nightlybird komentáře u knih
Básník, který se doma i u nás pohyboval v životě jako na houpačce, chvílemi vynášen, chvílemi zatracován, jeho básně zaznívaly v salonech i vězeňských celách. Houpačka byla jeho osudem - v prosinci 1925 se zhoupl naposledy.
Kniha , která by svým podtextem mohla zaujmout nejen čtenáře s vyhraněným vztahem k horám a cestování vůbec, ale je v ní řada postřehů, které mají spíš obecný charakter a jsou s to, přinutit čtenáře k občasnému zamyšlení.
Ve stínu Kilimandžára zařadil NY Times mezi 10 nejlepších cestopisů roku 1998. Dobrák, který knihu zařadil zde, ji nejenže nečetl, ale ani nedržel v ruce. Hlavně že "utrhl" pár bodíků, však on to za něj nějaký moula dodělá tak, aby to mělo jakous takous informační hodnotu.
Lehké oddychové čtení s přijatelnou zápletkou, svižně napsané a ukončené s neočekávanou závěrečnou pointou. Vrahem nemusí být vždycky zahradník.
Knize by neobyčejně prospělo, kdyby autorka prvních cca 250 stran shrnula tak asi do 50 - 100 (max). Chápu, že se výše autorského honoráře odvíjí mimo jiné i od rozsahu díla, nic by se ale nemělo přehánět.
Kdo se ještě neseznámil s Poem, měl by četbu zahájit poněkud netradičně - odzadu. Přečíst si nejprve něco o autorovi - medailonem Povídkář Poe a teprve potom se pustiti do jednotlivých povídek.Podle mne se mu pak bude snáze číst a lépe vnímat. Při různorodosti povídek určitě najde nějakou, která jej pobaví, možná i maličko postraší.
Tak jsem to vyřešil - jedná se o britskou a americkou verzi románu, verze jsou v podstatě totožné, liší se jen rozsahem a poněkud odlišným zpracováním závěru knihy. Duše má pokoj.
Tentokrát místo hodnotícího komentáře hodlám řešit problém. V knize je vložen Wyndhamův román Z morských hlubin (orig. název Out of the Beep - což je asi chyba a mělo být Out of the Deep a to by i odpovídalo zhruba překladu). To ale není ono. Jádro pudla vidím v obsahu - ten totiž odpovídá románu The Kraken Wakes ( Kraken se probouzí - česky Vetřelci z hlubin) a deprimuje mne,že nejsem schopen posoudit, jestli se jedná o povídku, později rozšířenou na román, nebo jak to s tím vlastně je.Snad se tady najde fanda nebo expert na Wyndhama a rozřeší toto hádanku.
Další z Hitchcockových výběrů hororových povídek, který potěší i poděsí. A jak jsem zjistil s odstupem času vyšel i v češtině, takže se můžeme bát na východ i na západ od Malých Karpat a dokonce v rodném jazyce.
Dodatečně jsem si všiml rozdílu ve stránkování - v české verzi zřejmě chybí román Prázdná stěna (The Blank wall).
Klasická oddychovka psaná svižným stylem, dostatečně akční, aby udržela čtenářův zájem, klasický neprůstřelný hrdina, vědecký objev zneužitý k nekalým cílům - co víc si přát na vyčištění hlavy od starostí všeho druhu? Na pár stránkách se dá navíc narazit na zajímavé úvahy o víře a náboženství a možných způsobech manipulace s masami za jejich pomoci.
Pokud vám nevadí slovenština a narazíte na tuto knihu, určitě v ní narazíte na volačo, čo vás vydesí ako maleho chalana. Slovákům se omlouvám, pokud jsem jim rodný jazyk zpotvořil
Povídky téhle antalogie nejsou horory v pravém slova smyslu, pocházejí z "prehistorie hororu" a spíš je možno je řadit ke strašidelným. jsou poplatné době svého vzniku, přesto ale stojí za přečtení díky zvučným jménům některých z autorů.
Antalogie obsahuje známá jména a také některé povídky už vyšly buď v povídkových sbírkách autorů nebo jiných výběrech, případně byly zfilmovány, dalo by se říct, že tvoří jakousi klasiku hororové povídky.
Osobně bych problém kvality jeho obrazů neřešil, docela bych se spokojil s některým z jeho jihočeských rybníků - takové Staré tůně by se mi do mé trucovny rozměrem i náladou docela šikly.
Kniha nepochybně dobře udělaná, přesto se nic nevyrovná pocitům, které má člověk, když stojí přímo před obrazem. Měl jsem to štěstí před řadou let v Brně na Slavíčkově výstavě, ta vzpomínka je dodnes živá.
Verlainovy básně vyšly v řadě vydání a dá se říct, že jsou obecně dost známé. Co mne ale doopravdy zaujalo, je jeho korespondence s řadou přátel, mám za to, že o básníkovi vytváří živější obraz, než obvyklá biografická data a přibližuje nám jej jako člověka. A je vlastně i do jisté míry obrazem jeho doby.
V téhle antalogie moderní poezie XX.století najdete zcela určitě všechna světová jména, která znáte a navíc celou řadu těch, o kterých jste dosud neslyšeli, kteří kolem vás prošli po špičkách, aniž by jste si jich stačili všimnout.
Obdivovatelé Coelhova Alchymisty si mohou přečíst v II.svazku, str. 459 Příběh kupce bagdádského, který měl ve svém domě poklad - jeden z příběhů noci 351, který posloužil jako nosná páteř pro zmíněné Coelhovo dílo.
Jak jsem se už jinde zmínil, nejsem přítelem různých - izmů, tento výběr (i když sám Tomeš říká, že nezahrnuje všechny autory) je natolik representativní, že si bude moct vybrat svoji oblíbenou každý obdivovatel surrealistů. I já jsem si vybral, i když.... viz začátek.
Místo komentáře : Převozné pro Charona
Poslední měďák slyším pod jazykem.
Přemýšlím marně, kam jsem zlato dal.
Venku je noc a nachýlené hlohy
za oknem pustily se v cval.
Ještě jsem dole láskou ojínělý.
Od sebe na dlaň ležíme tu dva.
A chutnám potmě hořkou pravdu mědi,
poslouchám naznak, jak z nás ubývá.