Neri komentáře u knih
Val McDermid mě zatím nikdy nezklamala a stejně je tomu i u této knihy. Konec hry je výrazně odlišný od ostatních titulů této autorky, pro některé fanoušky bude možná i zklamáním. Je to výborný psychologický román, ovšem s výrazně thrillerovým, překvapivým až šokujícím závěrem. Kniha je velmi čtivá, charaktery jednotlivých postav dokonale zpracované, prostředí v nichž se příběh odehrává poutavá, téma jedinečné. Vřele doporučuji, čtení této knihy byl mimořádný zážitek!
Čtivé, vtipné, ze života.....takové knihy mám moc ráda.
Naďa Horáková patří mezi mé oblíbené autory, její zejména historické knihy jsou skvělé a i touto detektivkou mě znovu přesvědčila, jak výborná spisovatelka je. Kniha je napínavá, čte se jedním dechem, zápletka je zajímavá s trochou tajemna a starých pověstí.
Přečetla jsem hodně knih od Jamese Pattersona a v porovnání s ostatními, tato byla zklamáním. Spiknutí, o kterém pojednává děj knihy, bylo tak absurdní, jak to jen jde, celá myšlenka je příliš nereálná, aby se jí dalo uvěřit. Jako obvykle u knih J, Pattersona je to rychlé, snadné, vyloženě odpočinkové čtení. Začíst se mi ale tentokrát dělalo opravdu problém, chvíli jsem se i rozhodovala, že knihu odložím. Konec možná můj celkový dojem z knihy lehce napravil, ale přesto to nebylo ono. Váhala jsem mezi dvěma a třemi hvězdami, ale nakonec ani moje úcta k autorovi nedokázala převážit nad rozpačitým dojmem z Provinilých manželek.
Becky je moje srdeční záležitost a opět nezklamala! Celá série Shopaholiků je pro mě jako nejlepší antidepresiva. Čte se samo, pobaví, potěší......pro mě silně návykové čtení, Sophie Kinsella zkrátka umí!
Příjemná možnost nahlédnout do autorova soukromí. V Deníku je velmi otevřený, což může u některých lidí vzbuzovat závist, zvlášť při podrobném výčtu luxusních dovolených nebo večeří v drahých restauracích ( možná bych se obešla bez těch přesných částek za útratu ). Otevřenost panuje i na poli intimních záležitostí, i když je zde větší míra autocenzury než u předchozího Deníku. Nechybí ani autorův oblíbený " záporný hrdina" Klaus a opět dochází k vyřizování si účtů s literárními kritiky ( oboje mi není příliš sympatické ).
Celé deníkové zápisky velmi silně prostupuje autorův strach ze stárnutí, nemocí, vzpomínky na zemřelého Vieweghova otce a přátele, kteří v průběhu roku navždy odešli. Ač má Deník i vážné stránky, celkově je to čtení povětšinou zábavné, autor je mile sebeironický, často pochybuje sám o sobě, prostě z toho vychází jako "normální" člověk, který řeší podobné starosti a raduje se ze stejných věcí jako my ostatní. Žádné převratné a velké myšlenky se nekonají, přesto jsem si knihu s chutí přečetla, po dalším Deníku M. Viewegha ale nijak zvlášť netoužím.
Ač nepatřím k velkým obdivovatelům M. Viewegha, Deník mě překvapil svojí otevřeností a velmi, velmi se mi líbil. Všední a banální zážitky se střídají s těmi podstatnými, mnoho zajímavých postřehů na téma česká literatura a literatura vůbec, intimní detaily autorova života, to vše psáno příjemnou, úspornou formou. Jen tolik otevřené nenávisti ( opět ) proti Klausovi mě lehce obtěžovalo, ale to asi k autorovi patří. Pro tentokrát ale odpouštím, celkově se to čte moc dobře.
Jedna z nejlepších knih autorky, zpočátku jen lehké mrazení, postupně ale příběh takřka hororový, čtivé od začátku do konce, zcela bez hluchých míst. Skvělé!
Pro mě jedna z nejlepších knih autorky, hodně ze života.
Moc se mi to líbilo. Je to sice trochu depresivní čtení a hlavní hrdinka je svým přístupem k životu velmi protivná, ale myslím, že takto uvažuje spousta lidí, nevidí to dobré okolo sebe a v lepším případě se změní až vlivem nějaké dramatické události ve svém životě. Hodně ze života, hodně uvěřitelné a rozhodně stojí za přečtení.
Čtivé a přesvědčivé, jako vše od této autorky. Vzhledem k tomu, že jsem takovou "Emu" potkala i ve svém okolí, o to víc je pro mě její postava uvěřitelná. Konec předvídatelný, ale rozhodně to neubírá na celkovém dojmu.
Velmi nenáročné čtení, ze všech knih autorky ve mně tato asi zanechala nejslabší dojem. Jednoduchý příběh, jednoduchá zápletka, ale četlo se to pěkně, jako všechny knihy paní Körnerové.
Příjemné čtení, nic převratného, ale pro ty, kteří milují vše čtyřnohé, ideální oddechovka.
Joy Fielding v nejlepší formě! Děj má spád, tentokrát je detektivní zápletka hodně výrazná a vůbec ne špatná, tradičně výborné vykreslení charakterů jednotlivých postav, zajímavé prostředí, kde se děj odehrává. Za mě samé plusové body, skvělé!
Jednoznačně jedna z nejlepších knih autorky. Skvěle vykreslené charaktery, dojemné, kniha vás zcela pohltí, jedním slovem výborné!!!
Čtivý příběh obyčejné ženy, která dokázala změnit svůj život. Je to sice trochu idealistické, ale čte se to krásně, povzbudí, potěší, inspiruje. Vřele doporučuji!
I moje nejoblíbenější autorčina kniha, výborný silný a čtivý příběh. S chutí jsem se k němu v průběhu let už několikrát vrátila.
Skvělá kniha, opravdu silně návyková. Místy mě upřímně pobavila, jinde jsem zase sdílela stejné pocity bezradnosti a rozčarování, zacyklenosti ve vlastním manželství, rodinném životě a práci. Nevím, zda je to dána i takřka totožným ročníkem narození, ale mě kniha každopádně nejen oslovila, potěšila, uklidnila, že v tom nejsem sama, ale zároveň nastavila mnohdy pro mě ne zrovna lichotivé zrcadlo. Pokud by se autor rozhodl vydávat Deník každý rok, ve mně najde věrnou čtenářku.
Přidávám se k názoru evasamankova, pro mě zatím spolu s Katedrálou hrůzy nejpůsobivější kniha J. Deavera, čtivá, napínavá od začátku do konce, i po dvou letech od jejího přečtení si celý děj dobře pamatuji.
Chvilku trvalo než jsem se začetla, ale pak už se kniha četla moc dobře. Jednotlivé postavy a jejich charaktery jsou zpracovány výborně. Příjemné, oddechové čtení.