná jsem se špatně vyjádřila, mně v této knize vadilo pokrytectví skvyrské komunity.

Z příběhu Schulema mám pocit, že jeho komunita byla dost fanatická. Stejný pocit vzteku jsem měla i při četbě knihy Vzdělaná, kdy dívka pocházela z komunity preparských mormonů.

Ctenar1202
28.06.2023 3 z 5

Shulem vyrůstal jako člen chasidské sekty Skver. Vládla v ní docela tvrdá pravidla až fanatismus a některé informace mi opravdu vyrazily dech. Žádná moderní doba, zvyky a pravidla jako kdybyste se vrátili do středověku. Muži, kteří směli studovat se učili takovým věcem, které ale v běžném životě nevyužijí, několikrát denně se modlili, někteří u toho používali i sebetrestání. Co se týká manželství, tak se málokdy, spíš vůbec, uzavíralo z lásky. Spíš z praktických důvodů a v dost mladém věku. Shulemovi bylo osmnáct, když se ženil a během pár let měl s manželkou pět dětí. Při jejich znalostech v oblasti rozmnožování se divím, že vůbec nějaké děti měli. A pak jsem se zase divila, že těch dětí neměli víc, protože antikoncepce či jiná forma ochrany jim nic neříká. V oblasti financí to byla taky katastrofa, protože kam se Shulem podíval, tam dlužili. Věřili, že jim v žití pomůže víra a sociální pomoc, ale ne vždy to tak fungovalo a tak Shulem musel nastoupit do práce. Očekával však lepší pozice, než jaké mu byly nabídnuty. Měl prostě zcela zkreslené představy o životě.

Jak Shulem stárnul, uvědomoval si, že ztrácí víru a slova, která slyší v modlitbách mu přijdou lživá. Navíc ač byl odstřižen od reality, přesto si našel cestu k počítačům a následně internetu. A ten mu zcela změnil pohled na svět. Zjistil, že celý svůj dosavadní život žil ve lži. Už nechtěl patřit ke společenství chasidské sekty Skver a rozhodl se, že odejde. Věřil, že jeho oddaná manželka a děti půjdou s ním...

Příběh v knize je čtivý, ale připravte se na velké množství cizích slov, která vás budou zpomalovat ve čtení a ač je v knize přiložený glosář, tak tentokrát bych uvítala vysvětlivky rovnou pod čarou na dané stránce. Příběh v knížce mě bavil, ale spíš až od druhé části, kde Shulem víc vysvětluje své pohnutky a odhodlání odejít. První polovina knihy pro mě byla moc náboženská. Věřím však, že přitáhne spousty čtenářů, které zajímá židovské náboženství.

Deni421
18.05.2023

Již nějakou dobu čtu knihy o židovském náboženství. Tato kniha mi dala nahlédnout do života ortodoxních chasidů. Neuvěřitelné pro mne, jak i náboženství může být fanatické. Stojí za to si přečíst, nahlédnout do života plného pravidel a zákonů. Velká síla člověka, který toto všechno i na úkor vlastní rodiny dokázal opustit. Ale já se mu nedivím. Nemohla bych takto žít, kdybych měla tu možnost se rozhodnout. Oni jí nemají, oni se do takové komunity narodí. O to větší obdiv, že to dokáže někdo "zlomit".

denisa7430
11.05.2023 4 z 5

Pouze do mysli, v níž není moudrost, vstupují zvrácené myšlenky.

Síla. Kniha pojednává o židovském hnutí, které je v dodržování pravidel, zákonů a společenských konvencí uvnitř komunity navýsost fanatická. Svůj příběh nám vypráví Shulem Deen, který v jedné takové komunitě chasidů vyrůstal.

Elsinor024
04.04.2023 4 z 5

Sáhla jsem po této knize, protože jsem chvíli předtím dočetla reportáž Tuvii Tenenboma z ortodoxního prostředí, která mi přišla poněkud chaotická a neuspořádaná, byť docela zajímavá.
Tak tady máme ucelený příběh. Hlavní hrdina a autor v jednom nám popisuje svoji krkolomnou cestu ven z ultra konzervativní komunity ve státě New York.
Z fanatického chasida, který poučoval a napomínal své bližní, účastnil se razií na podezřelé z heretismu, strhl dav k lynči na góje, se stal sekulárním Židem.

Mladík v devadesátých letech minulého století dostane poučení o ženské anatomii pár hodin před svatbou (nevěstu viděl asi sedm minut půl roku předtím), jeho těhotná manželka netuší, jak se dítě dostane ven z jejího těla, svatební noc probíhá s pověřencem rabína na telefonu, to vše jsou neskutečné věci, kterým se ani nechce uvěřit. A v knize jich najdeme mnohem více.

Důležité pro tuto společnost je slepá víra, neptat se, nepochybovat, přijímat bez odporu to, co dělali předkové a co konkrétní rabín z té které sekty považuje za dobré.
Překvapil mě i velký kult rabínů, živých i mrtvých. Přímo to odporuje přikázání neklanět se modlám.
Autor popisuje i provázanost představitelů obce s politiky, kteří za přislíbené hlasy zavírají oči nad nedodržováním amerických pravidel a do vnitřních záležitostí obce nezasahují.

Přes všechno emotivní a dojemné ovšem nemůžu říct, že by mi hlavní hrdina i přes svůj náročný osud nějak zvlášť přirostl k srdci.
Ale seznámení se se starověkou kulturou vesele prosperující a rozvíjející se v současnosti je nepochybně přínosné.